Křižování proudů různých módů dopravy

Překlad

Slovensky): Križovanie prúdov rôznych módú dopravy
Anglicky: Crossing of traffic flows of various modes of transport
Německy: Sich kreuzende unterschiedliche Verkehrsmodi

Vymezení pojmu

Křižování proudů různých módů dopravy je riziková situace pro všechny účastníky silničního provozu. Dominantní úlohu hrají v tomto křížení právě řidiči motorových vozidel, kterých je nejvíce a mají vozidla, která mohou způsobit největší škody. S tím souvisí problematika safety in numbers. Ta tvrdí že čím více je určitý mód dopravy zastoupený, tím je bezpečnější, jak ukazuje tzv. Smeedův zákon (Smeed, 1949). Pokud je cyklistů na jednom místě málo, tak řidič vozidla jako účastník provozu v dominantním modu dopravy neočekává, že tam cyklista bude, a snadněji jej přehlídne. A naopak, pokud řidič motorového vozidla výskyt cyklisty očekává, snáze si jej povšimne. Vše souvisí s psychologickým pojmem úroveň aspirace. Jedná se o to, co jedinci doufají, že se uskuteční. V ohrožení jsou chodci a cyklisti, kteří nemají k dispozici ochranu a pohybují se v dopravním prostoru bez jakéhokoliv prvku zábrany během kolize. Téměř 2/3 fatálních nehod cyklistů se stávají při omezení rychlosti v obci a mimo obec na křižovatkách. Je to kvůli většímu počtu konfliktních míst mezi různými módy dopravy, které jsou na křižovatkách na rozdíl od úseků silnic. Dvakrát více fatálních nehod cyklistů se stane na křižovatkách s nejvyšší omezenou rychlostí 50 km/hod než s nejvyšší omezenou rychlostí 90 km/hod; důsledkem tohoto faktu lze vysvětlit větší počet nehod v obcích a ve městech (SWOV, 2010). Je to proto, že jde zde více potenciálních konfliktních bodů. Většina z těchto nehod je způsobena střetem s motorovým vozidlem. V Holandsku probíhal mezi lety 2007–2009 výzkum (Braimaister, Bijleveld, Bos & Kars, v přípravě) o počtu fatálních nehod mezi cyklisty. V obcích se stalo celkem 53 % ze všech fatálních nehod, kde byli zahrnuti cyklisti. Na křižovatkách z toho bylo 35 % a na silničních úsecích 17 %. To plyne z faktu, že ve městech jezdí více cyklistů než na silničních úsecích. Mimo obce, kde je nejvyšší povolená rychlost 80 km/hod, bylo z celkového počtu nehod za účasti cyklistů 25 %. Z nich 16 % bylo na křižovatkách a 9 % na úsecích silnic. Jednou z možností, jak změnit křižování více módů dopravy, kde figurují chodci, jsou 1) fyzické zábrany. Nejsou-li umístěny správným způsobem, může dojít ke vzniku mnohem nebezpečnější situace, kdy chodci zábrany obcházejí. Druhou možností je 2) sdílený prostor mezi řidiči dopravních vozidel a chodci, který je vytvořen dle předpokladů o chování člověka v dopravě a o bezpečnosti na silnicích. Při něm vznikají nové příležitosti, které dovolují, aby byla doprava integrována do komplexu neformálních sociálních úmluv ve veřejném prostoru bez ztráty bezpečí, mobility či přístupnosti. Výhoda sdíleného prostoru je v tom, že si uživatelé silničního provozu plně uvědomují ostatní uživatele, cyklisty a chodce. Řidiči motorových vozidel předpokládají, že na určitém místě budou chodci, a proto na ně berou větší ohledy.

Plně oddělený prostor pro cyklisty je preferovaný u distribučních silnic. Distribuční silnicí se rozumí silnice sloužící ke spojování dálnic a příjezdových cest. Samostatný pruh pro cyklisty je odděluje od motorových vozidel a chrání je před velkými rozdíly v rychlostech mezi účastníky dopravního provozu. Oddělené prostory zvyšují bezpečnost na křižovatkách. Na druhou stranu Elkiv (2004) upozornil na to, že oddělený pruh pro cyklisty způsobuje adaptaci chování řidičů na to, že jim cyklisté nezasahují do jejich jízdního pruhu, a tím se zvyšuje rychlost řidičů ostatních vozidel. Aby se zvýšila bezpečnost na křižovatkách, využívá se ostrůvek pro přecházení nebo rozšířené samostatné pruhy pro cyklisty. Ostrov pro přecházení chodců a cyklistů přes cestu je místo, kde se mohou zastavit. Situace rozšíření pruhů pro cyklisty v rámci křižovatek je bezpečnější v tom, že cyklisté nejsou tolik ovlivněni okolní dopravou. Pro zjišťování podkladů pro modelování dopravních módů se používá pozorování a dotazování. Pozorování modelů dopravních proudů se děje bez vědomí pozorovaného, patří do něj dopravní průzkumy (sčítání) na silnici a ve veřejné dopravě a snímání počtu nastupujících a vystupujících cestujících. Dotazování tkví v aktivní spolupráci dotazovaného v terénu. Zahrnuje dopravní průzkumy v terénu, telefonické dotazování, internetové dotazování a cestovní deníky. Čím vyšší je hustota provozu na křížení pozemních komunikací s železničními přejezdy, tím relativně nižší jsou náklady na zřízení zabezpečeného nebo mimoúrovňového křížení silnice s tratí. Zaměření na bezpečnost účastníků silničního provozu vede především k víceúrovňové separaci vozovek. Klíčovými elementy v městské dopravě jsou křižovatky se signalizačním zařízením. Předpokladem pro vytvoření víceúrovňového systému dopravy je plynulá cirkulace chodců.

Z vizuálního hlediska může být při křížení železnice a vozovky omezení, které brání řidičům ve výhledu na vlak. Hu et al. (2010) přinesli jeden z prvních výzkumů křižování silnice a železnice, kdy bylo analyzováno 592 křížení. Bezpečnost na takovýchto místech křižování je zajišťována inženýrskými pracemi, edukací a vynucováním. Silný efekt mají inženýrské práce, jako je instalování aktivních varovných zařízení. Edukační aktivity hrají také důležitou roli při zlepšení bezpečnosti. Vynucovací prvky, jako umístění kamer na přejezdy a křižovatky, taktéž pomáhají ke zvyšování bezpečnosti. Proces vytvoření víceúrovňových křižovatek je drahý a zejména ve městech je také spojen s problémem přístupu a problémy s hlučností a vizuální zábrany.

Další související pojmy

Víceúrovňová separace, vozovky, železniční přejezdy.

Odkazy

http://www.ecf.com/wp-content/uploads/ECF_FACTSHEET4_V3_cterree_SafetyNumb.pdf