Gordonův osobnostní profil - Inventorium

Z Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Základní informace
Název metody (lokální): Gordonův osobnostní profil - Inventorium
Zkratka metody (lokální): GPP-I
Autoři adaptace lokalizace: D. Svoboda
Lokální vydavatel/distributor metody: Psychodiagnostika Brno, s.r.o.
Rok vydání aktuální verze metody: 1999
Původní název metody (jde-li o lokalizaci): Gordon Personal Profile - Inventory
Původní zkratka metody (jde-li o lokalizaci): GPP a GPI
Autoři původní metody: Leonard V. Gordon
Rok vydání původní metody: 1953, 1956, 1978 (sloučení GPP a GPI)
Popis metody
Oborová klasifikace: X       Psychologie práce
X Psychologie organizace
O Dopravní psychologie
O Forenzní psychologie
O Poradenství pro volbu povolání
X Poradenství pro profesní vzdělávání
X Koučink a osobnostní rozvoj
     
Zaměření metody: Metoda je zaměřena na zjištění osmi osobnostních rysů. Je využívaná při výběru a hodnocení v oblasti průmyslu a pro lepší porozumění klientovi také v poradenství a odborném vedení. Metodu lze využít pro účely vzdělávání a tréninku manažerů, a nakonec také v oblasti výzkumu. GPP-I nedisponuje „lži-škálou“.

Psychologická doména: O GMA
O Struktura inteligence
O Specifické kognitivní funkce, uveďte jaká: .....
X Osobnost – rys
O Osobnost – typ
O Osobnost – stav
O Osobnost – dynamika
O Hodnoty a motivace
O Zájmy
O Situační modely chování
O Postoje
O Skupinové procesy
O Agregované skupinové jevy
O Manuální zručnost

Popis metody:

Příručka z roku 1999 popisuje původní vydání metody, jež následně prošlo několika modifikacemi ve formulacích výroků pro širší geografický záběr. Psychometricky se však jedná o ekvivalent k originálu. Metoda GPP-I je kombinací dvou nástrojů, Gordonova osobnostního profilu (GPP) a Gordonova osobnostního inventáře (GPI), původně vydávaných samostatně, avšak používané často společně. Pro zefektivnění administrace byla proto v roce 1978 vytvořena společná příručka. GPP je zaměřen na čtyři aspekty osobnosti, jež jsou významné v každodenním fungování. Jsou jimi Převaha (A; sociální aktivita, verbální dovednosti, samostatné rozhodování), Zodpovědnost (R; vytrvalost, spolehlivost), Emocionální stabilita (E; vyrovnanost, relativní nezávislost na obavách) a Sociabilita (S; preference společnosti, vyhledávání spolupráce). Suma těchto čtyř aspektů (ARES) poukazuje na míru Sebedůvěry (SE). GPI je zaměřeno na další čtyři doplňkové rysy, kterými jsou Opatrnost (C; promyšlené činy, vyhýbání se riziku), Originální myšlení (O; intelektuální zvídavost, zájem o výzvy a řešení problémů), Osobní vztahy (P; důvěra v ostatní, tolerance, trpělivost) a Ráznost (V; vitalita, energie, dokončování úkolů, nadprůměrné výkony) (Gordon, 1999; Hagberg et al., 2002). Profil i Inventorium se skládají ze čtyř popisných výroků vždy v jedné položce (38 tetrád celkem), přičemž každý osobnostní rys Profilu (ARES) a Inventoria (COPV) je představován jednou položkou v každé tetrádě. Tetrády jsou syceny dvěma položkami působícími lichotivě a dvěma položkami působícími nelichotivě. Respondenti vybírají v každé tetrádě položku, se kterou se identifikují nejvíce a nejméně. Tento formát nucené volby by měl ošetřit případy, kdy jsou jedinci motivování udělat dobrý dojem.


Forma administrace: X Tužka – papír
O Manuální manipulace
X Na lokální PC stanici
O On-line
     
Způsob administrace: X Individuální
X Skupinová
Délka administrace: Administrace: Vyplnění testové metody není ohraničeno časovým limitem, obvykle se však její dokončení pohybuje v rozmezí 20-25 minut, v případě softwarové formy se poté jedná o cca 15 minut času. Důležité pokyny pro vyplnění metody jsou uvedeny na úvodní straně záznamového sešitu, test je tedy možné administrovat respondentem samostatně. Preferovanou verzí je však administrace examinátorem, může být administrován i zaučeným asistentem.
Vyhodnocení: Délka hodnocení není uvedena. V případě formátu tužka-papír jsou pro vyhodnocení používány šablony, zvlášť pro části Profil a Intentorium. Data mohou být také přepsána do počítačového programu, jenž metodu vyhodnotí. Skórování může taktéž provést zaučený asistent.

PC program – výsledky zobrazeny formou sloupcového diagramu a tabulkami hodnot hrubých a vážených skórů (percentilů).

