Experiences in Work Relationships - Individual

Z Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Verze z 5. 1. 2023, 08:37, kterou vytvořil 20015837 (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{DISPLAYTITLE: Experiences in Work Relationships - Individual}} {| |+ style="text-align: left;" | '''Základní informace''' |- | Název metody (lokáln…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Základní informace
Název metody (lokální): Experiences in Work Relationships - Individual
Zkratka metody (lokální): EWR-I
Autoři adaptace lokalizace: Martin Seitl, Miroslav Charvát, Jan Střelec, Klára Seitlová, Konstantinos Kafetsios
Lokální vydavatel/distributor metody: Volně dostupná, viz použité zdroje
Rok vydání aktuální verze metody: 2022
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): Experiences in Work Relationships - Individual
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): EWR-I
Autoři původní metody: Martin Seitl, Klára Seitlová, Jan Střelec, Miroslav Charvát
Rok vydání původní metody: 2017
Popis metody
Oborová klasifikace: X       Psychologie práce
X Psychologie organizace
O Dopravní psychologie
O Forenzní psychologie
O Poradenství pro volbu povolání
O Poradenství pro profesní vzdělávání
X Koučink a osobnostní rozvoj
     
Zaměření metody: Dotazník se zaměřuje na diagnostiku vztahové vazby v pracovním prostředí. Umožňuje posouzení sekundárních behaviorálních strategií emoční regulace spojených se vztahovou vazbou na pracovišti.

Psychologická doména: O GMA
O Struktura inteligence
O Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: .....
X Osobnost – rys
X Osobnost – typ
O Osobnost – stav
O Osobnost – dynamika
O Hodnoty a motivace
O Zájmy
O Situační modely chování
O Postoje
O Skupinové procesy
O Agregované skupinové jevy
O Manuální zručnost

Popis metody:

Dotazník je sebeposuzovacím nástrojem o dvou vzájemně nekorelujících dimenzích - interpersonální hyperaktivaci a interpersonální deaktivaci. Interpersonální hyperaktivace je patrná především u osob s nejistou úzkostnou vztahovou vazbou, cílem této strategie je dosáhnout trvalé a blízké přítomnosti druhých. Interpersonální deaktivace (u osob s nejistou vyhýbavou vztahovou vazbou) se vyznačuje snahou vyhnout se situacím, ve kterých by mohl být opět prožíván pocit osamělosti a opuštění. Třetinu počáteční sady položek (118) formulovali autoři metody na základě teoretických poznatků, druhá třetina byla adaptována z existujících metod určených k měření vztahové vazby, například z ECR (Brennan et al., 1998). Poslední část položek vznikla v návaznosti na výzkumná zjištění týkající se preferovaného pracovního prostředí, pracovní mobility a osobnosti v kontextu vztahové vazby v pracovním prostředí. Předběžnými analýzami byl počet položek redukován nejprve na 45, posléze na 19, finální verzi dotazníku tvoří 15 položek. Přiléhavost výroků je posuzována na sedmibodové škále Likertova typu, která je slovně zakotvena krajními body 1 (rozhodně nesouhlasím) a 7 (rozhodně souhlasím).


Forma administrace: O Tužka – papír
X Manuální manipulace
O Na lokální PC stanici
X On-line
     
Způsob administrace: X Individuální
X Skupinová
Délka administrace: Administrace: Dotazník obsahuje 15 položek, odhadovaná délka administrace je 10 minut.
Vyhodnocení: Autoři neuvádějí čas potřebný k vyhodnocení. Přibližně 5 minut.
Interpretace: Autoři neuvádějí čas potřebný k interpretaci. Přibližně 15 minut s využitím publikovaných zdrojů.
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Autoři neuvádějí specifické informace ohledně přípravy výstupní zprávy.

Normy:

V článku Seitla et al. (2022) jsou dostupné všechny informace potřebné pro vypočítání norem. Celkový soubor (N = 1221) tvoří 5 subsouborů, které byly získávány v odlišné časové úseky, například 163 zaměstnanců (4. subsoubor) výrobní společnosti dotazník EWR-I vyplnilo v únoru a březnu 2017 (Střelec, 2019). Určité odlišnosti lze nalézt mezi rody, u mužů se v celkovém souboru míra deaktivace zvyšovala s věkem, zatímco u žen se míra hyperaktivace snižovala se zvyšujícím se věkem. Při práci se skupinami jsou ve vztahu k normě vyhodnocovány dimenze dotazníku odděleně. Při práci s jednotlivci lze následně standardizované hodnoty dimenzí převést na orientaci (styly) vztahové vazby. V rámci české verze ECR i ECR-CZ byla jako cut-off skór pro převod na orientace (styly) doporučena hranice jedné směrodatné odchylky nad/pod průměrem výběrového souboru (Cígler et al., 2019). V kontextu EWR-I by se tedy jednalo o 4,21+/-0,98 u hyperaktivace a 3,16+/-0,92 u deaktivace, dané hodnoty lze také získat specificky pro muže a ženy.

Doporučené standardní skóry:

Autoři neuvádějí doporučené standardní skóry.

Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): O       Kdokoliv
O Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ......
O A
X B
O C

Výstupní zpráva / zpětná vazba
Forma výstupní zprávy: X       Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury
O Uživatel připravuje dle definované struktury
O Výstupní zpráva s možností editace uživatelem
O Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem
     
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: O Ano
X Ne
     
Formát výstupní zprávy: O Text
O Grafika
O Text a grafika
     
Rozsah výstupní zprávy: O Velmi stručný      
O Základní textové interpretace      
O Podrobné textové interpretace    
     
Příjemce zprávy: O Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista
O Klient
O Třetí strana bez kvalifikace
O Všechny zainteresované strany

Forma dodání metody:

Metoda je volně dostupná v rámci publikovaného článku (Psychological Reports, 2022).

Náklady na metodu: O Jednorázové při nákupu metody
O Opakované při nákupu fyzického materiálu
O Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení
O Opakované při nákupu on-line vyhodnocení

Validita:

Celkový rozsah souboru, na jehož dílčích pěti souborech byly zjišťovány důkazy validity, tvořilo 1221 osob (34,6 % mužů, 18-84 let, věk: M = 38,3; SD = 11,5). Jednalo se o osoby pracující v různých odvětvích - hasiči, čerství absolventi vysokých škol, univerzitní zaměstnanci, zaměstnanci výrobní společnosti, zaměstnanci různých soukromých společností, bezpečnostních složek a osoby pracující v oblasti ošetřovatelství. Indikátorem prediktivní validity je pozitivní korelace (r = 0,21; p < 0,01) obou dimenzí EWR-I a kontraproduktivního pracovního chování. Pro zjištění paralelní kriteriální (konvergentní) validity byla na počtu N = 260 participantů (čerství absolventi vysokých škol, univerzitní zaměstnanci) administrována také metoda ECR-CZ. Byla zaznamenána pozitivní korelace mezi dimenzí hyperaktivace (EWR-I) a vztahové úzkostnosti (ECR-CZ, u mužů: r = 0,58; p < 0,01; u žen: r = 0,67; p < 0,01) a mezi dimenzí deaktivace (EWR-I) a vztahové vyhýbavosti (ECR-CZ, u mužů: r = 0,70; p < 0,01; u žen: r = 0,68; p < 0,01). Konstruktová a diskriminační validita byla ověřována prostřednictvím Bochumského osobnostního dotazníku (BIP; česká adaptace: Hoskovcová a Vybíralová, 2003) na jednom z výzkumných souborů (N = 93, čerství absolventi vysokých škol, univerzitní zaměstnanci). Dimenze hyperaktivace silně negativně korelovala s dimenzí emocionální stability (r = -0,75; p < 0,01), sebejistoty (r = -0,61; p < 0,01) a schopnosti pracovat pod tlakem (r = -0,58; p < 0,01). Dimenze deaktivace silně negativně korelovala s dimenzí schopnosti kontaktů (r = -0,79; p < 0,01), senzitivity (r = -0,47; p < 0,01) a motivace k vedení (r = -0,44; p < 0,01). Obě dimenze naopak nevykazovaly významnou korelaci například se svědomitostí (hyperaktivace: r = 0,07, deaktivace: r = - 0,13). Další studie (Sulejmanov et al., 2020) podpořila konstruktovou validitu EWR-I zjištěním o predikční síle obou dimenzí škály vůči subjektivně vnímané psychické zátěži (statisticky významné koeficienty Beta 0,19 respektive 0,25) na souboru příslušníků bezpečnostních sborů.

     
Reliabilita:

Obě subškály EWR-I mají dobrou vnitřní konzistenci (α = 0,76 pro interpersonální hyperaktivaci; α = 0,74 pro interpersonální deaktivaci). Uvedené Cronbachovo alfa bylo získáno na celkovém souboru tvořeném pěti subsoubory (charakteristiky celkového souboru viz Validita). Ověření test-retest reliability nebylo realizováno.

     
Zvláštní požadavky pro použití metody:

Autoři neuvádějí zvláštní požadavky pro použití metody.


Zdroje:
  1. Brennan, K. A., Clark, C. L., & Shaver, P. R. (1998). Self-report measurement of adult attachment: An integrative overview. In J. A. Simpson & W.S. Rholes (Eds.), Attachment theory and close relationships (str. 46–76). Guilford.
  2. Cígler, H., Cvrčková, A., Daňsová, P., Hašto. J., Charvát, M., Ježek, S., Kaščáková, N., Lacinová, L., & Seitl, M. (2019). Experiences in Close Relationships: České verze metod pro měření vazby vycházející z dotazníku ECR. E-psychologie, 13(4), 57-74. https://doi.org./10.29364/epsy.359
  3. Hoskovcová, S., & Vybíralová, A. (2003). Bochumský osobnostní dotazník – BIP. |Hogrefe - Testcentrum
  4. Seitl, M. (2016). Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. Univerzita Palackého v Olomouci.
  5. Seitl, M., Charvát, M., & Lečbych, M. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze škály Experiences in Close Relationships (ECR). Československá psychologie, 60(4), 351-371.
  6. Seitl, M., Charvát, M., Střelec, J., Seitlová, K., & Kafetsios, K. (2022). Experiences in Work Relationships: A Measure of Attachment Strategies at Work. Psychological Reports, 0(0). https://doi.org/10.1177/00332941221075249
  7. Střelec, J. (2019). Vztahová vazba v zaměstnání a predikce interpersonální složky pracovní výkonnosti. [Nepublikovaná magisterská diplomová práce]. Univerzita Palackého v Olomouci.
  8. Sulejmanov, F., Seitl, M., & Molinari, A. (2020). Attachment and Coping Strategies as Predictors of Mental Overload among Members of the Security Services of the Czech Republic. Individual and Society, 23(1), 31–44.