Difference between revisions of "Doprava"

From Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Jump to navigation Jump to search
 
(6 intermediate revisions by the same user not shown)
Line 1: Line 1:
 
== Překlad ==
 
== Překlad ==
 
Slovensky: Doprava<br>
 
Slovensky: Doprava<br>
 +
Anglicky: Transport, traffic<br>
 
Německy: Verkehr
 
Německy: Verkehr
  
 
== Vymezení pojmu ==
 
== Vymezení pojmu ==
 
Doprava představuje činnosti spojené s cílevědomým přemísťováním osob nebo věcí v nejrůznějších objemových, prostorových a časových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií (Zelený, 1995). Definovat dopravu lze však více způsoby. Jiná definice říká, že „doprava je záměrné a organizované přemísťování věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách“ (Nantl, 2013, 2). Ať už definujeme dopravu jakkoliv, její význam pro společnost je zřejmý. Během posledních desetiletí prochází doprava významným vývojem a stala se předmětem zájmu ekonomie, geografie, sociologie a v neposlední řadě také psychologie. Dopravní psychologie zkoumá například motivaci a preference účastníků dopravy, analyzuje postoje k jednotlivým typům dopravy, zaobírá se společenskými a osobními normami ve vztahu k dopravě, bere na vědomí environmentální souvislosti i vnímá problémy z dopravy plynoucí (Toušek, Kunc & Vystoupil, 2008). Ať už je člověk řidičem, nebo není, doprava ovlivňuje jeho každodenní život.<br>
 
Doprava představuje činnosti spojené s cílevědomým přemísťováním osob nebo věcí v nejrůznějších objemových, prostorových a časových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií (Zelený, 1995). Definovat dopravu lze však více způsoby. Jiná definice říká, že „doprava je záměrné a organizované přemísťování věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách“ (Nantl, 2013, 2). Ať už definujeme dopravu jakkoliv, její význam pro společnost je zřejmý. Během posledních desetiletí prochází doprava významným vývojem a stala se předmětem zájmu ekonomie, geografie, sociologie a v neposlední řadě také psychologie. Dopravní psychologie zkoumá například motivaci a preference účastníků dopravy, analyzuje postoje k jednotlivým typům dopravy, zaobírá se společenskými a osobními normami ve vztahu k dopravě, bere na vědomí environmentální souvislosti i vnímá problémy z dopravy plynoucí (Toušek, Kunc & Vystoupil, 2008). Ať už je člověk řidičem, nebo není, doprava ovlivňuje jeho každodenní život.<br>
 +
 
Doprava slouží k propojení funkčních složek území a odehrává se skrze dopravní infrastrukturu. Doprava se vyvíjela od počátku lidstva, od primitivní nákladní přepravy až k dnešní komfortní a rychlé přepravě nákladů a osob. Společnost je již řadu století na dopravě závislá, odvíjí se od ní její existence, rozvoj, kvalita a úroveň životního standardu. Energie je v systému dopravy spotřebovávána, sama o sobě nic doprava neprodukuje, avšak působí bezprostředně na udržitelný rozvoj území a společnosti. Významnou roli hraje její výkonnost, rychlost, spotřeba energie a v neposlední řadě je nutné zmínit taktéž vliv dopravy na životní prostředí (Nantl, 2013).<br>
 
Doprava slouží k propojení funkčních složek území a odehrává se skrze dopravní infrastrukturu. Doprava se vyvíjela od počátku lidstva, od primitivní nákladní přepravy až k dnešní komfortní a rychlé přepravě nákladů a osob. Společnost je již řadu století na dopravě závislá, odvíjí se od ní její existence, rozvoj, kvalita a úroveň životního standardu. Energie je v systému dopravy spotřebovávána, sama o sobě nic doprava neprodukuje, avšak působí bezprostředně na udržitelný rozvoj území a společnosti. Významnou roli hraje její výkonnost, rychlost, spotřeba energie a v neposlední řadě je nutné zmínit taktéž vliv dopravy na životní prostředí (Nantl, 2013).<br>
 +
 
