Vodní doprava
Překlad
Slovensky: Vodná doprava
Německy: Schiffsverkehr
Vymezení pojmu
Vodní doprava je „druh dopravy, který je zajišťován plavbou po vodních tocích (zejména řekách), umělých i přírodních jezerech, mořích, oceánech i umělých plavebních kanálech a průplavech, a to na vodní hladině nebo pod hladinou“ (Wikipedia, 5. 5. 2015). Patří sem také plavidla na vzduchovém polštáři, tedy vznášedla, která se pohybují nad vodní hladinou. Vodní dopravní prostředky a další řiditelné plovoucí objekty jsou souhrnně označovány jako plavidla. Nejčastěji bývá plavidlem loď, ale zahrnujeme sem zde také např. vory nebo ponorky. Vodní dopravu můžeme rozčlenit na námořní a vnitrozemskou, kterou dále členíme na říční a jezerní. Vnitrozemská vodní doprava slouží pro dopravu nákladů, které se rychle nekazí, nevyžadují rychlý převoz a jedná se o střední a velké vzdálenosti. Přeprava osob má zde pouze okrajový význam. Větší důležitost má v rozvojových zemích. Avšak také v některých vyspělých státech v poslední době narůstá rozvoj pravidelné veřejné dopravy. Vodní doprava může být také dělená na osobní či nákladní, linkovou (pravidelnou) nebo příležitostnou (nepravidelnou).
Zvláštním druhem jsou přívozy, které slouží k přepravě napříč vodním tokem. Obdobně je tomu tak při překonávání kratší vzdálenosti přes průliv, řeky v jejím ústí nebo při přepravě na blízký ostrov, zde již hovoříme o trajektu. Vodní doprava může být i součástí systému městské dopravy nebo integrovaného dopravního systému. V Čechách má dávnou tradici již od středověku, zejména na Vltavě, voroplavba, která slouží k přepravě vytěženého dřeva po vodě. Stavba přehrad a regulace vodních toků tento způsob dopravy však omezuje. V dnešní době je vodní doprava provozována zejména na řekách Labe a Vltava (Wikipedia, 5. 5. 2015).
Jako vždy při řízení dopravního prostředku, i zde hraje svou podstatnou roli lidský faktor. Pro to, aby se člověk mohl plavit českými i zahraničními vodami, musí splnit tzv. kapitánské zkoušky. Ty se dělí do několika skupin dle rozsahu oprávnění a toho, která instituce průkaz vydává.
„Průkazy způsobilosti k vedení námořní jachty jsou vydávané Námořním úřadem ČR v těchto rozsazích oprávnění:
a) Průkaz s oprávněním A zahrnuje námořní plavbu jachty bez omezení plavby.
b) Průkaz s oprávněním B zahrnuje námořní plavbu jachty s omezením plavby do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřežní linie.
c) Průkaz s oprávněním C zahrnuje námořní plavbu jachty o maximální délce do 16 m s omezením plavby do 20 námořních mil od pobřežní linie, pokud síla větru nepřesáhne 6 stupňů Beaufortovy stupnice.“ Jejich platnost je celosvětová.
Dalším typem je Průkaz vůdce malého plavidla (VMP), který vydává státní plavební správa a je používán zejména pro vnitrozemskou plavbu. „Držitele opravňuje k vedení plavidel nad 4 kW výkonu motoru a do 20 m délky. Dále je možné ho rozšířit i o možnost vedení plachetnic a příbřežní plavbu. Platí v zemích, které přistoupily k mezinárodním úmluvám o jejich uznávání.“Ke zdravotní způsobilosti vůdce plavidla, člena posádky plavidla se vyjadřuje lékař, zda je daný jedinec zdravotně způsobilý k vedení či obsluze plavidel (Seawolf, 25. března 2015).
Vodní doprava slouží také k přepravě nákladů, i nebezpečných, na což se vztahuje příslušná legislativa (Ministerstvo dopravy ČR, 24. března 2015). Činnost psychologa v této oblasti spadá do kategorie psychologie práce a organizace, může se realizovat v rámci výběru a výcviku vhodných kandidátů, profesionálních posádek, může pracovat s posádkami lodi, sleduje kontinuálně psychický stav dopravních dispečerů a dalšího personálu, uplatní se v rámci HR procesů. Vzhledem k tomu, že posádka lodi se skládá z kapitána, strojníka, lodníka a dalších osob dle velikosti lodě, je důležitá i interakce a komunikace mezi zmíněnými osobami, proto také lze nalézt i odborné přednášky na téma psychologie kapitána, které by měly vést k připravenosti kapitána řešit různé typy problémů. (Yachtcharter, 24. května 2015).
Další související pojmy
Námořní doprava.
Odkazy
Námořní úřad ČR
Státní plavební správa
ARGO
ELWIS
Boatracks