Difference between revisions of "Doprava"
(13 intermediate revisions by the same user not shown) | |||
Line 1: | Line 1: | ||
== Překlad == | == Překlad == | ||
Slovensky: Doprava<br> | Slovensky: Doprava<br> | ||
+ | Anglicky: Transport, traffic<br> | ||
Německy: Verkehr | Německy: Verkehr | ||
== Vymezení pojmu == | == Vymezení pojmu == | ||
Doprava představuje činnosti spojené s cílevědomým přemísťováním osob nebo věcí v nejrůznějších objemových, prostorových a časových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií (Zelený, 1995). Definovat dopravu lze však více způsoby. Jiná definice říká, že „doprava je záměrné a organizované přemísťování věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách“ (Nantl, 2013, 2). Ať už definujeme dopravu jakkoliv, její význam pro společnost je zřejmý. Během posledních desetiletí prochází doprava významným vývojem a stala se předmětem zájmu ekonomie, geografie, sociologie a v neposlední řadě také psychologie. Dopravní psychologie zkoumá například motivaci a preference účastníků dopravy, analyzuje postoje k jednotlivým typům dopravy, zaobírá se společenskými a osobními normami ve vztahu k dopravě, bere na vědomí environmentální souvislosti i vnímá problémy z dopravy plynoucí (Toušek, Kunc & Vystoupil, 2008). Ať už je člověk řidičem, nebo není, doprava ovlivňuje jeho každodenní život.<br> | Doprava představuje činnosti spojené s cílevědomým přemísťováním osob nebo věcí v nejrůznějších objemových, prostorových a časových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií (Zelený, 1995). Definovat dopravu lze však více způsoby. Jiná definice říká, že „doprava je záměrné a organizované přemísťování věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách“ (Nantl, 2013, 2). Ať už definujeme dopravu jakkoliv, její význam pro společnost je zřejmý. Během posledních desetiletí prochází doprava významným vývojem a stala se předmětem zájmu ekonomie, geografie, sociologie a v neposlední řadě také psychologie. Dopravní psychologie zkoumá například motivaci a preference účastníků dopravy, analyzuje postoje k jednotlivým typům dopravy, zaobírá se společenskými a osobními normami ve vztahu k dopravě, bere na vědomí environmentální souvislosti i vnímá problémy z dopravy plynoucí (Toušek, Kunc & Vystoupil, 2008). Ať už je člověk řidičem, nebo není, doprava ovlivňuje jeho každodenní život.<br> | ||
+ | |||
Doprava slouží k propojení funkčních složek území a odehrává se skrze dopravní infrastrukturu. Doprava se vyvíjela od počátku lidstva, od primitivní nákladní přepravy až k dnešní komfortní a rychlé přepravě nákladů a osob. Společnost je již řadu století na dopravě závislá, odvíjí se od ní její existence, rozvoj, kvalita a úroveň životního standardu. Energie je v systému dopravy spotřebovávána, sama o sobě nic doprava neprodukuje, avšak působí bezprostředně na udržitelný rozvoj území a společnosti. Významnou roli hraje její výkonnost, rychlost, spotřeba energie a v neposlední řadě je nutné zmínit taktéž vliv dopravy na životní prostředí (Nantl, 2013).<br> | Doprava slouží k propojení funkčních složek území a odehrává se skrze dopravní infrastrukturu. Doprava se vyvíjela od počátku lidstva, od primitivní nákladní přepravy až k dnešní komfortní a rychlé přepravě nákladů a osob. Společnost je již řadu století na dopravě závislá, odvíjí se od ní její existence, rozvoj, kvalita a úroveň životního standardu. Energie je v systému dopravy spotřebovávána, sama o sobě nic doprava neprodukuje, avšak působí bezprostředně na udržitelný rozvoj území a společnosti. Významnou roli hraje její výkonnost, rychlost, spotřeba energie a v neposlední řadě je nutné zmínit taktéž vliv dopravy na životní prostředí (Nantl, 2013).<br> | ||
+ | |||
