Difference between revisions of "Bodový systém"
(→Odkazy) |
|||
Line 2: | Line 2: | ||
== Překlad == | == Překlad == | ||
Slovensky: Systém trestných bodov<br> | Slovensky: Systém trestných bodov<br> | ||
+ | Anglicky: Penalty point system<br> | ||
Německy: Strafpunktesystem | Německy: Strafpunktesystem | ||
Latest revision as of 06:18, 26 May 2020
Překlad
Slovensky: Systém trestných bodov
Anglicky: Penalty point system
Německy: Strafpunktesystem
Vymezení pojmu
Překračování pravidel silničního provozu je mnohem častější z vlastní vůle než na základě nedostatečného vnímání informací. Jeden z hlavních důvodů může být absence negativní zpětné vazby od systému, což má pak za následek falešnou víru v nízkou pravděpodobnost nehod a subjektivně pociťovanou vyšší šanci k vyhnutí se nehodě, než mají ostatní účastníci provozu. Nedostatek zpětné vazby od systému byl změněn s vývojem bodového systému. Ten různé země EU, USA a Austrálie postupně zaváděly právě s cílem negativní zpětné vazby, větší efektivity prevence řízení rizikových jedinců a celkového zvýšení dopravní bezpečnosti. Česká republika je mezi zeměmi, které bodový systém zavedly v první dekádě tohoto století v rámci závazku Evropské komise ke snížení úmrtnosti při dopravních nehodách o 50 % do roku 2010 v porovnání s rokem 2000. V ČR tak systém funguje od 1. června 2006.
Bodový systém v ČR, stejně jako v ostatních státech, funguje na principu zvyšování bezpečnosti odstrašením účastníků dopravního provozu prostřednictvím hrozby odhalení a trestu (obecná úroveň) a prostřednictvím sankcí pro ty, kteří byli chyceni a usvědčeni (specifická úroveň). Specifické odrazující účinky pak lze evaluovat pomocí sledování míry recidivy, úmrtnosti či počtu nehod a obecné účinky pomocí rozšíření negativního jevu v populaci řidičů. Na základě těchto faktorů pak státy sledují a vyhodnocují efektivitu bodového systému a přistupují k jeho případným změnám.
Ačkoliv zkušenosti velmi jasně ukazují, že zavedení bodového systému vede ke snížení dopravních nehod a úmrtí na silnicích, zvláště v prvních letech po zavedení, tento efekt se s přibývajícími roky postupně vytrácí, zejména pak např. při úmrtí na dálnicích (Klipp, Machata & van Schagen, 2013). Na druhou stranu v některých aspektech může pozorovat dlouhodobější efekt. Jedná se hlavně o používání bezpečnostních pásů a dětských sedaček, a to nejen u řidičů, ale i v případě spolujezdců. Z tohoto pohledu může hodnotit bodový systém jako efektivní a úspěšné opatření, jelikož používání pásů a dětských sedaček je nejefektivnější metoda pro prevenci vážných zranění a úmrtí při dopravních nehodách.
Konkrétní vyhodnocení efektivity přineslo několik evropských projektů (viz např. Klipp, Machata & van Schagen, 2013), přičemž efektivita z hlediska snížení zranění a úmrtnosti při dopravních nehodách se pohybuje do 20 % (Castillo-Manzano & Castro-Nuno, 2012) a snížení recidivy mezi 12–14 % po zavedení bodového systému. Celkově pozitivní dopad bodových systémů lze pozorovat zejména v případě, že jsou doprovázeny dalšími opatřeními a veřejnými kampaněmi. Nicméně tento efekt se vytrácí po 18 měsících od zavedení. Jeden z důvodů může být pokles úsilí jednotlivých států v podpoře bodového systému doprovodnými opatřeními, přičemž počáteční strach ze ztráty řidičského oprávnění se bez podpory dalších opatření rychle vytrácí, jelikož klesá subjektivní riziko dopadení. Český systém bodového hodnocení byl zaveden 1. července 2006 na základě zákonů č. 411/2005 Sb. a 226/2006 Sb., kterými byl novelizován zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. „Evidenční“ body zaznamenává v registru řidičů obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy je mu doručeno patřičné rozhodnutí nebo oznámení o pravomocné sankci za porušení vybraných povinností v provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla. Zavedení bodového systému do ČR bylo provedeno zejména z důvodu postihu recidivního páchání deliktů proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Od doby svého zavedení se tento systém několikrát změnil a byl dále modifikován změnami dalších zákonů. Změny navazují zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech, v platném znění. V bodovém systému provedeno několik podstatných změn, za nejdůležitější lze považovat následující:K první změně došlo od 1. září 2008. Od této doby umožňuje zákon č. 374/2007 Sb. a vyhláška č. 156/2008 Sb. absolvovat „školení bezpečné jízdy“, po jehož absolvování za zákonem stanovených podmínek lze odečíst 3 evidenční body. Tato změna zdánlivě zavádí opatření podobné rehabilitačnímu programu, nicméně opatření je spíše na opačném spektru, než jsou rehabilitace, a dlouhodobě se jeví jako kontraproduktivní (viz heslo Centra bezpečné jízdy). K zřejmě nejpodstatnější změně došlo od 1. srpna 2011, kdy nabyl účinnosti zákon č. 133/2011 Sb., kterým byl novelizován zákon o silničním provozu. Touto změnou byly vypuštěny přestupky s nízkou závažností pro narušování bezpečnosti dopravního provozu (celkově ze 44 na 27). Jednalo se např. o neoprávněné užití zvláštních výstražných světel, neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu nebo řízení vozidla bez držení platného posudku o zdravotní způsobilosti. U chování agresivní povahy (jízda pod vlivem alkoholu, vysoká rychlost) došlo k nárůstu bodů; chování spojené s relativně malou nebezpečností je nadále bez bodového postihu. Díky této změně je patrný důraz na více rizikové chování a vybodovaní řidiči tak více odpovídají profilu rizikových řidičů (viz kapitola Profil cílové skupiny). Pro vybodované řidiče pak je relevantní a legitimní zavádět další opatření, jelikož se nejedná o skupinu vybodovanou za přestupky relativně banálního charakteru, které nepředstavují závažné ohrožení pro dopravní bezpečnost.Od 19. ledna 2013 byla po vzoru ostatních zemí EU (jako např. Francie, Nizozemí či Slovensko) zavedena „objektivní odpovědnost provozovatele vozidla“, která měla zabránit zneužívání institutu „osoby blízké“. V případě, kdy se nepodaří zjistit totožnost řidiče, který se s vozidlem dopustil přestupku, pokutu místo něj zaplatí provozovatel daného vozidla. Tuto změnu lze chápat jako podporu většího přijetí zodpovědnosti za dvoje chování, jelikož je těžší se vyhýbat jeho důsledkům. Toto přijetí zodpovědnosti za svoje chování je důležitou součástí rehabilitačních programů a je nutné, aby bylo podporování všemi dostupnými opatřeními na poli dopravní bezpečnosti.
Odkazy
http://www.bodovysystem.cz
www.nadacebesip.cz/page/149/bodovy-system-v-cr.html