Difference between revisions of "Letecká doprava"
(3 intermediate revisions by the same user not shown) | |||
Line 1: | Line 1: | ||
== Překlad == | == Překlad == | ||
Slovensky: Letecká doprava<br> | Slovensky: Letecká doprava<br> | ||
+ | Anglicky: Air transport<br> | ||
Německy: Flugverkehr | Německy: Flugverkehr | ||
Line 10: | Line 11: | ||
V leteckém systému působí na člověka dle Edwarse a Hawkinse (in Šulc, 2014, 13) několik faktorů, které znázorňují v modelu „SHELL“: | V leteckém systému působí na člověka dle Edwarse a Hawkinse (in Šulc, 2014, 13) několik faktorů, které znázorňují v modelu „SHELL“: | ||
[[File:Obrázek8.png|frame|none|100px|caption]] | [[File:Obrázek8.png|frame|none|100px|caption]] | ||
+ | Zdroj obrázkuː Model SHELL (Šulc, 2014, 13)<br> | ||
Základní komponenty modelu jsou:<br> | Základní komponenty modelu jsou:<br> | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
− | ! | + | ! style="text-align:left;"| Symbol |
− | ! | + | ! style="text-align:left;"| Anglicky |
− | ! | + | ! style="text-align:left;"| Česky |
|- | |- | ||
|S | |S | ||
Line 32: | Line 34: | ||
|Liveware | |Liveware | ||
|Lidé | |Lidé | ||
− | | | + | |- |
|L | |L | ||
|Liveware | |Liveware | ||
Line 46: | Line 48: | ||
Gelbert (2008, 236) definuje kognitivní a osobnostní vlastnosti pilota následovně: | Gelbert (2008, 236) definuje kognitivní a osobnostní vlastnosti pilota následovně: | ||
+ | {| class="wikitable" | ||
+ | ! style="text-align:left;"| Kognitivní vlastnosti | ||
+ | ! style="text-align:left;"| Osobnostní vlastnosti | ||
+ | |- | ||
+ | |Koncentrace | ||
+ | |Spolupráce | ||
+ | |- | ||
+ | |Obecná inteligence | ||
+ | |Sebevědomí | ||
+ | |- | ||
+ | |Matematické schopnosti | ||
+ | |Flexibilita/adaptace | ||
+ | |- | ||
+ | |Pozorovací a paměťové schopnosti | ||
+ | |Plánovací a organizační schopnosti | ||
+ | |- | ||
+ | |Technické porozumění | ||
+ | |Rozhodné chování | ||
+ | |- | ||
+ | |Prostorová představivost | ||
+ | |Odolnost proti zátěži | ||
+ | |- | ||
+ | |Schopnost distribuce pozornosti | ||
+ | |Připravenost k výkonu | ||
+ | |- | ||
+ | |Opatrnost a přehled | ||
+ | |Letecká motivace | ||
+ | |- | ||
+ | |Schopnost vícenásobné činnosti | ||
+ | |Schopnost sociální integrace | ||
+ | |- | ||
+ | |Rychlá automatizace | ||
+ | |Schopnost vedení | ||
+ | |- | ||
+ | |Pokrok ve výcviku | ||
+ | |- | ||
+ | |Schopnost psychomotorické koordinace | ||
+ | |- | ||
+ | |Rozhodnost jednání | ||
+ | |- | ||
+ | |} | ||
+ | |||
+ | Pro hodnocení komplexních kognitivních schopností v letectví se mimo jiné psychologické metody využívá MATB II (Multi Attribute Test Battery; hodnotí výkon pilota a pracovní zátěž, jedná se o počítačový test typu multitasking) a DART (Dynamic Air Traffic Controller Radar Test; simuluje zjednodušeně budoucí pracovní činnost radorového řízení letového provozu (Dzvoník, 2013).<br> | ||
+ | |||
+ | Celkově je letecká doprava velmi náročná na zdroje (nejen palivo, ale také materiály a kovy na výrobu letadel, energie pro údržbu letišť atp.), a jedná se tak o nejméně udržitelný způsob dopravy. Letecká doprava v budoucnosti tak bude muset brát v úvahu environmentální aspekty a v rámci udržitelného způsobu života můžeme očekávat její transformaci. | ||
+ | |||
+ | == Další související pojmy == | ||
+ | Letectví, letadlová doprava. | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | ICAO (International Civil Aviation Organization)<br> | ||
+ | EASA (European Air Safety Agency)<br> | ||
+ | ECAC (European Civil Aviation Conference)<br> | ||
+ | IATA<br> | ||
+ | EUROCONTROL (European Organization for the Safety of Air Navigation) |
Latest revision as of 21:23, 25 May 2020
Překlad
Slovensky: Letecká doprava
