Letecká doprava

Překlad

Slovensky: Letecká doprava
Německy: Flugverkehr

Vymezení pojmu

Letecká doprava využívá atmosféru nad zemským povrchem, a i když u některých lidí přetrvávají obavy z létání, je tato doprava na dlouhé vzdálenosti nejbezpečnější a nejrychlejší. K základním prvkům leteckého systému patří letadlo a letecká dopravní cesta. Ta dále zahrnuje letecké služby, letiště a určitou vymezenou část vzdušného prostoru. Navazujícími prvky jsou navigační služby, letečtí dopravci a regulační systém. Prostřednictvím letecké dopravy lze přepravovat cestující, zboží i poštu za úplatu dle směrnic IATA a všeobecných podmínek. Dělení letecké dopravy lze vést z různých hledisek, například na pravidelnou a nepravidelnou, vnitrostátní a mezinárodní. Podle účelu rozlišujeme leteckou činnost prováděnou pro potřeby státu a státní správy, pro vlastní potřebu zahrnující činnost podnikatelskou nebo prováděnou dle zvláštních předpisů, rozlišujeme také rekreační a sportovní létání bez účelu zisku, letecké veřejné vystoupení a soutěže. Pokud letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu, tak hovoříme o letecké práci (Průša, 2007).

Psycholog v letecké dopravě se uplatní v tzv. letecké psychologii. Jedná se o obor aplikované psychologie, jehož účelem je rozvoj speciálních metod pro psychologický výběr vhodných kandidátů v letectví, tvorbu speciálních preventivních, výcvikových programů bezpečnosti týkající se jak leteckého, tak pozemního leteckého personálu. Letecký psycholog se podílí na vyšetřování a objasňování leteckých nehod z pohledu lidských faktorů. Na základě toho navrhuje adekvátní systémová a ergonomická opatření. Psychologickým vyšetřením prochází veškerý letecký personál, řídící letového provozu a další exponované profese s cílem posouzení jejich způsobilosti k dané činnosti (Ústav leteckého zdravotnictví, 25. března 2015).Uchazeči do funkcí vojenského leteckého personálu musí podle § 2 vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 282/1999 projít vstupní lékařskou prohlídkou, během níž „při klinickopsychologickém vyšetření je nutno vyloučit především afektivní, neurotické, osobnostní a organické duševní poruchy, posoudit dovednosti a senzomotorické regulace. Cílené psychologické vyšetření se mimo jiné provádí také ve věkových skupinách 25, 30, 33, 36, 39 let a nad 40 let věku.“

V leteckém systému působí na člověka dle Edwarse a Hawkinse (in Šulc, 2014, 13) několik faktorů, které znázorňují v modelu „SHELL“:

caption

Základní komponenty modelu jsou:

Symbol	Anglicky	Česky
S	Software	Programy
H	Hardware	Stroj
E	Environment	Prostředí
L	Liveware	Lidé	̠-	L	Liveware	Člověk-operátor

Člověk-operátor jako centrum modelu je nejpružnějším i nejkritičtějším prvkem leteckého systému. Letecká doprava musí respektovat ústřední pozici člověka a zároveň brát v potaz omezení jeho výkonnosti ve stresu a standardních podmínkách. Člověk disponuje určitou kvalitou psychických funkcí, jeho výkon je ovlivněn jeho osobností, morálními kvalitami apod., nestává se ale stále výkonnější, dokonalejší a rychlejší jako stroje. V rámci modelu hovoříme také o lidech, kteří jsou na obvodu modelu, kde vytváří v systému sociální a interakční prostředí. To je ovlivněno vztahy, skupinovou soudržností, strukturou organizace apod. Mezi další podstatné prvky modelu řadíme prostředí zahrnující například umístění operačního letiště a počasí, které leteckou dopravu taktéž ovlivňuje. Hardwarem rozumíme stroj – letadlo s jeho konstrukčními a technologickými vlastnostmi. Posledním zmíněným prvkem v tabulce je software neboli programy, které zahrnují zákony, vyhlášky, předpisy, směrnice, pokyny, nařízení, výuku a výcvik.

Na piloty jsou kladeny vysoké nárokyco do připravenosti, výkonnosti, praktických dovedností i speciálních schopností. Pilot je zodpovědný nejen za svěřenou techniku, ale za životy ostatních lidí. Z toho důvodu prochází piloti náročným výběrem a výcvikem (pokud se jedná o vojenské piloty, musí absolvovat studijní program „Vojenský pilot“ Univerzity Obrany v Brně) (Ministerstvo obrany, 2010).

Během letu pilot vykonává velký počet operací, což na něj klade vysoké nároky nejen v oblasti kognice, ale i osobnostních vlastností – temperamentu, charakteru (Šulc, 2004). Tendence k prožívání úzkosti v napjatých situacích by měla být u pilota nižší než u běžné populace a zároveň by měla být vyšší schopnost využití seberegulace, rozumové kapacity a schopnost dosažení cíle. Pilot musí skloubit analytické myšlení s kreativním, být soběstačný při řešení problémů, schopný se poučit z vlastních chyb a být ochotný se celoživotně vzdělávat a zdokonalovat. Musí také umět se rychle orientovat ve velkém množství informací (Kubálek, 1984).

Gelbert (2008, 236) definuje kognitivní a osobnostní vlastnosti pilota následovně: