Hodnocení rizika násilného chování: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ {{DISPLAYTITLE: Hodnocení rizika násilného chování}} {| |+ style="text-align: left;" | '''Základní informace''' |- | Název metody (lokální):||…“) |
|||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
| || || | | || || | ||
|- | |- | ||
− | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zaměření metody: || colspan="2" | . | + | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zaměření metody: || colspan="2" | Metoda HCR-20 je metoda ke zhodnocení rizika budoucího násilí. Nejedná se však o běžný test nebo hodnotící škálu, jako spíše o empiricky podložený soubor relevantních rizikových faktorů násilného chování a elaborovaný návod pro postup při diagnostice a managementu násilí. |
|- | |- | ||
| colspan="3" | <hr> | | colspan="3" | <hr> | ||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
| || O || Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: ..... | | || O || Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: ..... | ||
|- | |- | ||
− | | || | + | | || X || Osobnost – rys |
|- | |- | ||
| || O || Osobnost – typ | | || O || Osobnost – typ | ||
|- | |- | ||
− | | || | + | | || X || Osobnost – stav |
|- | |- | ||
| || O || Osobnost – dynamika | | || O || Osobnost – dynamika | ||
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
| || O || Situační modely chování | | || O || Situační modely chování | ||
|- | |- | ||
− | | || | + | | || X || Postoje |
|- | |- | ||
| || O || Skupinové procesy | | || O || Skupinové procesy | ||
Řádek 76: | Řádek 76: | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Popis metody: || colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Popis metody: || colspan="2" | | ||
− | ...... | + | 20 rizikových faktorů je uspořádáno do celkem 3 skupin. HCR-20 zahrnuje proměnné zohledňující minulý (anamnestické), současný (klinické), i budoucí (zvládání rizik) stav hodnoceného jedince. Do skupiny anamnestických proměnných řadíme položky týkající se historie jedince. Obsahuje 10 položek typu: předchozí násilné chování; psychopatie; nestálost ve vztazích či problémy v zaměstnání. Anamnestické položky nesou označení H. Skupina klinických proměnných se v 5 položkách zaměřuje na současný stav hodnoceného jedince. Jedná se kupříkladu o: negativní postoje; impulzivita či nedostatek vzhledu. Nesou označení C. Proměnné o zvládání rizik poté predikují budoucnost na základě 5 položek, příkladem: nedostatek osobní podpory; nedodržení léčby či stres. Nesou označení R. Všechny položky jsou administrátorem vyhodnoceny na tříbodové škále (0 = nevyskytuje se; 1= vyskytuje se možná nebo málo; 2 = vyskytuje se jednoznačně), na základě informací, které o testovaném jedinci získal. |
|- | |- | ||
| colspan="3" | <hr> || || | | colspan="3" | <hr> || || | ||
|- | |- | ||
− | | Forma administrace: || | + | | Forma administrace: || X || Tužka – papír |
|- | |- | ||
| || O || Manuální manipulace | | || O || Manuální manipulace | ||
Řádek 90: | Řádek 90: | ||
| || || | | || || | ||
|- | |- | ||
− | | Způsob administrace: || | + | | Způsob administrace: || X || Individuální |
|- | |- | ||
| || O || Skupinová | | || O || Skupinová | ||
|- | |- | ||
− | | Délka administrace: || colspan="2" | Administrace: ...... | + | | Délka administrace: || colspan="2" | Administrace: Jak bylo ilustrováno v části „zaměření metody“, HCR-20 není standardní testovou metodou. Její škály, hodnotící systém, způsob i čas administrace, jsou vždy zcela individuální a závisí na klinickém zhodnocení administrujícího pracovníka; jako i na účelu administrace (klinické, či vědecké užití). HCR-20 představuje daleko více ucelené schéma, které může být při hodnocení rizika násilného chování použito. Podle autorů (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) má metoda největší využití v osobních rozhovorech; jako první, nikoliv však jediný krok v procesu hodnocení rizika násilného chování. Pro administraci proto doporučují schéma strukturovaného, nebo polostrukturovaného rozhovoru, ve kterém by měl administrátor ideálně obsáhnout všech 20 bodů metody. HCR-20 tak může pomoci získat cenné informace, ale i odhalit nesrovnalosti ve výpovědi a sebeprezentaci posuzovaného. Autoři (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) například doporučují v případě nepodložených informací zaznamenávat jen ty negativního charakteru – „sebeusvědčující“. Jelikož u informací pozitivního charakteru – „sebepropagující“ hrozí riziko zkreslení. |
