View source for Posuzování psychické způsobilosti k řízení vozidla

== Překlad ==
Slovensky: Posudzovanie psychickej spôsobilosti<br>
Německy: Beurteilung der psychischen Fahreignung

== Vymezení pojmu ==
Cílem dopravněpsychologického vyšetření je zjistit, zda posuzovaná osoba nepředstavuje předvídatelné riziko pro sebe nebo jiné účastníky silničního provozu. Posouzení psychické způsobilosti k řízení vozidla určuje zákon 361/2000 Sb., v aktuálně platném znění. Dopravněpsychologické vyšetření je vymezeno v § 87a), § 87b) a §87 c) tohoto zákona, kde jsou určeny osoby, které jsou povinny podstoupit toto vyšetření. Zmíněný zákon dále upravuje podmínky, které musí splnit psycholog, aby mohl získat akreditaci k provádění tohoto vyšetření. V neposlední řadě jsou zde stanoveny požadavky na vedení dokumentace 
o dopravněpsychologickém vyšetření, vystavení a odeslání posudku, termíny pro možné opakované vyšetření, podání odvolání a provedení odvolacího vyšetření.<br>

Na § 87b odst. (5) tohoto zákona, který uvádí, že „Rozsah, obsah a způsob provádění dopravněpsychologického vyšetření a vzor posudku o výsledku dopravněpsychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis,“, navazuje vyhláška č. 31/2001 Sb., § 18a) a § 18c).<br>

Podle tohoto předpisu se dopravněpsychologické vyšetření skládá z úvodního rozhovoru, vyšetření psychické výkonnosti z hlediska kvantity a kvality (intelekt, pozornost, paměť, rozhodování), vyšetření osobnostních vlastností (jako např. celkové stability, tendence k riskování, psychopatologie), individuálního rozhovoru (úvodního a závěrečného, případně poradenského), seznámení posuzované osoby se závěrem vyšetření a vystavení písemného posudku.<br>

K vyšetření je nutno používat standardizované psychodiagnostické nástroje. Součástí vyšetření je zjištění anamnestických údajů (např. řidičské anamnézy, předchozí praxe řidiče z povolání) s ohledem na relevantnost k posouzení způsobilosti k řízení vozidla, včetně údajů o řidičské praxi. Závěrečný rozhovor je zaměřen na zhodnocení výsledků a případnou poradenskou intervenci týkající se dopravního chování. V německých předpisech je zakotvena také možnost doplnit dopravněpsychologické vyšetření praktickou jízdou, při které se může projevit schopnost kompenzace případné nedostatečné výkonnosti v psychologických testech pomocí řidičských dovedností a pozitivních osobnostních vlastností.

== Další související pojmy ==
Dopravněpsychologické vyšetření.

== Odkazy ==
Schubert, W., & Mattern, R. (2005). Urteilsbildung in der medizinisch-psychologischen Fahreignungsdiagnostik. Beurteilungskriterien. Bonn: Kirschbaum Verlag.<br>
Schubert, W., Schneider, W., Eisenmenger, W., & Stephan, E. (2005). BegutachtungsLeitlinien zur Kraftfahrereignung. Kommentar. Bonn: Kirschbaum Verlag.<br>
Šucha, M., Černochová, D., Rehnová, V., Šrámková, L., & Zámečník, P. (2015). Metody pro dopravněpsychologické vyšetření. Posuzování psychické způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel. Praha: Hogrefe-Testcentrum.<br>
Vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, v aktuálně platném znění.<br>
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, v aktuálně platném znění.<br>
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v aktuálně platném znění.