Nejpřirozenějším pohybem člověka je pěší chůze, která je základním prvkem dopravy. Začíná a končí jí každá přeprava. Názor na výskyt chodců v rámci dopravy se průběhem času měnil. Bezpečné podmínky pro pohyb chodců jsou znakem vyspělé a kulturní společnosti. „Příznačné v tomto smyslu je  
 
Nejpřirozenějším pohybem člověka je pěší chůze, která je základním prvkem dopravy. Začíná a končí jí každá přeprava. Názor na výskyt chodců v rámci dopravy se průběhem času měnil. Bezpečné podmínky pro pohyb chodců jsou znakem vyspělé a kulturní společnosti. „Příznačné v tomto smyslu je  
 
základní heslo dopravní části územního plánu města Vídně (z roku 2003): „Každý Vídeňan je chodec.“ Tento přístup k chodcům, k jejich legitimním nárokům a právům prostupuje standardy v uspořádání dopravy ve městech a obcích ve všech vyspělých státech a na tuto skutečnost reagovala i novela českého zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (Nantl, 2013, C7-3).<br>
 
základní heslo dopravní části územního plánu města Vídně (z roku 2003): „Každý Vídeňan je chodec.“ Tento přístup k chodcům, k jejich legitimním nárokům a právům prostupuje standardy v uspořádání dopravy ve městech a obcích ve všech vyspělých státech a na tuto skutečnost reagovala i novela českého zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (Nantl, 2013, C7-3).<br>
 +
 
S rostoucím vývojem hospodářství začala narůstat vozidlová doprava, nejdříve tedy pomocí koňských povozů. S rozvojem dopravy se samozřejmě vyskytly první problémy. Na Elysejských polích v Paříži již v roce 1870 byla taková koncentrace vozidel (tehdy kočárů), která odpovídala současným poměrům v otázce hustoty provozu. Začátek 20. století je spjat s počátkem automobilové dopravy, která od té doby prošla nezadržitelným rozvojem. Ostatní dopravní prostředky a systémy postupem času automobily zastínily. Navíc v určitých specifických podmínkách, daných například geografickou polohou, je automobil nenahraditelným prvkem dopravy. Doprava prostřednictvím automobilu je součástí životního standardu. Nárůst koncentrace automobilů v druhé polovině minulého století vyvolává problémy, které lze řešit jen regulacemi, hlavně využitím veřejné hromadné dopravy osob i nákladů. Tyto systémy vznikaly už v předminulém století a časem se dostaly na současnou kvalitu, úroveň i adekvátní variabilitu, která odpovídá aktuální potřebě přepravy a spojení na úrovni obcí, regionů, měst, států a kontinentů. Došlo také k dosažení žádoucí variability ve využití pozemních, vzdušných i vodních cest. Vývoj dopravy po stránce kvality i kvantity je závislý na urbanizaci, ekonomice i rozvoji techniky, přičemž všechny tyto aspekty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Pokud se rozvíjí území, je nutné řešit otázku dopravy již v momentě zrodu tohoto plánu. Rozvoj urbanizace a dopravy se také odvíjí od stavu ekonomiky a vývoje techniky (Nantl, 2013).<br>
 
S rostoucím vývojem hospodářství začala narůstat vozidlová doprava, nejdříve tedy pomocí koňských povozů. S rozvojem dopravy se samozřejmě vyskytly první problémy. Na Elysejských polích v Paříži již v roce 1870 byla taková koncentrace vozidel (tehdy kočárů), která odpovídala současným poměrům v otázce hustoty provozu. Začátek 20. století je spjat s počátkem automobilové dopravy, která od té doby prošla nezadržitelným rozvojem. Ostatní dopravní prostředky a systémy postupem času automobily zastínily. Navíc v určitých specifických podmínkách, daných například geografickou polohou, je automobil nenahraditelným prvkem dopravy. Doprava prostřednictvím automobilu je součástí životního standardu. Nárůst koncentrace automobilů v druhé polovině minulého století vyvolává problémy, které lze řešit jen regulacemi, hlavně využitím veřejné hromadné dopravy osob i nákladů. Tyto systémy vznikaly už v předminulém století a časem se dostaly na současnou kvalitu, úroveň i adekvátní variabilitu, která odpovídá aktuální potřebě přepravy a spojení na úrovni obcí, regionů, měst, států a kontinentů. Došlo také k dosažení žádoucí variability ve využití pozemních, vzdušných i vodních cest. Vývoj dopravy po stránce kvality i kvantity je závislý na urbanizaci, ekonomice i rozvoji techniky, přičemž všechny tyto aspekty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Pokud se rozvíjí území, je nutné řešit otázku dopravy již v momentě zrodu tohoto plánu. Rozvoj urbanizace a dopravy se také odvíjí od stavu ekonomiky a vývoje techniky (Nantl, 2013).<br>
 +
 
