Nákladní doprava

Překlad

Slovensky: Nákladná doprava
Anglicky: Freight transport
Německy: Güterverkehr

Vymezení pojmu

Na základě toho, co je vozidlem přepravováno, rozlišujeme dopravu osobní a nákladní. Nákladní doprava slouží k přepravě hmotného zboží. Na základě dopravního prostředku můžeme dále rozlišit nákladní dopravu silniční, železniční, vodní apod. Psychické nároky na řidiče nákladní dopravy jsou odlišné dle přesného typu dopravy. Hartley a Hassani (1994) ve svém výzkumu u australských řidičů prokázali, že vyšší míru stresu prožívají řidiči nákladních vozidel než řidiči vozidel osobních. Zdrojem stresu jsou hlavně profesní požadavky a výkon povolání. Oproti tomu řidiči osobních automobilů vnímají stres více v kontextu věku, zkušeností, psychického zdraví a agresivity. Stejně tak Havlík (2005) potvrzuje, že řidiče mezinárodní kamionové dopravy v pracovním výkonu provází stres a zvýšená psychická zátěž. Řidič se musí vypořádat s vysokou odpovědností, rozhodováním se v časové tísni, s řešením konfliktů i zvládáním několika úkolů najednou. Řízení vozidla klade na řidiče nároky v oblasti pozornosti, rozhodování a dalších činností, za které je řidič nákladního vozidla zodpovědný: kontrola vozidla před a po jízdě, bezpečné uchycení nákladu, nakládka a vyložení zboží, vedení dokumentace k vozidlu i k nákladu, komunikace s kontrolními orgány v případě silničních kontrol v různých zemích, obsluha tachografu, sledování mýtných systémů a provádění s tím související plateb, řešení technických problémů vozidla, plánování trasy s ohledem na okolnosti atd.

Z již zmíněného výčtu je jasné, že míra zátěže na řidiče v nákladní dopravě vzhledem k množství informací, které musí zpracovat v krátkém čase během několik hodin denně s vědomím tragických následků při chybovém jednání, je vysoká. K tomu je nutno připočíst také další nepříznivé vlivy jako nepravidelný pracovní režim, hluk, tlak na dodržování jízdního řádu, sociální izolaci a další, s nimiž si řidič musí poradit. Mimo jiné nelze opomenout také vliv konfliktů s jinými účastníky silninčního provozu vzniklých na základě pocitů anonymity/izolovanosti (Macků, 2007).Rowden, Watson a Biggs (2006) prokázali, že běžné denní starosti pramenící ze soukromého života a emoce s těmito problémy spojené mají vliv na řidičův výkon a výskyt chyb při řízení. Na univerzitě v Modeně bylo u řidičů nákladní dopravy při výzkumu zjištěno, že:

• Při špatných povětrnostních podmínkách a stresujícím dopravních prostředí se zvyšuje vylučování adrenalinu.
• Je vztah mezi úzkostí a hladinou adrenalinu.
• V mlze a na konci pracovního dne byla zvýšena hladina noradrenalinu.
• Stres při řízení vozidla ovlivňoval hladinu kortizolu.
• Nejvyšší průměrná srdeční frekvence je při špatných povětrnostních podmínkách a hustém silničním provozu (Vivoli, Bergomi, Rovesti, Carrozzi & Vezzosi, 1993).

Všechny zmíněné hodnoty poukazují na zátěž, která s výkonem profese řidiče nákladního vozidla souvisí.

V Ženevě byla sjednána 1. července 1970 Evropská dohoda o práci posádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), jejímž cílem je snížit riziko vzniku dopravních nehod, které způsobí řidiči nákladních vozidel v mezinárodní silniční dopravě (Šucha, 2013). Viz heslo AETR.

Odkazy

Nařízení ES 561/2006