GADGET model
Překlad
Slovensky: GADGET model
Anglicky: GADGET model
Německy: GADGET-Matrix
Vymezení pojmu
GADGET je evropský výzkumný projekt, v rámci něhož vznikl GDE model (Goals for Driver Education – Cíle pro vzdělávání řidičů). Jeho prvotním účelem bylo zkvalitnění rehabilitace a vzdělávání řidičů, stal se však základním teoretickým podkladem pro uvažování v dopravní psychologii (Hatakka, Keskinen, Gregersen, Glad & Hernetkoski, 2002; in Zámečník, 2013). Tento model zahrnuje jak atributy týkající se vozidla a provozu, tak „vyšší“ úrovně, jako je životní styl nebo plánování trasy.
V rámci tohoto hierarchicky uspořádaného modelu je základním předpokladem, že vyšší úroveň řídí a předurčuje chování nižší úrovně. Tyto úrovně jsou na sobě navzájem závislé a propojené. Jakákoliv změna v rámci jedné úrovně ovlivní i ostatní, nižší i vyšší, úrovně.
Úroveň 1: Ovládání vozidla.
Úroveň 2: Zvládnutí dopravních situací.
Úroveň 3: Cíle a kontext řízení.
Úroveň 4: Cíle a dovednosti pro život (Hatakka et al., 2002).
Nejvyšší struktury v modelu jsou označeny jako úroveň 3 a 4; popisují celkový přístup k životu (životní styl), hodnoty, normy, postoje, motivace, a to jak na obecnější úrovni (4), tak na úrovni dopravně specifické (3). Ve srovnání s ostatními úrovněmi jsou stabilnější a principiální, z pohledu bezpečnosti tedy nejdůležitější. Rozdíl mezi úrovněmi (nižší dvě, tj. 1. a 2., a vyšší dvě, tj. 3. a 4.) je v distinkci mezi vůlí a schopnostmi. Jedna věc je, co řidič umí a může udělat. Druhá je pak, zda to chce udělat. V konečném důsledku nezáleží tolik na tom, kolik znalostí řidič má, ale jestli a jakým způsobem je používá (Hatakka et al., 2002).
Ovládání vozidla (úroveň 1) je vzhledem k bezpečnosti dopravního provozu nutným předpokladem. Jedná se o komplex interakcí mezi řidičem vozidla a automobilem; zahrnuje znalost brzdění, rozjezdu, řazení převodových stupňů u manuální převodovky, použití pásů, udržení vozidla na silnici pod kontrolou apod. Jestliže má člověk tyto aktivity zautomatizovány (probíhají tedy na nevědomé úrovni), je jeho mentální kapacita uvolněna pro další nutné procesy, kterými jsou rozhodování a vnímání dopravní situace. Veškeré postoje a přesvědčení z nejvyšší úrovně jsou k ničemu, pokud člověk neumí ovládat automobil. Neschopnost ovládat automobil může vést k chybnému sešlápnutí pedálů, např. plynu místo spojky, a následně ke kolizi (Hatakka et al., 2002).
K bezpečnému řízení přispívá také zvládnutí vozidla v konkrétních dopravních situacích (Úúoveň 2). Tato schopnost se odvíjí jak od zkušeností, tak od aspektů vyplývajících z vyšších úrovní. Dopravní situace se neustále mění a řidič musí vzhledem k těmto změnám předvídat a přizpůsobit svou jízdu. Do této úrovně také řadíme znalost pravidel silničního provozu, interakce mezi účastníky silničního provozu a vnímání rizika.
Úroveň 3 (cíle a kontext řízení) pohlíží na automobil jako na nástroj nutný pro splnění požadavku každodenního života. V rámci této úrovně se rozhoduje, kdo by měl řídit (a zvláště v jakém stavu – otázka stresu, únavy, alkoholu u řidiče), kdy (zda pojede ve dne či v noci) a s kým, což se opět dotýká bezpečnosti silničního provozu. Nejde jen o jízdní kontext, ale také o samotnou motivaci k jízdě, což přímo ovlivňují dovednosti a postoje (úroveň 4). Různé typy a kontexty řízení vedou k jiné míře rizika a k jiným nárokům na samotného řidiče. Styl řízení může být výsledkem vědomého rozhodnutí, zvyku nebo podvědomého jednání. Důležitým faktorem je společenský kontext jízdy – mladý řidič s potřebou se předvést (úroveň 4) překročí rychlost při jízdě s vrstevníky. I když byl zmíněn negativní příklad, nelze opomenout, že sociální tlak může mít i pozitivní vliv na chování řidičů.
Cíle a dovednosti pro život (úroveň 4) postihují cíle a motivy člověka, které se však v různých životních etapách mění. Tato úroveň přistupuje k vozidlu jako k prostředku, který slouží k dosažení našich životních cílů. Předpokladem je, že životní styl, osobnost a každodenní život ovlivňují přístup člověka k řízení a chování v provozu. Podstatnou roli na této úrovni hraje sebeovládání, sociální zázemí, věk, pohlaví, příslušnost ke skupině, životní styl a další aspekty, jež ovlivňují motivy, postoje, chování a volby. Je patrné, že zmíněné motivy souvisí se společností a kulturou, ve které žijeme. Některé texty proto postihují i pátou úroveň jako kulturní a společenské vlivy, ta však nikdy nepřevyšuje úroveň 4. Příkladem této úrovně je například všeobecný postoj k alkoholu, zatímco na nižších úrovních se jedná třeba o ovlivnění alkoholem (Hatakka et al., 2002).
Další související pojmy
GADGET-matrix.
Odkazy
Bartl, G., Assailly, J., P., Chatenet, F., Hatakka, M., Keskinen, E., & Willmes-Lenz, G. (2002). EU-Project.
"ANDREA": Analysis of driver rehabilitation programmes. Kuratorium für Verkehrssicherheit KfV, Institut für Verkehrspsychologie. Získáno 10. prosince 2004
z http://www.kfv.at/fileadmin/webcontent/Publikationen_englisch/ANDREA-FinalReport.pdf.