Kognitron
| Název metody (lokální): | Kognitron |
| Zkratka metody (lokální): | COG |
| Autoři adaptace lokalizace: | S. Hoskovcová |
| Lokální vydavatel/distributor metody: | Assessment Systems Czech Republic |
| Rok vydání aktuální verze metody: | 2011 |
| Původní název metody (jde-li o lokalizaci): | Cognitrone |
| Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): | COG |
| Autoři původní metody: | G. Schuhfried, M. Wagner, T. Karner |
| Rok vydání původní metody: | 1995 |
| Oborová klasifikace: | X | Psychologie práce | ||
| O | Psychologie organizace | |||
| X | Dopravní psychologie | |||
| O | Forenzní psychologie | |||
| X | Poradenství pro volbu povolání | |||
| X | Poradenství pro profesní vzdělávání | |||
| O | Koučink a osobnostní rozvoj | |||
| Zaměření metody: | Na základě srovnávání jednotlivých tvarů a odhadu jejich shody metoda měří pozornost a schopnost koncentrace pozornosti daného probanda. V závislosti na konkrétní formě testu lze využít již od 4 let věku probanda. | |||
| Psychologická doména: | O | GMA | ||
| O | Struktura inteligence | |||
| X | Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: pozornost, koncentrace | |||
| O | Osobnost – rys | |||
| O | Osobnost – typ | |||
| O | Osobnost – stav | |||
| O | Osobnost – dynamika | |||
| O | Hodnoty a motivace | |||
| O | Zájmy | |||
| O | Situační modely chování | |||
| O | Postoje | |||
| O | Skupinové procesy | |||
| O | Agregované skupinové jevy | |||
| O | Manuální zručnost | |||
| Popis metody: |
Metoda vychází z Reuleckeho (1991) teorie koncentrace pozornosti, v rámci níž je soustředění chápáno jako stav charakterizovaný třemi proměnnými – energie (náročný stav soustředění vyžadující energii), funkce (funkce soustředění při vykonávání úkolu), přesnost (kvalita vykonaného úkolu). Existuje 10 forem testu – 7 forem s volnou dobou zpracování (S1–S3, S7–S9, S11) a 3 formy s pevnou dobou zpracování 1,8 s (S4–S6). • S1–S4, S2–S5 a S3–S6 obsahují stejný podnětový materiál, avšak liší se komplexností předloh. • S7 obsahuje redukovaný podnětový materiál – srovnání pouze s jedním referenčním tvarem. • S8 a S9 obsahují snadný podnětový materiál a jsou časově omezené pouze na 7 minut. Podle formy testu je možná administrace již od 4 let věku. Hlavní proměnné • formy testu S1–S3, S7, S11: průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ (s); • formy testu S4–S6: součet „správné reakce“, součet „chybné reakce“; • formy testu S8–S9: součet „reakce“ (správné a chybné reakce), percentil „chybné reakce“. | |||
| Forma administrace: | O | Tužka-papír | ||
| O | Manuální manipulace | |||
| X | Na lokální PC stanici | |||
| O | On-line | |||
| Způsob administrace: | X | Individuální | ||
| X | Skupinová | |||
| Délka administrace: | Administrace: 5–20 minut (včetně instrukce a fáze zácviku, doba provedení se liší podle formy testu; počítačová administrace – stejné instrukce, zadání a nároky; nezávislé na osobě administrátora → objektivita metody). | |||
| Vyhodnocení: Okamžitě. Odpovědi probanda jsou automaticky registrovány a automaticky probíhá také výpočet proměnných a výpočet standardních skórů → vyloučení chyby způsobené ručním výpočtem. | ||||
| Interpretace: Okamžitě. | ||||
| Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Výstupní zpráva obsahuje vyhodnocení správných a nesprávných reakcí uchazeče, včetně grafického
znázornění – profil (grafické zobrazení standardních skórů), zobrazení průběhu (grafické zobrazení výsledků), protokol testu, diagramy (grafické zobrazení proměnných). Další úprava pro klienta je nutná (15 minut). | ||||
| Normy: |
Pro formy testu S1–S6 a S8, S9 a S11 existují standardizační vzorky o velikosti N = 165 až N = 1475, které jsou z větší části rozdělené i podle věku a stupně vzdělání. Navíc jsou k těmto formám k dispozici i některé speciální normy: normy problémových řidičů, švédských dospělých, nezaměstnaných, normy pro školáky. Reprezentativnost vzorku – údaje z rakouského sčítání lidu v roce 1991 a německého sčítání lidu po sjednocení Německa. S1 • Standardizační vzorek – N = 555 běžná populace (CZ manuál) / N = 870 (AJ manuál); 15–20 let – 88 osob; 21–25 let – 158 osob; 26–30 let – 173 osob; 31–25 let – 126 osob; 36–40 let – 81 osob; 41–45 let – 57 osob; 46–50 let – 47 osob; 51–55 let – 24 osob; 56–60 let – 36 osob; 61–65 let – 12 osob; 66–70 let – 17 osob; 71–75 let – 20 osob; 76–80 let – 17 osob; 81+ let – 14 osob. • Problémoví řidiči – N = 1218 problémových řidičů ve věku 16 až 85 let. • Školáci – kromě toho existuje standardizační vzorek N = 240 dětí. • Lidé navštěvující dopravněpsychologické vyšetření – portugalská norma (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004). • Švédští dospělí – N = 198 švédských dospělých; 142 mužů a 56 žen ve věku 19–59 let.
• Standardizační vzorek – N = 221 osob ve věku 16–83 let. • Lidé navštěvující dopravněpsychologické vyšetření – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004). • Letecký dispečer – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80003).
• Standardizační vzorek – N = 530 dospělých ve věku 17 až 80 let; 262 mužů a 268 žen; lze využívat celkovou normu i normy rozdělené dle věkových skupin. • Nezaměstnaní – N = 410 nezaměstnaných ve věku 19 až 59 let; dílčí normy rozdělené podle věkových skupin. • Švédští dospělí – N = 327 švédských dospělých; 216 mužů a 111 žen ve věku 20 až 61 let.
• Uchazeči o pozici pilota – N = 284 mužů ve věku 17 až 40 let; ucházejí se o vzdělání pilotů a musí před zahájením studia absolvovat psychologické testy. • Piloti – Portugalsko (tyto normy lze získat jako zvláštní normu 80004).
--> Jediné existující české normy: Berufskraftfahrer – Tschechien • N = 178 (176 mužů, 2 ženy), rozsah věku 21,1 až 71,7 let • Rozložení stupně vzdělání: 0/12/101/53/12 • Období průzkumu: 2018–2020 | |||
| Doporučené standardní skóry: |
Percentily • 0. až 16. percentil – výrazně podprůměrný • 16. až 24. percentil – mírně podprůměrný výsledek dané proměnné • 25. až 75. percentil – průměrný pro danou proměnnou • 76. až 84. percentil – mírně nadprůměrný výsledek proměnné • 84. a vyšší percentil – výrazně nadprůměrný výsledek dané proměnné Každý standardní skór se vztahuje k použitému referenčnímu vzorku. | |||
| Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): | O | Kdokoliv | ||
| O | Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ...... | |||
| O | A | |||
| X | B | |||
| O | C | |||
| Forma výstupní zprávy: | O | Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury |
