Silniční doprava

Překlad

Slovensky: Cestná doprava Německy: Straßenverkehr

Vymezení pojmu

Silniční doprava je tím druhem dopravy, který probíhá za použití dopravních prostředků (osobních automobilů, autobusů, motocyklů, trolejbusů, nákladních automobilů…) po pozemních komunikacích (dálnicích, silnicích, místních komunikacích, účelových komunikacích) nebo zpevněných cestách. Je využívána k přepravě jak osob, tak nákladů. Nevýhodou této dopravy je její finanční a energetická náročnost a zátěž pro prostředí, jelikož produkuje vysoké množství emisí. Dlouhodobě je individuální silniční doprava neudržitelný způsob dopravy a bude muset být nahrazena jinými formami. Na druhou stranu je velmi flexibilní, rychlá a umožňuje člověku dostat se tam, kam by se například hromadnou silniční dopravou nedostal. Z těchto důvodů je společensky velmi žádaná.

Silniční dopravu lze členit na hromadnou (veřejnou × neveřejnou) a nehromadnou (veřejná – taxi × neveřejná – motorismus). Při použití prostředků hromadné silniční dopravy je důležité zamezit nebo alespoň minimalizovat kontakt nastupujících a vystupujících s okolním provozem, aby byla zachována bezpečnost všech účastníků silničního provozu. Silniční doprava je dlouhodobě jednou z hlavních příčin úmrtí a zranění v naší společnosti a ztráty z dopravních nehod se každoročně pohybují mezi 40 a 50 miliardami korun.

Podstatnou součástí dnešní společnosti by měla být výchova v silniční dopravě, což je jedna z působností dopravní psychologie. „Psychologické poznatky mohou být použity při ovlivňování změn postojů v oblasti silniční dopravy. Přitom si musíme uvědomit, že i tady platí určité zákony učení. Je třeba přitažlivého opakování, avšak v promyšleném výchovném programu, nikoli v nepřiměřeném množství a v nevhodných souvislostech. Dále tu platí, že čím dříve se ovlivní postoje, tím jsou trvalejší, a proto je tak důležité začínat s dopravní výchovou již v předškolním věku. Avšak ani ovlivňování postojů dospělých nelze opomíjet zejména v souvislosti s jejich novými zkušenostmi“ (Štikar, 2006, 107).

S rozvojem silniční dopravy se zvyšují nároky kladené na řidiče, který musí ovládat vozidlo a registrovat velké množství informací. Dochází ke konfliktu mezi lidskými možnostmi a technikou, která se neustále vyvíjí. Vozidla se zdokonalují, silniční síť se rozrůstá, vznikají nové úseky pozemních komunikací a v neposlední řadě vzrůstá hustota provozu. S rozvojem dopravy v druhé polovině dvacátého století se ukázala potřeba regulovat práci osádek v silniční dopravě. Hlavně omezit dobu řízení, zajistit určitou dobu odpočinku a těmito opatřeními vést k lepší bezpečnosti provozu. Při řízení je organismus jednostranně zatěžován, což vede k poklesu pozornosti, výkonnosti i rychlejšímu nástupu únavy. Unavený řidič je nebezpečný sobě i ostatním. Důsledky únavy, možných nehod a jejich následků netřeba zmiňovat. „V průběhu let se zároveň ukázalo, že zařazování přestávek a odpočinku nelze nechat pouze na vůli řidičů. Většinou jsou pod vlivem dalších faktorů, které na jejich práci působí: jde především o časový stres a nutnost být včas na určeném místě, zvýšená odpovědnost za náklad nebo za přepravované osoby, často nepravidelná pracovní doba, konfliktní dopravní situaci apod“ (Buďa, 2011, 7). Viz též AETR – Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (Šucha, 2013).

Další související pojmy

Silniční provoz.

Odkazy

Jednotný systém dopravních informací pro ČR: www.dopravniinfo.cz
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkající se silniční dopravy.
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (Dohoda AETR).
Vyhláška č. 109/1976 Sb., o některých opatřeních k provádění Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (Dohoda AETR).
Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a její přílohy A a B.