Kognitron: Porovnání verzí

Z Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 10: Řádek 10:
 
| Autoři adaptace lokalizace: || S. Hoskovcová
 
| Autoři adaptace lokalizace: || S. Hoskovcová
 
|-  
 
|-  
| Lokální vydavatel/ distributor metody: || Assessment Systems Czech Republic
+
| Lokální vydavatel/distributor metody: || Assessment Systems Czech Republic
 
|-  
 
|-  
 
| Rok vydání aktuální verze metody: || 2011
 
| Rok vydání aktuální verze metody: || 2011
Řádek 18: Řádek 18:
 
| Původní zkratka metody (<small>jde-li o lokalizaci</small>): || COG
 
| Původní zkratka metody (<small>jde-li o lokalizaci</small>): || COG
 
|-  
 
|-  
| Původní autoři metody: || G. Schuhfried, M. Wagner, T. Karner
+
| Autoři původní metody: || G. Schuhfried, M. Wagner, T. Karner
 
|-  
 
|-  
 
| Rok vydání původní metody: || 1995
 
| Rok vydání původní metody: || 1995
Řádek 51: Řádek 51:
 
| || X || Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: pozornost, koncentrace
 
| || X || Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: pozornost, koncentrace
 
|-  
 
|-  
| || O || Osobnost - rys
+
| || O || Osobnost rys
 
|-  
 
|-  
| || O || Osobnost - typ
+
| || O || Osobnost typ
 
|-  
 
|-  
| || O || Osobnost - stav
+
| || O || Osobnost stav
 
|-  
 
|-  
| || O || Osobnost - dynamika
+
| || O || Osobnost dynamika
 
|-  
 
|-  
 
| || O || Hodnoty a motivace
 
| || O || Hodnoty a motivace
Řádek 76: Řádek 76:
 
|-  
 
|-  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Popis metody: || colspan="2" |  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Popis metody: || colspan="2" |  
Metoda vychází z Reuleckeho (1991) teorie koncentrace pozornosti, v němž je soustředění chápáno jako stav charakterizovaný třemi proměnnými – energie (náročný stav soustředění vyžadující energii), funkce (funkce soustředění při vykonávání úkolu), přesnost (kvalita vykonaného úkolu).  
+
Metoda vychází z Reuleckeho (1991) teorie koncentrace pozornosti, v rámci níž je soustředění chápáno jako stav charakterizovaný třemi proměnnými – energie (náročný stav soustředění vyžadující energii), funkce (funkce soustředění při vykonávání úkolu), přesnost (kvalita vykonaného úkolu).  
Existuje 10 forem testu – 7 forem s volnou dobou zpracování (S1-S3, S7-S9, S11) a 3 formy s pevnou dobou zpracování 1,8 s. (S4-S6).
+
Existuje 10 forem testu – 7 forem s volnou dobou zpracování (S1–S3, S7–S9, S11) a 3 formy s pevnou dobou zpracování 1,8 s (S4–S6).
 
   
 
   
S1-S4, S2-S5 a S3-S6 obsahují stejný podnětový materiál, avšak liší se komplexností předloh
+
S1–S4, S2–S5 a S3–S6 obsahují stejný podnětový materiál, avšak liší se komplexností předloh.
  
• S7 obsahuje redukovaný podnětový materiál – srovnání pouze s jedním referenčním tvarem
+
• S7 obsahuje redukovaný podnětový materiál – srovnání pouze s jedním referenčním tvarem.
 +
 
 +
• S8 a S9 obsahují snadný podnětový materiál a jsou časově omezené pouze na 7 minut.
  
• S8 a S9 obsahují snadný podnětový materiál a jsou časově omezené pouze na 7 minut
 
 
Podle formy testu je možná administrace již od 4 let věku.  
 
Podle formy testu je možná administrace již od 4 let věku.  
  
 
Hlavní proměnné
 
Hlavní proměnné
  
• formy testu S1-S3, S7, S11: průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ (s)
+
• formy testu S1–S3, S7, S11: průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ (s);
  
• formy testu S4-S6: součet „správné reakce“, součet „chybné reakce“
+
• formy testu S4–S6: součet „správné reakce“, součet „chybné reakce“;
  
• formy testu S8-S9: součet „reakce“ (správné a chybné reakce), percentil „chybné reakce“
+
• formy testu S8–S9: součet „reakce“ (správné a chybné reakce), percentil „chybné reakce“.
 
|-  
 
|-  
 
| colspan="3" | <hr> || ||  
 
| colspan="3" | <hr> || ||  
 
|-  
 
|-  
| Forma administrace: || O || Tužka - papír
+
| Forma administrace: || O || Tužka-papír
 
|-  
 
|-  
 
| || O || Manuální manipulace
 
| || O || Manuální manipulace
 
|-  
 
|-  
| || X || Na lokální stanici PC
+
| || X || Na lokální PC stanici  
 
|-  
 
|-  
 
| || O || On-line
 
| || O || On-line
Řádek 110: Řádek 111:
 
| || X || Skupinová
 
| || X || Skupinová
 
|-
 
|-
| Délka administrace: ||  colspan="2" | Administrace: 5-20 minut (včetně instrukce a fáze zácviku, doba provedení se liší podle formy testu, počítačová administrace – stejné instrukce, zadání a nároky; nezávislé na osobě administrátora → objektivita metody).
+
| Délka administrace: ||  colspan="2" | Administrace: 5–20 minut (včetně instrukce a fáze zácviku, doba provedení se liší podle formy testu; počítačová administrace – stejné instrukce, zadání a nároky; nezávislé na osobě administrátora → objektivita metody).
 
|-  
 
|-  
| || colspan="2" | Vyhodnocení: Bezprostředně. Odpovědi probanda jsou automaticky registrovány a automaticky probíhá také výpočet proměnných a výpočet standardních skórů → vyloučení chyby způsobené ručním výpočtem.
+
| || colspan="2" | Vyhodnocení: Okamžitě. Odpovědi probanda jsou automaticky registrovány a automaticky probíhá také výpočet proměnných a výpočet standardních skórů → vyloučení chyby způsobené ručním výpočtem.
 
