Test pozornosti d2 - Historie editací

20027135 v 23. 6. 2022, 10:57

2022-06-23T10:57:58Z

20027135 v 22. 6. 2022, 12:06

2022-06-22T12:06:57Z

20027135 v 22. 6. 2022, 11:56

2022-06-22T11:56:18Z

20015837 v 16. 4. 2022, 21:23

2022-04-16T21:23:43Z

20015837 v 30. 1. 2022, 22:59

2022-01-30T22:59:59Z

Choupr00 v 7. 12. 2021, 10:20

2021-12-07T10:20:57Z

Choupr00: Založena nová stránka s textem „ {{DISPLAYTITLE: Test pozornosti d2}} {| |+ style="text-align: left;" | '''Základní informace''' |- | Název metody (lokální):|| Test pozornosti d2…“

2021-12-07T10:16:40Z

Založena nová stránka s textem „ {{DISPLAYTITLE: Test pozornosti d2}} {| |+ style="text-align: left;" | '''Základní informace''' |- | Název metody (lokální):|| Test pozornosti d2…“

Nová stránka

{{DISPLAYTITLE: Test pozornosti d2}}

{|
|+ style="text-align: left;" | '''Základní informace'''
|-
| Název metody (lokální):|| Test pozornosti d2
|-
| Zkratka metody (lokální): || d2
|-
| Autoři adaptace lokalizace: || Karel Balcar
|-
| Lokální vydavatel/ distributor metody: || Hogrefe - Testcentrum, s. r. o.
|-
| Rok vydání aktuální verze metody: || 2000
|-
| Původní název metody (jde-li o lokalizaci): || Test d2 Aufmerksamkeits-Belastung-Test (The d2 Test of Attention)
|-
| Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): || d2, test d2
|-
| Původní autoři metody: || Rolf Brickenkamp, Eric Zillmer
|-
| Rok vydání původní metody: || 1962
|}
{|
|+ style="text-align: left;" | '''Popis metody'''
|-
| width="20%" | Oborová klasifikace: || width="5%" | X       || Psychologie práce
|-
| || X || Psychologie organizace
|-
| || X || Dopravní psychologie
|-
| || O || Forenzní psychologie
|-
| || X || Poradenství pro volbu povolání
|-
| || X || Poradenství pro profesní vzdělávání
|-
| || O || Koučink a osobnostní rozvoj
|-
|   ||  || 
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zaměření metody: || colspan="2" | Výkonový test věnovaný pozornosti, koncentraci pozornosti, pečlivosti a pracovnímu tempu. Původně určen k hodnocení výkonnosti řidičů. V českém vydání je určen pro probandy ve věkovém rozmězí 9-59 let.
|-
| colspan="3" | <hr>
|-
| Psychologická doména: || O || GMA
|-
| || O || Struktura inteligence
|-
| || X || Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: pozornost, selektivní pozornost, rychlost vnímání
|-
| || O || Osobnost - rys
|-
| || O || Osobnost - typ
|-
| || O || Osobnost - stav
|-
| || O || Osobnost - dynamika
|-
| || O || Hodnoty a motivace
|-
| || O || Zájmy
|-
| || O || Situační modely chování
|-
| || O || Postoje
|-
| || O || Skupinové procesy
|-
| || O || Agregované skupinové jevy
|-
| || O || Manuální zručnost
|-
| colspan="3" | <hr> || ||
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Popis metody: || colspan="2" |
