Test emoční inteligence
Název metody (lokální): | Test emoční inteligence |
Zkratka metody (lokální): | – |
Autoři adaptace lokalizace: | Barbora Daňková, Marta Fabiánová, Adéla Plechatá, Monika Nováková ve spolupráci s konzultanty a lektory ze společnosti TCC |
Lokální vydavatel/distributor metody: | TCC online, s. r. o. |
Rok vydání aktuální verze metody: | 2020 |
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): | – |
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): | – |
Původní autoři metody: | Kolektiv autorů TCC online, s. r. o. |
Rok vydání původní metody: | 2020 |
Oborová klasifikace: | X | Psychologie práce | ||
X | Psychologie organizace | |||
O | Dopravní psychologie | |||
O | Forenzní psychologie | |||
X | Poradenství pro volbu povolání | |||
X | Poradenství pro profesní vzdělávání | |||
X | Koučink a osobnostní rozvoj | |||
Zaměření metody: | Cílem testu je identifikovat silné a slabé stránky emoční inteligence posuzované osoby. Výsledky lze využít k rozvoji pracovníků, adekvátnímu umístění na pracovní pozici a k prevenci negativních jevů v týmech (např. šikana, mobbing). | |||
Psychologická doména: | O | GMA | ||
O | Struktura inteligence | |||
X | Specifické kognitivní funkce: emoční inteligence | |||
X | Osobnost – rys | |||
O | Osobnost – typ | |||
O | Osobnost – stav | |||
O | Osobnost – dynamika | |||
O | Hodnoty a motivace | |||
O | Zájmy | |||
O | Situační modely chování | |||
O | Postoje | |||
O | Skupinové procesy | |||
O | Agregované skupinové jevy | |||
O | Manuální zručnost | |||
Popis metody: |
Autoři metody vytvořili vlastní test emoční inteligence na základě kombinace prvků teorií autorů: Saloveye, Mayera, Carusa, Golemana, Barona a Ekmana. Metoda se skládá ze základních pěti subškál (celkově 59 položek): 1. Rozpoznání emocí: schopnost správně rozpoznat výrazy emocí druhých (kognitivní složka empatie). 2. Kontrola situace: způsob zvládání stresových situací a chování pod tlakem. 3. Budování vztahu: schopnost spolupráce s druhými lidmi, která vede k oboustranné spokojenosti. 4. Asertivita: schopnost konstruktivně obhajovat a prosazovat své emoce, zájmy a postoje. 5. Sebeuvědomění: míra uvědomění si vlastních emocí, potřeb a zájmů. Škála rozpoznání emocí tvoří 32 položek, ve kterých má respondent za úkol správně určit vyjadřovanou emoci z fotografie, a to ze čtyř nabízených možností. Škály kontrola situace, budování vztahu a asertivity jsou vyhodnoceny na základě 18 položek, kde jsou prezentovány příběhy se zátěžovými situacemi s nabídkou tří různých reakcí. Poslední škála, sebeuvědomění, je vyhodnocena na základě deseti položek sebeposuzovacího inventáře. Sebeuvědomění je jedinou součástí metody, která není konstruována jako test. | |||
Forma administrace: | O | Tužka-papír | ||
O | Manuální manipulace | |||
O | Na lokální PC stanici | |||
X | On-line | |||
Způsob administrace: | X | Individuální | ||
X | Skupinová | |||
Délka administrace: | Administrace: Test je přizpůsoben pro vyplnění bez přítomnosti zadavatele, kdy respondent dostane všechny instrukce on-line. Administrace testu zabere asi 25 minut. | |||
Vyhodnocení: Vyhodnocení testu probíhá on-line, software celý test vyhodnotí sám. Všechny testové položky jsou vyhodnoceny na základě vhodnosti zvolené odpovědi, která je předem dána. Výsledkem je celkový skór emoční inteligence v percentilech, včetně percentilů v jednotlivých subškálách. Výjimkou je škála sebeuvědomění, která má charakter běžného inventáře. Odpovědi na položky nelze posuzovat jako správné či špatné. | ||||
Interpretace: Probíhá automaticky a bezprostředně po administraci spolu s vyhodnocením. Celkový skór emoční inteligence ukazuje na schopnost správně zpracovávat informace o emocích, efektivně se rozhodovat a řešit konflikty v mezilidských vztazích. Nízký skór naopak poukazuje na špatnou orientaci ve vlastních emocích i emocích druhých a neobratnost v interpersonálních vztazích. Podle percentilů, které vyjadřují, kolik lidí skórovalo stejně jako daný jedinec, nebo hůře, jsou výsledky rozděleny do tří pásem: 1. nízká úroveň – do 29. percentilu, 2. optimální úroveň – od 30. do 69. percentilu, 3. vysoká úroveň – percentil 70 a vyšší.
