Stroopův test

Základní informace

Název metody (lokální):	Stroopův test
Zkratka metody (lokální):	CWT
Autoři adaptace lokalizace:	Ľuba Krivá
Lokální vydavatel/distributor metody:	Hogrefe – Testcentrum
Rok vydání aktuální verze metody:	2013
Původní název metody (jde-li o lokalizaci):	Color-Word Test
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci):	CWT
Autoři původní metody:	J. R. Stroop
Rok vydání původní metody:	1935

Popis metody

Oborová klasifikace:	X	Psychologie práce
	X	Psychologie organizace
	X	Dopravní psychologie
	O	Forenzní psychologie
	X	Poradenství pro volbu povolání
	X	Poradenství pro profesní vzdělávání
	O	Koučink a osobnostní rozvoj
Zaměření metody:	Test je reprezentantem tzv. objektivních testů osobnosti. Slouží k hodnocení exekutivního fungování jedince (Letak et al., 2012), zpracování kognitivního konfliktu (Raz & Buhle, 2006), efektivity zaměřené pozornosti (Lezak et al., 2012), funkce selektivní pozornosti (Strauss, Sherman, & Spreen, 2006), kognitivní kontroly a rychlosti zpracování informací (Boone et al., 1998). Mezi další uváděné kapacity testu patří měření verbální fluence, tendence k nezávislosti, dominanci či nerespektu k autoritě.
Psychologická doména:	O	GMA
	O	Struktura inteligence
	X	Specifické kognitivní funkce: pozornost, selektivní pozornost, exekutiva
	X	Osobnost – rys
	O	Osobnost – typ
	O	Osobnost – stav
	X	Osobnost – dynamika
	O	Hodnoty a motivace
	O	Zájmy
	O	Situační modely chování
	O	Postoje
	O	Skupinové procesy
	O	Agregované skupinové jevy
	O	Manuální zručnost
Popis metody:	Modifikací Stroopova úkolu existuje několik, liší se způsobem administrace, kombinací podnětového materiálu, počtem subtestů, použitými barvami, počtem položek v jednom subtestu, způsobem prezentace i skórování. Obvykle používaná forma administrace dle příručky je následující: Test je složen ze tří subtestů (tabule formátu A4: tab. I se slovy (S), tab. II s barvami (B) a tab. III s barevnými slovy (BS)). Každá z tabulí obsahuje 100 položek upořádaných do pěti sloupců po dvaceti položkách. Tabule S je tvořena náhodně prezentovanými slovy označujícími barvy a vytištěnými černou barvou. Tabule B je tvořena barevnými obdélníky, které mají náhodný charakter střídání, dva za sebou následující obdélníky nemají stejnou barvu, navíc jsou vytištěny jinou barvou, než je význam slova na stejné pozici na tab. S. Tabule BS je kombinací předchozích dvou tabulí, tedy v této tabuli je každá položka vytištěna barvou neodpovídající významu příslušného slova. Úkolem v testu je číst slova a pojmenovávat barvy, poslední subtest je výrazně zatížen interferencí barev a významu slov. Administrátor potřebuje podnětový sešit s tabulemi, záznamový arch, stopky a psací potřeby. Tabule se administrují v pořadí S, B, SB. Na počátku administrace sejme základní demografické údaje (rod, věk, datum narození, nejvyšší dosažené vzdělání). Na nesprávnou odpověď administrátor ihned upozorňuje. Do záznamového listu si zatrhne poslední slovo, které bylo v daném limitu přečteno.
Forma administrace:	X	Tužka-papír
	O	Manuální manipulace
	O	Na lokální PC stanici
	O	On-line
Způsob administrace:	X	Individuální
	X	Skupinová
Délka administrace:	Administrace: Čas administrace jednoho subtestu je 45 vteřin, tří subtestů 3 × 45 vteřin. Celkový čas se seznámením, vysvětlením a samotnou administrací nepřekročí 5 minut.
	Vyhodnocení: Cca 5 minut.
	Interpretace: Cca 10 minut.
	Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Informace nejsou dostupné.
Normy:	Původní slovenská verze Stroopova testu od Daniela, z roku 1983, obsahovala pouze orientační normy. Česká verze příručky k testu pro dospělou populaci od 18 do 79 let, s normami vytvořenými na vzorku neklinické populace od 20 do 79 let, byla vydána v roce 2013. Česká standardizace testu a normy vznikla v roce 2010 jako součást projektu Psychiatrického centra Praga a autorky příručky Ľuby Krivé, studentky psychologie na FF UK v Praze. Normy pro českou populaci byly vytvořeny na vzorku 419 osob (169 mužů a 254 žen) s plynulou znalostí českého jazyka, rozdělených do 6 věkových kategorií. Z charakteristiky výzkumného vzorku vyplynulo vyšší zastoupení žen ve všech kategoriích. Byly vytvořeny nové věkově a vzdělanostně korigované normy. Test je tedy použitelný pro klienty v rozmezí 18–79 let věku, normy jsou ale uvedeny až od 20 let. Pro věk 18–19 let slouží normy jen jako orientační.
Doporučené standardní skóry:	Percentily, vážené skóry a T-skóry.
Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz):	O	Kdokoliv
	O	Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ......
	O	A
	X	B
	O	C

