Agresivní řízení vozidla

Překlad

Slovensky: Agresívny štýl šoferovania
Anglicky: Aggressive driving
Německy: Agressiver Fahrstil

Vymezení pojmu

Agresivní řízení vozidla je definováno jako záměrné promyšlené chování, které vede k fyzické újmě nebo se vyznačuje pohrdáním bezpečností a životní pohodou ostatních (Tasca, 2000).

Agresivní řízení je typické spíše pro muže než pro ženy, s rostoucím věkem se snižuje. Větší sklon k agresivnímu řízení mají osoby vznětlivé a impulzivní. K agresivnímu chování na silnicích přispívá nedostatek přímé komunikace mezi řidiči, anonymita a frustrace. Typickým projevem agresivního řízení je rychlá jízda, nedodržování bezpečné vzdálenosti a nerespektování dopravního značení (SWOV, 2008).

V dopravě byly identifikovány situace, které snadno vyvolávají zlost nebo agresivitu u řidičů. Jsou to neslušnost a nezdvořilost v dopravě (např. je-li řidič oslněn dálkovými světly), situace, kdy řidiči ohrožují jiné účastníky dopravního provozu nebezpečným stylem jízdy (např. neustálým přejížděním mezi pruhy při dopravní zácpě), zpochybňování řidičských schopností (např. troubením, blikáním, gestikulací, nadávkami) a omezování vlastní jízdy nerozhodností nebo pomalostí jiného řidiče (např. člověk se zpravidla naprosto iracionálně domnívá, že druhý jede pomalu naschvál jen proto, aby mu znepříjemnil cestu) (Parker, 2005).

Tržil (2009) je přesvědčen, že ke zvyšování agresivity na pozemních komunikacích přispívá stres, hustota silničního provozu, vytváření kolon a neznalost dopravní situace. Agresivita se pak v silničním provozu projevuje zejména porušováním pravidel silničního provozu nebo vyvoláváním rizikových situací. Agresivní řidiči nerespektují dovolenou rychlost, předjíždějí v místech, kde je to zakázáno, nesprávně předjíždějí, nerespektují světelné signalizační zařízení, nedávají přednosti v jízdě, nedodržují bezpečné vzdálenosti a v důsledku toho nejsou schopni správně vnímat dopravní situaci a reagovat vhodně na vzniklé podněty. Nerespektování pravidel dopravního provozu z hlediska chování agresivního řidiče pak může mít za následek i zvýšení agresivity u jiného řidiče. Tržil (2009) se domnívá, že snižování agresivity účastníků silničního provozu je nezbytné, a to zejména lepším vzděláváním řidičů, dopravněinženýrskými zásahy, preventivní činností a represemi.

Pardel (1988) se domnívá, že agresivní řízení slouží k odreagování napětí vyvolaného psychickou námahou, stresem, konfliktem, frustrací, únavou, alkoholem či medikamenty. Může také pramenit z pocitu méněcennosti, který řidič skrývá za odvážný styl jízdy.

Larson (1996) vytvořil typologii agresivních řidičů. Prvním typem je závodník, který závodí s časem. Jeho cílem je dosáhnout místa určení co nejrychleji. Když je jeho úsilí zmařeno, řidič se snadno rozzlobí. Druhým typem je soutěžící agresor, který se snaží zvýšit své sebevědomí tím, že se pokouší přetrumfnout ostatní řidiče. Když se mu to nedaří, jeho zlost a agresivita se ještě zvýší. Třetím typem je pasivní agresor, který maří pokusy jiných řidičů, kteří jej chtějí předjet. Tím, že maří jejich vlastní cíle, vzbuzuje v nich zlost. Čtvrtým typem je narcista, který se řídí rigidními pravidly, týkajícími se dopravního chování. Má zlost, když jeho standardy ostatní nesplňují. Posledním typem je strážce, který se považuje za soudce a vykonavatele trestu ostatních řidičů.

Agresivně zpravidla řídí vozidlo lidé, kteří mají přemrštěnou sebedůvěru, snaží se prosadit za každou cenu, potřebují být nejlepší, mají velkou potřebu moci a nadřazenosti, čímž zpravidla zakrývají přetrvávající pocit méněcennosti. V zaměstnání mají konflikty se spolupracovníky, jejich partnerský vztah je často asymetrický. Mají tendence reagovat v běžných situacích podrážděně, náladově, vznětlivě. Jejich pozornost kolísá podle aktuální nálady. Takoví lidé by se nikdy neměli stát řidiči z povolání.

Agresivní způsob řízení byl zkoumán v mnohých experimentech. Např. v roce 2004 Shinar a Compton pozorovali více než dva tisíce projevů agresivního řidičského chování během 72 hodin. Míra agresivity se pohybovala od provádění tzv. myšek (což bylo nejčastěji pozorovaným jevem) přes troubení až po přejíždění přes několik jízdních pruhů či předjíždění odstavným pruhem. Muži řídili agresivněji než ženy, mladí řidiči řídili agresivněji než řidiči starší 45 let. V dopravních zácpách se četnost agresivního chování zvyšovala (Šmolíková, Štikar & Hoskovec, 2009).

Blowsová v roce 2008 zjistila, že riskantní řízení je významnou příčinou úrazů spojených s nehodami motorových vozidel. Výzkumu byli podrobeni řidiči ve věku 16 až 24 let. Bylo zjištěno, že je dvakrát až čtyřikrát pravděpodobnější, že budou při řízení během stejného časového úseku zraněni ti, kteří často závodí v autě pro pocit vzrušení, překračují rychlost jízdy o více než 20 km/h nad limit anebo spáchali jiný přestupek během posledních dvanácti měsíců. Tyto výsledky potvrzují potřebu cílených intervencí proti riskantnímu řízení (Šmolíková, Štikar & Hoskovec, 2009).

Další související pojmy

Agresivní jízda, pirátství silnic, bezohledná jízda.

Odkazy

http://autoperiskop.cz/agresivita-na-silnicich-je-celosvetovy-problem-agresorem-muze-byt-potencialne-kazdy-z-nas/
http://www.autorevue.cz/10-nejcastejsich-chyb-pri-rizeni-auta-ktere-zpusobuji-nehody
http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/209-delas-to-taky-agresivni-ridic-je-nerizena-strela
http://kds.vsb.cz/ord/nehodovost-agresivita.htm