|- | |- | ||
− | | || colspan="2" | Vyhodnocení: ...... | + | | || colspan="2" | Vyhodnocení: Forma vyhodnocení metody závisí na účelu administrace. Pro výzkumné účely je možné pracovat s HCR-20 jako s numerickou škálou a stanovit jednotlivé skóry H, C a R, které dosahují maximálního výsledu H=20; C = 10; R = 10 a celkového výsledku T = 40. V případě vynechání některé z položek je možné škůlu přepočítat, nebo položku označit 0 = nebyl nalezen výskyt; druhou variantu ale autoři (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) nedoporučují. Klinické využití může pracovat s autory (ibid.) navrženým rozdělením na nízké, mírné a vysoké riziko výskytu násilného chování, na základě získaných odpovědí. Pro zhodnocení vysokého rizika může někdy klinicky stačit i jediná tříbodová položka. Kupříkladu položka H7 = psychopatie může při prokázání extrémní úrovně vést posuzovatele k vyhodnocení vysokého rizika výskytu násilného chování. |
|- | |- | ||
− | | || colspan="2" | Interpretace: .... | + | | || colspan="2" | Interpretace: Metoda vychází z přístupu strukturálního profesionálního hodnocení (z originálu Structured Professional Judgement), analytické metody pro pochopení a odvrácení rizika heteroagrese. Klade tak vysoké nároky na kvalifikaci hodnotitele, který musí sám, na základě svého klinického úsudku, zhodnotit pozici hodnoceného. Metoda HCR-20 mu poté slouží jako opora díky přesně definovaných položkám a tříbodové stupnici, přizpůsobené ke každé položce zvlášť. Například: položka "H2-nízky věk při prvním násilném incidentu" obsahuje odpověď: "méně než 20 let při prvním zaznamenaném incidentu". Interpretace výsledků nicméně není metodou definována, respektive je definována volně. |
|- | |- | ||
− | | || colspan="2" | Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: | + | | || colspan="2" | Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Příprava výstupní zprávy se vždy odvíjí od požadavků pracoviště, na kterém je metoda využívána. |
|- | |- | ||
| colspan="3" | <hr> || || | | colspan="3" | <hr> || || | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: || colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Normy: || colspan="2" | | ||
− | + | Metoda jako taková neobsahuje normy, každý případ je vyhodnocován individuálně a s klinickým zhodnocením posuzovatele. | |
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: || colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;"| Doporučené standardní skóry: || colspan="2" | | ||
− | + | Metoda jako taková neobsahuje standardní skóry, každý případ je klinicky vyhodnocován posuzovatelem, na základě kvalitativně-kvantitativního zhodnocení výsledků – hrubých skórů. | |
|- | |- | ||
| width="20%" rowspan="5" style="text-align: left; vertical-align: top;" | Kvalifikační požadavky na použití metody <small>(A, B, C dle www.testcentrum.cz):</small> || width="5%" | O || Kdokoliv | | width="20%" rowspan="5" style="text-align: left; vertical-align: top;" | Kvalifikační požadavky na použití metody <small>(A, B, C dle www.testcentrum.cz):</small> || width="5%" | O || Kdokoliv | ||
Řádek 114: | Řádek 114: | ||
| O || Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ...... | | O || Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ...... | ||
|- | |- | ||
− | | | + | | X || A |
|- | |- | ||
| O || B | | O || B | ||
Řádek 126: | Řádek 126: | ||
|+ style="text-align: left;" | '''Výstupní zpráva / zpětná vazba''' | |+ style="text-align: left;" | '''Výstupní zpráva / zpětná vazba''' | ||
|- | |- | ||
− | | width="20%" | Forma výstupní zprávy: || width="5%" | | + | | width="20%" | Forma výstupní zprávy: || width="5%" | X || Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury |
|- | |- | ||
| || O || Uživatel připravuje dle definované struktury | | || O || Uživatel připravuje dle definované struktury | ||
