Bezpečnost silničního provozu - Revision history

Bokto00 at 21:05, 25 May 2020

2020-05-25T21:05:58Z

Bokto00: /* Vymezení pojmu */

2020-04-29T08:40:13Z

Vymezení pojmu

Bokto00 at 15:44, 28 April 2020

2020-04-28T15:44:10Z

Bokto00 at 15:41, 28 April 2020

2020-04-28T15:41:00Z

Bokto00: /* Překlad */

2020-04-28T15:26:27Z

Překlad

Bokto00: /* Odkazy */

2020-04-28T15:24:54Z

Odkazy

Bokto00: Created page with "== Překlad == Slovensky: Bezpečnosť cestnej premávky
Anglicky: Road safety
Německy: Verkehrssicherheit == Vymezení pojmu == S rozvojem motorismu po roce 1990 se..."

2020-04-28T15:24:29Z

Created page with "== Překlad == Slovensky: Bezpečnosť cestnej premávky Anglicky: Road safety Německy: Verkehrssicherheit == Vymezení pojmu == S rozvojem motorismu po roce 1990 se..."

New page

== Překlad ==
Slovensky: Bezpečnosť cestnej premávky 
Anglicky: Road safety 
Německy: Verkehrssicherheit
== Vymezení pojmu ==
S rozvojem motorismu po roce 1990 se dostala do popředí otázka bezpečnosti silničního provozu. (Stránský, 2000). S ohledem na bezpečnost se výbava automobilů od jejich vzniku výrazně rozšířila od bezpečnostních pásů, airbagů, stabilizačních systémů až po parkovací asistenty, zpětná čidla apod. Zmíněné a další technické vynálezy vedly k záchraně velkého množství životů, přičemž technický pokrok přináší další opatření, která se snaží minimalizovat následky dopravních nehod (Wohlfarth, 2006). Zaměříme-li se však na statistické údaje a rozbor nehodovosti, můžeme až z 90 % nalézt příčinu nehod právě v chování člověka (Chmelík, 2009). Psychická způsobilost řidiče k řízení motorového vozidla je hlavní determinantou pro bezpečnost silničního provozu (Stránský, 2000). 
Bezpečnost silničního provozu je závažný problém, jelikož následkem jejího zanedbání mohou být ztráty nejen ekonomické, ale hlavně zmařené lidské životy a zdraví. Tyto negativní důsledky vybízejí k různým preventivním opatřením. Dopravní psychologie identifikuje determinanty dopravního chování s cílem zvýšit bezpečnost dopravy, a snaží se tak vytvořit protinehodová opatření. Analyzuje dopravní systém (dopravní prostředí, vozidlo, řidič) v kontextu bezpečnosti silničního provozu. V rámci jednotlivých druhů dopravy je míra bezpečnosti rozdílná. Vzhledem k charakteru dopravy je nejbezpečnější formou doprava letecká. Železniční doprava se v mezinárodním měřítku jeví (skrze nutnost dodržovat mezinárodní závazky) jako bezpečná. To však na úrovni vnitrostátní zcela neplatí. Problém snížené dopravní bezpečnosti se vyskytuje například na železničních přejezdech v důsledku jejich zastaralých technických zabezpečení. Vodní doprava vzhledem k jejímu omezenému objemu není v otázce bezpečnosti provozu problémem. Nejzávažnějším bodem je právě bezpečnost silničního provozu. Vzhledem k ostatním druhům dopravy je často hodnocena jako tragická. K největším nedostatkům patří zanedbávání bezpečnostních opatření, z nichž se jako nejzávažnější problém jeví prostorová nejednotnost silniční sítě. Ta je dána neustálými přestavbami pozemních komunikací, což klade na pozornost účastníků silničního provozu velké nároky. Ovlivnit tuto situaci pozitivním směrem může návrh vhodného uspořádání silniční sítě. Tyto zásady vytvářel již v 60. letech minulého století Colin Buchanan (1963), známý britský specialista, jehož návrhy jsou aktuální dodnes. Pro zlepšení bezpečnosti byly v roce 2005 revidovány normy „projektování místních komunikací“ (Stránský, 2000). 
