Dozor nad dodržováním pravidel silničního provozu

Překlad

Slovensky: Dozor nad dodržiavaním pravidiel cestnej premávky
Anglicky: Supervising compliance with road traffic regulations
Německy: Überwachung der Einhaltung der Verkehrsvorschriften

Vymezení pojmu

Dozor nad dodržováním pravidel silničního provozu je jedním z prostředků ovlivňování chování řidičů. Část řidičů by bez hrozby odhalení a sankcí předpisy nedodržovala, respektive dodržovala méně. Jedná se tak zejména o policejní dozor, tedy odhalování přestupků a stíhání viníků. K tomu je primárně určena složka dopravní služby Policie ČR, na tuto činnost mohou být ale v případě potřeby nasazeny také ostatní složky policie (CDV, 2007). Dozor je úzce provázán s dopravním právem a jeho vymahatelností. Hlavním cílem dozoru je motivace účastníků silničního provozu k dodržování předpisů, přičemž by měl plnit také preventivní funkci. Dozor je jedna z nutných složek systému dopravní bezpečnosti, jelikož má bezprostřední vliv na vývoj počtu nehod a jejich následků (v závislosti na jeho intenzitě a kvalitě). Zároveň potřeba ovlivňování chování účastníků provozu prostřednictvím strachu z trestu implikuje, že systémy managementu dopravy selhávají, zejména v oblasti prevence a výchovy.

Dozor se primárně zaměřuje na zvyšování bezpečnosti odstrašením účastníků dopravního provozu prostřednictvím hrozby odhalení a trestu (obecná úroveň) a prostřednictvím sankcí pro ty, kteří byli chyceni a usvědčeni (specifická úroveň). Jeho účinnost je závislá na vnímání sankcí v populaci řidičů. Přičemž jako nejdůležitější se jeví jistota trestu (Vito, Maahs & Holmes, 2006), zatímco zvyšování samotné tvrdosti trestu přináší jen malou redukci v rizikovém chování jednotlivců (Mann et al., 1991) i malou změnu v chování populace (Elvik & Christensen, 2006; Watson, 2015). Tvrdost sankcí je účinný faktor v případě, když je vnímaná jistota přichycení a potrestání jako vysoká (Briscoe, 2004; Carnis & Blais, 2013; Watson, 2015). U dopravních recidivistů je však vnímaná jistota přichycení a potrestání velmi nízká (proto mají tvrdé sankce na tuto skupinu malý vliv). V případě vlivu rychlosti potrestání nepanuje v rámci výzkumných studií shoda, lze ji ovšem považovat za méně důležitý faktor než jistota odhalení (Fildes & Lee, 1993; Kalleberg, 2008; Nagin & Pogarsky, 2001). Rychlost trestu byla považována za důležitý faktor v minulosti, zhruba od vydání kriminologické knihy On Crimes and Punishments od Cesara Beccarii z 18. století do druhé poloviny 20. století. V rámci soudobého výzkumu se však ukazuje, že toto je příznačné spíše pro zvířata, nikoliv pro člověka, který si spojí trest s činem i po delší době.

Celkově lze konstatovat, že pokud je jistota trestu vysoká, trest přijde rychle a je přiměřeně tvrdý, tak dojde k měřitelnému snížení rizikového chování. A to jak specifického (u konkrétního člověka), tak obecného (u celé populace). Diskurz tvrdých sankcí pravidelně se vynořující v rámci společenské či politické debaty nemá v dopravněpsychologické či kriminologické literatuře opodstatnění. Navíc u tvrdých sankcí, například v podobě uvěznění, můžeme sledovat řadu doprovodných negativních jevů. Například negativní efekt na budoucí příležitosti v podobě vzdělávání a zaměstnatelnosti; na nejbližší okolí pachatele; na vztahy a vztahové zázemí a na reputaci v podobě stigmatu trestance. Také administrativní zátěž a výdaje tvrdých sankcí spojených dopravní trestnou činností nepřiměřeně zatěžují justiční systém (Dant, 2004). Proto se v rámci moderního práva aplikuje více efektivní princip restorativní justice a prevence. V tomto pojetí důležitější než samotný trest je prevence trestných činů a návrat eventuálních pachatelů do systému, usnadnění rozhodnutí převzít odpovědnost za své činy a napravit škody.

Další související pojmy

Represe, sankce za dopravní přestupky.

Odkazy

CDV 2013. Popularizace výsledků dopravního výzkumu. E-learningové materiály ke kurzu bezpečnosti Centra dopravního výzkumu. http://elearning-popularizace.cdvinfo.cz/Elearning/lectures/
Cesare Beccaria, On Crimes and Punishments, trans. by Henry Palolucci (Indianapolis: Bobbs-Merrill, 1963), 87-88.