|-  
 
|-  
| || colspan="2" | Interpretace: Bezprostředně.
+
| || colspan="2" | Interpretace: Okamžitě.
 
|-  
 
|-  
| || colspan="2" | Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Výstupní zpráva obsahuje vyhodnocení správných a nesprávných reakcí uchazeče, včetně grafického
+
| || colspan="2" | Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Výstupní zpráva obsahuje vyhodnocení správných a nesprávných reakcí uchazeče, včetně grafického
znázornění - profil (grafické zobrazení standardních skórů), zobrazení průběhu (grafické zobrazení výsledků), protokol testu, diagramy (grafické zobrazení proměnných). Další úprava pro klienta je nutná (15 minut).  
+
znázornění profil (grafické zobrazení standardních skórů), zobrazení průběhu (grafické zobrazení výsledků), protokol testu, diagramy (grafické zobrazení proměnných). Další úprava pro klienta je nutná (15 minut).  
 
|-  
 
|-  
 
| colspan="3" | <hr> || ||  
 
| colspan="3" | <hr> || ||  
 
|-  
 
|-  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: ||  colspan="2" |  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: ||  colspan="2" |  
Pro formy testu S1 – S6 a S8, S9 a S11 existují standardizační vzorky velikosti N=165 až N=1475, které jsou z větší části rozdělené i podle věku a stupně vzdělání. Navíc jsou k těmto formám k dispozici i některé speciální normy: normy problémových řidičů, švédských dospělých, nezaměstnaných, normy pro školáky.
+
Pro formy testu S1–S6 a S8, S9 a S11 existují standardizační vzorky o velikosti N = 165 až N = 1475, které jsou z větší části rozdělené i podle věku a stupně vzdělání. Navíc jsou k těmto formám k dispozici i některé speciální normy: normy problémových řidičů, švédských dospělých, nezaměstnaných, normy pro školáky.
Reprezentativnost vzorku – údaje z rakouského sčítání lidu v roce 1991; německého sčítání lidu po sjednocení Německa
+
Reprezentativnost vzorku – údaje z rakouského sčítání lidu v roce 1991 a německého sčítání lidu po sjednocení Německa.
  
 
S1
 
S1
  
• Standardizační vzorek - N = 555 běžná populace (CZ manuál)/ N = 870 (AJ manuál); 15/20 let - 88 osob; 21/25 let - 158 osob; 26/30 let - 173 osob; 31/25 let - 126 osob; 36/40 let - 81 osob; 41/45 let - 57 osob; 46/50 let - 47 osob; 51/55 let - 24 osob; 56/60 let - 36 osob; 61/65 let - 12 osob; 66/70 let - 17 osob; 71/75 let - 20 osob; 76/80 let - 17 osob; 81+ let - 14 osob
+
• Standardizační vzorek N = 555 běžná populace (CZ manuál) / N = 870 (AJ manuál); 15–20 let 88 osob; 21–25 let 158 osob; 26–30 let 173 osob; 31–25 let 126 osob; 36–40 let 81 osob; 41–45 let 57 osob; 46–50 let 47 osob; 51–55 let 24 osob; 56–60 let 36 osob; 61–65 let 12 osob; 66–70 let 17 osob; 71–75 let 20 osob; 76–80 let 17 osob; 81+ let 14 osob.
  
• Problémoví řidiči – N = 1218 problémových řidičů ve věku 16 až 85 let
+
• Problémoví řidiči – N = 1218 problémových řidičů ve věku 16 až 85 let.
  
• Školáci – kromě toho existuje standardizační vzorek N = 240 dětí
+
• Školáci – kromě toho existuje standardizační vzorek N = 240 dětí.
  
• Lidé navštěvující dopravně-psychologické vyšetření – portugalská norma (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004)
+
• Lidé navštěvující dopravněpsychologické vyšetření – portugalská norma (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004).
 +
 
 +
• Švédští dospělí – N = 198 švédských dospělých; 142 mužů a 56 žen ve věku 19–59 let.
  
• Švédští dospělí – N= 1 98 švédských dospělých; 142 mužů a 56 žen ve věku 19-59 let
 
  
 
S2
 
S2
  
• Standardizační vzorek – N = 221 osob ve věku 16-83 let
+
• Standardizační vzorek – N = 221 osob ve věku 16–83 let.
 +
 
 +
• Lidé navštěvující dopravněpsychologické vyšetření – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004).
 +
 
 +
• Letecký dispečer – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80003).
  
• Lidé navštěvující dopravně-psychologické vyšetření – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004)
 
  
• Letecký dispečer Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80003)
+
S3 - Standardizační vzorek N = 165 osob, 51 mužů a 114 žen ve věku 18–89 let.
  
S3 - Standardizační vzorek – N = 165 osob, 51 mužů a 114 žen ve věku 18 - 89 let
 
  
 
S4
 
S4
  
• Standardizační vzorek – N = 530 dospělých ve věku 17 až 80 let; 262 mužů A 268 žen; lze využívat celkovou normu i normy rozdělené dle věkových skupin  
+
• Standardizační vzorek – N = 530 dospělých ve věku 17 až 80 let; 262 mužů a 268 žen; lze využívat celkovou normu i normy rozdělené dle věkových skupin.
 +
 
 +
• Nezaměstnaní – N = 410 nezaměstnaných ve věku 19 až 59 let; dílčí normy rozdělené podle věkových skupin.
 +
 
 +
• Švédští dospělí – N = 327 švédských dospělých; 216 mužů a 111 žen ve věku 20 až 61 let.
  
• Nezaměstnaní – N = 410 nezaměstnaných ve věku 19 až 59 let; dílčí normy rozdělené podle věkových skupin
 
  
• Švédští dospělí – N = 327 švédských dospělých; 216 mužů a 111 žen ve věku 20 61 let
+
S5 - Standardizační vzorek – N = 394 osob, z nichž je 122 mužů a 272 žen ve věku 18 88 let; lze využít celkovou normu i normy rozdělené dle věku a úrovně vzdělání.
  
