Dlouhodobá pozornost

Z Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Základní informace
Název metody (lokální): Dlouhodobá pozornost
Zkratka metody (lokální): DAUF
Autoři adaptace lokalizace: Informace není k dispozici
Lokální vydavatel/distributor metody: Assessment systems
Rok vydání aktuální verze metody: 2018
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): Sustained Attention
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): DAUF
Autoři původní metody: G. Schuhfried
Rok vydání původní metody: 1992
Popis metody
Oborová klasifikace: X       Psychologie práce
X Psychologie organizace
X Dopravní psychologie
O Forenzní psychologie
X Poradenství pro volbu povolání
O Poradenství pro profesní vzdělávání
O Koučink a osobnostní rozvoj
     
Zaměření metody: Metoda měří dlouhodobou selektivní pozornost, obecnou výkonnost a připravenost k výkonu, která je do určité míry nezávislá na inteligenci. Metoda testuje i dlouhodobou koncentraci a stabilitu výkonu.

Psychologická doména: O GMA
O Struktura inteligence
X Specifické kognitivní funkce: pozornost
O Osobnost – rys
O Osobnost – typ
O Osobnost – stav
O Osobnost – dynamika
O Hodnoty a motivace
O Zájmy
O Situační modely chování
O Postoje
O Skupinové procesy
O Agregované skupinové jevy
O Manuální zručnost

Popis metody:

Úkolem je zareagovat, pokud v prezentované řadě trojúhelníků na monitoru (směřujících nahoru nebo dolů) testovaný zaznamená předem stanovený počet trojúhelníků směřujících dolů. Metodu lze administrovat ve třech formách (S1, S2, S3), z nichž dvě jsou určeny pro klinickou populaci. Jednotlivé formy se liší v počtu prezentovaných trojúhelníků (5/5/7) i v počtu obrazců, na které je třeba zareagovat (2/2/3), a v pravidelnosti nebo nepravidelnosti intervalů, ve kterých se mění prezentované zadání. Řady obrazců jsou pouštěny vždy po 40 v jednotlivých intervalech (v klinických formách je intervalů 15, ve třetí formě 35). Sledovanými proměnnými jsou součet správných reakcí (v T-skóru reprezentující přesnost), součet nesprávných reakcí, průměrný čas správných reakcí (v T-skóru reprezentující rychlost) a průměrný čas nesprávných reakcí. Proměnné týkající se rychlosti a přesnosti lze zaznačit do grafu, a zjistit tak pracovní styl testovaného.


Forma administrace: O Tužka-papír
O Manuální manipulace
X Na lokální stanici PC
O On-line
     
Způsob administrace: X Individuální
X Skupinová
Délka administrace: Administrace: Délka administrace se pohybuje v rozmezí 21–36 min. (v závislosti na testové formě). Zadání je prezentováno na obrazovce počítače, ke kterému je připojen panel se zeleným tlačítkem pro testovaného. Jde tedy o počítačovou administraci.
Vyhodnocení: Zaznamenání údajů i vyhodnocení zajišťuje software, obojí je tedy nezávislé na administrátorovi. Systém vyhodnocení vykazuje vysokou úroveň přesnosti v měření rychlosti a času (především důležité pro DAUF). Vyhodnocení je k dispozici bezprostředně po administraci.
Interpretace: Provádí administrátor na základě vyhodnocení a pokynů z manuálu. Informace o čase není dostupná.
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Výstupní zprávou kromě popisu výsledků hlavních proměnných může být také profil testovaného – grafická reprezentace normovaných výsledků testů (umožňuje snadné porovnání výkonu respondenta s vybraným referenčním vzorkem – šedá oblast označuje průměrný rozsah). Další zpětnou vazbou může být graf přesnosti/rychlosti, který umožňuje určit pracovní styl testovaného (po grafickém znázornění hodnot proměnných průměrný čas správných reakcí a součet správných reakcí v T-skórech). Dále je možné sledovat graf postupu znázorňující způsob, jakým se v průběhu testu měnila schopnost respondenta. Detailní dílčí porovnání výkonu testovaného v jednotlivých intervalech je možné díky testovému protokolu. Celkovou výstupní zprávu je nutné na základě výše popsaných částí vytvořit, časový údaj není znám.

Normy:

Normy byly vytvořeny pro každou testovou formu zvlášť. Pro formu S3, která se jako jediná využívá v oblastech mimo klinickou populaci, byla data sesbírána od 302 respondentů ve věku 14–80 let. Soubor tvoří 46,4 % mužů a 53,6 % žen. Co se týká nejvyššího dosaženého vzdělání, 0,9 % respondentů nedosáhlo základního vzdělání nebo absolvovalo speciální základní školu, 21,2 % dokončilo povinnou školní docházku nebo střední školu bez výučního listu (vzdělávací program EU úroveň 2), 52,3 % respondentů dokončilo střední školu s výučním listem (vzdělávací úroveň EU 3), 16,3 % osob má střední školu s maturitou (úroveň vzdělání EU 4) a 9,3 % má vysokoškolské vzdělání (úroveň vzdělání EU 5). Data byla sbírána ve výzkumné laboratoři společnosti SCHUHFRIED ve Vídni během normalizačních studií provedených v období 2008–2009 (jsou tedy novější, než je původní verze testu z roku 1992, a o 10 let straší, než je aktuální verze metody z roku 2018).