Řádek 138: | Řádek 138: | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="2" | Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: || O || Ano | | style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="2" | Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: || O || Ano | ||
|- | |- | ||
− | | | + | | X || Ne |
|- | |- | ||
| || || | | || || | ||
Řádek 169: | Řádek 169: | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Forma dodání metody:|| colspan="2" | | ||
− | .. | + | Materiál k metodě obsahuje manuál s detailním popisem možné administrace metody, která je sama o sobě administrována během klinického posouzení hodnocené osoby. Krom popisu jednotlivých položek metody obsahuje manuál i vzor vyhodnocovacího listu, který administrátor může, ale nemusí, využít pro zápis odpovědí. Manuál obsahuje psychometrické informace. |
|- | |- | ||
− | | style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || | + | | style="text-align: left; vertical-align: top;" rowspan="4" | Náklady na metodu: || X || Jednorázové při nákupu metody |
|- | |- | ||
| O || Opakované při nákupu fyzického materiálu | | O || Opakované při nákupu fyzického materiálu | ||
Řádek 182: | Řádek 182: | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Validita:|| colspan="2" | | ||
− | ...... | + | Výzkumy poukazují na uspokojivou prediktivní validitu. Campbell, French, a Gendreau (2009) při srovnání šesti metod pro evaluaci agresivního jednání zjistili, že má HCR-20 nejvyšší průměrnou velikost účinku. Vztah mezi predikcí rizika a samotným násilným chováním měřili za pomoci Z+ (průměrného r, váženého velikostí souboru) s KI = 95%. Výsledek u souboru N = 758 představoval Z+ = 0.28; pro srovnání, druhá nejlepší metoda (LSI/LSI-R) dosáhla na N = 650 Z+=0.24. Nicholls et al. (2004) ve článku porovnávajícím metody HCR-20, PCL:SV a VSC zjistili prediktivní validitu metody HCR-20 r = 0,22, nad to zároveň zjistili, že je HCR-20 inkrementálně validní při doplňkovém použití k metodě PCL:SV (Psychopathy Checklist: screening version), která sama o sobě dosahovala hodnoty r = 0.20 ale při doplnění o HCR-20 hodnoty r = 0.23. De Vogel a De Ruiter (2006) měřili validitu nizozemské verze metody na N = 127, s pozitivním výsledkem r = 0.43 pro totální skór, a r = 0.49 pro konečné posouzení rizika, jednalo se o konsens tří skupin administrátorů (vědců, supervizorů a vedoucích skupiny). Provedená ROC křivka zároveň ukázala na oblast pod křivkou totálního skóru AUC = 0,85 a oblast pro konečné posouzení rizika AUC = 0,86. Což odpovídá dobré diskriminaci podle Mandrekara (2010). |
|- | |- | ||
| || || | | || || | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Reliabilita:|| colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Reliabilita:|| colspan="2" | | ||
− | ...... | + | Výzkumy dále poukazují na solidní inter-rater reliabiltu metody. Grimbosová et al. (2016) našli na N = 306 koeficienty vnitrotřídní korelace (KVK) 0,88; u jednotlivých subškál poté: H= 0,86; C= 0,83; R=0,63. Koo a Li hovoří (2016) o hodnotách KVK mezi 0,75 až 0,90, jako o dobré reliabilitě; koeficient R tak v tomto výzkumu spadá do pásma reliability průměrné. Při hodnocení francouzské verze HCR-20 zjistili výzkumníci (Bertsch et al., 2022) na N = 128, koeficient vnitrotřídní korelace: 0,96 a vnitřní konzistenci podle Cronbachovy alfa: α = 0,79. Konkrétně poté: H: KVK= 0,99, α = 0,80; C: KVK= 0,80, α = 0,48; R: KVK= 0,76, α = 0,29. Belfrage (1998) dále nalezl na N = 43 dobrou vnitřní konzistenci podle Cronbachovy alfa: α = 0,95. Konkrétně poté: H: α = 0,96; C: α = 0,89; R: α = 0,85. |
|- | |- | ||
| || || | | || || | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zvláštní požadavky pro použití metody:|| colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zvláštní požadavky pro použití metody:|| colspan="2" | | ||
− | + | Nejsou stanoveny. | |
|- | |- | ||
| colspan="3" | <hr> | | colspan="3" | <hr> | ||
|- | |- | ||
| style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" | | | style="text-align: left; vertical-align: top;" | Zdroje: || colspan="2" | | ||
