Test pozornosti d2: Porovnání verzí
Řádek 118: | Řádek 118: | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: || colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: || colspan="2" | | ||
− | Normy, ze kterých vychází české vydání Testu d2 z roku 2000, byly vytvořeny na standardizačním vzorku o více jak 6000 osob. | + | Normy, ze kterých vychází české vydání Testu d2 z roku 2000, byly vytvořeny na standardizačním vzorku o více jak 6000 osob. Jedná se o normy převzaté z německého vydání metody. Probandi přitom byli vybíráni z německých zemí jako Bavorsko, Brémy, Dolní Sasko atd. Standardizační vzorek dle autorů představuje reprezentativní výběr obecné populace, byť způsob výběru osob do vzorku nespecifikují. |
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: || colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: || colspan="2" | | ||
− | Percentil. Test má dvě skórovací šablony | + | Percentil. Test má dvě skórovací šablony pomáhající examinátorovi spočítat počet označených znaků a počty chyb (opomenutí a nesprávného výběru čili záměny). Skórování může provádět asistent, avšak interpretaci má provádět odborný psycholog. |
|- | |- | ||
| width="20%" rowspan="5" style="text-align: left; vertical-align: top;" | Kvalifikační požadavky na použití metody <small>(A, B, C dle www.testcentrum.cz):</small> || width="5%" | O || Kdokoliv | | width="20%" rowspan="5" style="text-align: left; vertical-align: top;" | Kvalifikační požadavky na použití metody <small>(A, B, C dle www.testcentrum.cz):</small> || width="5%" | O || Kdokoliv | ||
Řádek 182: | Řádek 182: | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" | | ||
− | Ve verzi tužka-papír obsahuje set manuál, 50 kusů záznamových archů a skórovací šablony. Verze tužka-papír vyžaduje zpracování výstupní zprávy psychologem. Test d2 je k dispozici také | + | Ve verzi tužka-papír obsahuje set manuál, 50 kusů záznamových archů a skórovací šablony. Verze tužka-papír vyžaduje zpracování výstupní zprávy psychologem. Test d2 je k dispozici také v rámci HTS5, tato verze má k dispozici výstupní zprávu. |
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || O || Jednorázové při nákupu metody | | style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || O || Jednorázové při nákupu metody | ||
Řádek 195: | Řádek 195: | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" | | ||
− | Validita metody je podložena rozsáhlým množstvím poznatků. Ty jsou výsledkem výzkumných studií například v oblastech klinické psychologie a psychiatrie, pedagogické psychologie, poradenství pro volbu povolání, psychologie práce, psychologie sportu a dopravní psychologie. Provedené výzkumy svědčí ve prospěch používání Testu d2 v mnoha rozmanitých případech | + | Validita metody je podložena rozsáhlým množstvím poznatků. Ty jsou výsledkem výzkumných studií například v oblastech klinické psychologie a psychiatrie, pedagogické psychologie, poradenství pro volbu povolání, psychologie práce, psychologie sportu a dopravní psychologie. Provedené výzkumy svědčí ve prospěch používání Testu d2 v mnoha rozmanitých případech, jako jsou klinické a empirické aplikace (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). Skutečnost, že v českém vydání z roku 2000 chybí část věnovaná výzkumu, patrně nejvíce dopadá právě na část validity. Zatímco důkazy o obsahové validitě jsou předkládány a argumentovány (např. i s ohledem na ekologickou validitu měření), důkazům o konstruktové a prediktivní validitě je věnováno relativně málo pozornosti. Pokud jde o konstruktovou validitu, autor českého překladu deklaruje, že výsledky v Testu d2 významně korelují s jinými testy měřícími pozornost. Opírá se přitom o americkou publikaci Testu d2 (Brickenkamp & Zillmer, 1998), avšak konkrétní parametry (např. o jaké metody měření pozornosti se jedná, jaká byla síla vztahu atd.) neuvádí. Přímo v manuálu je pak uvedena série studií zjišťujících míru souvislosti mezi výsledky v Testu d2 a v Hamburském Wechslerově inteligenčním testu pro dospělé (HAWIE) a v Testu inteligence nezávislém na kultuře (CTF). V prvním případě jsou výsledky dále popisovány dle subvzorků, které tvořili pacienti trpící různými psychiatrickými onemocněními (např. Rauchfleisch; cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). Ve druhém případě se jedná o skupinu studentů (Hellwig; cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). V obou případech pak byla zjištěna, z hlediska