Únava

Překlad

Slovensky: Únava
Anglicky: Fatigue
Německy: Müdigkeit

Vymezení pojmu

Únava je jednou z častých příčin selhání řidiče. Některé zdroje uvádějí, že se podílí až na dvou třetinách všech dopravních nehod. Jde o přirozený fyziologický jev i subjektivní pocit. Je vyvolaná oslabením látkové přeměny. Dopravní medicína dělí únavu do čtyř skupin, a to na únavu fyzickou (únava způsobená dlouhým sezením ve vozidle), únavu nervových reflexů (projevuje se např. horší koordinací pohybů, způsobuje problémy při řazení rychlostních stupňů a prudké brzdění), únavu smyslových orgánů (zejména zraku) a únavu psychických procesů a funkcí (Chmelík, 2009).

Únava přichází plíživě a způsobuje opakované zkraty při vnímání, prchlivé reakce, prodloužený reakční čas, pokles koncentrace, sníženou zrakovou ostrost, pocit těžkých víček, tlaku v hlavě nebo sucha v ústech, zpomalené dýchání, sníženou koordinaci pohybů, bolesti svalů a páteře, zpomalené dýchání aj. (Havlík, 2005).

Únava je stav, který se projevuje postupným ubýváním výkonnosti člověka. U řidičů se potom objevují pocity ospalosti, nudy, podrážděnosti, strnulosti těla, pálení, slzení či zavírání očí a bolesti hlavy (Štikar & Hoskovec, 1995).

Unavený řidič nepřesně vnímá rychlost vozidla a sklon silnice. Mohou se u něj dostavit i zrakové iluze. Vyčerpaný jedinec má tendenci k neadekvátním reakcím. Bylo zjištěno, že závažnější únava nastává po osmi hodinách jízdy. Po deseti až jedenácti hodinách řízení se stává velmi nebezpečnou (Štikar & Hoskovec, 1995).

Unavený řidič jede odlišným způsobem než řidič odpočatý. Únava se nejčastěji projevuje typickými změnami rychlosti jízdy, změněným způsobem brzdění a akcelerace.

Pardel (1988) uvádí, že únava v dopravě nejčastěji vzniká z důvodu zátěže a napětí. Za hlavní příznaky únavy považuje neschopnost udržovat dostatečnou pozornost, poruchu pohybové koordinace, neschopnost vytvářet a osvojovat si nové návyky, narušení zautomatizovaných činností a snížení kreativity. Únava se navenek projevuje poklesem výkonnosti. Jde o přirozenou obrannou reakci organismu, který se tak brání poškození z vyčerpání.

Rozlišujeme několik druhů únavy. Prvním je únava nutná, běžná. Její příznaky se objevují a mizí během dne, je důsledkem každodenních činností člověka. Druhým typem je únava zbytečná. Vzniká v důsledku špatné organizace práce a nevhodných pracovních podmínek. Třetím typem je únava škodlivá, jejíž příznaky nemizí ani po dostatečném odpočinku. Může snadno přejít v únavu chronickou. Je zdrojem různých psychosomatických obtíží a problémů v mezilidském kontaktu (Nop, 1975).

Nebezpečná únava se nejčastěji objevuje na konci pracovní směny, v závěru týdne, v příliš horkém či chladném počasí, po nezvyklé fyzické námaze, při nachlazení, bolestech, starostech, konfliktech, nedostatku spánku, po vydatném jídle nebo při hladovění. Nejvíce jsou noční únavou ohroženi řidiči ve věku nad 45 let, osoby trpící hypertenzí, cukrovkou, ischemickou chorobou srdeční, anginou pectoris a jaterní nedostatečností.

Vůči únavě jsou obecně odolnější řidiči, kteří jsou v dobré fyzické kondici, mají výborný zdravotní stav a před jízdou si dostatečně odpočinuli.

Únavu u řidiče lze vcelku úspěšně sledovat, většina těchto způsobů je však používána pouze experimentálně. Nejspolehlivější metodou k prokázání únavy je snímání signálu EKG. Unavenému řidiči totiž klesá tepová frekvence. Dále se využívá snímání EEG aktivity (mozkové činnosti) a snímání potenciálů EMG (sledování vybraných svalových partií, kterými se uskutečňují pohybové aktivity při řízení vozidla). Měří se také sluch, zrak, zjišťují se metabolické změny (především hladiny adrenalinu a noradrenalinu), snímají se pohyby očních pohybů (na tomto principu fungují inteligentní systémy ve vozidle, které řidiče upozorňují na riziko mikrospánku).

BESIP upozorňuje, že riziko smrtelné nehody je v noci pětkrát vyšší. Každý druhý smrtelný úraz se stane potmě nebo za šera. Noční únava se nedá potlačit ani snadno překonat. Tma zvyšuje monotónnost jízdy, také naše biologické hodiny velí, abychom za tmy ulehli ke spánku. Riziko značně zvyšuje vyšší teplota vzduchu v automobilu. Teplo zvyšuje naši ospalost a pocit malátnosti. Na pohodlném sedadle vyhřátého vozidla potom řidič snadno začne klimbat.

Podle údajů amerického ministerstva dopravy zaviní usnutí za volantem každý rok přes 200 tisíc dopravních nehod. Prodávají se různé pomůcky pro unavené řidiče, např. naslouchátka, která se připevní na ucho, a když řidiči klesne hlava, přístroj vydá hlasitý zvuk. Lze také koupit CD s kňučením nebo nepravidelným pípáním anebo miniaturní budíky, které se připojí k zapalovači. Jiní řidiči si přivírají pramen vlasů do střešního okénka automobilu, aby se při usnutí rychle probudili. Unavení a ospalí řidiči způsobí ročně přes pět tisíc úmrtí. Únava je však problémem nejen u řidičů, ale i v jiných profesích. Např. 42 % amerických lékařů připustilo, že v životě zřejmě způsobili smrt alespoň jednoho pacienta, protože byli příliš ospalí (Largo, 2008).

Další související pojmy

Mikrospánek, vyčerpání.

Odkazy

http://www.cspsd.cz/204-dlouhe-hodiny-za-volantem-cestou-na-dovolenou
http://www.czrso.cz/clanky/jak-se-vyhnout-rizeni-ve-stavu-ospalosti-a-unavy/
http://www.ibesip.cz/cz/ridic/bezpecne-rizeni-vozidla/nebezpeci-unavy
http://mikrospanek.cz/mikrospanek-unava-a-ospalost-za-volantem
http://www.ridicovaknihovna.cz/files/nahled6.pdf
http://svetvbezpeci.cz/2015/08/unava-je-pri-rizeni-spatnym-spolecnikem-zavini-az-20-nehod/
http://zeny.iprima.cz/zdravi/jak-zvladnout-dlouhou-cestu-autem-bez-unavy