Dospívající

Překlad

Slovensky: Dospievajúci
Německy: Jugendliche (14–18),Heranwachsende (18–21)

Vymezení pojmu

Za dospívajícího považujeme jedince v období mezi dětstvím a dospělostí, zhruba mezi 13 a 20 lety. Tento termín byl poprvé použit v 15. století. Později J. J. Rousseau označil adolescencí období mezi 15 až 20 lety, kdy dochází k emočnímu vyzrávání a k přesunu od sobeckosti k zájmu o druhé lidi. J. Locke uvedl, že duševní rozvoj kulminuje právě na konci adolescence. První vědecké dílo o dospívání napsal G. S. Hall v roce 1904. Nese název Adolescence a věnuje se především biologickým aspektům tohoto období. Popisuje dospívání jako stav bouří, stresů a konfliktů, doprovázených divokými změnami nálad. Mladý člověk je příliš idealistický, impulzivní, přehnaně vyjadřuje své emoce, má v sobě protikladné tendence, které se často střetávají.

Dospívání označujeme latinským slovem adolescence, které znamená dorůstat či mohutnět. Adolescenci lze rozdělit do několika fází. Různí autoři však toto období rozdělují odlišně. Langmeier a Vágnerová dělí adolescenci na pubescenci (11 až 15 let) a adolescenci (15 až 20 let). Švancara ji chápe jako období od 15 do 20 let, předchází jí pubescence neboli dospívání, jež se dělí na prepubertu a pubertu. Macek přejímá anglo-americkou klasifikaci. Podle něj trvá adolescence od 13 do 20 let. V anglické literatuře dominuje pojem teenager, označující jedince mezi 13 až 19 roky.

Erikson poukazuje na klíčový vývojový úkol dospívání, a to vybudování si vlastní identity a formování vlastního já (stadium identity proti zmatení rolí).

V období dospívání dochází k ustalování, dozrávání a dotváření vývoje organismu. Hlava tvoří 1/8 délky těla. Trup se prodlužuje a zvětšuje se objem hrudníku. Roste síla a výkonnost svalů. Ztrácí se dětský výraz tváře. Končí vývoj sekundárních a terciárních pohlavních znaků. Klesá dechová a tepová frekvence, zvyšuje se krevní tlak. Zvyšuje se hladina obranných látek. Zmenšuje se hmotnost brzlíku a lymfatické tkáně. Končí proces osifikace, a tím se ukončuje růst. Zlepšuje se kvalita myšlenkových operací, struktura inteligence a schopnost abstraktního myšlení. Dospívající si je vědom relativnosti svého soudu, nekompletnosti a poměrnosti pravdy (Lisá & Kňourová, 1986).

V období dospívání se zlepšuje vnímání, zejména vizuální. Představy jsou díky tomu méně živé, eidetická schopnost zřetelně klesá (Langmeier & Krejčířová, 1998).

Dospívající preferují jednoznačná, zásadní a rychlá řešení, která vedou k jistotě. Kompromis bývá chápán jako řešení obecně méně kvalitní a nepříliš žádoucí. Úsudek bývá u dospívajících ovlivněn emocemi. Dospívající se zamýšlejí nad mravními záležitostmi, otázkami ohledně smyslu života, svého místa ve světě, spravedlnosti, budoucnosti. Dospívající tíhnou k tzv. morálnímu absolutismu. Hodnotí svět podle svých vlastních názorů, postojů, omezených zkušeností. Negace platných hodnot může uspokojovat potřebu seberealizace (Vágnerová, 2000).

Dospívání je často spojeno s počátkem sexuálního života a jistou mírou osamostatnění se od rodičů. V rodině se vytvářejí nová pravidla soužití, klesá počet konfliktů.

Dospívající také budují své vztahy k vrstevníkům. Kamarádské vztahy jsou trvalejší, hlubší a nezřídka přetrvají po celý život (Klindová & Rybárová, 1974).

Vztahy s vrstevníky hrají důležitou roli. Mladý člověk v nich uspokojuje plno životních potřeb, např. potřebu stimulace (relaxace, společné aktivity), potřebu orientace a smysluplného určení (rozvoj sebepoznání, nové prožitky aj.), potřebu citové jistoty a bezpečí a potřebu naplnění partnerského vztahu (v období adolescence nejčastěji dochází k prvnímu sexuálnímu styku). (Vágnerová, 2000).

Nástup do zaměstnání je důležitým mezníkem. Rodiče zpravidla pracujícímu potomkovi poskytují větší samostatnost a právo o sobě rozhodovat. Konkrétní zaměstnání však snadno může být zdrojem problémů a zklamání. Nástup do práce zpravidla přináší pokles osobní svobody, nové závazky a větší zodpovědnost. Pro adolescenta však může být také šancí ukázat, co v něm je, zejména pokud byl neúspěšný ve školním kolektivu (Vágnerová, 2000).

Z hlediska dopravy je období dospívání často počátkem řidičské kariéry. Dle zákona č. 361/2000 Sb. může adolescent v 15 letech získat první řidičské oprávnění, a to k řízení vozidel skupiny AM. Nejčastěji však začíná řidičská kariéra v 18 letech, kdy je možné získat řidičské oprávnění k řízení vozidel skupiny B, tedy osobních automobilů. Úskalí tohoto věku z hlediska bezpečnosti dopravy a možných rizik je popsáno v hesle Nezkušení řidiči.

Další související pojmy

Adolescent, pubescent, teenager, mladistvý, nezletilý, mladý člověk.

Odkazy

http: //www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/dospivani-adolescence
http://www.icm.cz/o-cm-je-to-dospivani
http://www.pediatrie-motol.cz/rust-a-zrani-ditete-3
http://www.rodicum.cz
http://www.rodina.cz/rubrika/puberta