Interpretace: Délka interpretace není uvedena. PC program disponuje možností náhledu na výsledky včetně interpretace hodnot. Interpretace výsledků by měla být provedena profesionálně kvalifikovaným zaměstnancem (blíže nespecifikováno).
Příprava výstupní zprávy / zpětné vazby: Informace o přípravě zpětné vazby nejsou dostupné.

Normy:

Metoda nedisponuje českými normami. Normy založené na údajích americké populace obsahují tři složky. Jsou jimi soubory vysokoškolských studentů (N = 1152) a studentek (N = 724), dále normy regionální, jež byly získány na populaci dospělých „žen v domácnosti“ (N = 179) a nakonec obsahují i normativní soubor ženského manažerského personálu liniové úrovně společnosti West Coast Public Utility (N = 375). GPP-I obsahuje také normy pro mužský a ženský rod. Mezi muži a ženami však byla zjištěna vysoká podobnost v distribucích. V některých oblastech USA se tak rozhodlo pro vývoj kombinovaného souboru norem. Příručka metody poté poskytuje pouze průměry GPP-I pro muže, ženy a jejich následné kombinace. Jedná se o národní soubor USA (N = 489), zastoupen 244 muži a 245 ženami. Dalším normativním souborem byli američtí uchazeči o různé typy zaměstnání v celkovém počtu 2512 respondentů, z toho 1560 mužů a 952 žen. Posledním takto rozděleným normativním souborem (N = 1044) jsou švédští uchazeči o zaměstnání v oblasti letecké dopravy. Soubor byl zastoupen 439 muži a 605 ženami. Příručka z roku 1999 poskytuje informace o verzi metody z roku 1993, zmíněné normy byly převzaty z již starších výzkumů. Všechny zmíněné výzkumy však byly realizovány po roce 1978, kdy došlo ke sloučení Profilu a Inventoria v jednu metodu. K dispozici je také porovnání výsledků GPP-I mezi národnostmi a rasami. Byly zkoumány průměry rozdílů mezi studenty učitelství tmavé (N = 58) a světlé pleti (N = 771). Studenti tmavé pleti skórovali signifikantně více na škále Opatrnosti a Emocionální stability. Další studie přinesly rozdíly průměrů světlé (N=102) a tmavé pleti (N = 79), kde bílé ženy statisticky významně více skórovaly na škále Zodpovědnost, přičemž soubor žen tmavé pleti dosahoval signifikantních rozdílů na škále Originálního myšlení. Výzkum založený na porovnání průměrů národních souborů nepřinesl signifikantní výsledky.

Doporučené standardní skóry:

Percentily

Kvalifikační požadavky na použití metody (A, B, C dle www.testcentrum.cz): O       Kdokoliv
O Kdokoliv po zaškolení, odkaz na kurz: ......
X A
O B
O C

Výstupní zpráva / zpětná vazba
Forma výstupní zprávy: O       Metoda bez výstupní zprávy a bez struktury
O Uživatel připravuje dle definované struktury
X Výstupní zpráva s možností editace uživatelem
O Výstupní zpráva bez možnosti editace uživatelem
     
Výstupní zpráva je k dispozici spolu s metodou: X Ano
O Ne
     
Formát výstupní zprávy: O Text
X Grafika
O Text a grafika
     
Rozsah výstupní zprávy: X Velmi stručný      
O Základní textové interpretace      
O Podrobné textové interpretace    
     
Příjemce zprávy: O Pouze uživatel metody či jiný kvalifikovaný specialista
O Klient
O Třetí strana bez kvalifikace
X Všechny zainteresované strany

Forma dodání metody:

Metodu lze získat objednáním z portálu Psychodiagnostiky, s.r.o., Brno. K dispozici je ve formě tužka-papír, kdy lze zakoupit pracovní komplet obsahující Příručku, min. 50 ks testových sešitů a 2 ks šablon pro vyhodnocení metody. Lze také objednat sadu obsahující vyšší počet testových sešitů. Další možností je koupě PC programu, který umožňuje i export grafické výstupní zprávy. Příručka k metodě není součásti PC programu a je nutné je dokupovat zvlášť (stručný sešit bez pevné vazby).