Výstupní zpráva / zpětná vazba

Forma výstupní zprávy:	X	Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury
	O	Uživatel připravuje dle definované struktury
	O	Výstupní zpráva s možností editace uživatelem
	O	Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou:	O	Ano
	X	Ne
Formát výstupní zprávy:	O	Text
	O	Grafika
	O	Text a grafika
Rozsah výstupní zprávy:	O	Velmi stručný
	O	Základní textové interpretace
	O	Podrobné textové interpretace
Příjemce zprávy:	O	Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista
	O	Klient
	O	Třetí strana bez kvalifikace
	O	Všechny zainteresované strany
Forma dodání metody:	První české vydání Stroopova test z roku 2013 lze jako úplný testový soubor pro administraci formou tužka-papír zakoupit na stránkách Hogrefe – Testcentrum. Součástí testového souboru je příručka s popisem metody, způsobem administrace, skórování i s interpretací výsledků. Součástí přílohy příručky jsou příslušné normy a nechybí ani uvedení psychometrických vlastností testu – reliability a validity. Dále je součástí testového souboru podnětový sešit s potřebnými tabulemi a záznamový list v počtu 50 kusů. Všechny uvedené součásti testového souboru lze zakoupit také samostatně.
Náklady na metodu:	O	Jednorázové při nákupu metody
	X	Opakované při nákupu fyzického materiálu
	O	Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení
	O	Opakované při nákupu on-line vyhodnocení
Validita:	Kriteriální validita testu byla ověřena porovnáním výkonu exekutivních a kognitivních funkcí testovaných osob sledovaných v Testu verbální fluence (VF) a v obou částech Testu cesty (TMT). Krivá (2013) uvádí, že její analýza ukázala na statisticky signifikantní pozitivní korelaci Stroopova testu s fonemickou částí VF v subtestech S (parciální korelační koeficient ƿ (415) = 0,15; p = 0,003), v subtestu B (ƿ = 0,22; p < 0,001) a BS (ƿ = 0,193; p < 0,001), IF (ƿ = 0,111; p = 0,024) při koeficientu determinace jen do 4,88 %. U TMT se výsledky parciální korelace se Stroopovým testem pohybovaly v rozmezí ƿ = -0,24 až -0,11 při p < 0,031. Hodnoty koeficientu determinace nepřekračují 5,52 %.
Reliabilita:	V české verzi ověření reliability testu chybí. V jiných jazykových mutacích v zahraničí se jeví opakovaně jako vysoká (Strauss, Sherman, & Spreen, 2006; Salinsky et al., 2001). Golden (1975) na vzorku 450 lidí při skupinové administraci naměřil test-retestovou (bez uvedení času retestu) korelaci hrubých skórů u jednotlivých subtestů na úrovni S = 0,89, B = 0,84 a BS = 0,73. Efekt nácviku u dané metody nebyl potvrzen ani vyvrácen.
Zvláštní požadavky pro použití metody:	Nejsou.
Zdroje:	Golden, C. J. (1998). A group version of the Stroop Color and Word Test. A Manual for Clinical and Experimental Uses. Krivá, Ľ. (2013). Stroopův test: příručka. 1. české vydání. Praha: Hogrefe – Testcentrum. Krivá, Ľ. (2010) Validizace Stroopova testu na české populaci [Diplomová práce]. Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta. Vedoucí DP Doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D. Lezak, M. D., et. al. (2005). Mayo´s older African Americans normative studies. The Clinical Neuropsychologist, 19, 243–269. Raz, A., & Buhle, J. (2006). Typologies od attentional networks. Nature Reviews Neuroscience, 7, 367–379. Salinsky, M. C., et al. (2001). Test-retest bias, reliability and regression equations for neuropsychological measures repeated over a 12–16-week period. Journal of the International Neuropsychological Society, 7, 597–605. Strauss, E., Sherman, E. M. S., & Spreen, O. (2006). Executive funtions. In A compendium of neuropsychological test: administration, norms, and commentary [pp. 401–545]. 3. vydání. New York: Oxford Univerzity Press.