| O | Uživatel připravuje dle definované struktury | |
| X | Výstupní zpráva s možností editace uživatelem | |
| O | Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem | |
| Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: | X | Ano |
| O | Ne | |
| Formát výstupní zprávy: | O | Text |
| O | Grafika | |
| X | Text a grafika | |
| Rozsah výstupní zprávy: | X | Velmi stručný |
| O | Základní textové interpretace | |
| O | Podrobné textové interpretace | |
| Příjemce zprávy: | X | Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista |
| O | Klient | |
| O | Třetí strana bez kvalifikace | |
| O | Všechny zainteresované strany | |
| Forma dodání metody: |
Metoda je nainstalována v počítači uživatele jako software. Vzhledem k tomu, že je metoda často aktualizována vydavateli, je doporučováno, aby byl testový software aktualizován alespoň každých pět let. Licence jsou zpoplatněny buď časově, nebo na počet administrací. | |
| Náklady na metodu: | X | Jednorázové při nákupu metody |
| O | Opakované při nákupu fyzického materiálu | |
| X | Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení | |
| X | Opakované při nákupu on-line vyhodnocení | |
| Validita: |
Řada studií přináší důkazy o různých typech validity (obsahová validita, konvergentní, resp. diskriminační validita, konstruktová validita a kriteriální validita). V oblasti dopravní psychologie četné studie prokazují platnost metody pro tuto oblast využití. KRITERIÁLNÍ VALIDITA Calé (1992) - výsledky získané při Cognitrone Testu lze použít k predikci typologií řidiče (N = 246); - vzorek řidičů N = 72 (účastníci více než jedné nehody v krátké době); - významná korelace mezi výsledkem testu a četností nehod. Adaptovaní a neadaptovaní řidiči - vzorek dobrovolných řidičů N = 248 a N = 120 řidičů, kteří se dopustili přestupků; - jasná korelace mezi výsledky testů a chybami a konflikty zaznamenanými při sledování chování řidičů. Karner (2000) - studie srovnávající řidiče, kteří se dopustili přestupků souvisejících s alkoholem a standardní skupinou; - významné rozdíly – výrazně horší výsledky testu první skupiny. Neuwirth a Dorfer (2001) - kohortový vzorek subjektů, jejichž řidičská způsobilost byla posuzována ve zkušebním středisku v Jižním Tyrolsku; - významné rozdíly mezi všemi uvedenými skupinami (psychiatričtí a neurologičtí klienti, klienti, kteří zneužívali alkohol) a standardní skupinou. Sommer a Häusler (2006) - studie zkoumala validitu dvou zkušebních baterií Traffic Expert System (Schuhfried, 2005) pro posouzení schopností specifických pro řízení, baterie zahrnovaly test Kognitron; - vzorek N = 164 mužů (74%) a N = 58 žen (26 %); - ve věku od 16 do 91 let (průměrný věk 59 let, medián věku 64 let; někteří respondenti byli řidiči, kteří se již dopustili dopravních přestupků; - účast ve studii dobrovolná; - vzdělání: EU2 – 39 osob; EU3 – 96 osob; EU4 – 25 osob; EU5 52 osob; - výsledky prokázaly, že standardní zkušební baterie správně klasifikovala 80,2 % celkového vzorku, což odpovídá koeficientu platnosti R = 0,68. Klasifikační poměr pro testovací baterii Plus byl 86,5 %, což odpovídá koeficientu platnosti R = 0,78; - S relativním významem 20,3 % (standardní zkušební baterie) a 13,6 % (Plus zkušební baterie) tak výsledky podporují kriteriální validitu metody COG.
