Ponehodová péče (z medicinského pohledu)

Překlad

Slovensky: Ponehodová starostlivosť (z lekárskeho pohľadu)
Anglicky: Post-accident care (medical perspective)
Německy): Betreuung nach Verkersunfällen (aus medizinischer Sicht)

Vymezení pojmu

Smrt a zranění při dopravních nehodách představují vážný veřejný zdravotní problém ve většině zemí světa. Představují hlavní příčinu usmrcení a invalidity u mladých lidí, zejména u mladých mužů do 45 let – lidí, jejichž přispění je společensky potřebné. Náklady na silniční nehody, zejména postižených rodin a celé společnosti, jsou enormní – v řádech miliard eur. Silniční dopravní nehody představují globální hrozbu pro zdraví a vývoj společnosti, Tématu silniční bezpečnosti byl věnován Den světového zdraví v r. 2004 a byla to příležitost připomenout si a uvědomit si náklady nehod na naše společnosti a existenci přístupů a opatření k úspěšnému řešení tohoto problému. Bez zvýšeného úsilí a nových iniciativ lze předpovídat celosvětové zvýšení celkového počtu usmrcených a těžce zraněných, zejména v rozvojových zemích.V ČR existuje Integrovaný záchranný systém IZS (systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob) určený ke společnému provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Základním právním předpisem je zákon č. 239/2000 Sb. Hlavním koordinátorem integrovaného záchranného systému v České republice je Hasičský záchranný sbor ČR. Pokud na místě dopravní nehody zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné práce.

V medicíně existuje obor medicína katastrof, v ČR je dokonce zřízen Ústav medicíny katastrof, který se zabývá naukou o hromadné léčbě raněných a nemocných, včetně péče o ně, pod tlakem času a většinou s nedostatečnými prostředky. Urgentní medicína je interdisciplinární medicinský obor, který má řešit náhle vzniklá poranění nebo onemocnění bezprostředně ohrožující zdraví nebo život postiženého. Je zaměřena na jedince, případně na několik postižených, a jejím úkolem je zajistit přežití všem raněným. V dopravě, zejména v hromadné, mohou být postiženi jak cestující, tak i obyvatelstvo podél přepravních koridorů haváriemi dopravních prostředků, které převážejí např. nebezpečné látky. V letecké dopravě může dojít i ke katastrofám mimo letiště s možným vznikem velkých lidských ztrát jak mezi cestujícími, tak i obyvateli dané oblasti, které vyžadují provedení záchranných prací spojených s vyhledáváním postižených (Humlíček, Kovářík & Kvapil, 2000). Při likvidaci následků hromadných dopravních katastrof mají nejvíce úkolů hasičský záchranný sbor a zdravotnická služba. Každé zdravotnické zařízení má vypracován traumatologický plán pro vznik mimořádné události (např. dopravní nehoda velkého rozsahu). V případě závažné dopravní nehody půjde především o vyslání všech dosažitelných výjezdových skupin na místo nehody, dále o poskytování zdravotní péče na místě nehody (sběr a třídění raněných – kroužkování pacientů – tzv. triáž: červená představuje nejvyšší prioritu, modrá katastrofickou, žlutá urgentní péči, zelená odložitelnou pomoc, černá mrtvé), poskytování odborné první pomoci, včetně neodkladné péče a organizace transportu do nemocnic. Při poskytování neodkladné péče existují dva základní rozhodovací principy (Drábková, 2000):

1. Priority v diagnostice a v léčbě v přednemocniční etapě;
2. Vyčleňování stavů a pacientů k podrobnější diferenciální diagnostice a k léčbě vyžadující specializované postupy a další opatření.

Na prvním místě jsou výkony zachraňující život a zajišťující základní životní funkce, dále následují ostatní prioritní výkony a v poslední fázi se jedná o speciální výkony a léčbu.

Na místě dopravní nehody se obvykle jako první objevují laici, kteří mají povinnost poskytnout první pomoc bez specializovaných prostředků (většinou pouze s použitím autolékárničky). Její součástí je i přivolání odborné zdravotnické a technické pomoci (Konštatský & Štětina, 2000). Etické a právní normy kladou poskytnutí první pomoci při ohrožení života spoluobčana na první místo mezi občanskými morálními vlastnostmi.

Z právního hlediska jsou důležité dva paragrafy trestního zákona. V § 207, odst. 1: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, i když tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců”. V § 208: „Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na které se zúčastnil, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, přestože tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na 3 roky nebo zákazem činnosti”.

Při dopravních nehodách, podobně jako při jiných mimořádných událostech, se uplatňuje staré rozdělení první pomoci na svépomoc, vzájemnou pomoc, laickou první pomoc, předlékařskou první pomoc a lékařskou první pomoc. Pro záchranu lidských životů je rozhodující časový faktor, zejména pro rychlé zastavení krvácení a obnovu dýchání.

Další související pojmy

Urgentní medicína, medicína katastrof.

Odkazy

http://www.zdravotnickydenik.cz/2016/05/urazovi-chirurgove-volaji-po-osvete-na-poli-mediciny-katastrof-na-univeritach-zdravotnickych-i-jinych/
http://www.hzscr.cz/clanek/integrovany-zachranny-system.aspx