S5 - Standardizační vzorek – N = 394 osob, z nichž je 122 mužů a 272 žen ve věku 18 až 88 let; lze využít celkovou normu i normy rozdělené dle věku a úrovně vzdělání
 
  
 
S6
 
S6
  
• Uchazeči o pozici pilota – N = 284 mužů ve věku 17 až 40 let; ucházejí se o vzdělání pilotů a musí před zahájením studia absolvovat psychologické testy
+
• Uchazeči o pozici pilota – N = 284 mužů ve věku 17 až 40 let; ucházejí se o vzdělání pilotů a musí před zahájením studia absolvovat psychologické testy.
 +
 
 +
• Piloti – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004).
 +
 
 +
 
 +
S7 - Školáci – na standardizaci této formy testu se zatím pracuje; v současnosti byla získána data od 75 dětí ve věku 8 až 14 let z Vídeňských škol.
 +
 
  
• Piloti Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004)
+
S8 - Standardizační vzorek N = 193 osob, 113 mužů a 80 žen ve věku 13 až 85 let; vzorek získaný ve výzkumné laboratoři firmy SCHUHFRIED.
  
S7 - Školáci – na standardizaci této formy testu se zatím pracuje; v současnosti byla získána data od 75 dětí ve věku 8 až 14 let z Vídeňských škol
 
  
S8 - Standardizační vzorek – N= 1 93 osob, 113 mužů a 80 žen ve věku 13 85 let; vzorek získaný ve výzkumné laboratoři firmy SCHUHFRIED GmbH
+
S9 - Standardizační vzorek – N = 281 osob, 117 mužů a 164 žen ve věku 4 88 let; výzkumná laboratoř firmy SCHUHFRIED.
  
S9 - Standardizační vzorek – N = 281 osob, 117 mužů a 164 žen ve věku 4 - 88 let; výzkumná laboratoř firmy SCHUHFRIED GmbH
 
  
S11 - Standardizační vzorek – N = 787 mužů a N = 688 žen ve věku 15 až 91 let z Rakouska; EU1 - 9; EU2 - 307; EU3 -658; EU4 - 343; EU5 - 135; vzorek z let 2005 a 2007
+
S11 - Standardizační vzorek – N = 787 mužů a N = 688 žen ve věku 15 až 91 let z Rakouska; EU1 9; EU2 307; EU3 658; EU4 343; EU5 135; vzorek z let 2005 a 2007.
  
*Jediné existující české normy – Berufskraftfahrer - Tschechien
+
--> Jediné existující české normy: Berufskraftfahrer – Tschechien
  
• N = 178 (176 mužů, 2 ženy), rozsah věku 21;1 až 71;7 let
+
• N = 178 (176 mužů, 2 ženy), rozsah věku 21,1 až 71,7 let
  
 
• Rozložení stupně vzdělání: 0/12/101/53/12
 
• Rozložení stupně vzdělání: 0/12/101/53/12
  
• Období průzkumu: 2018-2020
+
• Období průzkumu: 2018–2020
 
|-  
 
|-  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: ||  colspan="2" |  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: ||  colspan="2" |  
Řádek 253: Řádek 263:
 
|-
 
|-
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" |  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" |  
Metoda je nainstalována v počítači uživatele jako software. Vzhledem k tomu, že je metoda často aktualizována vydavateli, je doporučováno, aby byl testový software aktualizován alespoň každých pět let. Licence jsou zpoplatněny buď časově nebo na počet administrací.  
+
Metoda je nainstalována v počítači uživatele jako software. Vzhledem k tomu, že je metoda často aktualizována vydavateli, je doporučováno, aby byl testový software aktualizován alespoň každých pět let. Licence jsou zpoplatněny buď časově, nebo na počet administrací.  
 
|-  
 
|-  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || X || Jednorázové při nákupu metody
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || X || Jednorázové při nákupu metody
Řádek 266: Řádek 276:
 
|-
 
|-
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" |  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" |  
Řada studií přináší důkazy o různých typech validity (obsahová validita, konvergentní resp. diskriminační validita, konstruktová validita a kriteriální validita). V oblasti dopravní psychologie četné studie prokazují platnost metody pro tuto oblast využití.
+
Řada studií přináší důkazy o různých typech validity (obsahová validita, konvergentní, resp. diskriminační validita, konstruktová validita a kriteriální validita). V oblasti dopravní psychologie četné studie prokazují platnost metody pro tuto oblast využití.
 +
 
 
KRITERIÁLNÍ VALIDITA
 
KRITERIÁLNÍ VALIDITA
 +
 
Calé (1992)
 
Calé (1992)
- výsledky získané při Cognitrone Testu lze použít k predikci typologií řidiče (N = 246)
+
 
- vzorek řidičů N = 72 (účastníci více než jedné nehody v krátké době)
+
- výsledky získané při Cognitrone Testu lze použít k predikci typologií řidiče (N = 246);
- významná korelace mezi výsledkem testu a četností nehod
+
 
 +
- vzorek řidičů N = 72 (účastníci více než jedné nehody v krátké době);
 +
 
 +
- významná korelace mezi výsledkem testu a četností nehod.
 +
 
 
Adaptovaní a neadaptovaní řidiči
 
Adaptovaní a neadaptovaní řidiči
- vzorek dobrovolných řidičů N = 248 a N = 120 řidičů, kteří se dopustili přestupků
+
 
- jasná korelace mezi výsledky testů a chybami a konflikty zaznamenanými při sledování chování řidičů
+
- vzorek dobrovolných řidičů N = 248 a N = 120 řidičů, kteří se dopustili přestupků;
 +
 
 +
- jasná korelace mezi výsledky testů a chybami a konflikty zaznamenanými při sledování chování řidičů.
 +
 
 
Karner (2000)
 
Karner (2000)
- studie srovnávající řidiče, kteří se dopustili přestupků souvisejících s alkoholem a standardní skupinou
+
 
