Styl jízdy

Překlad

Slovensky: Štýl jazdy
Německy: Fahrstil

Vymezení pojmu

Styl jízdy závisí na řidičově věku, zdravotním a psychickém stavu, řidičské zkušenosti, vlastnostech vozidla a vozovky.

Existuje mnoho různých klasifikací řidičů z hlediska jejich stylu jízdy. Jednu z klasifikačních teorií vytvořil S. W. Quenault (in Štikar, Hoskovec & Štikarová, 2003); dělí řidiče podle stylu jízdy do čtyř skupin, a to řidiče bezpečné, nerozvážné, disociačně aktivní a disociačně pasivní.

Bezpeční řidiči jezdí předvídatelně, nedopouštějí se nezvyklých manévrů, nevyskytují se u nich skoronehody, přestupky ani trestné činy. Při řízení plně využívají funkce zrcátek, častěji se nechají předjet, než aby sami předjížděli. Vykazují dobrou schopnost předvídat chování ostatních účastníků provozu.

Nerozvážní řidiči se dopouštějí neočekávaných a nezvyklých manévrů, vykazují vyšší dopravní nehodovost. Pochybení se dopouštějí převážně při předjíždění. Zrcátka používají stejně často jako bezpeční řidiči, ale nepoužívají je vždy, kdy by to bylo žádoucí.

Disociační aktivní řidiči při jízdě vykonávají nezvyklé manévry, zrcátka používají minimálně. Vykazují vysoký počet skoronehod. Jejich styl jízdy je nepředvídatelný a netrpělivý, častěji předjíždějí než jsou sami předjížděni.

Disociačně pasivní řidiči jsou pětkrát častěji předjížděni, než aby sami předjížděli. Jejich styl jízdy vykazuje nezvyklé manévry, časté skoronehody, zrcátka takřka nepoužívají, při řízení jsou neteční nebo netrpěliví. Chovají se rigidně bez ohledu na aktuální situaci a vhodnost svého chování. Ve své jízdě jsou jakoby odtrženi od dopravy. Obtížně si uvědomují změny v dopravní situaci. Chybí jim předvídavost. Vykazují špatný úsudek. Díky tomu se snadno a často dostávají do konfliktních situací.

Autorem další klasifikace je McGuire (in Štikar, Hoskovec & Štikarová, 2003); dělí řidiče do šesti skupin. V první skupině jsou řidiči, kteří jsou dobře přizpůsobeni, jen zřídka jsou vyvedeni z míry, a když je potká něco nečekaného, snadno se vzpamatují. Zpravidla jezdí bez nehod, neporušují dopravní předpisy. Při řízení jsou vyrovnaní a výkonní. Jejich dopravní chování je odpovědné, respektují pravidla silničního provozu. Jsou dobrými a bezpečnými řidiči.

Ve druhé skupině se nacházejí řidiči, kteří mají duševní problémy, ale jsou společensky zodpovědní. Dobře se ovládají, v dopravním prostředí se chovají zodpovědně, dodržují dopravní předpisy. Jejich styl jízdy je bezpečný. Ačkoli mohou procházet osobními problémy, při řízení se soustředí na jízdu.

Třetí skupinu tvoří řidiči, kteří mají duševní problémy, společensky jsou zodpovědní, ale čas od času bývají vyvedeni z míry. V takové týdny či měsíce mohou zavinit dopravní přestupky nebo nehody. Při řízení nejsou schopni plně kontrolovat své chování. Jejich výkon při jízdě je kolísavý a je závislý na aktuálním duševním stavu. Pokud se takový řidič cítí v pořádku, jezdí bezpečně. Pokud prožívá krizi, jezdí riskantně.

Do čtvrté skupiny řadíme řidiče, kteří jsou společensky odpovědní, ale mají duševní problémy a nedokážou se plně kontrolovat. Díky tomu vykazují zvýšený počet dopravních přestupků a nehod.

Řidiči páté skupiny vykazují tendenci k nespolečenskému a asociálnímu chování. Opakovaně porušují dopravní předpisy, jsou častými pachateli dopravních nehod. Nemají smysl pro čestnost, jsou egocentričtí, chladní a necitelní a jejich styl jízdy je bezohledný.

Poslední skupinu tvoří řidiči se závažnými tělesnými či duševními problémy, například epileptici, diabetici a těžce duševně nemocní lidé. Jejich běžné i řidičské chování je nepředvídatelné a značně kolísá od bezpečného po krajně rizikové.

Styl jízdy také můžeme dělit na bezpečný a rizikový. Bezpečný styl jízdy je takový, při kterém řidič dodržuje pravidla provozu na pozemních komunikacích, je ohleduplný, předvídavý, pozorně sleduje dopravní situaci, všímá si potenciálních rizik, rychle a správně reaguje na kritické situace, jezdí defenzivně, gentlemansky a v souladu s etickými standardy.

Pro rizikový styl jízdy je typická nepřiměřená rychlost jízdy, vyhledávání nebezpečných situací, agresivní způsob jízdy, lehkomyslné, netolerantní, nepřátelské, impulzivní, individualistické, nezodpovědné, nespokojené a nepřizpůsobivé chování a přílišné sebeprosazování.

Dále můžeme odlišovat labilní a stabilní styl řízení. Labilní styl řízení je proměnlivý, řidič se hůře soustředí, špatně se přizpůsobuje stále se měnícím podmínkám. Jízda je neklidná, kolísavá, odráží řidičovo vnitřní napětí. Řidič přecitlivěle reaguje i na slabé podněty. Pro stabilní styl řízení je typická rovnováha a harmonie. Jízda je plynulá, předvídavá a srozumitelná (Havlík, 2005).

Z hlediska dodržování pravidel silničního provozu dělíme styl řízení na přizpůsobivý a nepřizpůsobivý. Přizpůsobivý styl jízdy je charakterizován dodržováním pravidel provozu na pozemních komunikacích a všech dalších požadavků, které na řidiče klade konkrétní dopravní situace. Nepřizpůsobivý styl jízdy se projevuje zkratkovými či prodlouženými reakcemi řidiče, reakcemi, které souvisí se signálem, který řidič očekával a nepřišel nebo který se objevil v jiné podobě (Kobliha & Tošner, 1980).

Hoskovec, Pour & Štikar (1981) rozlišují čtyři typy řidičů. Jsou to skupinoví řidiči, užitkoví řidiči, technici a řidiči nedbale razantní. Skupinoví řidiči využívají dopravního prostředku k posílení sociálních kontaktů. Rádi jezdí v kolektivu, individuální jízda je nezajímá. Užitkoví řidiči využívají dopravní prostředek k dosažení svých cílů, např. k cestám do zaměstnání nebo za zábavou. Je jim jedno, jedou-li sami, či ve skupině. Pro techniky je vozidlo pokusným objektem, na kterém stále něco vylepšují. Testují si tím své ambice v technickém směru. Nedbale razantní řidiči jezdí rychle, rádi ukazují, že jsou lepší a silnější, při řízení se předvádějí.

Další související pojmy

Styl řízení, typologie řízení, typologie řidičů, charakter jízdy.

Odkazy

http://www.gpsdozor.cz/sledovani-nakladnich-aut/
http://www.sumavanet.cz/cpp/user/2015/a_vz_kom.pdf