Dopravu lze dělit na základě různých kritérií, přičemž jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí různým tempem. Klasifikace jednotlivých druhů dopravy (Foltýnová, 2009):  
 
Dopravu lze dělit na základě různých kritérií, přičemž jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí různým tempem. Klasifikace jednotlivých druhů dopravy (Foltýnová, 2009):  
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
 
!colspan="4"|Klasifikace druhů dopravy
 
!colspan="4"|Klasifikace druhů dopravy
 
|-
 
|-
|rowspan="7"|Dle prostoru, ve kterém je dopravní cesta
+
|rowspan="8"|Dle prostoru, ve kterém je dopravní cesta
|rowspan="3"|Pozemní
+
|rowspan="4"|Pozemní
 
|Silniční
 
|Silniční
 
|-
 
|-
Line 24: Line 29:
 
|Pěší
 
|Pěší
 
|-
 
|-
|Vodní
+
|rowspan="3"|Vodní
 +
|Vnitrozemská
 +
|-
 +
|Příbřežní
 +
|-
 +
|Námořní
 
|-
 
|-
 
|Letecká
 
|Letecká
 +
|-
 +
|rowspan="4"|Dle způsobu a předmětu dopravy
 +
|rowspan="2"|Osobní
 +
|Individuální
 +
|-
 +
|Hromadná
 +
|-
 +
|rowspan="2"|Nákladní
 +
|Veřejná
 +
|-
 +
|Na vlastní účet
 +
|-
 +
|rowspan="3"|Dle územního rozdělení přepravních potřeb
 +
|Městská, místní
 +
|-
 +
|Vnitrostátní, regionální
 +
|-
 +
|Mezinárodní
 +
|-
 +
|rowspan="3"|Dle vztahu cíle a zdroje dopravy vzhledem k danému území
 +
|Vnitřní
 +
|-
 +
|Vnější
 +
|-
 +
|Tranzitní
 
|}
 
|}
 +
 +
== Další související pojmy ==
 +
Bílá kniha dopravní politiky
 +
 +
== Odkazy ==
 +
Ministerstvo dopravy ČR.<br>
 +
Základní definice dopravní telematiky (2001).  Získáno 25. září z Laboratoř telematiky:  http://www.lt.fd.cvut.cz/its/rok_2001/definice.htm

Latest revision as of 21:06, 25 May 2020

Překlad

Slovensky: Doprava
Anglicky: Transport, traffic
Německy: Verkehr

Vymezení pojmu

Doprava představuje činnosti spojené s cílevědomým přemísťováním osob nebo věcí v nejrůznějších objemových, prostorových a časových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií (Zelený, 1995). Definovat dopravu lze však více způsoby. Jiná definice říká, že „doprava je záměrné a organizované přemísťování věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách“ (Nantl, 2013, 2). Ať už definujeme dopravu jakkoliv, její význam pro společnost je zřejmý. Během posledních desetiletí prochází doprava významným vývojem a stala se předmětem zájmu ekonomie, geografie, sociologie a v neposlední řadě také psychologie. Dopravní psychologie zkoumá například motivaci a preference účastníků dopravy, analyzuje postoje k jednotlivým typům dopravy, zaobírá se společenskými a osobními normami ve vztahu k dopravě, bere na vědomí environmentální souvislosti i vnímá problémy z dopravy plynoucí (Toušek, Kunc & Vystoupil, 2008). Ať už je člověk řidičem, nebo není, doprava ovlivňuje jeho každodenní život.