- významné rozdíly – výrazně horší výsledky testu první skupiny
+
- studie srovnávající řidiče, kteří se dopustili přestupků souvisejících s alkoholem a standardní skupinou;
 +
 
 +
- významné rozdíly – výrazně horší výsledky testu první skupiny.
 +
 
 
Neuwirth a Dorfer (2001)
 
Neuwirth a Dorfer (2001)
- kohortový vzorek subjektů, jejichž řidičská způsobilost byla posuzována ve zkušebním středisku v Jižním Tyrolsku
+
 
- významné rozdíly mezi všemi uvedenými skupinami (psychiatričtí a neurologičtí klienti, klienti, kteří zneužívali alkohol) a standardní skupinou
+
- kohortový vzorek subjektů, jejichž řidičská způsobilost byla posuzována ve zkušebním středisku v Jižním Tyrolsku;
 +
 
 +
- významné rozdíly mezi všemi uvedenými skupinami (psychiatričtí a neurologičtí klienti, klienti, kteří zneužívali alkohol) a standardní skupinou.
 +
 
 
Sommer a Häusler (2006)
 
Sommer a Häusler (2006)
- studie zkoumala validitu dvou zkušebních baterií Traffic Expert System (Schuhfried, 2005), pro posouzení schopností specifických pro řízení, baterie zahrnovaly test Kognitron
+
 
- vzorek N = 164 MUŽŮ (74%) a N = 58 ŽEN (26%)
+
- studie zkoumala validitu dvou zkušebních baterií Traffic Expert System (Schuhfried, 2005) pro posouzení schopností specifických pro řízení, baterie zahrnovaly test Kognitron;
- ve věku od 16 do 91 let (průměrný věk 59 let, medián věku 64 let; někteří respondenti byli řidiči, kteří se již dopustili dopravních přestupků
+
 
- účast ve studii dobrovolná
+
- vzorek N = 164 mužů (74%) a N = 58 žen (26 %);
- vzdělání: EU 2 – 39 osob; EU 3 – 96 osob; EU 4 – 25 osob; EU 5 52 osob
+
 
- výsledky prokázaly, že standardní zkušební baterie správně klasifikovala 80,2% celkového vzorku, to odpovídá koeficientu platnosti R = 0,68. Klasifikační poměr pro testovací baterii Plus byl 86,5% to odpovídá koeficientu platnosti R = 0,78.
+
- ve věku od 16 do 91 let (průměrný věk 59 let, medián věku 64 let; někteří respondenti byli řidiči, kteří se již dopustili dopravních přestupků;
- S relativním významem 20,3% (standardní zkušební baterie) a 13,6% (Plus zkušební baterie) tak výsledky podporují kriteriální validitu metody COG.
+
 
 +
- účast ve studii dobrovolná;
 +
 
 +
- vzdělání: EU2 – 39 osob; EU3 – 96 osob; EU4 – 25 osob; EU5 52 osob;
 +
 
 +
- výsledky prokázaly, že standardní zkušební baterie správně klasifikovala 80,2 % celkového vzorku, což odpovídá koeficientu platnosti R = 0,68. Klasifikační poměr pro testovací baterii Plus byl 86,5 %, což odpovídá koeficientu platnosti R = 0,78;
 +
 
 +
- S relativním významem 20,3 % (standardní zkušební baterie) a 13,6 % (Plus zkušební baterie) tak výsledky podporují kriteriální validitu metody COG.
 +
 
 +
 
 +
 
 
Konstruktová validita
 
Konstruktová validita
 +
 
Wagner (1999)
 
Wagner (1999)
- Důkaz konstruktové validity zkušebních forem testu s flexibilní pracovní dobou
 
- Dle Reuleckeho (1991) modelu koncentrace návrh použití proměnné „správné zamítnutí“ jako indikátoru koncentrace pouze při alespoň 90% správných odpovědí; později kritérium sníženo na 85%, toto kritérium bylo použito při vytváření norem
 
- N = 625 z normovaného vzorku, využit Raschův model
 
  
Další důkazy o konstruktové validitě COG poskytly navazující studie. Při pokusu definovat, které testy souvisejí s konstrukcí (konvergentní) a které nesouvisejí s konstrukcí (diskriminující) v souvislosti s testy pozornosti, je důležité vzít v úvahu to, co Neumann (1992) označuje za „předpoklad duality klasického výzkumu pozornosti“. Koncept shrnuje takto:„Pozornost není jednou z mnoha součástí celkového systému; místo toho stojí proti ostatním složkám a ovlivňuje kvalitu jejich fungování.– To znamená, že určitý stupeň pozornosti hraje roli v každém úkolu. Pohled na pozornost jako na heterogenní konstrukci umožňuje porovnat pozorované korelace s ohledem na podobnost jednotlivých testů.
+
- Důkaz konstruktové validity zkušebních forem testu s flexibilní pracovní dobou.
 +
 
 +
- Dle Reuleckeho (1991) modelu koncentrace návrh použití proměnné „správné zamítnutí“ jako indikátoru koncentrace pouze při alespoň 90 % správných odpovědí; později kritérium sníženo na 85 %, toto kritérium bylo použito při vytváření norem.
 +
- N = 625 z normovaného vzorku, využit Raschův model.
 +
 
 +
Další důkazy o konstruktové validitě COG poskytly navazující studie. Při pokusu definovat, které testy s konstrukcí souvisejí (konvergentní) a které nesouvisejí (diskriminující) v souvislosti s testy pozornosti, je důležité vzít v úvahu to, co Neumann (1992) označuje za „předpoklad duality klasického výzkumu pozornosti“. Koncept shrnuje takto: „Pozornost není jednou z mnoha součástí celkového systému; místo toho stojí proti ostatním složkám a ovlivňuje kvalitu jejich fungování.– To znamená, že určitý stupeň pozornosti hraje roli v každém úkolu. Pohled na pozornost jako na heterogenní konstrukci umožňuje porovnat pozorované korelace s ohledem na podobnost jednotlivých testů.
 
Wagner (1997) hodnotí podobnost Kognitronu (COG), vizuálního pronásledování (LVT), determinačního testu (DT) a tachistoskopického testu vnímání provozu (TAVTMB) pomocí „obecného modelu pro rozlišení různých typů pozornosti a koncentrace“ (Berg, 1991), zaměřující se především na rozměr „procesů osobní regulace“. Tyto procesy regulace lze popsat na čtyřech hierarchických úrovních. Na základě práce Berga (1991) jsou zde úrovně chápány jako uspořádané v hierarchii, v jejímž rámci se zvyšuje složitost úkolů. Úkoly na vyšších úrovních zahrnují více „klasifikačních kroků“, a jsou proto jasněji definovány než testy na nižších úrovních.
 
Wagner (1997) hodnotí podobnost Kognitronu (COG), vizuálního pronásledování (LVT), determinačního testu (DT) a tachistoskopického testu vnímání provozu (TAVTMB) pomocí „obecného modelu pro rozlišení různých typů pozornosti a koncentrace“ (Berg, 1991), zaměřující se především na rozměr „procesů osobní regulace“. Tyto procesy regulace lze popsat na čtyřech hierarchických úrovních. Na základě práce Berga (1991) jsou zde úrovně chápány jako uspořádané v hierarchii, v jejímž rámci se zvyšuje složitost úkolů. Úkoly na vyšších úrovních zahrnují více „klasifikačních kroků“, a jsou proto jasněji definovány než testy na nižších úrovních.
Korelace mezi více podobnými testy by proto měly být vyšší (konvergentní platnost) než korelace mezi různými testy.Studie Wagner (1997) zjistila očekávané korelace mezi čtyřmi uvedenými testy; to lze považovat za důkaz diskriminační validity metody Kognitron.
+
Korelace mezi více podobnými testy by proto měly být vyšší (konvergentní platnost) než korelace mezi různými testy. Studie Wagnera (1997) zjistila očekávané korelace mezi čtyřmi uvedenými testy; to lze považovat za důkaz diskriminační validity metody Kognitron.
 
|-  
 
|-  
 
| &nbsp; ||&nbsp; ||&nbsp;  
 
| &nbsp; ||&nbsp; ||&nbsp;  
Řádek 306: Řádek 344:
 
S1, S2, S11
 
S1, S2, S11
  
• S1 – U proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ dosahuje split-half reliability 0,95; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary" je to 0,94
+
• S1 – U proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ dosahuje split-half reliability 0,95; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,94.
• S2 – split-half reliabilita proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je 0,92; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary" je to 0,93.
+
 
• S11 – vnitřní konzistence (Cronbachův alfa koeficient) pro proměnnou průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je rovna 0,95 a pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary" je to 0,93
+
• S2 – split-half reliabilita proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je 0,92; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,93.
V longitudinální studii provedené na 82 osobách (48% muži, 52% ženy) ve věku 17 až 78 let byla retestová reliabilita r = 0,88.
 
  
* S3 – nejsou k dispozici normy, proto reliabilita zatím vypočítána nebyla
+
• S11 – vnitřní konzistence (Cronbachova alfa koeficient) pro proměnnou průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je rovna 0,95 a pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,93.
 +
 
 +
V longitudinální studii provedené na 82 osobách (48 % muži, 52 % ženy) ve věku 17 až 78 let byla retestová reliabilita r = 0,88.
 +
 
 +
--> S3 – nejsou k dispozici normy, proto reliabilita zatím vypočítána nebyla
  
 
S4, S6
 
S4, S6
  
 
• Časové ohraničení 1,8 sekund na každý vzor
 
• Časové ohraničení 1,8 sekund na každý vzor
• S4 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,86; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,89
+
 
• S6 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,93; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,97
+
• S4 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,86; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,89.
 +
 
 +
• S6 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,93; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,97.
 +
 
  
 
S8, S9
 
S8, S9
  
• S8 – split-half reliabilita 0,97
+
• S8 – split-half reliabilita 0,97.
• S9 – split-half reliabilita 0,95
+
 
 +
• S9 – split-half reliabilita 0,95.
 +
 
 
|-  
 
|-  
 
| &nbsp; ||&nbsp; ||&nbsp;  
 
| &nbsp; ||&nbsp; ||&nbsp;  
 
|-
 
|-
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zvláštní požadavky pro použití metody:|| colspan="2" |  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zvláštní požadavky pro použití metody:|| colspan="2" |  
Při administraci testu je možné využít speciální panel nebo klávesnici. Monitor musí být umístěn ve stejné výši jako reakční panel. Není přípustné postavit monitor na stolní počítač. Zobrazení vizuálního podnětového materiálu je u VTS velmi precizní – jak na CRT, tak na LCD monitorech. U zařízení, která nebyla kalibrována, se u metody COG počítá s malými technickými chybami měření ± 3 procentních bodů (podle použitého hardware a software).  
+
Při administraci testu je možné využít speciální panel nebo klávesnici. Monitor musí být umístěn ve stejné výši jako reakční panel. Není přípustné postavit monitor na stolní počítač. Zobrazení vizuálního podnětového materiálu je u VTS velmi precizní – jak na CRT, tak na LCD monitorech. U zařízení, která nebyla kalibrována, se u metody COG počítá s malými technickými chybami měření (± 3 procentní body, podle použitého hardwaru a softwaru).  
HW nekalibrovaná zařízení – provádí se test hardware, který měří přesnou dobu odezvy monitoru (údaj použit jako korekční hodnota pro všechny relevantní testy); kalibrovaná zařízení – je možné zaručit technické měření s přesností v setinách procenta
+
HW (nekalibrovaná zařízení) – provádí se test hardwaru, který měří přesnou dobu odezvy monitoru (údaj použit jako korekční hodnota pro všechny relevantní testy); HW (kalibrovaná zařízení) – je možné zaručit technické měření s přesností v setinách procenta.
SW – testování aspektů pozornosti vyžaduje velmi přesné měření času! uchazeč zpracovává metodu u počítače, ve kterém je metoda nainstalována jako software – následně umožňuje software výsledky také vyhodnotit     
+
SW – testování aspektů pozornosti vyžaduje velmi přesné měření času! Uchazeč zpracovává metodu u počítače, ve kterém je metoda nainstalována jako software – následně umožňuje software výsledky také vyhodnotit.      
Volitelné příslušenství: Standartní panel Model 64025; Univerzální panel Model 64024                 
+
Volitelné příslušenství: standardní panel model 64025; univerzální panel model 64024                 
 