Škrtací seznam obsahující 658 písmen (položek) rozdělených do 14 řádků (tedy 47 písmen či položek na řádek). Test d2 měří tempo a pečlivost pracovního výkonu při rozlišování podobných vizuálních podnětů (při diskriminaci detailů) a umožňuje tak posouzení individuálního výkonu pozornosti. Test d2 je možné administrovat jak individuálně, tak skupinově. Administrace sama pak probíhá formou tužka-papír. V neposlední řadě je možné provést jednorázové on-line testování. Počítačový program předkládá po zacvičení uchazeči řady písmen d nebo b, které jsou doplněny různým počtem čar nad nebo pod písmenem. Úkolem uchazeče je v běžícím časovém limitu vyhledat všechna písmena d s dvěma čarami (bez ohledu na jejich rozložení). Program sleduje časový limit v jednotlivých řadách písmen (20 sekund), pokud uchazeč nezpracuje celou řadu v limitu, posune jej na další řadu. V průběhu administrace soustředí uchazeč pozornost na opakující se podněty, proto lze vyhodnotit taktéž stabilitu koncentrace. Získané hodnoty lze interpretovat na celkem 6 škálách:
Celkový počet je součet všech položek, které proband v testu prošel.
Hrubý skór chyby vyjadřuje součet všech chybných výkonů. Rozlišují se přitom dva typy chyb - opomenutí (správná položka není zaškrtnuta) a záměna (zaškrtnutí nesprávné položky).
Procento chyb představuje podíl chybných výkonů na celkovém počtu.
Celkový výkon je součtem všech položek, které proband v testu prošel mínus celkový počet chyb.
Fluktuační rozpětí představuje rozdíl mezi řádkou (či řádkami) s největším a nejmenším počtem zpracovaných položek.
Výkon soustředění značí počet správně škrtnutých položek, od nichž odečteme chybu záměny.
|-
| colspan="3" | <hr> || ||
|-
| Forma administrace: || X || Tužka - papír
|-
| || O || Manuální manipulace
|-
| || X || Na lokální stanici PC
|-
| || X || On-line
|-
|   ||  || 
|-
| Způsob administrace: || X || Individuální
|-
| || X || Skupinová
|-
| Délka administrace: || colspan="2" | Administrace: Administrace testu dle informací uvedených v manuálu trvá 8 minut (se zácvikem v HTS 10 minut).
|-
| || colspan="2" | Vyhodnocení: Tužka-papír 10 minut, HTS bezprostředně.
|-
| || colspan="2" | Interpretace: 10 minut.
|-
| || colspan="2" | Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: 20 minut.
|-
| colspan="3" | <hr> || ||
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: || colspan="2" |
Normy, ze kterých vychází české vydání Testu d2 z roku 2000, byly vytvořeny na standardizačním vzorku o více jak 6000 osob. Jedná se o normy převzaté z německého vydání metody. Probandi přitom byli vybíráni z německých zemí jako Bavorsko, Brémy, Dolní Sasko atd. Standardizační vzorek dle autorů představuje reprezentativní výběr obecné populace, byť způsob výběru osob do vzorku nespecifikují.
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: || colspan="2" |
Percentil. Test má dvě skórovací šablony, pomáhající examinátorovi spočítat počet označených znaků a počty chyb (opomenutí a nesprávného výběru čili záměny). Skórování může provádět asistent, avšak interpretaci má provádět odborně psycholog.
|-
| width="20%" rowspan="5" style="text-align: left; vertical-align: top;" | Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): || width="5%" | O       || Kdokoliv
|-
| O || Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ......
|-
| O || A
|-
| X || B
|-
| O || C
|-
| colspan="3" | <hr> || ||
|}

