Brzdná reakce řidiče

Překlad

Slovensky: Brzdná reakcie vodiča
Anglicky: Driver’s braking response
Německy: Bremsreaktion des Fahrers

Vymezení pojmu

Dojde-li na silnici k nečekané události, reakce řidiče se projeví až s časovou prodlevou. První zpoždění má na svědomí řidič – než je schopen zareagovat, uplyne určitá doba, které říkáme reakční čas. Je to období od prvního vjemu nenadálé situace po uvedení v činnost brzdového systému. Na řidičově reakci se podílí optická reakční doba (kdy řidič situaci uvidí), psychická reakce řidiče (kdy si ji uvědomí, vyhodnotí a rozhodne se, co udělat) a svalová reakce (kdy dojde k provedení pohybu, kterým ovládne vozidlo) (Bradáč, 1997).

Na rychlosti reakcí řidiče se podílí především jeho aktuální psychický stav, ostražitost, reakční doba, temperament, zkušenost, řidičské schopnosti, povahové a osobní vlastnosti, znalost prostředí, schopnost předvídat vznik rizikové situace, schopnost vyhodnotit způsob reakce, únava, důležitou roli hraje i věk a fyzická kondice.

Celková reakční doba řidiče se průměrně pohybuje mezi 0,37 a 1,49 s. Průměrná doba od zjištění nebezpečné situace po začátek brždění činí 0,83 s, u mužů je zhruba o 0,1–0,2 s kratší než u žen. Doba optické reakce se pohybuje v rozmezí 0–0,7 s. Roli hraje také denní doba. Zatímco během dne 95 % řidičů zareaguje průměrně za 0,9 s, v noci potom za 1,2–1,4 s. Reakce na očekávanou překážku trvá 1,0–1,15 s, při neočekávané situaci 0,3–1,5 s. Přitom detekce a identifikace potenciálního nebezpečí činí 0,036–0,161 s (Prochovski et al., 2008).

Reakční čas řidiče znatelně prodlužuje telefonování či zaujatý rozhovor se spolujezdcem (reakční čas se prodlouží o 0,3–0,4 s při změně světelné signalizace či při vkročení chodce do silnice a až o 0,6 s při reakci na neočekávanou situaci). Také pohled na rádio či GPS navigaci prodlouží reakci o 1–1,5 s (Ciepka, et al., 2012).

Za mírné zpoždění reakce vozidla může brzdový systém. K určité prodlevě brzd dojde mezi okamžikem sešlápnutí brzdového pedálu a sevřením čelistí brzd (zhruba 0,03–0,06 s). A potom ještě čekáme na náběh plného brzdného účinku (0,07–0,55 s). Za průměrnou reakční dobu je považována jedna sekunda, v závislosti na okolních podmínkách to bývá 0,88–2,04 s. Nejpozději za dvě vteřiny by mělo zareagovat 98 % řidičů. Proto bylo ustanoveno poměrně rozšířené pravidlo „dvou vteřin.“ Za dvě vteřiny urazí vozidlo nezanedbatelnou vzdálenost. Při rychlosti 130 km/h ujedete zhruba 72 m, což je délka asi 18 vozidel (Burg & Moser, 2007).

Rychlost reakcí ovlivňuje i dopravní prostředí, zejména potom charakter dopravní situace, klimatické podmínky, směr jízdy, hlučnost, množství podnětů a míra denního světla či oslnění.

Další související pojmy

Brzdná reakce, reakční čas, brzdná dráha.

Odkazy

Semela, M. (2012). Analýza silničních nehod I. Brno: Vysoké učení technické.
http://www.autolexicon.net/cs/articles/brzdna-draha/
http://www.bezpecnecesty.cz/cz/bezpecna-jizda-v-aute/brzdna-draha-a-rychlost
https://is.muni.cz/do/ped/kat/geografie/synteza/um/18314628/26_Brzdna_draha_automobilu.pdf
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=25937