Nejpřirozenějším pohybem člověka je pěší chůze, která je základním prvkem dopravy. Začíná a končí jí každá přeprava. Názor na výskyt chodců v rámci dopravy se průběhem času měnil. Bezpečné podmínky pro pohyb chodců jsou znakem vyspělé a kulturní společnosti. „Příznačné v tomto smyslu je | Nejpřirozenějším pohybem člověka je pěší chůze, která je základním prvkem dopravy. Začíná a končí jí každá přeprava. Názor na výskyt chodců v rámci dopravy se průběhem času měnil. Bezpečné podmínky pro pohyb chodců jsou znakem vyspělé a kulturní společnosti. „Příznačné v tomto smyslu je | ||
základní heslo dopravní části územního plánu města Vídně (z roku 2003): „Každý Vídeňan je chodec.“ Tento přístup k chodcům, k jejich legitimním nárokům a právům prostupuje standardy v uspořádání dopravy ve městech a obcích ve všech vyspělých státech a na tuto skutečnost reagovala i novela českého zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (Nantl, 2013, C7-3).<br> | základní heslo dopravní části územního plánu města Vídně (z roku 2003): „Každý Vídeňan je chodec.“ Tento přístup k chodcům, k jejich legitimním nárokům a právům prostupuje standardy v uspořádání dopravy ve městech a obcích ve všech vyspělých státech a na tuto skutečnost reagovala i novela českého zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (Nantl, 2013, C7-3).<br> | ||
+ | |||
S rostoucím vývojem hospodářství začala narůstat vozidlová doprava, nejdříve tedy pomocí koňských povozů. S rozvojem dopravy se samozřejmě vyskytly první problémy. Na Elysejských polích v Paříži již v roce 1870 byla taková koncentrace vozidel (tehdy kočárů), která odpovídala současným poměrům v otázce hustoty provozu. Začátek 20. století je spjat s počátkem automobilové dopravy, která od té doby prošla nezadržitelným rozvojem. Ostatní dopravní prostředky a systémy postupem času automobily zastínily. Navíc v určitých specifických podmínkách, daných například geografickou polohou, je automobil nenahraditelným prvkem dopravy. Doprava prostřednictvím automobilu je součástí životního standardu. Nárůst koncentrace automobilů v druhé polovině minulého století vyvolává problémy, které lze řešit jen regulacemi, hlavně využitím veřejné hromadné dopravy osob i nákladů. Tyto systémy vznikaly už v předminulém století a časem se dostaly na současnou kvalitu, úroveň i adekvátní variabilitu, která odpovídá aktuální potřebě přepravy a spojení na úrovni obcí, regionů, měst, států a kontinentů. Došlo také k dosažení žádoucí variability ve využití pozemních, vzdušných i vodních cest. Vývoj dopravy po stránce kvality i kvantity je závislý na urbanizaci, ekonomice i rozvoji techniky, přičemž všechny tyto aspekty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Pokud se rozvíjí území, je nutné řešit otázku dopravy již v momentě zrodu tohoto plánu. Rozvoj urbanizace a dopravy se také odvíjí od stavu ekonomiky a vývoje techniky (Nantl, 2013).<br> | S rostoucím vývojem hospodářství začala narůstat vozidlová doprava, nejdříve tedy pomocí koňských povozů. S rozvojem dopravy se samozřejmě vyskytly první problémy. Na Elysejských polích v Paříži již v roce 1870 byla taková koncentrace vozidel (tehdy kočárů), která odpovídala současným poměrům v otázce hustoty provozu. Začátek 20. století je spjat s počátkem automobilové dopravy, která od té doby prošla nezadržitelným rozvojem. Ostatní dopravní prostředky a systémy postupem času automobily zastínily. Navíc v určitých specifických podmínkách, daných například geografickou polohou, je automobil nenahraditelným prvkem dopravy. Doprava prostřednictvím automobilu je součástí životního standardu. Nárůst koncentrace automobilů v druhé polovině minulého století vyvolává problémy, které lze řešit jen regulacemi, hlavně využitím veřejné hromadné