{|
|+ style="text-align: left;" | '''Výstupní zpráva / zpětná vazba'''
|-
| width="20%" | Forma výstupní zprávy: || width="5%" | O       || Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury
|-
| || X || Uživatel připravuje dle definované struktury
|-
| || X || Výstupní zpráva s možností editace uživatelem
|-
| || X || Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem
|-
|   ||  || 
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="2" | Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: || X || Ano
|-
| X || Ne
|-
|   ||  || 
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="3" | Formát výstupní zprávy: || O || Text
|-
| O || Grafika
|-
| X || Text a grafika
|-
|   ||  || 
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="3" | Rozsah výstupní zprávy: || O || Velmi stručný      
|-
| O || Základní textové interpretace      
|-
| X || Podrobné textové interpretace    
|-
|   ||  || 
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" |Příjemce zprávy: || O || Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista
|-
| O || Klient
|-
| O || Třetí strana bez kvalifikace
|-
| X || Všechny zainteresované strany
|-
| colspan="3" | <hr>
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" |
Ve verzi tužka-papír obsahuje set manuál, 50 kusů záznamových archů a skórovací šablony. Verze tužka-papír vyžaduje zpracování výstupní zprávy psychologem. Test d2 je k dispozici také V rámci HTS5, tato verze má k dispozici výstupní zprávu.
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || O || Jednorázové při nákupu metody
|-
| X || Opakované při nákupu fyzického materiálu
|-
| X || Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení
|-
| O || Opakované při nákupu on-line vyhodnocení
|-
| colspan="3" | <hr>
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" |
Validita metody je podložena rozsáhlým množstvím poznatků. Ty jsou výsledkem výzkumných studií například v oblastech klinické psychologie a psychiatrie, pedagogické psychologie, poradenství pro volbu povolání, psychologie práce, psychologie sportu a dopravní psychologie. Provedené výzkumy svědčí ve prospěch používání Testu d2 v mnoha rozmanitých případech jeho jsou klinické a empirické aplikace (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). Skutečnost, že v českém vydání z roku 2000 chybí část věnovaná výzkumu, patrně nejvíce dopadá právě na část validity. Zatímco důkazy o obsahové validitě jsou předkládány a argumentovány (např. i s ohledem na ekologickou validitu měření), důkazům o konstruktové a prediktivní validitě je věnováno relativně málo pozornosti. Pokud jde o konstruktovou validitu, autor českého překladu deklaruje, že výsledky v Testu d2 významně korelují s jinými testy měřícími pozornost. Opírá se přitom o americkou publikaci testu d2 (Brickenkamp & Zillmer, 1998) avšak konkrétní parametry (např. o jaké metody měření pozornosti se jedná, jaká byla síla vztahu atd.) neuvádí. Přímo v manuálu je pak uvedena série studií zjišťujících míru souvislosti mezi výsledky v Testu d2 a v Hamburském Wechslerově inteligenčním testu pro dospělé (HAWIE) a Testu inteligence nezávislého na kultuře (CTF). V prvním případě jsou výsledky dále popisovány dle subvzorků, které tvořili pacienti trpící různými psychiatrickými onemocněními (např. Rauchfleisch cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). Ve druhém případě se jedná o skupinu studentů (Hellwig cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). V obou případech pak byla zjištěna – z hlediska mediánové hodnoty korelací – spíše slabá souvislost mezi výsledky v Testu d2 a v uvedených testech inteligence. Tuto skutečnost lze chápat jako určitý důkaz o divergentní validitě. Jinými slovy, na základě hodnot těchto korelací lze říci, že Test d2 měří něco jiného než inteligenci (dle těchto nástrojů měření). Důkazům o konvergentní validitě není v manuálu věnován prostor. V případě prediktivní validity byly srovnávány výkony v Testu d2 u dvou vzorků tvořených žáky základní školy. V případě prvního šlo o „motivované“ (N = 26) versus „nemotivované“ (N = 24) žáky, ve druhém případě se jednalo o žáky s „vysokou“ (N = 32) a „nízkou“ (N = 32) mírou sebekontroly. Celkově jde o slabou až střední sílu vztahu mezi výsledkem v Testu d2 a zvolenými kritérii.
|-
|   ||  || 
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Reliabilita:|| colspan="2" |
Homogenita testových ukazatelů CP, CV, a VS vykazuje hodnoty r > 0,90. Koeficienty homogenity Ch% a Ch jsou o něco nižší. V sériích testů a retestů při různých časových intervalech (až po 40 měsíců) vykazují v Testu d2 ukazatele CP, CV a VS uspokojivou až dobrou stabilitu r > 0,70 (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). V manuálu jsou uvedeny výsledky celé řady studií, které podávají důkazy o reliabilitě skrze koeficienty reliability, a to pro několik odlišných skupin respondentů. Mezi jiným jde o míru vnitřní konzistence vyjádřenou skrze Cronbachovo alfa, ale také KR-20, určení míry split-half reliability či ve smyslu stability v čase (po různě dlouhé době, od 5 hodin po 40 měsíců). Medián koeficientů v případě homogenity (kam autoři řadí první tři výše jmenované způsoby zjišťování reliability) dosahuje hodnot vyšších než 0,9 – a to i pro každý z těchto koeficientů zvlášť. V případě test-retestové validity – co by indikátoru stability v čase – se tato hodnota rovná 0,75. Velikosti výběrů vzorku v těchto studiích v nejednom případě převyšují počet 100 osob.
|-
|   ||  || 
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zvláštní požadavky pro použití metody:|| colspan="2" |
Základní program HTS. Každá administrace spotřebovává kredity, které je nutné dokupovat.
|-
| colspan="3" | <hr>
|-
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" |
# Brickenkamp, R., Zillmer, E., Balcar, K. (2000). Test pozornosti d2. Praha: Hogrefe-Tescentrum s.r.o.
# Brickenkamp, R., Zillmer, E. (1998). D2 – Test of attention. Seatle: Hogrefe & Huber.
# Gabrhel, V. (2014). Test pozornosti d2. Recenze metody. Testfórum, 4, 31-36.
# Seitl, M. (2015). Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
# Sieger, L., Ullrich, D., Bílek, P. (2017). Návrh softwaru pro snímání a vyhodnocení standardizovaného d2 testu pozornosti. Závěrečná zpráva. Praha: Univerzita obrany v Brně.
|}

