Výzkumné designy
Překlad
Slovensky: Dizajn vyskumu
Německy: Forschungsdesigns
Vymezení pojmu
Výzkumný design (projekt, plán) je předem vytvořený plán výzkumu, který je nutné závazně dodržet (jeho nedodržení či chyba může způsobit selhání výzkumu (Vymětal, 2004). Dle Marschalla (1998, in Kučera, 2013, 182) výzkumný design je „popis vlastností (rysů, konstruktů a symbolů), které ve výzkumu figurují. Představuje zejména bližší charakterizaci výzkumné strategie – tj. popis sběru dat, způsobu jejich zpracování (analýzy), časový rozvrh výzkumu či využití zdrojů“. Výzkumný design v rámci kvalitativní i kvantitativní strategie sestává z několika obdobných kroků:
- „Formulace výzkumných otázek a stanovení cílů výzkumu.
- Volba zkoumaných osob a místa výzkumu.
- Sběr a analýza dat.
- Interpretace dat.
- Výzkumná zpráva a publikace výsledků“ (Vymětal, 2004, 134–135).
Vymětal (2004, 136) pak uvádí přehledně charakteristiky kvalitativní a kvantitativní výzkumné strategie:
OBR8ZEK
Výzkumné designy lze dělit dle různých kritérií. Ferjenčik (2000) dle typu nezávisle proměnných rozlišuje jednoduché (basic design) a multivariační (multivariate design) výzkumné plány.
Jednoduchý výzkumný plán lze dále rozčlenit na několik podtypů dle přiřazování subjektů experimentálním podmínkám. Prvním je mezisubjektový výzkumný plán (between-subjects design), v němž je každá osoba podrobena jen jedné úrovni nezávisle proměnné. To znamená, že například jedna skupina osob bude vystavena spánkové deprivaci při řízení vozidla, zatímco druhá skupina nikoliv, a poté se výsledná reakce zmíněných skupin porovná. Skupiny nazýváme jako experimentální (vystavena podnětu) a kontrolní (nevystavena podnětu). Dále je důležité v tomto plánu obě skupiny co nejvíce zrovnocennit (např. náhodným výběrem). Mezisubjektový výzkumný plán je obvykle užíván u větších vzorků zkoumaných osob, s čímž souvisí rovněž snaha vyhnout se vlivu proměnných s vysokou mírou (individuální) variability (Ferjenčik, 2000).
Dalším podtypem je vnitrosubjektový design (within-subject design). V tomto designu je každá osoba podrobena více úrovním nezávisle proměnné (plná expozice, částečná expozice, bez expozice), což znamená, že jedna a táž skupina osob by ve výše zmíněném příkladu byla sledována při řízení bez spánkové deprivace i též se spánkovou deprivací. Není tedy potřeba kontrolní skupinu. Tento design je však ovlivněn přenosem zkušeností z jedné situace na druhou, učením i vlivem pořadí úrovní. Díky tomu je zde využíváno tzv. vyvažování (counterbalancing) – neboli eliminace vlivu pořadí. Toho lze docílit kompletním nebo nekompletním vnitrosubjektovým plánem (Ferjenčik, 2000).
Pokud dojde ke smíšení mezisubjektového a vnitrosubjektového modelu, tak hovoříme o tzv. smíšeném plánu (mixed design). Ferjenčik (2000) dále rozlišuje výzkumné plány v rámci experimentu, kvaziexperimentu a neexperimentálních výzkumných plánů, v kterých dále dělí typy designu na orientační výzkum, korelační studii, diferenciační přehled, vývojové přehledy (průřezový přehled a longitudinální výzkum) a případové studie, tzv. kazuistiky.
Další související pojmy
Výzkumný plán, výzkumný projekt.
Odkazy
Wahlberg, A. (2012). Driver behaviour and Accident Research Methodology: Unresolved Problems. Farnham: Ashgate.