Anglicky: Air transport
Německy: Flugverkehr
Vymezení pojmu
Letecká doprava využívá atmosféru nad zemským povrchem, a i když u některých lidí přetrvávají obavy z létání, je tato doprava na dlouhé vzdálenosti nejbezpečnější a nejrychlejší. K základním prvkům leteckého systému patří letadlo a letecká dopravní cesta. Ta dále zahrnuje letecké služby, letiště a určitou vymezenou část vzdušného prostoru. Navazujícími prvky jsou navigační služby, letečtí dopravci a regulační systém. Prostřednictvím letecké dopravy lze přepravovat cestující, zboží i poštu za úplatu dle směrnic IATA a všeobecných podmínek. Dělení letecké dopravy lze vést z různých hledisek, například na pravidelnou a nepravidelnou, vnitrostátní a mezinárodní. Podle účelu rozlišujeme leteckou činnost prováděnou pro potřeby státu a státní správy, pro vlastní potřebu zahrnující činnost podnikatelskou nebo prováděnou dle zvláštních předpisů, rozlišujeme také rekreační a sportovní létání bez účelu zisku, letecké veřejné vystoupení a soutěže. Pokud letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu, tak hovoříme o letecké práci (Průša, 2007).
Psycholog v letecké dopravě se uplatní v tzv. letecké psychologii. Jedná se o obor aplikované psychologie, jehož účelem je rozvoj speciálních metod pro psychologický výběr vhodných kandidátů v letectví, tvorbu speciálních preventivních, výcvikových programů bezpečnosti týkající se jak leteckého, tak pozemního leteckého personálu. Letecký psycholog se podílí na vyšetřování a objasňování leteckých nehod z pohledu lidských faktorů. Na základě toho navrhuje adekvátní systémová a ergonomická opatření. Psychologickým vyšetřením prochází veškerý letecký personál, řídící letového provozu a další exponované profese s cílem posouzení jejich způsobilosti k dané činnosti (Ústav leteckého zdravotnictví, 25. března 2015).Uchazeči do funkcí vojenského leteckého personálu musí podle § 2 vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 282/1999 projít vstupní lékařskou prohlídkou, během níž „při klinickopsychologickém vyšetření je nutno vyloučit především afektivní, neurotické, osobnostní a organické duševní poruchy, posoudit dovednosti a senzomotorické regulace. Cílené psychologické vyšetření se mimo jiné provádí také ve věkových skupinách 25, 30, 33, 36, 39 let a nad 40 let věku.“
V leteckém systému působí na člověka dle Edwarse a Hawkinse (in Šulc, 2014, 13) několik faktorů, které znázorňují v modelu „SHELL“:
Zdroj obrázkuː Model SHELL (Šulc, 2014, 13)
Základní komponenty modelu jsou:
Symbol | Anglicky | Česky |
---|---|---|
S | Software | Programy |
H | Hardware | Stroj |
E | Environment | Prostředí |
L | Liveware | Lidé |
L | Liveware | Člověk-operátor |
Člověk-operátor jako centrum modelu je nejpružnějším i nejkritičtějším prvkem leteckého systému. Letecká doprava musí respektovat ústřední pozici člověka a zároveň brát v potaz omezení jeho výkonnosti ve stresu a standardních podmínkách. Člověk disponuje určitou kvalitou psychických funkcí, jeho výkon je ovlivněn jeho osobností, morálními kvalitami apod., nestává se ale stále výkonnější, dokonalejší a rychlejší jako stroje. V rámci modelu hovoříme také o lidech, kteří jsou na obvodu modelu, kde vytváří v systému sociální a interakční prostředí. To je ovlivněno vztahy, skupinovou soudržností, strukturou organizace apod. Mezi další podstatné prvky modelu řadíme prostředí zahrnující například umístění operačního letiště a počasí, které leteckou dopravu taktéž ovlivňuje. Hardwarem rozumíme stroj – letadlo s jeho konstrukčními a technologickými vlastnostmi. Posledním zmíněným prvkem v tabulce je software neboli programy, které zahrnují zákony, vyhlášky, předpisy, směrnice, pokyny, nařízení, výuku a výcvik.