mediánové hodnoty korelací, spíše slabá souvislost mezi výsledky v Testu d2 a v uvedených testech inteligence. Tuto skutečnost lze chápat jako určitý důkaz o divergentní validitě. Jinými slovy, na základě hodnot těchto korelací lze říci, že Test d2 měří něco jiného než inteligenci (dle těchto nástrojů měření). Důkazům o konvergentní validitě není v manuálu věnován prostor. V případě prediktivní validity byly srovnávány výkony v Testu d2 u dvou vzorků tvořených žáky základní školy. V případě prvního šlo o „motivované“ (N = 26) versus „nemotivované“ (N = 24) žáky, ve druhém případě se jednalo o žáky s „vysokou“ (N = 32) a „nízkou“ (N = 32) mírou sebekontroly. Celkově jde o slabou až střední sílu vztahu mezi výsledkem v Testu d2 a zvolenými kritérii. |
|- | |- | ||
| || || | | || || | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Reliabilita:|| colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Reliabilita:|| colspan="2" | | ||
− | Homogenita testových ukazatelů CP, CV, a VS vykazuje hodnoty r > 0,90. Koeficienty homogenity Ch% a Ch jsou o něco nižší. V sériích testů a retestů při různých časových intervalech (až po 40 měsíců) vykazují v Testu d2 ukazatele CP, CV a VS uspokojivou až dobrou stabilitu r > 0,70 (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). V manuálu jsou uvedeny výsledky celé řady studií, které podávají důkazy o reliabilitě skrze koeficienty reliability, a to pro několik odlišných skupin respondentů. Mezi | + | Homogenita testových ukazatelů CP, CV, a VS vykazuje hodnoty r > 0,90. Koeficienty homogenity Ch% a Ch jsou o něco nižší. V sériích testů a retestů při různých časových intervalech (až po 40 měsíců) vykazují v Testu d2 ukazatele CP, CV a VS uspokojivou až dobrou stabilitu r > 0,70 (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). V manuálu jsou uvedeny výsledky celé řady studií, které podávají důkazy o reliabilitě skrze koeficienty reliability, a to pro několik odlišných skupin respondentů. Mezi jinými jde o míru vnitřní konzistence vyjádřenou skrze Cronbachovu alfa, ale také KR-20, určení míry split-half reliability či ve smyslu stability v čase (po různě dlouhé době – od 5 hodin po 40 měsíců). Medián koeficientů v případě homogenity (kam autoři řadí první tři výše jmenované způsoby zjišťování reliability) dosahuje hodnot vyšších než 0,9, a to i pro každý z těchto koeficientů zvlášť. V případě test-retestové validity (coby indikátoru stability v čase) se tato hodnota rovná 0,75. Velikosti výběrů vzorku v těchto studiích v nejednom případě převyšují počet 100 osob. |
|- | |- | ||
| || || | | || || | ||
Řádek 210: | Řádek 210: | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" | | ||
− | # Brickenkamp, R., Zillmer, E., Balcar, K. (2000). Test pozornosti d2. Praha: Hogrefe-Tescentrum | + | # Brickenkamp, R., Zillmer, E., & Balcar, K. (2000). ''Test pozornosti d2.'' Praha: Hogrefe-Tescentrum. |
− | # Brickenkamp, R., Zillmer, E. (1998). D2 – Test of attention. | + | # Brickenkamp, R., & Zillmer, E. (1998). ''D2 – Test of attention.'' Seattle: Hogrefe & Huber. |
− | # Gabrhel, V. (2014). Test pozornosti d2. Recenze metody. Testfórum, 4, | + | # Gabrhel, V. (2014). Test pozornosti d2. Recenze metody. ''Testfórum,'' 4, 31–36. |
− | # Seitl, M. (2015). Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. | + | # Seitl, M. (2015). ''Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců.'' Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. |
− | # Sieger, L., Ullrich, D., Bílek, P. (2017). Návrh softwaru pro snímání a vyhodnocení standardizovaného d2 testu pozornosti. Závěrečná zpráva. Praha: Univerzita obrany v Brně. | + | # Sieger, L., Ullrich, D., & Bílek, P. (2017). ''Návrh softwaru pro snímání a vyhodnocení standardizovaného d2 testu pozornosti. Závěrečná zpráva.'' Praha: Univerzita obrany v Brně. |
|} | |} | ||
[[Kategorie:Metody]][[Kategorie:Testy schopností]] | [[Kategorie:Metody]][[Kategorie:Testy schopností]] |
Verze z 22. 6. 2022, 12:06
Název metody (lokální): | Test pozornosti d2 |
Zkratka metody (lokální): | d2 |
Autoři adaptace lokalizace: | Karel Balcar |
Lokální vydavatel/distributor metody: | Hogrefe – Testcentrum |
Rok vydání aktuální verze metody: | 2000 |
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): | Test d2 Aufmerksamkeits-Belastung-Test (The d2 Test of Attention) |
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): | d2, test d2 |
Původní autoři metody: | Rolf Brickenkamp, Eric Zillmer |