− | # .... | + | # Belfrage, H. (1998). Implementing the HCR-20 scheme for risk assessment in a forensic psychiatric hospital: Integrating research and clinical practice. The Journal of Forensic Psychiatry, 9(2), 328–338. https://doi.org/10.1080/09585189808402200 |
− | # .... | + | # Bertsch, I., Courtois, R., Gallard, E., Réveillère, C., & Pham, T. H. (2022). Is it possible to use the HCR-20 V2 to assess the risk of violent recidivism of French offenders? Forensic Sciences Research, 7(3), 402–411. https://doi.org/10.1080/20961790.2022.2046370 |
− | # .... | + | # Campbell, M. A., French, S., & Gendreau, P. (2009). The Prediction of Violence in Adult Offenders. Criminal Justice and Behavior, 36(6), 567–590. https://doi.org/10.1177/0093854809333610 |
+ | # De Vogel, V., & De Ruiter, C. (2006). Structured professional judgment of violence risk in forensic clinical practice: A prospective study into the predictive validity of the Dutch HCR-20. Psychology, Crime &Amp; Law, 12(3), 321–336. https://doi.org/10.1080/10683160600569029 | ||
+ | # Grimbos, T., Penney, S. R., Fernane, S., Prosser, A., Ray, I., & Simpson, A. I. F. (2016). Gender Comparisons in a Forensic Sample: Patient Profiles and HCR-20:V2 Reliability and Item Utility. International Journal of Forensic Mental Health, 15(2), 136–148. https://doi.org/10.1080/14999013.2016.1152617 | ||
+ | # Hart, S. D., Douglas, K. S., & Guy, L. S. (2016). The Structured Professional Judgement Approach to Violence Risk Assessment. The Wiley Handbook on the Theories, Assessment and Treatment of Sexual Offending, 643–666. https://doi.org/10.1002/9781118574003.wattso030 | ||
+ | # Koo, T. K., & Li, M. Y. (2016). A Guideline of Selecting and Reporting Intraclass Correlation Coefficients for Reliability Research. Journal of Chiropractic Medicine, 15(2), 155–163. https://doi.org/10.1016/j.jcm.2016.02.012 | ||
+ | # Mandrekar, J. N. (2010). Receiver Operating Characteristic Curve in Diagnostic Test Assessment. Journal of Thoracic Oncology, 5(9), 1315–1316. https://doi.org/10.1097/jto.0b013e3181ec173d | ||
+ | # Nicholls, T. L., Ogloff, J. R. P., & Douglas, K. S. (2004). Assessing risk for violence among male and female civil psychiatric patients: the HCR-20, PCL:SV, and VSC. Behavioral Sciences &Amp; the Law, 22(1), 127–158. https://doi.org/10.1002/bsl.579 | ||
+ | # Ptáček, R., & Vevera, J. (2016). HCR-20 Hodnocení rizika násilného chování, Verze 2. Hogrefe – Testcentrum, s.r.o. | ||
+ | # Webster, C. D., Douglas, K. S., Eaves, D., & Hart, S. D. (1997). HCR-20 Assessing Risk for Violence Manual; Version 2. MHLPI. | ||
|} | |} | ||
− | [[Kategorie:Metody]] | + | [[Kategorie:Metody]][[Kategorie:Osobnostní dotazníky]] |
Aktuální verze z 20. 1. 2023, 13:56
Název metody (lokální): | Hodnocení rizika násilného chování, verze 2 |
Zkratka metody (lokální): | HCR-20 |
Autoři adaptace lokalizace: | Radek Ptáček, Jan Vevera |
Lokální vydavatel/distributor metody: | Hogrefe – Testcentrum, s. r. o. |
Rok vydání aktuální verze metody: | 2016 |
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): | Historical Clinical Risk Management-20, Version 2 |
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): | HCR-20V2 |
Autoři původní metody: | Christopher D. Webster, Kevin S. Douglas, Derek Eaves, Stephen D. Hart |
Rok vydání původní metody: | 1997 |
Oborová klasifikace: | X | Psychologie práce | ||
O | Psychologie organizace | |||
O | Dopravní psychologie | |||
X | Forenzní psychologie | |||
O | Poradenství pro volbu povolání | |||
O | Poradenství pro profesní vzdělávání | |||
O | Koučink a osobnostní rozvoj | |||
Zaměření metody: | Metoda HCR-20 je metoda ke zhodnocení rizika budoucího násilí. Nejedná se však o běžný test nebo hodnotící škálu, jako spíše o empiricky podložený soubor relevantních rizikových faktorů násilného chování a elaborovaný návod pro postup při diagnostice a managementu násilí. | |||
Psychologická doména: | O | GMA | ||
O | Struktura inteligence | |||
O | Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: ..... | |||
X | Osobnost – rys | |||
O | Osobnost – typ | |||
X | Osobnost – stav | |||
O | Osobnost – dynamika | |||
O | Hodnoty a motivace | |||