[[Kategorie:Metody]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 | Původní zkratka metody (<small>jde-li o lokalizaci</small>): || d2, test d2
 |-
-| Původní autoři metody: || Rolf Brickenkamp, Eric Zillmer
+| Autoři původní metody: || Rolf Brickenkamp, Eric Zillmer
 |-
 | Rok vydání původní metody: || 1962

← Starší verze		Verze z 30. 1. 2022, 22:59
Řádek 210:		Řádek 210:
	\|}		\|}

−	[[Kategorie:Metody]]	+	[[Kategorie:Metody]][[Kategorie:Testy schopností]]

@@ Řádek 118: / Řádek 118: @@
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: ||  colspan="2" |
-Normy, ze kterých vychází české vydání Testu d2 z roku 2000, byly vytvořeny na standardizačním vzorku o více jak 6000 osob.  Jedná se o normy převzaté z německého vydání metody. Probandi přitom byli vybíráni z německých zemí jako Bavorsko, Brémy, Dolní Sasko atd. Standardizační vzorek dle autorů představuje reprezentativní výběr obecné populace, byť způsob výběru osob do vzorku nespecifikují.
+Normy, ze kterých vychází české vydání Testu d2 z roku 2000, byly vytvořeny na standardizačním vzorku o více jak 6000 osob. Jedná se o normy převzaté z německého vydání metody. Probandi přitom byli vybíráni z německých zemí jako Bavorsko, Brémy, Dolní Sasko atd. Standardizační vzorek dle autorů představuje reprezentativní výběr obecné populace, byť způsob výběru osob do vzorku nespecifikují.
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: ||  colspan="2" |
-Percentil. Test má dvě skórovací šablony, pomáhající examinátorovi spočítat počet označených znaků a počty chyb (opomenutí a nesprávného výběru čili záměny). Skórování může provádět asistent, avšak interpretaci má provádět odborně psycholog.
+Percentil. Test má dvě skórovací šablony pomáhající examinátorovi spočítat počet označených znaků a počty chyb (opomenutí a nesprávného výběru čili záměny). Skórování může provádět asistent, avšak interpretaci má provádět odborný psycholog.
 |-
 | width="20%" rowspan="5" style="text-align: left; vertical-align: top;" | Kvalifikační požadavky na použití metody <small>(A, B, C dle www.testcentrum.cz):</small> || width="5%" | O &nbsp; &nbsp; &nbsp; || Kdokoliv
@@ Řádek 182: / Řádek 182: @@
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" |
-Ve verzi tužka-papír obsahuje set manuál, 50 kusů záznamových archů a skórovací šablony. Verze tužka-papír vyžaduje zpracování výstupní zprávy psychologem. Test d2 je k dispozici také V rámci HTS5, tato verze má k dispozici výstupní zprávu.
+Ve verzi tužka-papír obsahuje set manuál, 50 kusů záznamových archů a skórovací šablony. Verze tužka-papír vyžaduje zpracování výstupní zprávy psychologem. Test d2 je k dispozici také v rámci HTS5, tato verze má k dispozici výstupní zprávu.
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || O || Jednorázové při nákupu metody
@@ Řádek 195: / Řádek 195: @@
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" |
-Validita metody je podložena rozsáhlým množstvím poznatků. Ty jsou výsledkem výzkumných studií například v oblastech klinické psychologie a psychiatrie, pedagogické psychologie, poradenství pro volbu povolání, psychologie práce, psychologie sportu a dopravní psychologie. Provedené výzkumy svědčí ve prospěch používání Testu d2 v mnoha rozmanitých případech jeho jsou klinické a empirické aplikace (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). Skutečnost, že v českém vydání z roku 2000 chybí část věnovaná výzkumu, patrně nejvíce dopadá právě