Prevence v dopravě (primární, sekundární, terciární)
Překlad
Slovensky: Prevencia (primárne, sekundárne, terciárne) v doprave
Německy: Verkehrsprävention (primär, sekundär, tertiär)
Vymezení pojmu
Na prevenci můžeme nahlížet jako na soubor intervencí, jejichž cílem je zamezit či snížit výskyt a šíření rizikového chování (Petrusek, 1996). V dopravě má prevence jiný charakter, jelikož se prevence obecně týká obvykle chování poškozujícího samotné uživatele (závislosti, záškoláctví), zatímco v dopravě se jedná o chování primárně ohrožující ostatní účastníky dopravního provozu. Dále zatímco například u závislostí má rizikové chování postupný vývoj, v dopravě se jedná o jednotlivé události (nehody), jejichž důsledky pak nelze zmírňovat pomocí terciární prevence v klasickém smyslu.
Podstatou primární prevence je předcházení vzniku rizikového chování u osob, u kterých se ještě rizikového chování nevyskytlo (Miovský et al., 2010). Hlavní cílovou populací pro primární prevenci v dopravě jsou tak studenti středních (ale i základních) škol a autoškol. Prevence se zaměřuje na zdravé aspirace, vnitřní motivaci dodržovat pravidla a na eliminaci rizikových faktorů a návyků pomocí kampaní, vzdělávání a osvěty.
U sekundární prevence se jedná o předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování u osob, které jsou rizikových chováním ohroženi (Zábranský, 2003). Například předcházení řízení pod vlivem alkoholu a drog či vzniku a rozvoji kombinace pití a řízení jako pravidelného chování. Důležitá je snaha předejít nežádoucí progresi a vzniku návyku. Základem je včasná diagnostika rizikového užívání alkoholu a drog či odhalení potenciálních pachatelů a jejich terapie. V rámci sekundární prevence se používají různé nástroje a opatření pro ty, kteří začali vykazovat rizikové chování (časté pokuty či body). Jedná se například o opatření v podobě kurzů bezpečné jízdy, defenzivní jízdy či rehabilitačních programů dle povahy rizikového chování jedince. Opatření se provádí poté, co vzniklo rizikové chování, ale pokud možno před tím, než došlo k jeho negativním dopadům (dopravní nehoda).Cílem terciární prevence je předcházení zdravotním nebo sociálním potížím v důsledku rizikového chování. Např. předcházení vážnému nebo trvalému zdravotnímu nebo sociálnímu poškození v souvislosti s užíváním drog v kombinaci s řízením. Terciární prevence se snaží zabránit opakování negativního chování, tedy zejména trestných činů a přestupků. Je zaměřena například na osoby propouštěné z výkonu trestu. Terciární prevence je zaměřena na osoby, které nejsou schopny či ochotny se rizikového chování vzdát. Cílem je tedy realizace specifické intervence a opatření, které zabrání dalšímu rizikovému chování. Například u řidičů, kteří dosáhli plného počtu bodů, nebo řidičů ve výkonu trestu odnětí svobody může být terciární prevence naplňována pomocí intervenčních či rehabilitačních programů, zaměřených na snížení pravděpodobnosti recidivy.
Rozdíl mezi sekundární a terciární prevencí v dopravě je nejasný, protože nejde o klasickou nemoc nebo závislostní chování. Projevuje se například v různém přístupu v rámci rehabilitačních programů pro řidiče k těm jedincům, kteří páchali trestnou činnost v dopravě, ale nezažili důsledky v podobě nehody (např. byli přistiženi při řízení pod vlivem alkoholu) a těmi jedinci, u nichž rizikové chování vyústilo v nehodu. V praxi nicméně může jít o osoby se stejným profilem chování, přičemž ti první byly „zachyceni“ dříve, než jejich jednání vyústilo v negativní důsledky (dopravní nehoda).