Difference between revisions of "Řidičský průkaz na zkoušku"
(Created page with "__TOC__ == Překlad == Slovensky: Vodičský preukaz na skúšku<br> Německy: Führerschein auf Probe == Vymezení pojmu == Řidičský průkaz na zkoušku je opatření pro...") |
|||
Line 2: | Line 2: | ||
== Překlad == | == Překlad == | ||
Slovensky: Vodičský preukaz na skúšku<br> | Slovensky: Vodičský preukaz na skúšku<br> | ||
+ | Anglicky: Provisional driving licence<br> | ||
Německy: Führerschein auf Probe | Německy: Führerschein auf Probe | ||
Latest revision as of 06:12, 26 May 2020
Překlad
Slovensky: Vodičský preukaz na skúšku
Anglicky: Provisional driving licence
Německy: Führerschein auf Probe
Vymezení pojmu
Řidičský průkaz na zkoušku je opatření pro začínající řidiče v rámci dvoufázové (či vícefázové) přípravy jako nadstavba na výuku a výcvik nových řidičů v autoškole. Řidičský průkaz na zkoušku je tak druhý (nebo další) stupeň výuky a výcviku v období obvykle od 3 do 6 měsíců po úspěšném absolvování AŠ (CDV, 2011). Toto opatření je vždy jasně legislativně ohraničeno a pro řidiče s tímto oprávněním platí přísnější limity. Pokud takový řidič spáchá vybraný (vážný) přestupek, je mu uložena povinná účast na doškolovacím kurzu (rehabilitačním programu) a prodloužení zkušební doby obvykle na dvojnásobek nebo přichází rovnou řidičské oprávnění (CDV, 2011). Doškolovací kurz má pak charakter spíše psychologického působení k dodržování pravidel než standardní výuky v autoškole. Smysl řidičského průkazu na zkoušku je podpora mladých, začínajících řidičů, protože to je skupina nejnebezpečnějších účastníků dopravy (BESIP, 2015). Mladí řidiči jsou nejrizikovější skupina, jelikož dlouhodobě vykazují nejvíce a nejčastěji rizikové chování (Jonah, 1990; Rhodes & Pivik, 2011), zejména pod vlivem vrstevníků (Gulliver & Begg, 2007). Mladí řidiči obecně vnímají rizikové chování jako méně nebezpečné (Deery, 1999; Rhodes & Pivik, 2011), což vychází z přeceňování vlastních schopností a velkého sebevědomí (Deery, 1999). To pak má za následek jejich vysokou míru nehodovosti (Chipman et al., 1993; OECD, 2006), což nadále zhoršují kurzy a nácviky řidičských dovedností v extrémních situacích jako součást vzdělávání řidičů, což je zejména v případě mladých řidičů kontraproduktivní opatření (Katila et al., 2004; OECD, 2006).Nezkušenost je u těchto řidičů významný faktor přispívající k jejich vysoké nehodovosti i úmrtnosti (Trick et al., 2004), proto je nutné jim pomoci v prvních letech řidičské praxe získat tuto zkušenost v co nejbezpečnějších podmínkách. Vysoké riziko nehody s časem rychle klesá a dostává se na výrazně nižší hodnoty po několika měsících až roce (Gregersen et al., 2000), zejména v oblasti zaviněných nehod a vážných porušení předpisů (Feng & Donmez, 2013). Proto bývá toto opatření implementováno obvykle na dva roky. Významný vliv nezkušenosti na nehodovost je v literatuře poměrně dobře popsán (viz např. Trick et al., 2004), přičemž se u mladých řidičů k nezkušenosti přidávají také další faktory jako kognitivní přetížení (Patten et al., 2006) a podceňování jednoduchých situací vedoucí k delším reakčním časům (Makishita & Matsunaga, 2008), což jsou aspekty, které se v období řidičského průkazu na zkoušku dají rychle zlepšit.
Odkazy
eTesty – autoškola: zkoušky uchazečů o řidičské oprávnění: http://etesty.mdcr.cz
Observatoř bezpečnosti silničního provozu: http://www.czrso.cz/