na část validity. Zatímco důkazy o obsahové validitě jsou předkládány a argumentovány (např. i s ohledem na ekologickou validitu měření), důkazům o konstruktové a prediktivní validitě je věnováno relativně málo pozornosti. Pokud jde o konstruktovou validitu, autor českého překladu deklaruje, že výsledky v Testu d2 významně korelují s jinými testy měřícími pozornost. Opírá se přitom o americkou publikaci testu d2 (Brickenkamp & Zillmer, 1998) avšak konkrétní parametry (např. o jaké metody měření pozornosti se jedná, jaká byla síla vztahu atd.) neuvádí. Přímo v manuálu je pak uvedena série studií zjišťujících míru souvislosti mezi výsledky v Testu d2 a v Hamburském Wechslerově inteligenčním testu pro dospělé (HAWIE) a Testu inteligence nezávislého na kultuře (CTF). V prvním případě jsou výsledky dále popisovány dle subvzorků, které tvořili pacienti trpící různými psychiatrickými onemocněními (např. Rauchfleisch cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). Ve druhém případě se jedná o skupinu studentů (Hellwig cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). V obou případech pak byla zjištěna – z hlediska mediánové hodnoty korelací – spíše slabá souvislost mezi výsledky v Testu d2 a v uvedených testech inteligence. Tuto skutečnost lze chápat jako určitý důkaz o divergentní validitě. Jinými slovy, na základě hodnot těchto korelací lze říci, že Test d2 měří něco jiného než inteligenci (dle těchto nástrojů měření). Důkazům o konvergentní validitě není v manuálu věnován prostor. V případě prediktivní validity byly srovnávány výkony v Testu d2 u dvou vzorků tvořených žáky základní školy. V případě prvního šlo o „motivované“ (N = 26) versus „nemotivované“ (N = 24) žáky, ve druhém případě se jednalo o žáky s „vysokou“ (N = 32) a „nízkou“ (N = 32) mírou sebekontroly. Celkově jde o slabou až střední sílu vztahu mezi výsledkem v Testu d2 a zvolenými kritérii.
+Validita metody je podložena rozsáhlým množstvím poznatků. Ty jsou výsledkem výzkumných studií například v oblastech klinické psychologie a psychiatrie, pedagogické psychologie, poradenství pro volbu povolání, psychologie práce, psychologie sportu a dopravní psychologie. Provedené výzkumy svědčí ve prospěch používání Testu d2 v mnoha rozmanitých případech, jako jsou klinické a empirické aplikace (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). Skutečnost, že v českém vydání z roku 2000 chybí část věnovaná výzkumu, patrně nejvíce dopadá právě na část validity. Zatímco důkazy o obsahové validitě jsou předkládány a argumentovány (např. i s ohledem na ekologickou validitu měření), důkazům o konstruktové a prediktivní validitě je věnováno relativně málo pozornosti. Pokud jde o konstruktovou validitu, autor českého překladu deklaruje, že výsledky v Testu d2 významně korelují s jinými testy měřícími pozornost. Opírá se přitom o americkou publikaci Testu d2 (Brickenkamp & Zillmer, 1998), avšak konkrétní parametry (např. o jaké metody měření pozornosti se jedná, jaká byla síla vztahu atd.) neuvádí. Přímo v manuálu je pak uvedena série studií zjišťujících míru souvislosti mezi výsledky v Testu d2 a v Hamburském Wechslerově inteligenčním testu pro dospělé (HAWIE) a v Testu inteligence nezávislém na kultuře (CTF). V prvním případě jsou výsledky dále popisovány dle subvzorků, které tvořili pacienti trpící různými psychiatrickými onemocněními (např. Rauchfleisch; cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). Ve druhém případě