Doporučené standardní skóry:

Metoda by měla být interpretována v percentilech dle následujících pokynů:

0. až 16. percentil ... podprůměrný výsledek

16. až 24. percentil ... mírně podprůměrný výsledek

25. až 75. percentil ... průměrný výsledek

76. až 84. percentil ... mírně nadprůměrný výsledek

84. až 100. percentil .... výrazně nadprůměrný výsledek

V případě, že chceme interpretovat profil testovaného nebo chceme zjistit jeho pracovní styl, pracuje se s výsledky ve formě standardního skóru.

Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): O       Kdokoliv
O Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ......
O A
X B
O C

Výstupní zpráva / zpětná vazba
Forma výstupní zprávy: O       Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury
O Uživatel připravuje dle definované struktury
X Výstupní zpráva s možností editace uživatelem
O Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem
     
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: X Ano
O Ne
     
Formát výstupní zprávy: O Text
O Grafika
X Text a grafika
     
Rozsah výstupní zprávy: O Velmi stručný      
X Základní textové interpretace      
O Podrobné textové interpretace    
     
Příjemce zprávy: X Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista
O Klient
O Třetí strana bez kvalifikace
O Všechny zainteresované strany

Forma dodání metody:

Test je součástí Vienna Test System (VTS). DAUF se vkládá jako modul do VTS. K dispozici je pouze anglický manuál, byť samotná metoda přeložená do češtiny je. Licence jsou poskytovány buď časové, nebo na počet administrací.

Náklady na metodu: O Jednorázové při nákupu metody
O Opakované při nákupu fyzického materiálu
X Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení
O Opakované při nákupu on-line vyhodnocení

Validita:

V manuálu autor bez detailnějších informací uvádí, že byla ověřena kriteriální validita. Dále uvádí, že trvalá pozornost dle teorie testu DAUF je konstrukt relativně nezávislý na inteligenci. Lze ji interpretovat jako základní předpoklad kognitivních dovedností, které by měly dle předpokladu autorů s věkem přirozeně slábnout. To se prokázalo ve studiích provedených na obyvatelích domova pro seniory ve Vídni (N = 66, věk 80 let byl použit jako kritérium rozdělení 50 %). Výsledky proměnné součet správných reakcí se signifikantně lišily v očekávaném směru (p = 0,013), starší senioři vykazovali nižší úroveň pozornosti. Ve studii provedené na souboru mladých sportovců (N = 73, průměrný věk 16,38 let) byla bodově-biseriální korelace mezi reakčními časy v testu DAUF (proměnná průměrný čas správných reakcí) a COG (proměnná průměrný čas odpovědi „shoda – stejné tvary“) na hodnotě 0,53 (p = 0,000).

     
Reliabilita:

Dostupné informace o reliabilitě (konkrétně hodnoty Cronbachovy alfa) se týkají dvou hlavních proměnných a liší se podle testové formy:

S1: Součet správných reakcí = 0,896 / Průměrný čas správných reakcí = 0,98

S2: 0,91 / 0,98

S3: 0,98 / 0,97

     
Zvláštní požadavky pro použití metody:

Speciální hardwarové komponenty vyvinuté pro Vienna Test System (konkrétně panel s tlačítky pro odpovědi) a testový systém VTS – softwarový nástroj k použití testu na PC od společnosti Schuhfried.


Zdroje:
  1. Assessment Systems International. (2020). Vienna Test System. Získáno z: https://cz.asystems.as/sluzby-produkty/vienna-test-system-vts/
  2. Schuhfried, G. (2018). Manual Sustained Attention. SCHUHFRIED.
  3. Seitl, M. (2016). Testové psychodiagnostické metody pro výběr zaměstnanců. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  4. VTS Marketplace. (2020). DAUF. Získáno z: https://marketplace.schuhfried.com/en/DAUF
  5. Zaoral, A., Havlíčková, D., Horáková, M., Lehnerová, J., Seitl, M., Šucha, M., … Žižalová, I. (2010). Manuál doporučených psychodiagnostických metod pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel. Centrum dopravního výzkumu Brno. Získáno z: https://is.muni.cz/el/1423/podzim2016/PSY540/um/64998297/64998298/Manul_final_v6_19_1_2011-1.pdf?so=nx;htmle=1