|-  
 
|-  
 
| colspan="3" | <hr>  
 
| colspan="3" | <hr>  
 
|-  
 
|-  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" |  
 
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" |  
# Seitl, M. (2016). Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. Univerzita Palackého v Olomouci.
+
# Seitl, M. (2016). ''Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců.'' Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
# Wagner, M., Karner, T. (2011). Vienna Test System Manual: COG. Mödling: SCHUHFRIED GmbH.
+
# Wagner, M., & Karner, T. (2011). ''Vienna Test System Manual: COG.'' Mödling: SCHUHFRIED.
# Zaoral, A. (2010). Manuál doporučených psychodiagnostických metod pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel. Brno: Centrum dopravního výzkumu.
+
# Zaoral, A. (2010). ''Manuál doporučených psychodiagnostických metod pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel.'' Brno: Centrum dopravního výzkumu.
  
 
Internetové odkazy:
 
Internetové odkazy:
Řádek 345: Řádek 391:
 
|}
 
|}
  
[[Kategorie:Metody]]
+
[[Kategorie:Metody]][[Kategorie:Testy schopností]]

Aktuální verze z 23. 6. 2022, 10:53


Základní informace
Název metody (lokální): Kognitron
Zkratka metody (lokální): COG
Autoři adaptace lokalizace: S. Hoskovcová
Lokální vydavatel/distributor metody: Assessment Systems Czech Republic
Rok vydání aktuální verze metody: 2011
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): Cognitrone
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): COG
Autoři původní metody: G. Schuhfried, M. Wagner, T. Karner
Rok vydání původní metody: 1995
Popis metody
Oborová klasifikace: X       Psychologie práce
O Psychologie organizace
X Dopravní psychologie
O Forenzní psychologie
X Poradenství pro volbu povolání
X Poradenství pro profesní vzdělávání
O Koučink a osobnostní rozvoj
     
Zaměření metody: Na základě srovnávání jednotlivých tvarů a odhadu jejich shody metoda měří pozornost a schopnost koncentrace pozornosti daného probanda. V závislosti na konkrétní formě testu lze využít již od 4 let věku probanda.

Psychologická doména: O GMA
O Struktura inteligence
X Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: pozornost, koncentrace
O Osobnost – rys
O Osobnost – typ
O Osobnost – stav
O Osobnost – dynamika
O Hodnoty a motivace
O Zájmy
O Situační modely chování
O Postoje
O Skupinové procesy
O Agregované skupinové jevy
O Manuální zručnost

Popis metody:

Metoda vychází z Reuleckeho (1991) teorie koncentrace pozornosti, v rámci níž je soustředění chápáno jako stav charakterizovaný třemi proměnnými – energie (náročný stav soustředění vyžadující energii), funkce (funkce soustředění při vykonávání úkolu), přesnost (kvalita vykonaného úkolu). Existuje 10 forem testu – 7 forem s volnou dobou zpracování (S1–S3, S7–S9, S11) a 3 formy s pevnou dobou zpracování 1,8 s (S4–S6).

• S1–S4, S2–S5 a S3–S6 obsahují stejný podnětový materiál, avšak liší se komplexností předloh.

• S7 obsahuje redukovaný podnětový materiál – srovnání pouze s jedním referenčním tvarem.

• S8 a S9 obsahují snadný podnětový materiál a jsou časově omezené pouze na 7 minut.

Podle formy testu je možná administrace již od 4 let věku.

Hlavní proměnné

• formy testu S1–S3, S7, S11: průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ (s);

• formy testu S4–S6: součet „správné reakce“, součet „chybné reakce“;

• formy testu S8–S9: součet „reakce“ (správné a chybné reakce), percentil „chybné reakce“.


Forma administrace: O Tužka-papír
O Manuální manipulace
X Na lokální PC stanici
O On-line
     
Způsob administrace: X Individuální
X Skupinová
Délka administrace: Administrace: 5–20 minut (včetně instrukce a fáze zácviku, doba provedení se liší podle formy testu; počítačová administrace – stejné instrukce, zadání a nároky; nezávislé na osobě administrátora → objektivita metody).
Vyhodnocení: Okamžitě. Odpovědi probanda jsou automaticky registrovány a automaticky probíhá také výpočet proměnných a výpočet standardních skórů → vyloučení chyby způsobené ručním výpočtem.
Interpretace: Okamžitě.
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Výstupní zpráva obsahuje vyhodnocení správných a nesprávných reakcí uchazeče, včetně grafického

znázornění – profil (grafické zobrazení standardních skórů), zobrazení průběhu (grafické zobrazení výsledků), protokol testu, diagramy (grafické zobrazení proměnných). Další úprava pro klienta je nutná (15 minut).


Normy:

Pro formy testu S1–S6 a S8, S9 a S11 existují standardizační vzorky o velikosti N = 165 až N = 1475, které jsou z větší části rozdělené i podle věku a stupně vzdělání. Navíc jsou k těmto formám k dispozici i některé speciální normy: normy problémových řidičů, švédských dospělých, nezaměstnaných, normy pro školáky. Reprezentativnost vzorku – údaje z rakouského sčítání lidu v roce 1991 a německého sčítání lidu po sjednocení Německa.

S1

• Standardizační vzorek – N = 555 běžná populace (CZ manuál) / N = 870 (AJ manuál); 15–20 let – 88 osob; 21–25 let – 158 osob; 26–30 let – 173 osob; 31–25 let – 126 osob; 36–40 let – 81 osob; 41–45 let – 57 osob; 46–50 let – 47 osob; 51–55 let – 24 osob; 56–60 let – 36 osob; 61–65 let – 12 osob; 66–70 let – 17 osob; 71–75 let – 20 osob; 76–80 let – 17 osob; 81+ let – 14 osob.