se jedná o skupinu studentů (Hellwig; cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). V obou případech pak byla zjištěna, z hlediska mediánové hodnoty korelací, spíše slabá souvislost mezi výsledky v Testu d2 a v uvedených testech inteligence. Tuto skutečnost lze chápat jako určitý důkaz o divergentní validitě. Jinými slovy, na základě hodnot těchto korelací lze říci, že Test d2 měří něco jiného než inteligenci (dle těchto nástrojů měření). Důkazům o konvergentní validitě není v manuálu věnován prostor. V případě prediktivní validity byly srovnávány výkony v Testu d2 u dvou vzorků tvořených žáky základní školy. V případě prvního šlo o „motivované“ (N = 26) versus „nemotivované“ (N = 24) žáky, ve druhém případě se jednalo o žáky s „vysokou“ (N = 32) a „nízkou“ (N = 32) mírou sebekontroly. Celkově jde o slabou až střední sílu vztahu mezi výsledkem v Testu d2 a zvolenými kritérii.
 |-
 | &nbsp; ||&nbsp; ||&nbsp;
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Reliabilita:|| colspan="2" |
-Homogenita testových ukazatelů CP, CV, a VS vykazuje hodnoty r > 0,90. Koeficienty homogenity Ch% a Ch jsou o něco nižší. V sériích testů a retestů při různých časových intervalech (až po 40 měsíců) vykazují v Testu d2 ukazatele CP, CV a VS uspokojivou až dobrou stabilitu r > 0,70 (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). V manuálu jsou uvedeny výsledky celé řady studií, které podávají důkazy o reliabilitě skrze koeficienty reliability, a to pro několik odlišných skupin respondentů. Mezi jiným jde o míru vnitřní konzistence vyjádřenou skrze Cronbachovo alfa, ale také KR-20, určení míry split-half reliability či ve smyslu stability v čase (po různě dlouhé době, od 5 hodin po 40 měsíců). Medián koeficientů v případě homogenity (kam autoři řadí první tři výše jmenované způsoby zjišťování reliability) dosahuje hodnot vyšších než 0,9 – a to i pro každý z těchto koeficientů zvlášť. V případě test-retestové validity – co by indikátoru stability v čase – se tato hodnota rovná 0,75. Velikosti výběrů vzorku v těchto studiích v nejednom případě převyšují počet 100 osob.
+Homogenita testových ukazatelů CP, CV, a VS vykazuje hodnoty r > 0,90. Koeficienty homogenity Ch% a Ch jsou o něco nižší. V sériích testů a retestů při různých časových intervalech (až po 40 měsíců) vykazují v Testu d2 ukazatele CP, CV a VS uspokojivou až dobrou stabilitu r > 0,70 (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). V manuálu jsou uvedeny výsledky celé řady studií, které podávají důkazy o reliabilitě skrze koeficienty reliability, a to pro několik odlišných skupin respondentů. Mezi jinými jde o míru vnitřní konzistence vyjádřenou skrze Cronbachovu alfa, ale také KR-20, určení míry split-half reliability či ve smyslu stability v čase (po různě dlouhé době – od 5 hodin po 40 měsíců). Medián koeficientů v případě homogenity (kam autoři řadí první tři výše jmenované způsoby zjišťování reliability) dosahuje hodnot vyšších než 0,9, a to i pro každý z těchto koeficientů zvlášť. V případě test-retestové validity (coby indikátoru stability v čase) se tato hodnota rovná 0,75. Velikosti výběrů vzorku v těchto studiích v nejednom případě převyšují počet 100 osob.
 |-
 | &nbsp; ||&nbsp; ||&nbsp;
@@ Řádek 210: / Řádek 210: @@
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" |
-# Brickenkamp, R., Zillmer, E., Balcar, K. (2000). Test pozornosti d2. Praha: Hogrefe-Tescentrum s.r.o.