Interpretace jednotlivých subškál: 1. Rozpoznání emocí: Vysoký skór značí schopnost dobře rozpoznat emoce u druhých, ohleduplně jednat a navazovat harmonické a blízké vztahy. Nízký skór naopak signalizuje špatnou orientaci v emocích druhých, která může vést k častějším nedorozuměním a konfliktům. 2. Kontrola situace: Vysoký skór značí racionální a klidné jednání při stresových situacích (schopnost zachovat chladnou hlavu). Naopak nízký skór poukazuje na tendenci ke zkratkovitému a impulsivnímu chování s neadekvátním projevem emocí (např. panika, strach, vztek). 3. Asertivita: Vysoký skór na této škále ukazuje na schopnost konstruktivně vyjadřovat své emoce, názory i zájmy. Nízký skór naopak značí neadekvátní prosazování vlastních potřeb, emocí a názorů, které může být příliš dominantní, nebo naopak submisivní. 4. Budování vztahů: Lidé skórující vysoko dokážou řešit konflikty k oboustranné spokojenosti a berou v úvahu zpětnou vazbu druhého. Naopak lidé skórující nízko mají tendenci při řešení neshod vnímat jen svůj úhel pohledu a nemají velký zájem ke spolupráci a kompromisům. 5. Sebeuvědomění: Vysoký skór označuje schopnost uvědomit si vlastní emoce a potřeby a adekvátně s nimi zacházet. Naopak nízký skór ukazuje na nedostatečné uvědomění vlastních emocí, které může být příčinou neadekvátních reakcí. | ||||
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Výstupní zpráva z testu je automaticky zpracována počítačem bezprostředně po administraci a zahrnuje výsledky jednotlivých subškál, včetně jejich interpretace, grafického znázornění i doporučení na další rozvoj. | ||||
Normy: |
Normy byly získány na celkovém vzorku 123 respondentů dospělé populace v České republice v rámci pilotní studie. Sběr dat probíhal od 13. 11. 2020 do 5. 1. 2021. Podle informací z e-mailové komunikace s analytičkou TCC Monikou Novákovou (osobní sdělení, 9. listopadu 2021) evidují nyní soubor o velikosti 650 respondentů, na jehož základě proběhne v nebližších týdnech aktualizace norem. Charakteristiky vzorku jsou následující: pohlaví: ženy (N = 78), muži (N = 30), neuvedeno (N = 15); věk: 18–29 let (N = 55), 30–44 let (N = 45), nad 45 let (N = 8), neuvedeno (N = 15); vzdělání: základní (N = 1), středoškolské (N = 30), vysokoškolské (N = 67), postgraduální (N = 9), neuvedeno (N = 16); pracovní pozice: mám podřízené (N = 19), nemám podřízené (N = 79), neuvedeno (N = 25); kontakt s klienty: přímý kontakt s klienty (N = 60), bez přímého kontaktu s klienty (N = 49), neuvedeno (N = 21). Největším nedostatkem norem je malý vzorek, kvůli kterému lze normy považovat jen za orientační. I v tomto malém počtu je výrazná skupina žen ve věku 18–44 let s vysokoškolským vzděláním, která nemá v práci podřízeného. Normy jsou stanoveny jednotně, bez ohledu na pohlaví, vzdělání, věk, pracovní pozici, a jsou tedy značně zkresleny výše specifikovanou skupinou. Proto je potřeba s výslednými percentily testu pracovat velmi opatrně. Monika Nováková dodává k normám (osobní sdělení, 9. listopadu 2021): „Normy jsou v současné době, vzhledem k