Dopravní přestupek

Překlad

Slovensky: Dopravný priestupok
Anglicky: Traffic offence
Německy: Verkehrsverstoß

Vymezení pojmu

Dopravním přestupkem rozumíme zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti. Přestupky jsou výslovně označeny v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nebo jiných zákonech, které souvisí s dopravním provozem.

Za přestupek není odpovědná osoba, která v době jeho spáchání nedovršila patnáctý rok věku, a také osoba, která v době spáchání přestupku trpěla duševní poruchou, v jejímž důsledku měla snížené rozpoznávací nebo ovládací schopnosti, a nemohla si tak uvědomit, že zákon porušuje nebo ohrožuje zákonem chráněný zájem společnosti (Černý, Horzinková & Kučerová, 2009). Odpovědnosti se však nemůže zbavit osoba, která se do stavu snížené příčetnosti přivedla úmyslně nebo z nedbalosti, typicky požitím alkoholu, užitím drogy nebo jiné návykové látky (Červený & Šlauf, 2006).

Dopravní přestupek zahrnuje různá protiprávní a škodlivá jednání, která ohrožují bezpečnost a plynulost silničního provozu (Černý, Horzinková & Kučerová, 2009).

Přestupky na úseku silniční dopravy upravuje § 22 a § 23 zákona o přestupcích a § 125c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Subjektem dopravního přestupku bývá nejčastěji řidič motorového vozidla, případně jiný účastník silničního provozu. Podstatou dopravního přestupku je zavinění (úmyslné nebo nedbalostní), které je závislé na vůli a vědění. U dopravního přestupku z nedbalosti vždy chybí vůle pachatele přestupek spáchat. Nedbalost dělíme na vědomou a nevědomou. Vědomá nedbalost nastává tehdy, když pachatel ví, že porušuje nebo ohrožuje zákonem chráněný zájem společnosti, ale spoléhá na to, že se tak nestane. O nevědomou nedbalost se jedná, když si pachatel neuvědomuje, že porušuje nebo ohrožuje právem chráněný zájem společnosti, ačkoli by to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo a 1. není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění; 2. byl mu zadržen řidičský průkaz; 3. není držitelem platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče; 4. nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti podle zvláštního právního předpisu; 5. pozbyl jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, právo k řízení motorového vozidla na území České republiky.

Dalším častým prohřeškem je řízení vozidla bez registrační značky. Držitel řidičského oprávnění a majitel řidičského průkazu se může v provozu na pozemních komunikacích pohybovat jen s vozidlem v náležitém technickém stavu a s požadovaným vybavením, k němuž patří také registrační značka vozidla.

Kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo, na němž není umístěna registrační značka, registrační značka je zakrytá, nečitelná nebo upravená či umístěná tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost, dopustí se přestupku. Pokud majitel vozidla zjistí, že mu byla registrační značka odcizena, musí tuto skutečnost ohlásit policii. S vozidlem bez registrační značky jet nesmí, dokud nezíská značky nové.

Dalším častým přestupkem v dopravě je překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Řidiči mají povinnost dodržovat limity maximální dovolené rychlosti, přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem, okamžité situaci a podmínkám, za nichž vozidlo řídí, tak, aby byli schopni zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou mají rozhled, a chovat se tak, aby neohrožovali zdraví, život a majetek. Musejí přizpůsobit své chování stavebnímu a technickému stavu komunikace, situaci v silničním provozu a svým schopnostem. V noci a za snížené viditelnosti smí jet řidič pouze rychlostí, která mu umožňuje zastavit vozidlo na vzdálenost, kterou osvětlují jeho světla či veřejné osvětlení.

Řidič se dopouští dopravního přestupku, pokud telefonuje za jízdy. V ČR je povoleno telefonovat za jízdy s pomocí sady hands-free.

Dopravním přestupkem (až trestným činem) je také řízení vozidla po požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky. Závažnost takového přečinu závisí na tom, nakolik je řidič návykovou látkou ovlivněn.

Další související pojmy

Agresivita při řízení, silniční vztek, bezohlednost.

Odkazy

Chmelík, J. (2009). Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk.
Kučerová, H. (2006). Dopravní přestupky v praxi po změnách účinných od 1. 7. 2006. Praha: Nakladatelství Linde.
Mates, P. (2010). Základy správního práva trestního. Praha: Nakladatelství C. H. Beck.
Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů.
http://www.12bodu.cz/bodove-prestupky.php
http://www.bodovysystem.cz/Katalog-pokut-a-bodu/
http://www.dopravni-pravo.cz/dopravni-prestupky/
http://www.pravnilinka.cz/bezplatna-pravni-poradna-zdarma/prestupky-a-trestne-ciny-v-doprave.html
http://zakony.centrum.cz/zakon-o-silnicnim-provozu/cast-1-hlava-6-paragraf-125c