• Problémoví řidiči – N = 1218 problémových řidičů ve věku 16 až 85 let.

• Školáci – kromě toho existuje standardizační vzorek N = 240 dětí.

• Lidé navštěvující dopravněpsychologické vyšetření – portugalská norma (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004).

• Švédští dospělí – N = 198 švédských dospělých; 142 mužů a 56 žen ve věku 19–59 let.


S2

• Standardizační vzorek – N = 221 osob ve věku 16–83 let.

• Lidé navštěvující dopravněpsychologické vyšetření – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004).

• Letecký dispečer – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80003).


S3 - Standardizační vzorek – N = 165 osob, 51 mužů a 114 žen ve věku 18–89 let.


S4

• Standardizační vzorek – N = 530 dospělých ve věku 17 až 80 let; 262 mužů a 268 žen; lze využívat celkovou normu i normy rozdělené dle věkových skupin.

• Nezaměstnaní – N = 410 nezaměstnaných ve věku 19 až 59 let; dílčí normy rozdělené podle věkových skupin.

• Švédští dospělí – N = 327 švédských dospělých; 216 mužů a 111 žen ve věku 20 až 61 let.


S5 - Standardizační vzorek – N = 394 osob, z nichž je 122 mužů a 272 žen ve věku 18 až 88 let; lze využít celkovou normu i normy rozdělené dle věku a úrovně vzdělání.


S6

• Uchazeči o pozici pilota – N = 284 mužů ve věku 17 až 40 let; ucházejí se o vzdělání pilotů a musí před zahájením studia absolvovat psychologické testy.

• Piloti – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004).


S7 - Školáci – na standardizaci této formy testu se zatím pracuje; v současnosti byla získána data od 75 dětí ve věku 8 až 14 let z Vídeňských škol.


S8 - Standardizační vzorek – N = 193 osob, 113 mužů a 80 žen ve věku 13 až 85 let; vzorek získaný ve výzkumné laboratoři firmy SCHUHFRIED.


S9 - Standardizační vzorek – N = 281 osob, 117 mužů a 164 žen ve věku 4 až 88 let; výzkumná laboratoř firmy SCHUHFRIED.


S11 - Standardizační vzorek – N = 787 mužů a N = 688 žen ve věku 15 až 91 let z Rakouska; EU1 – 9; EU2 – 307; EU3 – 658; EU4 – 343; EU5 – 135; vzorek z let 2005 a 2007.

--> Jediné existující české normy: Berufskraftfahrer – Tschechien

• N = 178 (176 mužů, 2 ženy), rozsah věku 21,1 až 71,7 let

• Rozložení stupně vzdělání: 0/12/101/53/12

• Období průzkumu: 2018–2020

Doporučené standardní skóry:

Percentily

• 0. až 16. percentil – výrazně podprůměrný

• 16. až 24. percentil – mírně podprůměrný výsledek dané proměnné

• 25. až 75. percentil – průměrný pro danou proměnnou

• 76. až 84. percentil – mírně nadprůměrný výsledek proměnné

• 84. a vyšší percentil – výrazně nadprůměrný výsledek dané proměnné

Každý standardní skór se vztahuje k použitému referenčnímu vzorku.

Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): O       Kdokoliv
O Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ......
O A
X B
O C

Výstupní zpráva / zpětná vazba
Forma výstupní zprávy: O       Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury
O Uživatel připravuje dle definované struktury
X Výstupní zpráva s možností editace uživatelem
O Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem
     
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: X Ano
O Ne
     
Formát výstupní zprávy: O Text
O Grafika
X Text a grafika
     
Rozsah výstupní zprávy: X Velmi stručný      
O Základní textové interpretace      
O Podrobné textové interpretace    
     
Příjemce zprávy: X Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista
O Klient
O Třetí strana bez kvalifikace
O Všechny zainteresované strany

Forma dodání metody:

Metoda je nainstalována v počítači uživatele jako software. Vzhledem k tomu, že je metoda často aktualizována vydavateli, je doporučováno, aby byl testový software aktualizován alespoň každých pět let. Licence jsou zpoplatněny buď časově, nebo na počet administrací.

Náklady na metodu: X Jednorázové při nákupu metody
O Opakované při nákupu fyzického materiálu
X Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení
X Opakované při nákupu on-line vyhodnocení

Validita:

Řada studií přináší důkazy o různých typech validity (obsahová validita, konvergentní, resp. diskriminační validita, konstruktová validita a kriteriální validita). V oblasti dopravní psychologie četné studie prokazují platnost metody pro tuto oblast využití.

KRITERIÁLNÍ VALIDITA

Calé (1992)

- výsledky získané při Cognitrone Testu lze použít k predikci typologií řidiče (N = 246);

- vzorek řidičů N = 72 (účastníci více než jedné nehody v krátké době);

- významná korelace mezi výsledkem testu a četností nehod.

Adaptovaní a neadaptovaní řidiči

- vzorek dobrovolných řidičů N = 248 a N = 120 řidičů, kteří se dopustili přestupků;

- jasná korelace mezi výsledky testů a chybami a konflikty zaznamenanými při sledování chování řidičů.

Karner (2000)

- studie srovnávající řidiče, kteří se dopustili přestupků souvisejících s alkoholem a standardní skupinou;

- významné rozdíly – výrazně horší výsledky testu první skupiny.

Neuwirth a Dorfer (2001)

- kohortový vzorek subjektů, jejichž řidičská způsobilost byla posuzována ve zkušebním středisku v Jižním Tyrolsku;

- významné rozdíly mezi všemi uvedenými skupinami (psychiatričtí a neurologičtí klienti, klienti, kteří zneužívali alkohol) a standardní skupinou.

