Doprava

From Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Revision as of 16:36, 28 April 2020 by Bokto00 (talk | contribs)
Jump to navigation Jump to search

Překlad

Slovensky: Doprava
Německy: Verkehr

Vymezení pojmu

Doprava představuje činnosti spojené s cílevědomým přemísťováním osob nebo věcí v nejrůznějších objemových, prostorových a časových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií (Zelený, 1995). Definovat dopravu lze však více způsoby. Jiná definice říká, že „doprava je záměrné a organizované přemísťování věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách“ (Nantl, 2013, 2). Ať už definujeme dopravu jakkoliv, její význam pro společnost je zřejmý. Během posledních desetiletí prochází doprava významným vývojem a stala se předmětem zájmu ekonomie, geografie, sociologie a v neposlední řadě také psychologie. Dopravní psychologie zkoumá například motivaci a preference účastníků dopravy, analyzuje postoje k jednotlivým typům dopravy, zaobírá se společenskými a osobními normami ve vztahu k dopravě, bere na vědomí environmentální souvislosti i vnímá problémy z dopravy plynoucí (Toušek, Kunc & Vystoupil, 2008). Ať už je člověk řidičem, nebo není, doprava ovlivňuje jeho každodenní život.
Doprava slouží k propojení funkčních složek území a odehrává se skrze dopravní infrastrukturu. Doprava se vyvíjela od počátku lidstva, od primitivní nákladní přepravy až k dnešní komfortní a rychlé přepravě nákladů a osob. Společnost je již řadu století na dopravě závislá, odvíjí se od ní její existence, rozvoj, kvalita a úroveň životního standardu. Energie je v systému dopravy spotřebovávána, sama o sobě nic doprava neprodukuje, avšak působí bezprostředně na udržitelný rozvoj území a společnosti. Významnou roli hraje její výkonnost, rychlost, spotřeba energie a v neposlední řadě je nutné zmínit taktéž vliv dopravy na životní prostředí (Nantl, 2013).
Nejpřirozenějším pohybem člověka je pěší chůze, která je základním prvkem dopravy. Začíná a končí jí každá přeprava. Názor na výskyt chodců v rámci dopravy se průběhem času měnil. Bezpečné podmínky pro pohyb chodců jsou znakem vyspělé a kulturní společnosti. „Příznačné v tomto smyslu je základní heslo dopravní části územního plánu města Vídně (z roku 2003): „Každý Vídeňan je chodec.“ Tento přístup k chodcům, k jejich legitimním nárokům a právům prostupuje standardy v uspořádání dopravy ve městech a obcích ve všech vyspělých státech a na tuto skutečnost reagovala i novela českého zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) (Nantl, 2013, C7-3).
S rostoucím vývojem hospodářství začala narůstat vozidlová doprava, nejdříve tedy pomocí koňských povozů. S rozvojem dopravy se samozřejmě vyskytly první problémy. Na Elysejských polích v Paříži již v roce 1870 byla taková koncentrace vozidel (tehdy kočárů), která odpovídala současným poměrům v otázce hustoty provozu. Začátek 20. století je spjat s počátkem automobilové dopravy, která od té doby prošla nezadržitelným rozvojem. Ostatní dopravní prostředky a systémy postupem času automobily zastínily. Navíc v určitých specifických podmínkách, daných například geografickou polohou, je automobil nenahraditelným prvkem dopravy. Doprava prostřednictvím automobilu je součástí životního standardu. Nárůst koncentrace automobilů v druhé polovině minulého století vyvolává problémy, které lze řešit jen regulacemi, hlavně využitím veřejné hromadné dopravy osob i nákladů. Tyto systémy vznikaly už v předminulém století a časem se dostaly na současnou kvalitu, úroveň i adekvátní variabilitu, která odpovídá aktuální potřebě přepravy a spojení na úrovni obcí, regionů, měst, států a kontinentů. Došlo také k dosažení žádoucí variability ve využití pozemních, vzdušných i vodních cest. Vývoj dopravy po stránce kvality i kvantity je závislý na urbanizaci, ekonomice i rozvoji techniky, přičemž všechny tyto aspekty spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Pokud se rozvíjí území, je nutné řešit otázku dopravy již v momentě zrodu tohoto plánu. Rozvoj urbanizace a dopravy se také odvíjí od stavu ekonomiky a vývoje techniky (Nantl, 2013).
Dopravu lze dělit na základě různých kritérií, přičemž jednotlivé druhy dopravy se vyvíjí různým tempem. Klasifikace jednotlivých druhů dopravy (Foltýnová, 2009):

Klasifikace druhů dopravy
Dle prostoru, ve kterém je dopravní cesta Pozemní Silniční
Železniční
Nemotorová Cyklistická
Pěší
Vodní Vnitrozemská
Příbřežní
Námořní
Letecká