Difference between revisions of "Eyetracking"

From Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Jump to navigation Jump to search
 
Line 1: Line 1:
 
== Překlad ==
 
== Překlad ==
 
Slovensky: Sledovanie pohybu očí<br>
 
Slovensky: Sledovanie pohybu očí<br>
 +
Anglicky: Eye tracking<br>
 
Německy: Eyetracking
 
Německy: Eyetracking
  

Latest revision as of 21:27, 25 May 2020

Překlad

Slovensky: Sledovanie pohybu očí
Anglicky: Eye tracking
Německy: Eyetracking

Vymezení pojmu

Eyetracking je zobrazovací metoda využívaná k měření zaměření pohledu nebo pohybu očí, proto mluvíme o „očním sledování“. Jeho prostřednictvím lze jednoduše a velmi přesně změřit řidičovy oční reakce. Eyetracking postihuje dráhu pohledu, pohyb očí a délku fixace na jistém bodu. Měřením zjistíme, jak dlouhou dobu respondent sledoval určitou část stimulu, které prvky a do jaké míry ho zaujaly, ke kterým prvkům se vrátil, jaký byl postup prohlížení jednotlivých komponent stimulu a také jaká byla dráha pohledu (Rezler, 2010). Výstupem měření je tzv. gaze plot (mapa tras pohybu oka) a heatmap (tepelná mapa) zobrazující nejvíce viděná místa. Mapa tras pohybu oka je spletitá mapa bodů a tras, na kterých řidič pohledem strávil nějaký čas (fixace). Tepelná mapa zase zobrazuje nejvíce sledovaná místa za celou dobu sledování, místo s největší frekvencí fixace. Tepelná mapa vypadá jako barevná skvrna v odstínech zelené až červené; čím více fixací, tím červenější zobrazení. Tato mapa umožňuje i zobrazení více respondentů současně. Psychologie se pomocí eyetrackingu snaží popsat kognitivní procesy v závislosti na očním pozorování. Jeho využití je široké, ale je nutné zohlednit, že mezi tím, co člověk pozoruje, a na co myslí, může být rozdíl. Z toho důvodu se při využití této metody provádí také rozhovor týkající se zkoumané problematiky (Nielsen, 2009).

Přístroj, který je k eyetrackingu využíván, se nazývá eyetracker. Sledování probíhá v dnešní době již bezkontaktně. Samotný přístroj může být statický – připevněný na stole či monitoru, nebo naopak může být připevněn k hlavě testované osoby (Duchowski, 2007).

V rámci tématu bylo provedeno několik výzkumů. Chapman a Underwood (1998; in Duchowski, 2007) zkoumali zkušené i méně zkušené řidiče, jejichž úkolem bylo sledovat video s nebezpečnou situací. Zkušení řidiči měli mnohem kratší fixace než mladí nezkušení řidiči, což bylo vysvětleno potřebou většího času nutného ke zpracování vizuálních informací u mladých řidičů. Tito autoři také zjistili, že na rovné silnici fixace řidičů jsou zaměřené na bod před řidičem, kde se většinou objevují objekty, přičemž občas se řidič podívá do okolí silnice.

Recarte a Nunes (2000) zaznamenávali oční pohyby probandů při provádění dvou verbálních a dvou prostorově obrazových úkolů na dvou silnicích a dvou dálnicích. Zaujetí při řešení všech typů úkolů bylo shodné na všech cestách. Bylo však zjištěno, že ve srovnání s běžným řízením jsou fixace delší během prostorově obrazových úkolů. Klesal také počet letmých pohledů na tachometr a zrcátka.

Maltzová a Shinara (1999) se zaobírali vlivem věku na vizuální schopnosti řidiče. Řidiči prostřednictvím eyetrackeru sledovali nejdříve obrázek dopravní situace s číselným překrytím a poté dopravní scénu z pohledu řidiče; jejich úkolem bylo se do role řidiče vžít a adekvátně obraz pozorovat. Prostřednictvím eyetrackeru bylo zjištěno, že starší řidiči (62–80 let) měli statisticky významnější delší epizody vyhledávání s více fixacemi a kratšími sakádami .Sakády jsou velmi rychlé pohyby očí, při kterých dochází k přesunu fovea centralis do nového umístění. Sakadické pohyby jsou dobrovolné i reflexivní. Trvání sakád se pohybuje v rozsahu 10 až 100 ms. Sakády probíhají mezi jednotlivými fixacemi“ (Schořová, 2013, 39; in Duchowski, 2007).

Starší řidiči se navíc vraceli k jednotlivým oblastem. Z toho vyplynulo, že starší řidič potřebuje k získání stejných informací delší čas na vizuální vyhledávání než mladý řidič. Mladší řidiči (20–30 let) si obrázek prohlíželi rovnoměrněji. Průměrná doba trvání fixací se nelišila u obou skupin. Účastníci výzkumu měli všichni minimálně dva roky řidičské praxe. Na základě zmíněných informací lze zkonstatovat, že eyetracking má v oborudopravní psychologie opodstatněné místo a jeho vývoj a využití bude do budoucna vzrůstat, zejména při výzkumu distrakce.

Další související pojmy

Oční sledování.

Odkazy

Odkazy: Jacob, R. J. K., & Keith, S. K. Eye tracking in human-computer interaction and usability research: Ready to deliver the promises, Thufts University department of computer science. Medford: (nedat.). Získáno 10. listopadu z: http://www.cs.tufts.edu/~jacob/papers/ecem.pdf
Legget, D. (2010). A Brief History of Eye-Tracking, Design research, 1. Získáno 11. prosince z UX – booth : http://www.uxbooth.com/articles/a-brief-history-of-eye-tracking/
Smith, C. U. M. (2012). Elements of molecular neurobiology. Chichester: Wiley.