Sommer a Häusler (2006)

- studie zkoumala validitu dvou zkušebních baterií Traffic Expert System (Schuhfried, 2005) pro posouzení schopností specifických pro řízení, baterie zahrnovaly test Kognitron;

- vzorek N = 164 mužů (74%) a N = 58 žen (26 %);

- ve věku od 16 do 91 let (průměrný věk 59 let, medián věku 64 let; někteří respondenti byli řidiči, kteří se již dopustili dopravních přestupků;

- účast ve studii dobrovolná;

- vzdělání: EU2 – 39 osob; EU3 – 96 osob; EU4 – 25 osob; EU5 52 osob;

- výsledky prokázaly, že standardní zkušební baterie správně klasifikovala 80,2 % celkového vzorku, což odpovídá koeficientu platnosti R = 0,68. Klasifikační poměr pro testovací baterii Plus byl 86,5 %, což odpovídá koeficientu platnosti R = 0,78;

- S relativním významem 20,3 % (standardní zkušební baterie) a 13,6 % (Plus zkušební baterie) tak výsledky podporují kriteriální validitu metody COG.


Konstruktová validita

Wagner (1999)

- Důkaz konstruktové validity zkušebních forem testu s flexibilní pracovní dobou.

- Dle Reuleckeho (1991) modelu koncentrace návrh použití proměnné „správné zamítnutí“ jako indikátoru koncentrace pouze při alespoň 90 % správných odpovědí; později kritérium sníženo na 85 %, toto kritérium bylo použito při vytváření norem. - N = 625 z normovaného vzorku, využit Raschův model.

Další důkazy o konstruktové validitě COG poskytly navazující studie. Při pokusu definovat, které testy s konstrukcí souvisejí (konvergentní) a které nesouvisejí (diskriminující) v souvislosti s testy pozornosti, je důležité vzít v úvahu to, co Neumann (1992) označuje za „předpoklad duality klasického výzkumu pozornosti“. Koncept shrnuje takto: „Pozornost není jednou z mnoha součástí celkového systému; místo toho stojí proti ostatním složkám a ovlivňuje kvalitu jejich fungování.“ – To znamená, že určitý stupeň pozornosti hraje roli v každém úkolu. Pohled na pozornost jako na heterogenní konstrukci umožňuje porovnat pozorované korelace s ohledem na podobnost jednotlivých testů. Wagner (1997) hodnotí podobnost Kognitronu (COG), vizuálního pronásledování (LVT), determinačního testu (DT) a tachistoskopického testu vnímání provozu (TAVTMB) pomocí „obecného modelu pro rozlišení různých typů pozornosti a koncentrace“ (Berg, 1991), zaměřující se především na rozměr „procesů osobní regulace“. Tyto procesy regulace lze popsat na čtyřech hierarchických úrovních. Na základě práce Berga (1991) jsou zde úrovně chápány jako uspořádané v hierarchii, v jejímž rámci se zvyšuje složitost úkolů. Úkoly na vyšších úrovních zahrnují více „klasifikačních kroků“, a jsou proto jasněji definovány než testy na nižších úrovních. Korelace mezi více podobnými testy by proto měly být vyšší (konvergentní platnost) než korelace mezi různými testy. Studie Wagnera (1997) zjistila očekávané korelace mezi čtyřmi uvedenými testy; to lze považovat za důkaz diskriminační validity metody Kognitron.

     
Reliabilita:

U jednotlivých forem testu se liší (dáno různým zadáním, výší požadavků jednotlivých testů), údaj reliability existuje u těch forem testu, u kterých zároveň existují také normy. Reliabilita je v zásadě velmi vysoká a pohybuje se kolem r = 0,95 (split-half).

S1, S2, S11

• S1 – U proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ dosahuje split-half reliability 0,95; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,94.

• S2 – split-half reliabilita proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je 0,92; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,93.

• S11 – vnitřní konzistence (Cronbachova alfa koeficient) pro proměnnou průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je rovna 0,95 a pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,93.

V longitudinální studii provedené na 82 osobách (48 % muži, 52 % ženy) ve věku 17 až 78 let byla retestová reliabilita r = 0,88.

--> S3 – nejsou k dispozici normy, proto reliabilita zatím vypočítána nebyla

S4, S6

• Časové ohraničení 1,8 sekund na každý vzor

• S4 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,86; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,89.

• S6 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,93; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,97.


S8, S9

• S8 – split-half reliabilita 0,97.

• S9 – split-half reliabilita 0,95.

     
Zvláštní požadavky pro použití metody:

Při administraci testu je možné využít speciální panel nebo klávesnici. Monitor musí být umístěn ve stejné výši jako reakční panel. Není přípustné postavit monitor na stolní počítač. Zobrazení vizuálního podnětového materiálu je u VTS velmi precizní – jak na CRT, tak na LCD monitorech. U zařízení, která nebyla kalibrována, se u metody COG počítá s malými technickými chybami měření (± 3 procentní body, podle použitého hardwaru a softwaru). HW (nekalibrovaná zařízení) – provádí se test hardwaru, který měří přesnou dobu odezvy monitoru (údaj použit jako korekční hodnota pro všechny relevantní testy); HW (kalibrovaná zařízení) – je možné zaručit technické měření s přesností v setinách procenta. SW – testování aspektů pozornosti vyžaduje velmi přesné měření času! Uchazeč zpracovává metodu u počítače, ve kterém je metoda nainstalována jako software – následně umožňuje software výsledky také vyhodnotit. Volitelné příslušenství: standardní panel model 64025; univerzální panel model 64024


Zdroje:
  1. Seitl, M. (2016). Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  2. Wagner, M., & Karner, T. (2011). Vienna Test System Manual: COG. Mödling: SCHUHFRIED.
  3. Zaoral, A. (2010). Manuál doporučených psychodiagnostických metod pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel. Brno: Centrum dopravního výzkumu.

Internetové odkazy:

  1. https://cz.asystems.as/sluzby-produkty/vienna-test-system-vts/
  2. https://lafayetteinstrumenteurope.com/product_detail.asp?ItemID=345