Rok vydání původní metody: | 1962 |
Oborová klasifikace: | X | Psychologie práce | ||
X | Psychologie organizace | |||
X | Dopravní psychologie | |||
O | Forenzní psychologie | |||
X | Poradenství pro volbu povolání | |||
X | Poradenství pro profesní vzdělávání | |||
O | Koučink a osobnostní rozvoj | |||
Zaměření metody: | Výkonový test věnovaný pozornosti, koncentraci pozornosti, pečlivosti a pracovnímu tempu. Původně určen k hodnocení výkonnosti řidičů. V českém vydání je určen pro probandy ve věkovém rozmezí 9–59 let. | |||
Psychologická doména: | O | GMA | ||
O | Struktura inteligence | |||
X | Specifické kognitivní funkce: pozornost, selektivní pozornost, rychlost vnímání | |||
O | Osobnost – rys | |||
O | Osobnost – typ | |||
O | Osobnost – stav | |||
O | Osobnost – dynamika | |||
O | Hodnoty a motivace | |||
O | Zájmy | |||
O | Situační modely chování | |||
O | Postoje | |||
O | Skupinové procesy | |||
O | Agregované skupinové jevy | |||
O | Manuální zručnost | |||
Popis metody: |
Škrtací seznam obsahující 658 písmen (položek) rozdělených do 14 řádků (tedy 47 písmen či položek na řádek). Test d2 měří tempo a pečlivost pracovního výkonu při rozlišování podobných vizuálních podnětů (při diskriminaci detailů) a umožňuje tak posouzení individuálního výkonu pozornosti. Test d2 je možné administrovat jak individuálně, tak skupinově. Administrace sama pak probíhá formou tužka-papír. V neposlední řadě je možné provést jednorázové on-line testování. Počítačový program předkládá po zacvičení uchazeči řady písmen d nebo b, které jsou doplněny různým počtem čar nad nebo pod písmenem. Úkolem uchazeče je v běžícím časovém limitu vyhledat všechna písmena d s dvěma čarami (bez ohledu na jejich rozložení). Program sleduje časový limit v jednotlivých řadách písmen (20 sekund). Pokud uchazeč nezpracuje celou řadu v limitu, posune jej na další řadu. V průběhu administrace soustředí uchazeč pozornost na opakující se podněty, a proto lze vyhodnotit taktéž stabilitu koncentrace. Získané hodnoty lze interpretovat na celkem 6 škálách:
– Hrubý skór chyby vyjadřuje součet všech chybných výkonů. Rozlišují se přitom dva typy chyb – opomenutí (správná položka není zaškrtnuta) a záměna (zaškrtnutí nesprávné položky). – Procento chyb představuje podíl chybných výkonů na celkovém počtu. – Celkový výkon je součtem všech položek, které proband v testu prošel mínus celkový počet chyb. – Fluktuační rozpětí představuje rozdíl mezi řádkem (či řádky) s největším a nejmenším počtem zpracovaných položek. – Výkon soustředění značí počet správně škrtnutých položek, od nichž odečteme chybu záměny. | |||
Forma administrace: | X | Tužka – papír | ||
O | Manuální manipulace | |||
X | Na lokální PC stanici | |||
X | On-line | |||
Způsob administrace: | X | Individuální | ||
X | Skupinová | |||
Délka administrace: | Administrace: Dle informací uvedených v manuálu trvá 8 minut (se zácvikem v HTS 10 minut). | |||
Vyhodnocení: Tužka-papír 10 minut, HTS okamžitě. | ||||
Interpretace: 10 minut. | ||||
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: 20 minut. | ||||
Normy: |
Normy, ze kterých vychází české vydání Testu d2 z roku 2000, byly vytvořeny na standardizačním vzorku o více jak 6000 osob. Jedná se o normy převzaté z německého vydání metody. Probandi přitom byli vybíráni z německých zemí jako Bavorsko, Brémy, Dolní Sasko atd. Standardizační vzorek dle autorů představuje reprezentativní výběr obecné populace, byť způsob výběru osob do vzorku nespecifikují. | |||
Doporučené standardní skóry: |
Percentil. Test má dvě skórovací šablony pomáhající examinátorovi spočítat počet označených znaků a počty chyb (opomenutí a nesprávného výběru čili záměny). Skórování může provádět asistent, avšak interpretaci má provádět odborný psycholog. | |||
Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): | O | Kdokoliv | ||
O | Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ...... | |||
O | A | |||
X | B | |||
O | C | |||
Forma výstupní zprávy: | O | Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury |
X | Uživatel připravuje dle definované struktury | |
X | Výstupní zpráva s možností editace uživatelem | |
X | Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem | |
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: | X | Ano |
X | Ne | |
Formát výstupní zprávy: | O | Text |
O | Grafika | |
X | Text a grafika | |
Rozsah výstupní zprávy: | O | Velmi stručný |