dopravy osob i nákladů. Tyto systémy vznikaly už v předminulém století a časem se dostaly na současnou kvalitu, úroveň i adekvátní variabilitu, která odpovídá aktuální potřebě přepravy a spojení na úrovni obcí, regionů, měst, států a kontinentů. Došlo také k dosažení žádoucí variability ve využití pozemních, vzdušných i vodních cest. Vývoj dopravy po stránce kvality i kvantity je závislý na urbanizaci, ekonomice i rozvoji techniky, přičemž všechny tyto aspekty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Pokud se rozvíjí území, je nutné řešit otázku dopravy již v momentě zrodu tohoto plánu. Rozvoj urbanizace a dopravy se také odvíjí od stavu ekonomiky a vývoje techniky (Nantl, 2013).<br> | ||
+ | |||
Dopravu lze dělit na základě různých kritérií, přičemž jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí různým tempem. Klasifikace jednotlivých druhů dopravy (Foltýnová, 2009): | Dopravu lze dělit na základě různých kritérií, přičemž jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí různým tempem. Klasifikace jednotlivých druhů dopravy (Foltýnová, 2009): | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
!colspan="4"|Klasifikace druhů dopravy | !colspan="4"|Klasifikace druhů dopravy | ||
|- | |- | ||
− | |rowspan=" | + | |rowspan="8"|Dle prostoru, ve kterém je dopravní cesta |
− | |Pozemní | + | |rowspan="4"|Pozemní |
− | |Vodní | + | |Silniční |
+ | |- | ||
+ | |Železniční | ||
+ | |- | ||
+ | |rowspan="2"|Nemotorová | ||
+ | |Cyklistická | ||
+ | |- | ||
+ | |Pěší | ||
+ | |- | ||
+ | |rowspan="3"|Vodní | ||
+ | |Vnitrozemská | ||
+ | |- | ||
+ | |Příbřežní | ||
+ | |- | ||
+ | |Námořní | ||
+ | |- | ||
|Letecká | |Letecká | ||
+ | |- | ||
+ | |rowspan="4"|Dle způsobu a předmětu dopravy | ||
+ | |rowspan="2"|Osobní | ||
+ | |Individuální | ||
+ | |- | ||
+ | |Hromadná | ||
+ | |- | ||
+ | |rowspan="2"|Nákladní | ||
+ | |Veřejná | ||
+ | |- | ||
+ | |Na vlastní účet | ||
+ | |- | ||
+ | |rowspan="3"|Dle územního rozdělení přepravních potřeb | ||
+ | |Městská, místní | ||
+ | |- | ||
+ | |Vnitrostátní, regionální | ||
+ | |- | ||
+ | |Mezinárodní | ||
+ | |- | ||
+ | |rowspan="3"|Dle vztahu cíle a zdroje dopravy vzhledem k danému území | ||
+ | |Vnitřní | ||
+ | |- | ||
+ | |Vnější | ||
+ | |- | ||
+ | |Tranzitní | ||
|} | |} | ||
+ | |||
+ | == Další související pojmy == | ||
+ | Bílá kniha dopravní politiky | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | Ministerstvo dopravy ČR.<br> | ||
+ | Základní definice dopravní telematiky (2001). Získáno 25. září z Laboratoř telematiky: http://www.lt.fd.cvut.cz/its/rok_2001/definice.htm |
Latest revision as of 21:06, 25 May 2020
Překlad
Slovensky: Doprava
Anglicky: Transport, traffic
Německy: Verkehr
Vymezení pojmu
Doprava představuje činnosti spojené s cílevědomým přemísťováním osob nebo věcí v nejrůznějších objemových, prostorových a časových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií (Zelený, 1995). Definovat dopravu lze však více způsoby. Jiná definice říká, že „doprava je záměrné a organizované přemísťování věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách“ (Nantl, 2013, 2). Ať už definujeme dopravu jakkoliv, její význam pro společnost je zřejmý. Během posledních desetiletí prochází doprava významným vývojem a stala se předmětem zájmu ekonomie, geografie, sociologie a v neposlední řadě také psychologie. Dopravní psychologie zkoumá například motivaci a preference účastníků dopravy, analyzuje postoje k jednotlivým typům dopravy, zaobírá se společenskými a osobními normami ve vztahu k dopravě, bere na vědomí environmentální souvislosti i vnímá problémy z dopravy plynoucí (Toušek, Kunc & Vystoupil, 2008). Ať už je člověk řidičem, nebo není, doprava ovlivňuje jeho každodenní život.