velikosti vzorku, jednotné pro všechny. Přeci jen se pohybujeme v pracovní psychologii, nikoliv klinické, kde například při výběru zaměstnanců zaměstnavatelé chtějí porovnávat kandidáty mezi sebou a nikoliv mezi ‚běžnou populací‘ či ‚vrstevníky‘. Naše normy jsou rovněž počítány na pracující populaci a již tento faktor je svým způsobem zkreslující. Nicméně pohlaví je obecně v naší diagnostice v rámci norem zohledňováno v případě, že u daného dotazníku/testu evidujeme dostatečně velký vzorek, nicméně klient (mnohdy HR manažer, personalista aj.) má vždy na výběr, zda tyto normy chce využít. Normy rovněž počítáme dle zemí, resp. dle jazykových verzí.“ | |||
Doporučené standardní skóry: |
Podle percentilů, které vyjadřují, kolik lidí skórovalo stejně jako daný jedinec, nebo hůře, jsou výsledky rozděleny do tří pásem: 1. Nízká úroveň – do 29. percentilu, 2. Optimální úroveň – od 30. do 69 percentilu, 3. Vysoká úroveň – percentil 70 a vyšší. | |||
Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): | X | Kdokoliv | ||
X | Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: TCC doporučuje kurz Lidské zdroje pod lupou od TCC online. | |||
O | A | |||
O | B | |||
O | C | |||
Forma výstupní zprávy: | O | Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury |
O | Uživatel připravuje dle definované struktury | |
O | Výstupní zpráva s možností editace uživatelem | |
X | Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem | |
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: | X | Ano |
O | Ne | |
Formát výstupní zprávy: | O | Text |
O | Grafika | |
X | Text a grafika | |
Rozsah výstupní zprávy: | O | Velmi stručný |
O | Základní textové interpretace | |
X | Podrobné textové interpretace | |
Příjemce zprávy: | O | Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista |
X | Klient | |
X | Třetí strana bez kvalifikace | |
O | Všechny zainteresované strany | |
Forma dodání metody: |
Společnost TCC online aktuálně neposkytuje možnost zakoupení licence pro administraci testu. Je tedy nutné využít jejich stránky a využít jednorázový nákup, který obnáší administraci jednoho testu včetně výstupní zprávy. Manuál k metodě lze nalézt online na stránkách TCC. | |
Náklady na metodu: | O | Jednorázové při nákupu metody |
O | Opakované při nákupu fyzického materiálu | |
X | Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení | |
O | Opakované při nákupu on-line vyhodnocení | |
Validita: |
Testový manuál neposkytuje žádné informace o validitě testu. Monika Nováková v e-mailové komunikaci uvádí: „Informace o validitě na webu zatím neposkytujeme, zcela jistě můžeme hovořit o inkrementální validitě, výpočet kriteriální validity teprve plánujeme zveřejnit (osobní sdělení, 9. listopadu 2021).“ | |
Reliabilita: |
Hodnoty reliability byly získány na souboru 123 respondentů. V manuálu jsou uvedeny následující hodnoty Cronbachovy alfy pro jednotlivé subškály: rozpoznání emocí 0,6; kontrola situace/asertivita/budování vztahů 0,7; sebeuvědomění 0,66. | |
Zvláštní požadavky pro použití metody: |
Nejsou. | |
Zdroje: |
|