Náklady na metodu: X Jednorázové při nákupu metody
X Opakované při nákupu fyzického materiálu
O Opakované při nákupu on-line administrací včetně vyhodnocení
O Opakované při nákupu on-line vyhodnocení

Validita:

Studie ověřující validitu metody byly realizovány v oblasti průmyslu, leadershipu, vojenství, v oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Na souboru 94 mužů nižší a střední manažerské pozice byla zjišťována prediktivní validita GPP-I pro celkové hodnocení vůči kritériu manažerského povýšení. Nejvyšší validitu zaznamenala škály Převahy (r = 0,39) a Ráznosti (r = 0,32). Přínos škál pro predikci se projevil také po provedení následné stepwise mnohonásobné regrese. Škála Převahy měla taktéž signifikantní prediktivní validitu (r = 0,23) vůči kritériu úrovně platu v průběhu devítiletého období, zkoumané na souboru členů technické údržby (N = 396). Výsledky dalších studií poukazují na škálu Převahy jako potenciální prediktor manažerského úspěchu. Pro zjištění konstruktové validity byla metoda GPP-I korelována s vícero testy schopností na různorodém souboru, konkrétně se jednalo o metodu SCAT (Test školských a vysokoškolských schopností; N = 858), EAS (Test schopnostní zaměstnanců; N = 200), BTB (Základní testová baterie pro námořnictvo; N = 396) a metodu DAT (Diferenční test schopností; N = 2099). Výsledky poukazují na nezávislost metody GPP-I na měřených kognitivních oblastech. Slabá korelace (r = 0,26) byla nalezena mezi škálou Originálního myšlení a verbálními schopnostmi v testu BTB. Další studie zjišťovaly korelace mezi sebeposouzením a posouzením charakteristik jinou osobou (ženy = 63; muži = 55). Nejvyšších korelací dosahovaly škály Emocionální stabilita (r = 0,73) a Sociabilita (r = 0,61). Validita byla dále zjišťována korelacemi mezi metodou GPP-I a větším množstvím testů osobnosti, např. GZTS (Guilford-Zimmermanův průzkum temperamentu) na souboru 160 osob. Nejvyšší korelace dosáhla škála Ráznost (r = 0,66) se Všeobecnou aktivitou (GZTS). Dále spolu středně silně korelovaly škály Sociability obou metod (r = 0,65). Velmi podobných výsledků bylo dosaženo mezi škálou Převahy se GZTZ škálami Převaha a Sociabilita (r = 0,58 a 0,61). Zajímavé výsledky přinesla studie na souboru 151 kanadských studentů při korelaci GPP-I s dotazníkem 16PF, kde všechny škály, vyjma Abstraktního myšlení (16PF), signifikantně korelovaly na hladině p < 0,001 významnosti. Z důvodu velkého množství statistických analýz a porovnávaných konstruktů nebylo možné všechny obsáhnout, jsou však k nalezení v příručce metody GPP-I.

     
Reliabilita:

Split-half reliabilita upravena Spearman-Brawnovým vzorcem na různorodém výzkumném souboru vysokoškolských studentů a školáků (N = 403) prokázala reliabilitu pro škály Profilu pohybující se v rozmezí 0,74 – 0,89. V případě Inventoria nabývá hodnot 0,76 – 0,92. Koeficienty reliability jednotlivých škál pro Globální vydání metody v části Profil dosahují 0,82 – 0,88. V části Inventorium poté 0,79 – 0,87. Tabulky také nabízejí koeficient středně a dlouhodobé stability na výzkumném souboru francouzských zaměstnanců (N = 80; interval 2 měsíce), amerických námořních nováčků (N = 127; interval 27 týdnů) a holandských ocelářských pracovníků (N = 83; interval 3-4 roky). Pro účely individuálního hodnocení je reliabilita a stabilita škál GPP-I vyhovující. Koeficient stability byl dále zjišťován na souboru třech tříd studentů v profesionálním optometrickém programu v USA. Testování proběhlo na začátku prvního ročníku studia (1967, 1968, 1969; N = 50, 55, 65). Interval mezi retestem byl přibližně čtyři roky (1971, 1972, 1973). V tomto časovém období byly rozdíly mezi průměry škál malé (medián = 0,5). Rozdíly ve variabilitě společně se směrodatnou odchylkou byly větší, avšak nejsou uvedeny. Časový interval měření test-retest reliability není uveden.

     
Zvláštní požadavky pro použití metody:

Nejsou.


Zdroje:
  1. Gordon, L. V. (1993). Gordon Personal Profile—Inventory: Manual. NCS Pearsons, Inc.
  2. Gordon, L. V. (1999). Gordonův Osobnostní Profil—Inventorium (GPP-I): Příručka (M. Jediná & D. Svoboda, Přel.; Globální vydání). Psychodiagnostika s.r.o. Brno.
  3. Gordonův osobnostní profil-Inventorium. (b.r.). Psychosoft. Získáno 15. prosinec 2022, z http://www.psychosoft.cz/QGpp.aspx
  4. Gordonův osobnostní profil—Inventorium (GPP-I). (b.r.). Psychodiagnostika s.r.o. Získáno 15. prosinec 2022, z http://www.psychodiagnostika-sro.cz/cz/Objednavka_Testov.asp?kod=550
  5. Hagberg, M., Hagberg, B., & Saveman, B.-I. (2002). The significance of personality factors for various dimensions of life quality among older people. Aging & Mental Health, 6(2), 178–185. https://doi.org/10.1080/13607860220126754