O | Základní textové interpretace | |
X | Podrobné textové interpretace | |
Příjemce zprávy: | O | Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista |
O | Klient | |
O | Třetí strana bez kvalifikace | |
X | Všechny zainteresované strany | |
Forma dodání metody: |
Ve verzi tužka-papír obsahuje set manuál, 50 kusů záznamových archů a skórovací šablony. Verze tužka-papír vyžaduje zpracování výstupní zprávy psychologem. Test d2 je k dispozici také v rámci HTS5, tato verze má k dispozici výstupní zprávu. | |
Náklady na metodu: | O | Jednorázové při nákupu metody |
X | Opakované při nákupu fyzického materiálu | |
X | Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení | |
O | Opakované při nákupu on-line vyhodnocení | |
Validita: |
Validita metody je podložena rozsáhlým množstvím poznatků. Ty jsou výsledkem výzkumných studií například v oblastech klinické psychologie a psychiatrie, pedagogické psychologie, poradenství pro volbu povolání, psychologie práce, psychologie sportu a dopravní psychologie. Provedené výzkumy svědčí ve prospěch používání Testu d2 v mnoha rozmanitých případech, jako jsou klinické a empirické aplikace (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). Skutečnost, že v českém vydání z roku 2000 chybí část věnovaná výzkumu, patrně nejvíce dopadá právě na část validity. Zatímco důkazy o obsahové validitě jsou předkládány a argumentovány (např. i s ohledem na ekologickou validitu měření), důkazům o konstruktové a prediktivní validitě je věnováno relativně málo pozornosti. Pokud jde o konstruktovou validitu, autor českého překladu deklaruje, že výsledky v Testu d2 významně korelují s jinými testy měřícími pozornost. Opírá se přitom o americkou publikaci Testu d2 (Brickenkamp & Zillmer, 1998), avšak konkrétní parametry (např. o jaké metody měření pozornosti se jedná, jaká byla síla vztahu atd.) neuvádí. Přímo v manuálu je pak uvedena série studií zjišťujících míru souvislosti mezi výsledky v Testu d2 a v Hamburském Wechslerově inteligenčním testu pro dospělé (HAWIE) a v Testu inteligence nezávislém na kultuře (CTF). V prvním případě jsou výsledky dále popisovány dle subvzorků, které tvořili pacienti trpící různými psychiatrickými onemocněními (např. Rauchfleisch; cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). Ve druhém případě se jedná o skupinu studentů (Hellwig; cit. dle Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000). V obou případech pak byla zjištěna, z hlediska mediánové hodnoty korelací, spíše slabá souvislost mezi výsledky v Testu d2 a v uvedených testech inteligence. Tuto skutečnost lze chápat jako určitý důkaz o divergentní validitě. Jinými slovy, na základě hodnot těchto korelací lze říci, že Test d2 měří něco jiného než inteligenci (dle těchto nástrojů měření). Důkazům o konvergentní validitě není v manuálu věnován prostor. V případě prediktivní validity byly srovnávány výkony v Testu d2 u dvou vzorků tvořených žáky základní školy. V případě prvního šlo o „motivované“ (N = 26) versus „nemotivované“ (N = 24) žáky, ve druhém případě se jednalo o žáky s „vysokou“ (N = 32) a „nízkou“ (N = 32) mírou sebekontroly. Celkově jde o slabou až střední sílu vztahu mezi výsledkem v Testu d2 a zvolenými kritérii. | |
Reliabilita: |
Homogenita testových ukazatelů CP, CV, a VS vykazuje hodnoty r > 0,90. Koeficienty homogenity Ch% a Ch jsou o něco nižší. V sériích testů a retestů při různých časových intervalech (až po 40 měsíců) vykazují v Testu d2 ukazatele CP, CV a VS uspokojivou až dobrou stabilitu r > 0,70 (Brickenkamp, Zillmer, & Balcar, 2000, s. 6). V manuálu jsou uvedeny výsledky celé řady studií, které podávají důkazy o reliabilitě skrze koeficienty reliability, a to pro několik odlišných skupin respondentů. Mezi jinými jde o míru vnitřní konzistence vyjádřenou skrze Cronbachovu alfa, ale také KR-20, určení míry split-half reliability či ve smyslu stability v čase (po různě dlouhé době – od 5 hodin po 40 měsíců). Medián koeficientů v případě homogenity (kam autoři řadí první tři výše jmenované způsoby zjišťování reliability) dosahuje hodnot vyšších než 0,9, a to i pro každý z těchto koeficientů zvlášť. V případě test-retestové validity (coby indikátoru stability v čase) se tato hodnota rovná 0,75. Velikosti výběrů vzorku v těchto studiích v nejednom případě převyšují počet 100 osob. | |
Zvláštní požadavky pro použití metody: |
Základní program HTS. Každá administrace spotřebovává kredity, které je nutné dokupovat. | |
Zdroje: |
|