O | Zájmy | |||
O | Situační modely chování | |||
X | Postoje | |||
O | Skupinové procesy | |||
O | Agregované skupinové jevy | |||
O | Manuální zručnost | |||
Popis metody: |
20 rizikových faktorů je uspořádáno do celkem 3 skupin. HCR-20 zahrnuje proměnné zohledňující minulý (anamnestické), současný (klinické), i budoucí (zvládání rizik) stav hodnoceného jedince. Do skupiny anamnestických proměnných řadíme položky týkající se historie jedince. Obsahuje 10 položek typu: předchozí násilné chování; psychopatie; nestálost ve vztazích či problémy v zaměstnání. Anamnestické položky nesou označení H. Skupina klinických proměnných se v 5 položkách zaměřuje na současný stav hodnoceného jedince. Jedná se kupříkladu o: negativní postoje; impulzivita či nedostatek vzhledu. Nesou označení C. Proměnné o zvládání rizik poté predikují budoucnost na základě 5 položek, příkladem: nedostatek osobní podpory; nedodržení léčby či stres. Nesou označení R. Všechny položky jsou administrátorem vyhodnoceny na tříbodové škále (0 = nevyskytuje se; 1= vyskytuje se možná nebo málo; 2 = vyskytuje se jednoznačně), na základě informací, které o testovaném jedinci získal. | |||
Forma administrace: | X | Tužka – papír | ||
O | Manuální manipulace | |||
O | Na lokální PC stanici | |||
O | On-line | |||
Způsob administrace: | X | Individuální | ||
O | Skupinová | |||
Délka administrace: | Administrace: Jak bylo ilustrováno v části „zaměření metody“, HCR-20 není standardní testovou metodou. Její škály, hodnotící systém, způsob i čas administrace, jsou vždy zcela individuální a závisí na klinickém zhodnocení administrujícího pracovníka; jako i na účelu administrace (klinické, či vědecké užití). HCR-20 představuje daleko více ucelené schéma, které může být při hodnocení rizika násilného chování použito. Podle autorů (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) má metoda největší využití v osobních rozhovorech; jako první, nikoliv však jediný krok v procesu hodnocení rizika násilného chování. Pro administraci proto doporučují schéma strukturovaného, nebo polostrukturovaného rozhovoru, ve kterém by měl administrátor ideálně obsáhnout všech 20 bodů metody. HCR-20 tak může pomoci získat cenné informace, ale i odhalit nesrovnalosti ve výpovědi a sebeprezentaci posuzovaného. Autoři (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) například doporučují v případě nepodložených informací zaznamenávat jen ty negativního charakteru – „sebeusvědčující“. Jelikož u informací pozitivního charakteru – „sebepropagující“ hrozí riziko zkreslení. | |||
Vyhodnocení: Forma vyhodnocení metody závisí na účelu administrace. Pro výzkumné účely je možné pracovat s HCR-20 jako s numerickou škálou a stanovit jednotlivé skóry H, C a R, které dosahují maximálního výsledu H=20; C = 10; R = 10 a celkového výsledku T = 40. V případě vynechání některé z položek je možné škůlu přepočítat, nebo položku označit 0 = nebyl nalezen výskyt; druhou variantu ale autoři (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) nedoporučují. Klinické využití může pracovat s autory (ibid.) navrženým rozdělením na nízké, mírné a vysoké riziko výskytu násilného chování, na základě získaných odpovědí. Pro zhodnocení vysokého rizika může někdy klinicky stačit i jediná tříbodová položka. Kupříkladu položka H7 = psychopatie může při prokázání extrémní úrovně vést posuzovatele k vyhodnocení vysokého rizika výskytu násilného chování. | ||||
Interpretace: Metoda vychází z přístupu strukturálního profesionálního hodnocení (z originálu Structured Professional Judgement), analytické metody pro pochopení a odvrácení rizika heteroagrese. Klade tak vysoké nároky na kvalifikaci hodnotitele, který musí sám, na základě svého klinického úsudku, zhodnotit pozici hodnoceného. Metoda HCR-20 mu poté slouží jako opora díky přesně definovaných položkám a tříbodové stupnici, přizpůsobené ke každé položce zvlášť. Například: položka "H2-nízky věk při prvním násilném incidentu" obsahuje odpověď: "méně než 20 let při prvním zaznamenaném incidentu". Interpretace výsledků nicméně není metodou definována, respektive je definována volně. | ||||