Bezpečnosti silničního provozu se věnují i mezinárodní úmluvy a předpisy jako: Vídeňská úmluva, Směrnice EK o řidičských průkazech, AETR, ADR, Charta bezpečnosti – Road Safety as a right and rensponsibility for all, A Blueprint for the EU’s 4th Road Safety Action Programme 2010–2020, Bílá kniha a Národní akční plány.
1) Evropská federace psychologů práce a organizace poukázala na nedoceněný význam dopravních psychologů v souboru systémových preventivních opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Byly vyčleněny základní oblasti, kde má dopravní psychologie svou roli v otázkách prevence snižování dopravních nehod a jejich následků:Interpersonální komunikace v dopravě ve smyslu respektu a tolerance k ostatním účastníkům i na úkor vlastních práv, přání a potřeb. Vyvstává zde nutnost formovat žádoucí postoje, ochotu řídit se stanovenými i neformálními pravidly a neprosazovat individuální potřeby i kvazi-potřeby za cenu ohrožení majetku, zdraví či života jiných. Prostor pro uplatnění dopravněpsychologické činnosti je zde jak v oblasti základního výcviku nových řidičů, tak v nástavbových či rehabilitačních kurzech pro ty, kteří se chtějí zdokonalit či polepšit.
2) „Posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel. V této souvislosti není doporučováno povinné dopravněpsychologické vyšetření všech žadatelů o řidičské oprávnění, ale jsou vytipovány skupiny řidičů či budoucích řidičů, u nichž lze předpokládat jisté nedostatky v psychické způsobilosti nebo u nichž by selhání mělo závažné a rozsáhlé následky:
o Náročné řidičské profese se speciálními požadavky na bezchybné fungování (policisté, záchranáři, hasiči, přeprava nebezpečného zboží, řidiči autobusů a taxislužby).
o Řidiči s četnějšími záznamy v kartě řidiče – nehody, přestupky.
o Osoby s alkoholovou či drogovou závislostí (i jen „problémy“ s alkoholem a drogami).
o Osoby s kriminálním záznamem, u něhož lze předpokládat jistý vztah i k nepříznivému dopravnímu chování (agresivnost, snížená ovladatelnost chování, sociální nepřizpůsobivost).
o Metodologická pomoc v oblastech, které nejsou výhradní doménou dopravních psychologů, ale jejich hlubší znalost lidského faktoru může významnou měrou přispět k bezpečnějšímu fungování vytvářených systémů: Metodologie řidičské edukace, zejména ve vztahu komunikace mezi řidičem a společenskou zpětnou vazbou. Metodologie řidičské rehabilitace. Metodologie řidičských doškolovacích programů, které nejsou organizovány psychology“ (Rehnová, 10. srpna 2015).
V rámci projektu Vědy a výzkumu Ministerstva dopravy vznikl časopis a internetová stránka Observatoř bezpečnosti silničního provozu. Jejím cílem je zvýšit dopravní bezpečnost na pozemních komunikacích v ČR tím, že se zefektivní proces přijímání adekvátních opatření pro snížení nehodovosti na veškerých úrovních státní správy pomocí informací získaných z databáze Observatoře.
== Odkazy ==
Křivohlavý, J. (1969). Psychologie dopravy. Praha: ČVUT.
Projekt RODOS
Projekt KONFLIKT – CDV

