Dopravní prostředí

Překlad

Slovensky: Dopravné prostredie
Anglicky: Traffic environment
Německy: Verkehrsumwelt

Vymezení pojmu

Dopravní prostředí je hlavní část základní trojice člověk – stroj – prostředí, která vytváří dopravní systém. Z psychologického hlediska je snahou vytvořit na pozemních komunikacích takové dopravní prostředí, které alespoň minimálním způsobem omezí chybné dopravní chování člověka a jeho následky. Úprava dopravního prostředí tedy může adekvátním způsobem snížit negativní důsledky takových chyb. Tvůrci tohoto dopravního prostředí tak nesou velkou odpovědnost za život jeho uživatelů.

• Více než jedna třetina dopravních nehod se koncentruje pouze na 3 % délky komunikační sítě – z toho důvodu jsou systematicky vyhledávány a odstraňovány nehodové lokality. K tomu slouží například rozbor nehodovosti a zjištění jejich příčin. Na základě těchto informací o nehodových lokalitách lze konstatovat, že dopravní prostředí by mělo být uspořádáno tak, aby odpovídalo očekáváním řidiče, které vychází z jeho předchozích zkušeností. Jestliže však realita neodpovídá jeho očekávání, ocitá se řidič v situaci, na kterou není psychicky připraven a pravděpodobnost nesprávného rozhodnutí vzrůstá. Proto by se při utváření dopravního prostředí měli jeho tvůrci vyvarovat všeho, co řidiči neočekávají. Důležitou roli hraje:Jednoznačnost, zřetelnost a kontrast vyznačování dopravních situací.Unifikace (stejné situace mají být vyznačovány stejně).Absence zbytečných pevných překážek (např. náhrada nebezpečných podpěr velkoplošných značek a reklam bezpečnějšími příhradovými konstrukcemi, odstraňování nevyhovujících stromů a alejí či dalších ohrožujících prvků.Používání vhodných bezpečnostních prvků a doplňků (dělicí ostrůvky různých typů, vysazené chodníkové plochy, dělicí pásy, apod.).Správné umístění, uspořádání a vybavení přechodů pro chodce.Optimalizace zastávek veřejné dopravy (volbou správného typu zastávky a její polohy).
  

Překvapivé je, že pro zlepšení dopravního prostředí a jeho bezpečnosti postačí i tzv. nízkorozpočtová opatření, při nichž není potřeba provádět rozsáhlé stavební úpravy. Je však nutné vždy při nich mít na vědomí, jak tyto úpravy budou působit a jaký budou mít vliv na účastníky silničního provozu.
Stavební opatření by měla směřovat pohled řidiče tam, kde je dána přednost v jízdě. Jestliže tomu tak není, riziko nehodovosti se zvyšuje. Mluvíme o tzv. zalomené přednosti:

caption

Zdroj obrázku: http://www.czrso.cz/clanky/bezpecne-dopravni-prostredi/#!prettyPhoto

Pro dopravní prostředí platí několik pravidel, která přispívají k bezpečnosti:

• „Volit vhodné šířkové uspořádání (šířka a systematika skladebných prvků).
• Zajistit jasné směrové a výškové vedení.
• Správné a zřetelné označovat zatáčky a u delších (resp. nepřehledných) oblouků i jejich průběh (zpravidla vodicími tabulemi). Varovat se prudkých změn směru a výšky.
• Dbát na dostatečné délky připojovacích a odpojovacích pruhů, zejména na dálnicích a rychlostních silnicích).Varovat se náhlých změn adhezních vlastností povrchu vozovky (např. přímý úsek drsnější než navazující směrový oblouk, přechody mezi živicí a kluzkou dlažbou. Zajistit odpovídající profil povrchu vozovky (absence vyjetých kolejí, které znemožňují odvodnění a nepříznivě působí na jízdu vozidel).Varovat se nezapuštěných konců ocelových svodidel (pro vozidlo agresivních).Varovat se užívání kombinace značky „Křižovatka s vedlejší silnicí“ v případě, kdy hlavní silnice mění směr doprava (značka psychologicky podporuje dojem přednosti ve směru přímém a hrozí kolize s vozidly zprava).Dbát na stabilitu uspořádání přednosti v rámci jedné komunikace (soulad skutečné a psychologické přednosti).Varovat se rozhledových překážek v rozhledových polích (někdy i zdánlivě malá dopravní značka může znamenat velký rozhledový deficit. Zajistit dostatečné rozhledové poměry pro řidiče dávajícího přednost ve vztahu k reálným rychlostem na hlavní pozemní komunikaci. Dbát na soulad skutečné a psychologické hranice křižovatky ve směru vedlejší komunikace (psychologická hranice může být dále a vozidla z vedlejší najíždějí do hlavní). Opakovat značku „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“ nad vozovkou tam, kde hrozí její přehlédnutí. Vyvarovat se jiných úhlů křížení než pravých (je to na úkor rozhledu).
• Průsečné křižovatky nahrazovat dvojicí stykových křižovatek tam, kde je to vhodné (počet kolizních bodů se zmenšuje a zjednodušují manévrování). Varovat se rozlehlých kolizních ploch křižovatek (dlouhá doba přejíždění napříč, nejasná dráha projíždějících vozidel, vysoké riziko konfliktu).Nebezpečné křížení nahrazovat méně nebezpečným připojováním (v praxi znamená převážně náhradu průsečných křižovatek malými okružními).
• Varovat se velkých středních trojúhelníkových ostrůvků na vedlejších větvích stykových křižovatek (pak se z jedné stykové křižovatky stávají tři s nepříznivými rozhledovými poměry, komplikovanou předností a velkým počtem kolizních bodů).
• Častou chybou je odsouvání přechodů od křižovatek – do míst, kde řidič přechod méně očekává a jede rychleji (bývá motivováno snahou o domnělé zvyšování kapacity)“ (Pokorný & Skládaný, 11. listopadu 2015, nedat.).
  

Systém dopravní prostředí – člověk – dopravní prostředek a jejich vzájemné vztahy jsou ústředním tématem dopravní psychologie (Šucha, 2013).

Další související pojmy

Dopravní okolí, dopravní okolnosti

Odkazy

BESIP