Konstruktová validita Wagner (1999) - Důkaz konstruktové validity zkušebních forem testu s flexibilní pracovní dobou. - Dle Reuleckeho (1991) modelu koncentrace návrh použití proměnné „správné zamítnutí“ jako indikátoru koncentrace pouze při alespoň 90 % správných odpovědí; později kritérium sníženo na 85 %, toto kritérium bylo použito při vytváření norem. - N = 625 z normovaného vzorku, využit Raschův model. Další důkazy o konstruktové validitě COG poskytly navazující studie. Při pokusu definovat, které testy s konstrukcí souvisejí (konvergentní) a které nesouvisejí (diskriminující) v souvislosti s testy pozornosti, je důležité vzít v úvahu to, co Neumann (1992) označuje za „předpoklad duality klasického výzkumu pozornosti“. Koncept shrnuje takto: „Pozornost není jednou z mnoha součástí celkového systému; místo toho stojí proti ostatním složkám a ovlivňuje kvalitu jejich fungování.“ – To znamená, že určitý stupeň pozornosti hraje roli v každém úkolu. Pohled na pozornost jako na heterogenní konstrukci umožňuje porovnat pozorované korelace s ohledem na podobnost jednotlivých testů. Wagner (1997) hodnotí podobnost Kognitronu (COG), vizuálního pronásledování (LVT), determinačního testu (DT) a tachistoskopického testu vnímání provozu (TAVTMB) pomocí „obecného modelu pro rozlišení různých typů pozornosti a koncentrace“ (Berg, 1991), zaměřující se především na rozměr „procesů osobní regulace“. Tyto procesy regulace lze popsat na čtyřech hierarchických úrovních. Na základě práce Berga (1991) jsou zde úrovně chápány jako uspořádané v hierarchii, v jejímž rámci se zvyšuje složitost úkolů. Úkoly na vyšších úrovních zahrnují více „klasifikačních kroků“, a jsou proto jasněji definovány než testy na nižších úrovních. Korelace mezi více podobnými testy by proto měly být vyšší (konvergentní platnost) než korelace mezi různými testy. Studie Wagnera (1997) zjistila očekávané korelace mezi čtyřmi uvedenými testy; to lze považovat za důkaz diskriminační validity metody Kognitron. | |
| Reliabilita: |
U jednotlivých forem testu se liší (dáno různým zadáním, výší požadavků jednotlivých testů), údaj reliability existuje u těch forem testu, u kterých zároveň existují také normy. Reliabilita je v zásadě velmi vysoká a pohybuje se kolem r = 0,95 (split-half). S1, S2, S11 • S1 – U proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ dosahuje split-half reliability 0,95; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,94. • S2 – split-half reliabilita proměnné průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je 0,92; pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,93. • S11 – vnitřní konzistence (Cronbachova alfa koeficient) pro proměnnou průměrný čas odpovědi „korektní zamítnutí“ je rovna 0,95 a pro proměnnou průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“ je to 0,93. V longitudinální studii provedené na 82 osobách (48 % muži, 52 % ženy) ve věku 17 až 78 let byla retestová reliabilita r = 0,88. --> S3 – nejsou k dispozici normy, proto reliabilita zatím vypočítána nebyla S4, S6 • Časové ohraničení 1,8 sekund na každý vzor • S4 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,86; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,89. • S6 – součet „správných reakcí“ split-half reliabilita 0,93; součet „chybných reakcí“ split-half reliabilita 0,97.
• S8 – split-half reliabilita 0,97. • S9 – split-half reliabilita 0,95. | |
| Zvláštní požadavky pro použití metody: |
Při administraci testu je možné využít speciální panel nebo klávesnici. Monitor musí být umístěn ve stejné výši jako reakční panel. Není přípustné postavit monitor na stolní počítač. Zobrazení vizuálního podnětového materiálu je u VTS velmi precizní – jak na CRT, tak na LCD monitorech. U zařízení, která nebyla kalibrována, se u metody COG počítá s malými technickými chybami měření (± 3 procentní body, podle použitého hardwaru a softwaru). HW (nekalibrovaná zařízení) – provádí se test hardwaru, který měří přesnou dobu odezvy monitoru (údaj použit jako korekční hodnota pro všechny relevantní testy); HW (kalibrovaná zařízení) – je možné zaručit technické měření s přesností v setinách procenta. SW – testování aspektů pozornosti vyžaduje velmi přesné měření času! Uchazeč zpracovává metodu u počítače, ve kterém je metoda nainstalována jako software – následně umožňuje software výsledky také vyhodnotit. Volitelné příslušenství: standardní panel model 64025; univerzální panel model 64024 | |
| Zdroje: |
Internetové odkazy: | |