Kurzy pro řidiče (kurz defenzivní/ekologické jízdy)
Překlad
Slovensky: Kurzy pre vodičov (kurz defenzívnej/ekologickej jazdy)
Anglicky: Training for drivers (Defensive driving/ecodriving course)
Německy: Weiterbildung für Fahrer (Kurs für defensives/ökologisches Fahren)
Vymezení pojmu
Jelikož byl v EU i USA systém vzdělávání řidičů od počátku postaven tak, že po úspěšném absolvování autoškoly pro řidiče neprofesionály výcvik končil, začaly toto vakuum brzy zaplňovat různé doplňující a rozšiřující kurzy pro řidiče. Dva nejrozšířenější jsou pak kurzy defenzivní a ekologické jízdy.Pojem defenzivní jízda vznikl v padesátých letech 20. století v USA v rámci „Smith System Of Defensive Driving“. Kurz defenzivní jízdy je obvykle zaměřen na osvojení takové jízdní strategie, která zajistí dostatečnou úroveň vlastní bezpečnosti navzdory působení okolních faktorů. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část kurzu obvykle obsahuje témata prevence dopravních nehod, rizik v silniční dopravě, principy defenzivního řízení, příčiny rizikových situací a dopravních nehod, ale také fyziologické a psychické limity. Praktická část kurzu obvykle obsahuje hodnocení praktických jízd z pohledu dodržování pravidel, správné techniky jízdy, defenzivní strategie jízdy a ekonomické jízdy (NSC, 2015).Principy defenzivní jízdy pak byly začleněny do výuky v autoškolách a také vyučovány samostatně v kurzech defenzivní jízdy. Později byl koncept defenzivní jízdy částečně kritizován, protože defenzivní jízda mohla vést řidiče k agresivnímu chování či ke kolizním situacím v podobě prosazování vlastní potřeby bezpečnosti bez ohledu na kontext a ostatní řidiče (například nepřiměřeně velké rozestupy v hustém provozu). Také samotný pojem „defenzivní“ implikuje obranu, tedy protiakci, což není v souladu s kooperativními principy. Moderní pojetí defenzivní jízdy již ale v sobě pasivně agresivní prvky neobsahuje.
Principy defenzivní jízdy lze shrnout následujícím desaterem (BESIP, 2006):
- Jezděte tak, abyste se nedostali vy ani vámi řízené vozidlo až k limitu svých možností.
- Vždy pozorně sledujte vozovku a její nejbližší okolí.
- Snažte se předvídat chování ostatních účastníků silničního provozu.
- Každý jízdní úkon provádějte až po pečlivém vyhodnocení situace.
- Své úmysly dávejte najevo zřetelně a včas.
- Nejezděte rychle tam, kam nevidíte.
- Zachovávejte dostatečný odstup.
- Při plánování jízdy počítejte s dostatečnou časovou rezervou.
- Buďte připraveni ustoupit druhým, i když pravidla hovoří ve váš prospěch.
- Počítejte s chybami ostatních účastníků silničního provozu.
Kurz ekologické (nebo také někdy hospodárné) jízdy se začal masivněji objevovat v devadesátých letech 20. století, a to buď samostatně, nebo dohromady s defenzivní jízdou. Hlavní pozornost v kurzu zahrnujícím principy ekologické jízdy je věnována situačnímu nácviku chování řidiče ve specifických situacích, ve kterých lze ušetřit palivo (tedy šetřit peníze), čas a přírodu.Kurzy ekologické jízdy jsou také někdy spojovány s novou řidičskou kulturou zaměřenou nejen na bezpečnost, ale také na environmentální dopady a využití chytrých technologií. Zároveň tyto kurzy reagují na pokrok v konstrukci automobilů. V posledních desetiletích se technologie a výkon motorů rapidně zlepšily, zatímco většina řidičů zůstala u starých stylů řízení. Kurzy ekologické jízdy jsou tak důležitou složkou udržitelné mobility a energeticky efektivního používání vozidel (CDV, 2011).
Podobně jako defenzivní jízda, má i ta ekologická má své desatero:Řadit včas vyšší převodové stupně.Vyhýbat se vysokým rychlostem, respektive vysokým otáčkám.Udržovat rovnoměrnou rychlost – využívat kinetické energie.Nebrzdit zbytečně – řídit předvídavě.Po spuštění motoru se okamžitě rozjet.Využívat schopnosti dostupné techniky.Motor nenechávat bezdůvodně běžet naprázdno.Nejezdit s nepotřebnými nástavbami a konstrukcemi.Nejezdit se zbytečným a nepotřebným zatížením (výbavou).Udržovat správný tlak vzduchu v pneumatikách.