Na piloty jsou kladeny vysoké nárokyco do připravenosti, výkonnosti, praktických dovedností i speciálních schopností. Pilot je zodpovědný nejen za svěřenou techniku, ale za životy ostatních lidí. Z toho důvodu prochází piloti náročným výběrem a výcvikem (pokud se jedná o vojenské piloty, musí absolvovat studijní program „Vojenský pilot“ Univerzity Obrany v Brně) (Ministerstvo obrany, 2010).
Během letu pilot vykonává velký počet operací, což na něj klade vysoké nároky nejen v oblasti kognice, ale i osobnostních vlastností – temperamentu, charakteru (Šulc, 2004). Tendence k prožívání úzkosti v napjatých situacích by měla být u pilota nižší než u běžné populace a zároveň by měla být vyšší schopnost využití seberegulace, rozumové kapacity a schopnost dosažení cíle. Pilot musí skloubit analytické myšlení s kreativním, být soběstačný při řešení problémů, schopný se poučit z vlastních chyb a být ochotný se celoživotně vzdělávat a zdokonalovat. Musí také umět se rychle orientovat ve velkém množství informací (Kubálek, 1984).
Gelbert (2008, 236) definuje kognitivní a osobnostní vlastnosti pilota následovně:
Kognitivní vlastnosti | Osobnostní vlastnosti |
---|---|
Koncentrace | Spolupráce |
Obecná inteligence | Sebevědomí |
Matematické schopnosti | Flexibilita/adaptace |
Pozorovací a paměťové schopnosti | Plánovací a organizační schopnosti |
Technické porozumění | Rozhodné chování |
Prostorová představivost | Odolnost proti zátěži |
Schopnost distribuce pozornosti | Připravenost k výkonu |
Opatrnost a přehled | Letecká motivace |
Schopnost vícenásobné činnosti | Schopnost sociální integrace |
Rychlá automatizace | Schopnost vedení |
Pokrok ve výcviku | |
Schopnost psychomotorické koordinace | |
Rozhodnost jednání |
Pro hodnocení komplexních kognitivních schopností v letectví se mimo jiné psychologické metody využívá MATB II (Multi Attribute Test Battery; hodnotí výkon pilota a pracovní zátěž, jedná se o počítačový test typu multitasking) a DART (Dynamic Air Traffic Controller Radar Test; simuluje zjednodušeně budoucí pracovní činnost radorového řízení letového provozu (Dzvoník, 2013).
Celkově je letecká doprava velmi náročná na zdroje (nejen palivo, ale také materiály a kovy na výrobu letadel, energie pro údržbu letišť atp.), a jedná se tak o nejméně udržitelný způsob dopravy. Letecká doprava v budoucnosti tak bude muset brát v úvahu environmentální aspekty a v rámci udržitelného způsobu života můžeme očekávat její transformaci.
Další související pojmy
Letectví, letadlová doprava.
Odkazy
ICAO (International Civil Aviation Organization)
EASA (European Air Safety Agency)
ECAC (European Civil Aviation Conference)
IATA
EUROCONTROL (European Organization for the Safety of Air Navigation)