Hodnocení rizika násilného chování
| Název metody (lokální): | Hodnocení rizika násilného chování, verze 2 |
| Zkratka metody (lokální): | HCR-20 |
| Autoři adaptace lokalizace: | Radek Ptáček, Jan Vevera |
| Lokální vydavatel/distributor metody: | Hogrefe – Testcentrum, s. r. o. |
| Rok vydání aktuální verze metody: | 2016 |
| Původní název metody (jde-li o lokalizaci): | Historical Clinical Risk Management-20, Version 2 |
| Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): | HCR-20V2 |
| Autoři původní metody: | Christopher D. Webster, Kevin S. Douglas, Derek Eaves, Stephen D. Hart |
| Rok vydání původní metody: | 1997 |
| Oborová klasifikace: | X | Psychologie práce | ||
| O | Psychologie organizace | |||
| O | Dopravní psychologie | |||
| X | Forenzní psychologie | |||
| O | Poradenství pro volbu povolání | |||
| O | Poradenství pro profesní vzdělávání | |||
| O | Koučink a osobnostní rozvoj | |||
| Zaměření metody: | Metoda HCR-20 je metoda ke zhodnocení rizika budoucího násilí. Nejedná se však o běžný test nebo hodnotící škálu, jako spíše o empiricky podložený soubor relevantních rizikových faktorů násilného chování a elaborovaný návod pro postup při diagnostice a managementu násilí. | |||
| Psychologická doména: | O | GMA | ||
| O | Struktura inteligence | |||
| O | Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: ..... | |||
| X | Osobnost – rys | |||
| O | Osobnost – typ | |||
| X | Osobnost – stav | |||
| O | Osobnost – dynamika | |||
| O | Hodnoty a motivace | |||
| O | Zájmy | |||
| O | Situační modely chování | |||
| X | Postoje | |||
| O | Skupinové procesy | |||
| O | Agregované skupinové jevy | |||
| O | Manuální zručnost | |||
| Popis metody: |
20 rizikových faktorů je uspořádáno do celkem 3 skupin. HCR-20 zahrnuje proměnné zohledňující minulý (anamnestické), současný (klinické), i budoucí (zvládání rizik) stav hodnoceného jedince. Do skupiny anamnestických proměnných řadíme položky týkající se historie jedince. Obsahuje 10 položek typu: předchozí násilné chování; psychopatie; nestálost ve vztazích či problémy v zaměstnání. Anamnestické položky nesou označení H. Skupina klinických proměnných se v 5 položkách zaměřuje na současný stav hodnoceného jedince. Jedná se kupříkladu o: negativní postoje; impulzivita či nedostatek vzhledu. Nesou označení C. Proměnné o zvládání rizik poté predikují budoucnost na základě 5 položek, příkladem: nedostatek osobní podpory; nedodržení léčby či stres. Nesou označení R. Všechny položky jsou administrátorem vyhodnoceny na tříbodové škále (0 = nevyskytuje se; 1= vyskytuje se možná nebo málo; 2 = vyskytuje se jednoznačně), na základě informací, které o testovaném jedinci získal. | |||
| Forma administrace: | X | Tužka – papír | ||
| O | Manuální manipulace | |||
| O | Na lokální PC stanici | |||
| O | On-line | |||
| Způsob administrace: | X | Individuální | ||
| O | Skupinová | |||
| Délka administrace: | Administrace: Jak bylo ilustrováno v části „zaměření metody“, HCR-20 není standardní testovou metodou. Její škály, hodnotící systém, způsob i čas administrace, jsou vždy zcela individuální a závisí na klinickém zhodnocení administrujícího pracovníka; jako i na účelu administrace (klinické, či vědecké užití). HCR-20 představuje daleko více ucelené schéma, které může být při hodnocení rizika násilného chování použito. Podle autorů (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) má metoda největší využití v osobních rozhovorech; jako první, nikoliv však jediný krok v procesu hodnocení rizika násilného chování. Pro administraci proto doporučují schéma strukturovaného, nebo polostrukturovaného rozhovoru, ve kterém by měl administrátor ideálně obsáhnout všech 20 bodů metody. HCR-20 tak může pomoci získat cenné informace, ale i odhalit nesrovnalosti ve výpovědi a sebeprezentaci posuzovaného. Autoři (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) například doporučují v případě nepodložených informací zaznamenávat jen ty negativního charakteru – „sebeusvědčující“. Jelikož u informací pozitivního charakteru – „sebepropagující“ hrozí riziko zkreslení. | |||
| Vyhodnocení: Forma vyhodnocení metody závisí na účelu administrace. Pro výzkumné účely je možné pracovat s HCR-20 jako s numerickou škálou a stanovit jednotlivé skóry H, C a R, které dosahují maximálního výsledu H=20; C = 10; R = 10 a celkového výsledku T = 40. V případě vynechání některé z položek je možné škůlu přepočítat, nebo položku označit 0 = nebyl nalezen výskyt; druhou variantu ale autoři (Webster et al., 1997, in Ptáček & Vevera, 2016) nedoporučují. Klinické využití může pracovat s autory (ibid.) navrženým rozdělením na nízké, mírné a vysoké riziko výskytu násilného chování, na základě získaných odpovědí. Pro zhodnocení vysokého rizika může někdy klinicky stačit i jediná tříbodová položka. Kupříkladu položka H7 = psychopatie může při prokázání extrémní úrovně vést posuzovatele k vyhodnocení vysokého rizika výskytu násilného chování. | ||||
| Interpretace: Metoda vychází z přístupu strukturálního profesionálního hodnocení (z originálu Structured Professional Judgement), analytické metody pro pochopení a odvrácení rizika heteroagrese. Klade tak vysoké nároky na kvalifikaci hodnotitele, který musí sám, na základě svého klinického úsudku, zhodnotit pozici hodnoceného. Metoda HCR-20 mu poté slouží jako opora díky přesně definovaných položkám a tříbodové stupnici, přizpůsobené ke každé položce zvlášť. Například: položka "H2-nízky věk při prvním násilném incidentu" obsahuje odpověď: "méně než 20 let při prvním zaznamenaném incidentu". Interpretace výsledků nicméně není metodou definována, respektive je definována volně. | ||||
| Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Příprava výstupní zprávy se vždy odvíjí od požadavků pracoviště, na kterém je metoda využívána. | ||||
| Normy: |
Metoda jako taková neobsahuje normy, každý případ je vyhodnocován individuálně a s klinickým zhodnocením posuzovatele. | |||
| Doporučené standardní skóry: |
Metoda jako taková neobsahuje standardní skóry, každý případ je klinicky vyhodnocován posuzovatelem, na základě kvalitativně-kvantitativního zhodnocení výsledků – hrubých skórů. | |||
| Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): | O | Kdokoliv | ||
| O | Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ...... | |||
| X | A | |||
| O | B | |||
| O | C | |||
| Forma výstupní zprávy: | X | Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury |
| O | Uživatel připravuje dle definované struktury | |
| O | Výstupní zpráva s možností editace uživatelem | |
| O | Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem | |
| Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: | O | Ano |
| X | Ne | |
| Formát výstupní zprávy: | O | Text |
| O | Grafika | |
| O | Text a grafika | |
| Rozsah výstupní zprávy: | O | Velmi stručný |
| O | Základní textové interpretace | |
| O | Podrobné textové interpretace | |
| Příjemce zprávy: | O | Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista |
| O | Klient | |
| O | Třetí strana bez kvalifikace | |
| O | Všechny zainteresované strany | |
| Forma dodání metody: |
Materiál k metodě obsahuje manuál s detailním popisem možné administrace metody, která je sama o sobě administrována během klinického posouzení hodnocené osoby. Krom popisu jednotlivých položek metody obsahuje manuál i vzor vyhodnocovacího listu, který administrátor může, ale nemusí, využít pro zápis odpovědí. Manuál obsahuje psychometrické informace. | |
| Náklady na metodu: | X | Jednorázové při nákupu metody |
| O | Opakované při nákupu fyzického materiálu | |
| O | Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení | |
| O | Opakované při nákupu on-line vyhodnocení | |
| Validita: |
Výzkumy poukazují na uspokojivou prediktivní validitu. Campbell, French, a Gendreau (2009) při srovnání šesti metod pro evaluaci agresivního jednání zjistili, že má HCR-20 nejvyšší průměrnou velikost účinku. Vztah mezi predikcí rizika a samotným násilným chováním měřili za pomoci Z+ (průměrného r, váženého velikostí souboru) s KI = 95%. Výsledek u souboru N = 758 představoval Z+ = 0.28; pro srovnání, druhá nejlepší metoda (LSI/LSI-R) dosáhla na N = 650 Z+=0.24. Nicholls et al. (2004) ve článku porovnávajícím metody HCR-20, PCL:SV a VSC zjistili prediktivní validitu metody HCR-20 r = 0,22, nad to zároveň zjistili, že je HCR-20 inkrementálně validní při doplňkovém použití k metodě PCL:SV (Psychopathy Checklist: screening version), která sama o sobě dosahovala hodnoty r = 0.20 ale při doplnění o HCR-20 hodnoty r = 0.23. De Vogel a De Ruiter (2006) měřili validitu nizozemské verze metody na N = 127, s pozitivním výsledkem r = 0.43 pro totální skór, a r = 0.49 pro konečné posouzení rizika, jednalo se o konsens tří skupin administrátorů (vědců, supervizorů a vedoucích skupiny). Provedená ROC křivka zároveň ukázala na oblast pod křivkou totálního skóru AUC = 0,85 a oblast pro konečné posouzení rizika AUC = 0,86. Což odpovídá dobré diskriminaci podle Mandrekara (2010). | |
| Reliabilita: |
Výzkumy dále poukazují na solidní inter-rater reliabiltu metody. Grimbosová et al. (2016) našli na N = 306 koeficienty vnitrotřídní korelace (KVK) 0,88; u jednotlivých subškál poté: H= 0,86; C= 0,83; R=0,63. Koo a Li hovoří (2016) o hodnotách KVK mezi 0,75 až 0,90, jako o dobré reliabilitě; koeficient R tak v tomto výzkumu spadá do pásma reliability průměrné. Při hodnocení francouzské verze HCR-20 zjistili výzkumníci (Bertsch et al., 2022) na N = 128, koeficient vnitrotřídní korelace: 0,96 a vnitřní konzistenci podle Cronbachovy alfa: α = 0,79. Konkrétně poté: H: KVK= 0,99, α = 0,80; C: KVK= 0,80, α = 0,48; R: KVK= 0,76, α = 0,29. Belfrage (1998) dále nalezl na N = 43 dobrou vnitřní konzistenci podle Cronbachovy alfa: α = 0,95. Konkrétně poté: H: α = 0,96; C: α = 0,89; R: α = 0,85. | |
| Zvláštní požadavky pro použití metody: |
Nejsou stanoveny. | |
| Zdroje: |
| |