@@ Line 5: / Line 5: @@
 == Vymezení pojmu ==
 S rozvojem motorismu po roce 1990 se dostala do popředí otázka bezpečnosti silničního provozu. (Stránský, 2000). S ohledem na bezpečnost se výbava automobilů od jejich vzniku výrazně rozšířila od bezpečnostních pásů, airbagů, stabilizačních systémů až po parkovací asistenty, zpětná čidla apod. Zmíněné a další technické vynálezy vedly k záchraně velkého množství životů, přičemž technický pokrok přináší další opatření, která se snaží minimalizovat následky dopravních nehod (Wohlfarth, 2006). Zaměříme-li se však na statistické údaje a rozbor nehodovosti, můžeme až z 90 % nalézt příčinu nehod právě v chování člověka (Chmelík, 2009). Psychická způsobilost řidiče k řízení motorového vozidla je hlavní determinantou pro bezpečnost silničního provozu (Stránský, 2000).<br>
 Bezpečnost silničního provozu je závažný problém, jelikož následkem jejího zanedbání mohou být ztráty nejen ekonomické, ale hlavně zmařené lidské životy a zdraví. Tyto negativní důsledky vybízejí k různým preventivním opatřením. Dopravní psychologie identifikuje determinanty dopravního chování s cílem zvýšit bezpečnost dopravy, a snaží se tak vytvořit protinehodová opatření. Analyzuje dopravní systém (dopravní prostředí, vozidlo, řidič) v kontextu bezpečnosti silničního provozu. V rámci jednotlivých druhů dopravy je míra bezpečnosti rozdílná. Vzhledem k charakteru dopravy je nejbezpečnější formou doprava letecká. Železniční doprava se v mezinárodním měřítku jeví (skrze nutnost dodržovat mezinárodní závazky) jako bezpečná. To však na úrovni vnitrostátní zcela neplatí. Problém snížené dopravní bezpečnosti se vyskytuje například na železničních přejezdech v důsledku jejich zastaralých technických zabezpečení. Vodní doprava vzhledem k jejímu omezenému objemu není v otázce bezpečnosti provozu problémem. Nejzávažnějším bodem je právě bezpečnost silničního provozu. Vzhledem k ostatním druhům dopravy je často hodnocena jako tragická. K největším nedostatkům patří zanedbávání bezpečnostních opatření, z nichž se jako nejzávažnější problém jeví prostorová nejednotnost silniční sítě. Ta je dána neustálými přestavbami pozemních komunikací, což klade na pozornost účastníků silničního provozu velké nároky. Ovlivnit tuto situaci pozitivním směrem může návrh vhodného uspořádání silniční sítě. Tyto zásady vytvářel již v 60. letech minulého století Colin Buchanan (1963), známý britský specialista, jehož návrhy jsou aktuální dodnes. Pro zlepšení bezpečnosti byly v roce 2005 revidovány normy „projektování místních komunikací“ (Stránský, 2000).<br>
 Bezpečnosti silničního provozu se věnují i mezinárodní úmluvy a předpisy jako: Vídeňská úmluva, Směrnice EK o řidičských průkazech, AETR, ADR, Charta bezpečnosti – Road Safety as a right and rensponsibility for all, A Blueprint for the EU’s 4th Road Safety Action Programme 2010–2020, Bílá kniha a Národní akční plány.
 # Evropská federace psychologů práce a organizace poukázala na nedoceněný význam dopravních psychologů v souboru systémových preventivních opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Byly vyčleněny základní oblasti, kde má dopravní psychologie svou roli v otázkách prevence snižování dopravních nehod a jejich následků:Interpersonální komunikace v dopravě ve smyslu respektu a tolerance k ostatním účastníkům i na úkor vlastních práv, přání a potřeb. Vyvstává zde nutnost formovat žádoucí postoje, ochotu řídit se stanovenými i neformálními pravidly a neprosazovat individuální potřeby i kvazi-potřeby za cenu ohrožení majetku, zdraví či života jiných. Prostor pro uplatnění dopravněpsychologické činnosti je zde jak v oblasti základního výcviku nových řidičů, tak v nástavbových či rehabilitačních kurzech pro ty, kteří se chtějí zdokonalit či polepšit.
@@ Line 14: / Line 16: @@
 #* Osoby s kriminálním záznamem, u něhož lze předpokládat jistý vztah i k nepříznivému dopravnímu chování (agresivnost, snížená ovladatelnost chování, sociální nepřizpůsobivost).
 #* Metodologická pomoc v oblastech, které nejsou výhradní doménou dopravních psychologů, ale jejich hlubší znalost lidského faktoru může významnou měrou přispět k bezpečnějšímu fungování vytvářených systémů: Metodologie řidičské edukace, zejména ve vztahu komunikace mezi řidičem a společenskou zpětnou vazbou. Metodologie řidičské rehabilitace. Metodologie řidičských doškolovacích programů, které nejsou organizovány psychology“ (Rehnová, 10. srpna 2015).<br>
 V rámci projektu Vědy a výzkumu Ministerstva dopravy vznikl časopis a internetová stránka Observatoř bezpečnosti silničního provozu. Jejím cílem je zvýšit dopravní bezpečnost na pozemních komunikacích v ČR tím, že se zefektivní proces přijímání adekvátních opatření pro snížení nehodovosti na veškerých úrovních státní správy pomocí informací získaných z databáze Observatoře.
 == Odkazy ==
 Křivohlavý, J. (1969). Psychologie dopravy. Praha: ČVUT.<br>
 Projekt RODOS<br>
 Projekt KONFLIKT – CDV

@@ Line 1: / Line 1: @@
-__NOTOC__
+__TOC__
 == Překlad ==
 Slovensky: Bezpečnosť cestnej premávky<br>