Doprava slouží k propojení funkčních složek území a odehrává se skrze dopravní infrastrukturu. Doprava se vyvíjela od počátku lidstva, od primitivní nákladní přepravy až k dnešní komfortní a rychlé přepravě nákladů a osob. Společnost je již řadu století na dopravě závislá, odvíjí se od ní její existence, rozvoj, kvalita a úroveň životního standardu. Energie je v systému dopravy spotřebovávána, sama o sobě nic doprava neprodukuje, avšak působí bezprostředně na udržitelný rozvoj území a společnosti. Významnou roli hraje její výkonnost, rychlost, spotřeba energie a v neposlední řadě je nutné zmínit taktéž vliv dopravy na životní prostředí (Nantl, 2013).

Nejpřirozenějším pohybem člověka je pěší chůze, která je základním prvkem dopravy. Začíná a končí jí každá přeprava. Názor na výskyt chodců v rámci dopravy se průběhem času měnil. Bezpečné podmínky pro pohyb chodců jsou znakem vyspělé a kulturní společnosti. „Příznačné v tomto smyslu je základní heslo dopravní části územního plánu města Vídně (z roku 2003): „Každý Vídeňan je chodec.“ Tento přístup k chodcům, k jejich legitimním nárokům a právům prostupuje standardy v uspořádání dopravy ve městech a obcích ve všech vyspělých státech a na tuto skutečnost reagovala i novela českého zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (Nantl, 2013, C7-3).

S rostoucím vývojem hospodářství začala narůstat vozidlová doprava, nejdříve tedy pomocí koňských povozů. S rozvojem dopravy se samozřejmě vyskytly první problémy. Na Elysejských polích v Paříži již v roce 1870 byla taková koncentrace vozidel (tehdy kočárů), která odpovídala současným poměrům v otázce hustoty provozu. Začátek 20. století je spjat s počátkem automobilové dopravy, která od té doby prošla nezadržitelným rozvojem. Ostatní dopravní prostředky a systémy postupem času automobily zastínily. Navíc v určitých specifických podmínkách, daných například geografickou polohou, je automobil nenahraditelným prvkem dopravy. Doprava prostřednictvím automobilu je součástí životního standardu. Nárůst koncentrace automobilů v druhé polovině minulého století vyvolává problémy, které lze řešit jen regulacemi, hlavně využitím veřejné hromadné dopravy osob i nákladů. Tyto systémy vznikaly už v předminulém století a časem se dostaly na současnou kvalitu, úroveň i adekvátní variabilitu, která odpovídá aktuální potřebě přepravy a spojení na úrovni obcí, regionů, měst, států a kontinentů. Došlo také k dosažení žádoucí variability ve využití pozemních, vzdušných i vodních cest. Vývoj dopravy po stránce kvality i kvantity je závislý na urbanizaci, ekonomice i rozvoji techniky, přičemž všechny tyto aspekty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Pokud se rozvíjí území, je nutné řešit otázku dopravy již v momentě zrodu tohoto plánu. Rozvoj urbanizace a dopravy se také odvíjí od stavu ekonomiky a vývoje techniky (Nantl, 2013).

Dopravu lze dělit na základě různých kritérií, přičemž jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí různým tempem. Klasifikace jednotlivých druhů dopravy (Foltýnová, 2009):

Klasifikace druhů dopravy
Dle prostoru, ve kterém je dopravní cesta Pozemní Silniční
Železniční
Nemotorová Cyklistická
Pěší
Vodní Vnitrozemská
Příbřežní
Námořní
Letecká
Dle způsobu a předmětu dopravy Osobní Individuální
Hromadná
Nákladní Veřejná
Na vlastní účet
Dle územního rozdělení přepravních potřeb Městská, místní
Vnitrostátní, regionální
Mezinárodní
Dle vztahu cíle a zdroje dopravy vzhledem k danému území Vnitřní
Vnější
Tranzitní

Další související pojmy

Bílá kniha dopravní politiky

Odkazy

Ministerstvo dopravy ČR.
Základní definice dopravní telematiky (2001). Získáno 25. září z Laboratoř telematiky: http://www.lt.fd.cvut.cz/its/rok_2001/definice.htm