Doprava slouží k propojení funkčních složek území a odehrává se skrze dopravní infrastrukturu. Doprava se vyvíjela od počátku lidstva, od primitivní nákladní přepravy až k dnešní komfortní a rychlé přepravě nákladů a osob. Společnost je již řadu století na dopravě závislá, odvíjí se od ní její existence, rozvoj, kvalita a úroveň životního standardu. Energie je v systému dopravy spotřebovávána, sama o sobě nic doprava neprodukuje, avšak působí bezprostředně na udržitelný rozvoj území a společnosti. Významnou roli hraje její výkonnost, rychlost, spotřeba energie a v neposlední řadě je nutné zmínit taktéž vliv dopravy na životní prostředí (Nantl, 2013).
Nejpřirozenějším pohybem člověka je pěší chůze, která je základním prvkem dopravy. Začíná a končí jí každá přeprava. Názor na výskyt chodců v rámci dopravy se průběhem času měnil. Bezpečné podmínky pro pohyb chodců jsou znakem vyspělé a kulturní společnosti. „Příznačné v tomto smyslu je
základní heslo dopravní části územního plánu města Vídně (z roku 2003): „Každý Vídeňan je chodec.“ Tento přístup k chodcům, k jejich legitimním nárokům a právům prostupuje standardy v uspořádání dopravy ve městech a obcích ve všech vyspělých státech a na tuto skutečnost reagovala i novela českého zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (Nantl, 2013, C7-3).
S rostoucím vývojem hospodářství začala narůstat vozidlová doprava, nejdříve tedy pomocí koňských povozů. S rozvojem dopravy se samozřejmě vyskytly první problémy. Na Elysejských polích v Paříži již v roce 1870 byla taková koncentrace vozidel (tehdy kočárů), která odpovídala současným poměrům v otázce hustoty provozu. Začátek 20. století je spjat s počátkem automobilové dopravy, která od té doby prošla nezadržitelným rozvojem. Ostatní dopravní prostředky a systémy postupem času automobily zastínily. Navíc v určitých specifických podmínkách, daných například geografickou polohou, je automobil nenahraditelným prvkem dopravy. Doprava prostřednictvím automobilu je součástí životního standardu. Nárůst koncentrace automobilů v druhé polovině minulého století vyvolává problémy, které lze řešit jen regulacemi, hlavně využitím veřejné hromadné dopravy osob i nákladů. Tyto systémy vznikaly už v předminulém století a časem se dostaly na současnou kvalitu, úroveň i adekvátní variabilitu, která odpovídá aktuální potřebě přepravy a spojení na úrovni obcí, regionů, měst, států a kontinentů. Došlo také k dosažení žádoucí variability ve využití pozemních, vzdušných i vodních cest. Vývoj dopravy po stránce kvality i kvantity je závislý na urbanizaci, ekonomice i rozvoji techniky, přičemž všechny tyto aspekty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Pokud se rozvíjí území, je nutné řešit otázku dopravy již v momentě zrodu tohoto plánu. Rozvoj urbanizace a dopravy se také odvíjí od stavu ekonomiky a vývoje techniky (Nantl, 2013).
Dopravu lze dělit na základě různých kritérií, přičemž jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí různým tempem. Klasifikace jednotlivých druhů dopravy (Foltýnová, 2009):
Klasifikace druhů dopravy | |||
---|---|---|---|
Dle prostoru, ve kterém je dopravní cesta | Pozemní | Silniční | |
Železniční | |||
Nemotorová | Cyklistická | ||
Pěší | |||
Vodní | Vnitrozemská | ||
Příbřežní | |||
Námořní | |||
Letecká | |||
Dle způsobu a předmětu dopravy | Osobní | Individuální | |
Hromadná | |||
Nákladní | Veřejná | ||
Na vlastní účet | |||
Dle územního rozdělení přepravních potřeb | Městská, místní | ||
Vnitrostátní, regionální | |||
Mezinárodní | |||
Dle vztahu cíle a zdroje dopravy vzhledem k danému území | Vnitřní | ||
Vnější | |||
Tranzitní |
Další související pojmy
Bílá kniha dopravní politiky
Odkazy
Ministerstvo dopravy ČR.
Základní definice dopravní telematiky (2001). Získáno 25. září z Laboratoř telematiky: http://www.lt.fd.cvut.cz/its/rok_2001/definice.htm