Bochumský maticový test: Porovnání verzí

Z Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 18: Řádek 18:
 
| Původní zkratka metody (<small>jde-li o lokalizaci</small>): || BOMAT – Advanced
 
| Původní zkratka metody (<small>jde-li o lokalizaci</small>): || BOMAT – Advanced
 
|-  
 
|-  
| Původní autoři metody: || Rüdiger Hossiep, Daniela Turck, Michele Hasella
+
| Autoři původní metody: || Rüdiger Hossiep, Daniela Turck, Michele Hasella
 
|-  
 
|-  
 
| Rok vydání původní metody: || 1999
 
| Rok vydání původní metody: || 1999

Aktuální verze z 23. 6. 2022, 10:49


Základní informace
Název metody (lokální): Bochumský maticový test
Zkratka metody (lokální): BOMAT – Advanced
Autoři adaptace lokalizace: Jan Srnec
Lokální vydavatel/distributor metody: Hogrefe – Testcentrum
Rok vydání aktuální verze metody: 2002
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): Bochumer Matrizentest
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): BOMAT – Advanced
Autoři původní metody: Rüdiger Hossiep, Daniela Turck, Michele Hasella
Rok vydání původní metody: 1999
Popis metody
Oborová klasifikace: X       Psychologie práce
X Psychologie organizace
O Dopravní psychologie
O Forenzní psychologie
X Poradenství pro volbu povolání
X Poradenství pro profesní vzdělávání
O Koučink a osobnostní rozvoj
     
Zaměření metody: BOMAT je neverbální test měřící obecnou inteligenci s důrazem na analytické a integrativní operace podílející se na procesech myšlení. Bochumský maticový test velmi dobře diskriminuje ve skupině osob s vyššími intelektovými schopnostmi. Je určen pro věk adolescence a dospělosti.

Psychologická doména: X GMA
O Struktura inteligence
X Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: analytické a integrativní operace
O Osobnost – rys
O Osobnost – typ
O Osobnost – stav
O Osobnost – dynamika
O Hodnoty a motivace
O Zájmy
O Situační modely chování
O Postoje
O Skupinové procesy
O Agregované skupinové jevy
O Manuální zručnost

Popis metody:

Jedná se o formu maticových úloh, ve kterých proband vybírá z 6 navrhovaných obrazců pouze jeden, který bude nejlépe zapadat do 14 předtištěných prvků. Tyto prvky jsou uspořádány do tří řádků po pěti polích, přičemž jedno pole zůstává volné. Logicky lze volit jednu z alternativ dle tvaru obrazce, barvy, počtu prvků či plošného uspořádání. Také se mění logický princip ohledně směru – může být vertikální i horizontální. Ke správnému řešení probandi také využívají různé druhy operací a jejich kombinace. Bochumský maticový test je složen z 10 zácvičných úloh (které se do konečného skóru nezapočítávají) a 40 testovacích úloh. Po každé zácvičné úloze následuje sdělení správného řešení a popis postupu. Samotné testovací úlohy mají vzrůstající obtížnost. Po celou dobu administrace má proband k dispozici základní instrukce obsahující návod k řešení zácvičných úloh a popis různých logických postupů. Test má určený časový limit 80 minut. Maximální hodnota hrubého skóru je 39 (1. úloha není započítána).


Forma administrace: X Tužka-papír
O Manuální manipulace
O Na lokální stanici PC
O On-line
     
Způsob administrace: X Individuální
X Skupinová
Délka administrace: Administrace: 110 minut (30 minut zaučení + 80 minut samotná administrace)
Vyhodnocení: 2 minuty
Interpretace: informace nejsou dostupné
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: informace nejsou dostupné

Normy:

Česká standardizace byla provedena na souboru českých vysokoškolských studentů různých oborů. Rozsah souboru byl 363 osob ve věku od 18 do 44 let. Pohlaví bylo v rovnoměrném zastoupení. Co se týče vysokoškolského zaměření, soubor byl rozdělen do 5 kategorií: ekonomické obory (90 osob), humanitní obory (86 osob), technické obory (91 osob) a ostatní (27 osob mělo odlišný obor či obor neuvedlo). Na základě tohoto zjištění byly vytvořeny společné normy – zvláštní norma pro kategorii technických oborů a norma sloučených kategorií humanitních, lékařských a ekonomických oborů.

Doporučené standardní skóry:

Pro interpretaci jsou použity percentily, steny a decily, které jsou převedeny ze získaných hrubých skórů.

Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): O       Kdokoliv
O Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ......
O A
X B
O C

Výstupní zpráva / zpětná vazba
Forma výstupní zprávy: X       Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury
O Uživatel připravuje dle definované struktury
O Výstupní zpráva s možností editace uživatelem
O Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem
     
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: O Ano
X Ne
     
Formát výstupní zprávy: O Text
O Grafika
O Text a grafika
     
Rozsah výstupní zprávy: O Velmi stručný      
O Základní textové interpretace      
O Podrobné textové interpretace    
     
Příjemce zprávy: O Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista
O Klient
O Třetí strana bez kvalifikace
O Všechny zainteresované strany

Forma dodání metody:

Jedná se o fyzický materiál složený z testovacího sešitu, základních instrukcí, záznamového listu a příručky.

Náklady na metodu: O Jednorázové při nákupu metody
X Opakované při nákupu fyzického materiálu
O Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení
O Opakované při nákupu on-line vyhodnocení

Validita:

Validita u původní německé verze BOMAT, která je složena ze dvou paralelních forem A a B: Souběžná kriteriální validita s maturitní známkou: r = -38 pro formu A a r = -38 pro formu B. Konstruktová validita s hrubými skóry testu ZVT (Zahlen-Verbindungs Test): r = 0,56 pro formu A a r = 0,51 pro formu B.

     
Reliabilita:

Reliabilita byla ověřena metodou split-half pro sudé (20 položek) a liché položky (19 položek). Koeficienty reliability: Spearman-Brown = 0,793 a Guttaman = 0,792. Vnitřní konzistence dle Cronbachovy alfa = 0,761.

     
Zvláštní požadavky pro použití metody:

Nejsou.


Zdroje:
  1. Srnec, J. (2002). Bomat – Advanced. Bochumský maticový test. Praha: Testcentrum. (Original: Testzentrale, 1999). Získáno z: https://www.testzentrale.de/shop/bochumer-matrizentest.html
  2. Oswald, W. D., & Roth, E. (1987). The number connection test (ZVT). A speech-free intelligence test to measure “cognitive performance speed”. Manual instruction (2nd ed.). Göttingen: Hogrefe.