Bílá kniha dopravní bezpečnosti EU
Překlad
Slovensky: Biela kniha bezpečnosti dopravy EÚ Německy: EU Weißbuch zur Verkehrssicherheit
Vymezení pojmu
Bílá kniha je dokument, který představuje evropskou politiku v oblasti dopravy pro určité časové období. Je součástí dalších evropských strategických dokumentů. První Bílá kniha vznikla v roce 1992 – Bílá kniha Komise o budoucím vývoji společné dopravní politiky. Jejím hlavním bodem bylo otevření dopravního trhu (Komise evropského společenství, 2001).
Zatím poslední je pro časové období 2012–2020, s výhledem na rok 2050. Na tento dokument navazuje Politika transevropských dopravních sítí (TEN-T), která je hlavním nástrojem rozvoje dopravní infrastruktury pro dálkové přepravní proudy a jejím cílem je podpora jednotného evropského trhu. Bílá kniha je cestou k dopravnímu systému, který je konkurenceschopný, efektivní a v rámci evropského prostoru jednotný. K dosažení tohoto cíle postihuje 40 konkrétních iniciativ. Hlavním cílem je výrazně snížit závislost Evropy na ropě z dovozu, snížit o 60 procent do roku 2050 uhlíkové emise, přestat ve městech využívat konvenční pohon, v rámci letecké dopravy využívat 40 % nízkouhlíkových paliv a ve vodní dopravě snížit emise o 40 %. Těchto cílů chce dokument dosáhnout prostřednictvím několika opatření. Prvním je zavádění alternativních energií, účinnějších motorů a optimalizace dopravních a přepravních procesů prostřednictvím aplikací systémů ITS ve všech druzích dopravy. Dálšími prostředky jsou zvýšení podílu přepravených osob v rámci železniční dopravy a přesun většího počtu cestujících z letecké dopravy do železniční při cestách na vzdálenosti do 1000 km, čímž by se letecké dopravě zvětšil prostor pro dálkové lety. A na závěr chce dosáhnout výše zmíněných bodů také tím, že přesune 50 % přepravy nákladů na dlouhé a střední vzdálenosti ze silniční dopravy na železniční a vodní (Dopravní politika ČR, 2013).
Bílá kniha již několikrát v minulosti nastiňovala základní strategické vize, jež by měly být naplněny v oblasti dopravy na evropském kontinentě. Bílá kniha z roku 2001 směřovala k opatřením vedoucím k ochraně cestujících napříč všemi druhy dopravy (Rehnová, 2012). V tomto roce si Evropská komise dala za cíl zredukovat počet usmrcených osob na pozemních komunikacích z více než 40 000 (statistika roku 2000) na polovinu daného počtu v roce 2010. „Evropská unie musí v průběhu následujících 10 let pokračovat v ambiciózních cílích redukce počtů úmrtí na komunikacích na polovinu integrovanou činností. Bere v úvahu lidské a technické faktory, projektované na vytvoření transevropské sítě jako bezpečnější sítě“ (Bílá kniha, 2001, 55). Přesto zodpovědnost za přijetí opatření k redukci počtu úmrtí na komunikacích na polovinu do roku 2010 postihla hlavně národní a místní orgány, Evropská unie musela též přispět k tomuto cíli nejen prostřednictvím výměny správní praxe, ale i prostřednictvím aktivit na dvou úrovních: harmonizací pokut a podporou nových technik zlepšení silniční bezpečnosti. Česká republika se k této iniciativě přidala v roce 2004 vyhlášením Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, kde svůj cíl dle kritérií stanovených EU stanovila na snížení počtu usmrcených osob na polovinu roku 2002, což bylo 650 osob. Dnes již lze konstatovat, že tento cíl nebyl naplněn – počet usmrcených osob za rok 2010 činil 753 (Bílá kniha, 2001). Strategie do roku 2020 počítá opět se snížením o 50 %, a to nejen na poli úmrtí, ale také u vážných zranění.
Bílá kniha z roku 2011 upozorňovala na nutnou motivaci občanů k přecházení z individuální dopravy na hromadnou. V souladu s novou Bílou knihou se budoucí rozvoj musí opírat o několik oblastí. K jejímu naplnění však nejsou důležité jen evropské instituce a státy, ale svou podstatnou roli a zodpovědnost hrají především regiony a jejich autority, to samé platí pro města a obce. Svůj nepostradatelný vliv má také podnikatelský sektor, sociální partneři a samozřejmě aktivity jednotlivých občanů (Dopravní politika ČR, 2013). K naplnění vytyčených cílů by měla přispět svou činností i dopravní psychologie.
Odkazy
Společný evropský referenční rámec
Evropská strategie pro alternativní energie
Manifest elektromobility
Smart Cities
Politika územního rozvoje ČR
Strategie regionálního rozvoje pro období 2014–2020
Strategický rámec udržitelného rozvoje
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti