Behaviorální pozorování

From Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Jump to navigation Jump to search

Překlad

Slovensky: Behaviorálné pozorovanie
Anglicky: Behavioural observations
Německy: Verhaltensbeobachtung

Vymezení pojmu

Pozorování je nejpřirozenější diagnostickou metodou a má prvořadou důležitost při psychologickém vyšetřování (Svoboda, 2015). „Pozorování spočívá v záměrném a plánovitém vnímání, které je cílevědomě zaměřeno k dosažení určitého cíle“ (Svoboda, 2010, 25). Behaviorální pozorování je vhodné pro individuální práci a může poskytnout informace, které by bylo jinak obtížné zjistit; je významným zdrojem dat (Svoboda, 2010).

Pozorováním lze získat poznatky, ze kterých lze usuzovat například na míru sebedůvěry klienta ve své vlastní schopnosti, ochotu přijmout kritiku nebo zda se dokáže poučit z vlastních chyb (Eliášek & Walter, 2015). „Byl příčinou nervozity strach z dopravněpsychologického vyšetření samotného, nebo z jeho možných následků v případě nedoporučení? Indikuje deklarovaná či pozorovaná únava očí možnost nedostatečnosti pomůcek korekce zraku a nebyla příčinou zvýšené chybovosti? V praxi dopravních psychologů jsou zaznamenány případy, byť výjimečné, kdy zátěž při dopravněpsychologickém vyšetření „vedla ke ztrátě vědomí klienta z důvodu zatajení nedostatečného odpočinku nebo zvýšené konzumace alkoholických nápojů v předchozím dni, k epileptickému … záchvatu, proto by měl být dopravní psycholog o této problematice dostatečně poučen)“ (Eliášek & Walter, 2015, 32–33).

Pozorovatel se může zaměřit na několik oblastí: pohyby, aktivita, vzezření, péče o sebe, spolupráce, apod. Z pohledu adiktologie v dopravě vymezují Šucha a Šťastná (2015) několik oblastí, pro které má behaviorální pozorování při dopravněpsychologickém vyšetření velký význam:

  • Alkohol v dechu (maskováno žvýkačkou apod.) Zhoršená pohybová souhra, nejistá chůze. Psychomotorický neklid, třes rukou-Narušení reakční pohotovosti, jemné motoriky. Nadměrné pocení.Zmatenost, ospalost.Zarudlé oči, obličej.Nezřetelná výslovnost.Agresivní projevy.Známky zranění (např. po pádech).Slzení a pocení při užívání opiátů.Vpichy (i na neobvyklých místech).

Behaviorální pozorování v rámci dopravní psychologie nemá své zastoupení pouze při dopravněpsychologickém vyšetření. Řidiči, chodci i další pozorují chování ostatních účastníků dopravy a na základě toho volí, jak se zachovají. Pozorování tedy přímo souvisí s jejich rozhodovacími procesy. V neposlední řadě je behaviorální pozorování využíváno i u výzkumů prováděných v oblasti dopravy.

Odkazy

Kohoutek, R. (2002). Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství Cerm.