Formulář pro zpracování hesla do slovníku dopravní psychologie
Překlad
Slovensky: Dopravná výchova (0–6, 6–18)
Německy: Verkehrserziehung (0–6, 6–18)
Vymezení pojmu
Dopravní výchova je druh výchovy a vzdělávání, který je zaměřen primárně na zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu. Postupem času se koncept dopravní výchovy rozšiřoval, takže se v současné době jedná také o výchovu k bezpečné mobilitě, jejíž součástí je bezpečné používání hromadné dopravy a volba dopravního módu. Probíhá zejména v mateřských a základních školách a od září 2013 to je povinná (prostřednictvím školních vzdělávacích programů) součást výuky na všech základních školách v ČR, a to na prvním i druhém stupni. Její realizace vychází systémově z praktického hlediska, jelikož cílovou skupinu dětí lze, na rozdíl od řidičů, snadno dosáhnout. Učíme tak děti přizpůsobení se dopravnímu provozu místo toho, aby tomu bylo naopak, tedy aby dopravní systém respektoval potřeby všech účastníků provozu. Výhodou dopravní výchovy na školách je její sekundární dopad, jelikož hraje významnou roli při budování hodnotového žebříčku dětí a mladých lidí a má potenciál ovlivnit postoje všech budoucích účastníků silničního provozu. Konkrétní náplň dopravní výchovy probíhá ve čtyřech oblastech (CDV 2011):
- Výchova k mobilitě jako výchova k bezpečnosti (zprostředkování bezpečného chování v reálném světě).
- Výchova k mobilitě jako sociální výchova (vytváření povědomí pro slabší účastníky provozu a rozvíjení empatie, ochoty pomáhat druhým, odpovědnosti, ohleduplnosti, partnerského chování).Výchova k mobilitě jako výchova k ochraně životního prostředí (má děti upozornit na ekologické problémy silničního provozu a vychovávat je k ohleduplnosti k životnímu prostředí).Výchova k mobilitě jako zdravotní výchova (má pomoci poznávat faktory ohrožující zdraví a navrhovat opatření pro jejich zmírnění, např. volbou odpovídajícího způsobu dopravy při cestě do školy).
Do poslední oblasti spadá také výuka první pomoci. Ta je velmi důležitou součástí, jelikož nejčastější příčina smrti ve věkové kategorii do 25 let je dopravní nehoda. Účinnou první pomoc jsou schopny poskytovat děti již od 6 let.
V mateřské škole je dopravní výchova realizována v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání v oblasti Dítě a svět.
Na 1. stupni základní školy je dopravní výchova zahrnuta ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, v tematickém okruhu Místo, kde žijeme.
Na 2. stupni ZŠ obsahují prvky dopravní výchovy vzdělávací oblasti Člověk a společnost a Člověk a zdraví.Na prvním stupni základní školy je nejvýznamnější prvek dopravní výchovy získání průkazu mladého cyklisty v rámci čtvrté nebo páté třídy. Na druhém stupni se děti účastní dopravního provozu více samostatně, přičemž nejvýznamnější předěl je 15. rok, kdy mohou začít řídit malé motocykly a malé automobily (tzv. auta pro patnáctileté). Škola tak poskytuje základ přípravy pro tento přechod. Dopravní výchovu ale nelze nechávat jen na škole, podstatná část probíhá v rámci rodiny, a to neformálním způsobem. Už odmalička se děti učí, jestli překračování pravidel či agresivní a násilné projevy za volantem jsou „běžné trampoty spojené s dopravou“, nebo něco nepatřičného (James & Nahl, 2001). Chování v dopravě je druhem habituálního chování, které si osvojí děti od doby, kdy z autosedačky sledují svět. Děti si internalizují modely chování rodičů a jiných významných osob již od velmi útlého věku a zahrnují je do svého budoucího portfolia chování. Proto je zaměření na děti i v neformální rovině klíčovou součástí dopravní výchovy. Za tímto účelem pak v současné době existují kvalitní vzdělávací materiály nejen pro školy, ale také pro rodiče.
Další související pojmy
Dopravní vzdělávání, rámcové vzdělávací programy, neformální dopravní výchova, výchova k bezpečné mobilitě.
Odkazy
www.dopravnialarm.cz
http://www.ibesip.cz/cz/dopravni-vychova