+# Brickenkamp, R., Zillmer, E., & Balcar, K. (2000). ''Test pozornosti d2.'' Praha: Hogrefe-Tescentrum.
-# Brickenkamp, R., Zillmer, E. (1998). D2 – Test of attention. Seatle: Hogrefe & Huber.
+# Brickenkamp, R., & Zillmer, E. (1998). ''D2 – Test of attention.'' Seattle: Hogrefe & Huber.
-# Gabrhel, V. (2014). Test pozornosti d2. Recenze metody. Testfórum, 4, 31-36.
+# Gabrhel, V. (2014). Test pozornosti d2. Recenze metody. ''Testfórum,'' 4, 31–36.
-# Seitl, M. (2015). Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
+# Seitl, M. (2015). ''Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců.'' Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
-# Sieger, L., Ullrich, D., Bílek, P. (2017). Návrh softwaru pro snímání a vyhodnocení standardizovaného d2 testu pozornosti. Závěrečná zpráva. Praha: Univerzita obrany v Brně.
+# Sieger, L., Ullrich, D., & Bílek, P. (2017). ''Návrh softwaru pro snímání a vyhodnocení standardizovaného d2 testu pozornosti. Závěrečná zpráva.'' Praha: Univerzita obrany v Brně.
 |}
 [[Kategorie:Metody]][[Kategorie:Testy schopností]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 | Autoři adaptace lokalizace: || Karel Balcar
 |-
-| Lokální vydavatel/ distributor metody: || Hogrefe – Testcentrum
+| Lokální vydavatel/distributor metody: || Hogrefe – Testcentrum
 |-
 | Rok vydání aktuální verze metody: || 2000
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 | &nbsp; ||&nbsp; ||&nbsp;
 |-
-| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zaměření metody: || colspan="2" | Výkonový test věnovaný pozornosti, koncentraci pozornosti, pečlivosti a pracovnímu tempu. Původně určen k hodnocení výkonnosti řidičů. V českém vydání je určen pro probandy ve věkovém rozmězí 9-59 let.
+| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zaměření metody: || colspan="2" | Výkonový test věnovaný pozornosti, koncentraci pozornosti, pečlivosti a pracovnímu tempu. Původně určen k hodnocení výkonnosti řidičů. V českém vydání je určen pro probandy ve věkovém rozmezí 9–59 let.
 |-
 | colspan="3" | <hr>
@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 | || O || Struktura inteligence
 |-
-| || X || Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: pozornost, selektivní pozornost, rychlost vnímání
+| || X || Specifické kognitivní funkce: pozornost, selektivní pozornost, rychlost vnímání
 |-
-| || O || Osobnost - rys
+| || O || Osobnost – rys
 |-
-| || O || Osobnost - typ
+| || O || Osobnost – typ
 |-
-| || O || Osobnost - stav
+| || O || Osobnost – stav
 |-
-| || O || Osobnost - dynamika
+| || O || Osobnost – dynamika
 |-
 | || O || Hodnoty a motivace
@@ Řádek 76: / Řádek 76: @@
 |-
 | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Popis metody: || colspan="2" |
-Škrtací seznam obsahující 658 písmen (položek) rozdělených do 14 řádků (tedy 47 písmen či položek na řádek). Test d2 měří tempo a pečlivost pracovního výkonu při rozlišování podobných vizuálních podnětů (při diskriminaci detailů) a umožňuje tak posouzení individuálního výkonu pozornosti. Test d2 je možné administrovat jak individuálně, tak skupinově. Administrace sama pak probíhá formou tužka-papír. V neposlední řadě je možné provést jednorázové on-line testování. Počítačový program předkládá po zacvičení uchazeči řady písmen d nebo b, které jsou doplněny různým počtem čar nad nebo pod písmenem. Úkolem uchazeče je v běžícím časovém limitu vyhledat všechna písmena d s dvěma čarami (bez ohledu na jejich rozložení). Program sleduje časový limit v jednotlivých řadách písmen (20 sekund), pokud uchazeč nezpracuje celou řadu v limitu, posune jej na další řadu. V průběhu administrace soustředí uchazeč pozornost na opakující se podněty, proto lze vyhodnotit taktéž stabilitu koncentrace. Získané hodnoty lze interpretovat na celkem 6 škálách:
+Škrtací seznam obsahující 658 písmen (položek) rozdělených do 14 řádků (tedy 47 písmen či položek na řádek). Test d2 měří tempo a pečlivost pracovního výkonu při rozlišování podobných vizuálních podnětů (při diskriminaci detailů) a umožňuje tak posouzení individuálního výkonu pozornosti. Test d2 je možné administrovat jak individuálně, tak skupinově. Administrace sama pak probíhá formou tužka-papír. V neposlední řadě je možné provést jednorázové on-line testování. Počítačový program předkládá po zacvičení uchazeči řady písmen d nebo b, které jsou doplněny různým počtem čar nad nebo pod písmenem. Úkolem uchazeče je v běžícím časovém limitu vyhledat všechna písmena d s dvěma čarami (bez ohledu na jejich rozložení). Program sleduje časový limit v jednotlivých řadách písmen (20 sekund). Pokud uchazeč nezpracuje celou řadu v limitu, posune jej na další řadu. V průběhu administrace soustředí uchazeč pozornost na opakující se podněty, a proto lze vyhodnotit taktéž stabilitu koncentrace. Získané hodnoty lze interpretovat na celkem 6 škálách:
 Celkový počet je součet všech položek, které proband v testu prošel.
-Hrubý skór chyby vyjadřuje součet všech chybných výkonů. Rozlišují se přitom dva typy chyb - opomenutí (správná položka není zaškrtnuta) a záměna (zaškrtnutí nesprávné položky).
-Procento chyb představuje podíl chybných výkonů na celkovém počtu.
+– Celkový počet je součet všech položek, které proband v testu prošel.
 Celkový výkon je součtem všech položek, které proband v testu prošel mínus celkový počet chyb.
-Fluktuační rozpětí představuje rozdíl mezi řádkou (či řádkami) s největším a nejmenším počtem zpracovaných položek.
+– Hrubý skór chyby vyjadřuje součet všech chybných výkonů. Rozlišují se přitom dva typy chyb – opomenutí (správná položka není zaškrtnuta) a záměna (zaškrtnutí nesprávné položky).
 Výkon soustředění značí počet správně škrtnutých položek, od nichž odečteme chybu záměny.
 |-
 | colspan="3" | <hr> || ||
 |-
-| Forma administrace: || X || Tužka - papír
+| Forma administrace: || X || Tužka – papír
 |-
 | || O || Manuální manipulace
 |-
-| || X || Na lokální stanici PC
+| || X || Na lokální PC stanici
 |-
 | || X || On-line
@@ Řádek 102: / Řádek 109: @@
 | Délka administrace: ||  colspan="2" | Administrace: Dle informací uvedených v manuálu trvá 8 minut (se zácvikem v HTS 10 minut).
 |-
-| || colspan="2" | Vyhodnocení: Tužka-papír 10 minut, HTS bezprostředně.
+| || colspan="2" | Vyhodnocení: Tužka-papír 10 minut, HTS okamžitě.
 |-
 | || colspan="2" | Interpretace: 10 minut.
 |-
-| || colspan="2" | Příprava  výstupní zprávy / zpětné vazby: 20 minut.
+| || colspan="2" | Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: 20 minut.
 |-
 | colspan="3" | <hr> || ||

@@ Řádek 100: / Řádek 100: @@
 | || X || Skupinová
 |-
-| Délka administrace: ||  colspan="2" | Administrace: Administrace testu dle informací uvedených v manuálu trvá 8 minut (se zácvikem v HTS 10 minut).
+| Délka administrace: ||  colspan="2" | Administrace: Dle informací uvedených v manuálu trvá 8 minut (se zácvikem v HTS 10 minut).
 |-
 | || colspan="2" | Vyhodnocení: Tužka-papír 10 minut, HTS bezprostředně.