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Příprava výstupní zprávy se vždy odvíjí od požadavků pracoviště, na kterém je metoda využívána. | ||||
Normy: |
Metoda jako taková neobsahuje normy, každý případ je vyhodnocován individuálně a s klinickým zhodnocením posuzovatele. | |||
Doporučené standardní skóry: |
Metoda jako taková neobsahuje standardní skóry, každý případ je klinicky vyhodnocován posuzovatelem, na základě kvalitativně-kvantitativního zhodnocení výsledků – hrubých skórů. | |||
Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): | O | Kdokoliv | ||
O | Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ...... | |||
X | A | |||
O | B | |||
O | C | |||
Forma výstupní zprávy: | X | Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury |
O | Uživatel připravuje dle definované struktury | |
O | Výstupní zpráva s možností editace uživatelem | |
O | Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem | |
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: | O | Ano |
X | Ne | |
Formát výstupní zprávy: | O | Text |
O | Grafika | |
O | Text a grafika | |
Rozsah výstupní zprávy: | O | Velmi stručný |
O | Základní textové interpretace | |
O | Podrobné textové interpretace | |
Příjemce zprávy: | O | Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista |
O | Klient | |
O | Třetí strana bez kvalifikace | |
O | Všechny zainteresované strany | |
Forma dodání metody: |
Materiál k metodě obsahuje manuál s detailním popisem možné administrace metody, která je sama o sobě administrována během klinického posouzení hodnocené osoby. Krom popisu jednotlivých položek metody obsahuje manuál i vzor vyhodnocovacího listu, který administrátor může, ale nemusí, využít pro zápis odpovědí. Manuál obsahuje psychometrické informace. | |
Náklady na metodu: | X | Jednorázové při nákupu metody |
O | Opakované při nákupu fyzického materiálu | |
O | Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení | |
O | Opakované při nákupu on-line vyhodnocení | |
Validita: |
Výzkumy poukazují na uspokojivou prediktivní validitu. Campbell, French, a Gendreau (2009) při srovnání šesti metod pro evaluaci agresivního jednání zjistili, že má HCR-20 nejvyšší průměrnou velikost účinku. Vztah mezi predikcí rizika a samotným násilným chováním měřili za pomoci Z+ (průměrného r, váženého velikostí souboru) s KI = 95%. Výsledek u souboru N = 758 představoval Z+ = 0.28; pro srovnání, druhá nejlepší metoda (LSI/LSI-R) dosáhla na N = 650 Z+=0.24. Nicholls et al. (2004) ve článku porovnávajícím metody HCR-20, PCL:SV a VSC zjistili prediktivní validitu metody HCR-20 r = 0,22, nad to zároveň zjistili, že je HCR-20 inkrementálně validní při doplňkovém použití k metodě PCL:SV (Psychopathy Checklist: screening version), která sama o sobě dosahovala hodnoty r = 0.20 ale při doplnění o HCR-20 hodnoty r = 0.23. De Vogel a De Ruiter (2006) měřili validitu nizozemské verze metody na N = 127, s pozitivním výsledkem r = 0.43 pro totální skór, a r = 0.49 pro konečné posouzení rizika, jednalo se o konsens tří skupin administrátorů (vědců, supervizorů a vedoucích skupiny). Provedená ROC křivka zároveň ukázala na oblast pod křivkou totálního skóru AUC = 0,85 a oblast pro konečné posouzení rizika AUC = 0,86. Což odpovídá dobré diskriminaci podle Mandrekara (2010). | |
Reliabilita: |
Výzkumy dále poukazují na solidní inter-rater reliabiltu metody. Grimbosová et al. (2016) našli na N = 306 koeficienty vnitrotřídní korelace (KVK) 0,88; u jednotlivých subškál poté: H= 0,86; C= 0,83; R=0,63. Koo a Li hovoří (2016) o hodnotách KVK mezi 0,75 až 0,90, jako o dobré reliabilitě; koeficient R tak v tomto výzkumu spadá do pásma reliability průměrné. Při hodnocení francouzské verze HCR-20 zjistili výzkumníci (Bertsch et al., 2022) na N = 128, koeficient vnitrotřídní korelace: 0,96 a vnitřní konzistenci podle Cronbachovy alfa: α = 0,79. Konkrétně poté: H: KVK= 0,99, α = 0,80; C: KVK= 0,80, α = 0,48; R: KVK= 0,76, α = 0,29. Belfrage (1998) dále nalezl na N = 43 dobrou vnitřní konzistenci podle Cronbachovy alfa: α = 0,95. Konkrétně poté: H: α = 0,96; C: α = 0,89; R: α = 0,85. | |
Zvláštní požadavky pro použití metody: |
Nejsou stanoveny. | |
Zdroje: |
|