Drážní doprava

Překlad

Slovensky: Železničná doprava
Německy: Schienenverkehr

Vymezení pojmu

Termín drážní doprava je v mnoha zemích spojován s pojmem kolejová doprava, která zahrnuje dopravu železniční (včetně metra), tramvajovou a pozemní lanové dráhy. Z hlediska legislativy Česko i Slovensko zahrnuje do drážní dopravy také trolejbusovou dopravu, visuté lanové dráhy, autobusové dráhy a gumokolové metro. Drážní dopravou je také doprava na průmyslových a důlních drahách, avšak ty nespadají pod účinnost drážního zákona (Wikipedie, 16. června 2015).

Již v roce 1959 Věstník ministerstva dopravy zavedl povinné psychologické vyšetření pracovníků po nehodách a u nejexponovanějších profesí Československých drah (Mayerová, Mikšík & Břicháček, 1990).

V drážní dopravě se člověk podrobuje vstupnímu psychologickému vyšetření. Může ale také dojít ke kontrolnímu nebo mimořádnému vyšetření (Novák, 2014). Stěžejní význam psychologického vyšetření lze shledat při výběru strojvedoucích. Zaměstnanci vybrané profese musí absolvovat vstupní psychologické vyšetření z důvodu prevence nehodovosti a úrazovosti. Strojvedoucí musí sledovat rychlost vlaku, návěsti podmiňující jízdu vlaku, což je náročné na vigilanci (Štikar & Hoskovec, 1995). Kritéria posuzování uvádí vyhláška č. 16/2012 Sb., v aktuálně platném znění, takto: „§ 8(1) Součástí dopravněpsychologického vyšetření osob podle § 1 odst. 1 písm. a) je zejména posouzení a) anamnestických údajů, b) intelektových schopností, c) percepčních a psychomotorických schopností, d) osobnostních vlastností a e) sociálně-psychologických předpokladů.

(2) Dopravněpsychologické vyšetření podle odstavce 1 se provádí prostřednictvím souboru psychodiagnostických metod, který se skládá alespoň z a) standardizovaného testu inteligence, b) standardizovaného testu pozornosti, c) standardizovaného osobnostního dotazníku a d) polostrukturovaného rozhovoru.

(3) Posudek o dopravněpsychologickém vyšetření musí být jednoznačný. Vyjádření v posudku nesmí obsahovat konkrétní údaje zjištěné dopravně psychologickým vyšetřením podle odstavce 1. Vyjádření v posudku obsahuje hodnocení: a) psychicky způsobilý k navrhované činnosti, b) psychicky nezpůsobilý k navrhované činnosti.

(4) Platnost posudku o dopravně psychologickém vyšetření je 3 měsíce ode dne jeho vystavení.“

Mimořádné psychologické vyšetření může být provedeno na žádost vedoucího organizační složky. Týká se zaměstnanců:

• spolu/zodpovědných za smrtelný pracovní úraz;
• určených na žádost vedoucího při jiných pracovních úrazech;
• těch, kteří jsou určeni vnitřní směrnicí zaměstnavatele;
• po opakujícím se porušení povinností zaměstnance, jež vyplývají z právních předpisů;
• těch, kteří přichází do styku s veřejností a psychické předpoklady hrají velkou roli pro jejich pracovní funkci;
• těch, jež v rámci výkonu funkce byli ohroženi na zdraví či bezpečnosti;
• dle návrhu lékaře léčebně preventivní péče. Tomu dá podnět ředitel organizační složky a schválí ředitel personálního odboru;

vybraných na pozici strojvedoucího – před podáním žádosti o licenci strojvedoucího tehdy, když je vyšetření starší tří měsíců (Novák, 2014).

V drážní dopravě je rozlišováno několik typů mimořádných událostí, přičemž jsou obvykle zapříčiněny selháním strojvedoucího. Typické je tzv. projetí návěstidla – nezastavení před návěstidlem s návěstí zakazující jízdu. Dochází tak k nehodě, kde je nutné se zabývat její příčinou, a najít cestu, jak eliminovat její následky a faktory, které k ní vedly. Mohou to být právě výkonové a osobnostní charakteristiky strojvedoucích.

Pokud během vstupního psychologického vyšetření není zjištěna požadovaná úroveň psychických funkcí, nezralá nebo neharmonická osobnost a lze očekávat, že během praxe dojde k pozitivnímu vývoji a uchazeč dostojí požadovaným předpokladům pro výkon zaměstnání, potom se provádí kontrolní vyšetření. Ve vnitřní směrnici dále zaměstnavatel uvádí další situace, kdy je nutno se podrobit kontrolnímu vyšetření. A to:

• 6 měsíců od vzniku nároku na starobní důchod;periodicky každé tři roky, jestliže není psychologem určeno jinak;při přechodu na pracoviště s vyššími nároky na psychické funkce;
• u profesí se zvýšenými nároky na psychické funkce (např. hasič-řidič).
  

Pokud posuzovaný zaměstnanec nebo vedoucí zaměstnanec organizační složky se zamítavým výsledkem psychologického vyšetření nesouhlasí, může podat odvolání do 30 dnů od seznámení se s výsledkem vyšetření. Následně je personálním odborem stanoven jiný psycholog, který vyšetření provede. Před definitivním rozhodnutím nesmí daný zaměstnanec vykonávat zaměstnání, pro nějž byl vyšetřován. S výjimkou mimořádné události lze další psychologické vyšetření u předcházejících zamítavých závěrů psychologického vyšetření (i odvolacího), provést nejdříve po třech letech. Vstupním vyšetřením se také podrobují dispečeři a výpravčí, kteří mají na starosti řízení drážního provozu.

Další související pojmy

Železniční doprava, kolejová doprava, kolejní doprava.

Odkazy

Dopravní vzdělávací institut (DVI u Českých drah)
Porter, B. E. (2011). Handbook of Traffic Psychology. Norfolk: Academic Press.
Zákon o dráhách č. 266/1994 Sb., v aktuálně platném znění