Evaluace

Překlad

Slovensky: Evaluácia
Anglicky: Evaluirung
Německy: Evaluation

Vymezení pojmu

Rozlišujeme několik definic evaluace podle toho, jaké oblasti se evaluace dotýká. Pro oblast dopravní psychologie lze použít následující definici, která se svou podstatou blíží jejímu využití v rámci tohoto oboru. Evaluace je „proces posuzování a hodnocení podstaty, hodnoty a ceny zkoumané intervence nebo objektu s cílem provést určitá rozhodnutí o přijetí, odmítnutí nebo modifikaci zkoumaného programu nebo objektu na určité úrovni rozhodování“ (Borg & Gall, 1989; in Hendl, 2005).

Obecně lze říct, že evaluace je vnímána jako hodnocení daného objektu nebo organizace. Užívá se zejména k měření užitečnosti a aktivity „politických, sociálních a ekologických programů, opatření a zákonů, pedagogických a terapeutických intervencí, sociálních, kulturních a technických inovací a organizačních změn ve stále se měnícím prostředí“ (Hendl, 2005, 290). Může se však uplatnit i v dalších oblastech. Evaluace využívá poznatků z oblasti vědeckých metod a výzkumu, ekonomických teorií, teorií organizace a managementu, politických a administrativních věd (Calidony-Lundberg, 2006).

Hendl (2005) rozlišuje tyto cíle evaluace: popsání intervence nebo programu, porovnání s jinými programy, vyhodnocení, zda program může dospět požadovaného výsledku. Pro evaluaci je podstatný důkladný sběr informací a jejich odborné zpracování. Cílem je pak dosáhnout spolehlivých podkladů pro případná rozhodnutí. Evaluace tedy poskytuje vhled do problému či situace.

Základní modely v rámci evaluace jsou sumativní a formativní evaluace. Formativní se snaží o zlepšení stávajícího programu (situace), probíhá v průběhu realizace stávajícího procesu či projektu. Můžeme ji nalézt také pod názvem průběžná nebo interim evaluace. Sumativní evaluace pak hodnotí, zda byl program efektivní a pomáhá zodpovědět otázku, zda v daném programu nadále pokračovat. Probíhá tedy až po skončení daného projektu/programu, a proto je také nazývána ex-post evaluací. Existuje také tzv. ex-ante (tj. plánovací) evaluace, která se uskutečňuje před zahájením projektu/procesu (Hendl, 2005).

Existuje pochopitelně více způsobů, jak evaluace klasifikovat. Např. Smutek (2005) rozeznává evaluaci procesu a evaluaci dopadu. Na základě toho, na jaký druh informací se evaluace zaměřuje, rozlišujeme evaluaci cílů, procesů a kvalitativních změn.Nebo dle toho, kdo evaluaci provádí, rozlišujeme evaluaci interní, provedenou interním zaměstnancem, či evaluaci externí (Lieske, 2007). Na základě toho rovněž lze rozlišit, zda ji provádí ten, kdo rozhoduje (majitelé firmy, vedení apod.), sama hodnocená instituce (tzv. autoevaluace) nebo nějaká nezávislá instance.

Obecně se většina odborných zdrojů shoduje na tom, jak by měla evaluace vypadat (Office of evaluation, 2009). Na začátku je popsán hodnocený program nebo projekt s tím, že je nutné si ujasnit, proč je evaluace nutná. Dle definice cíle evaluace je vybrán typ evaluace. Následně se stanoví výzkumné otázky a vybere se metoda, pomoci níž bude evaluace provedena. Mezi evaluační techniky, jak kvantitativní tak kvalitativní, patří například dotazníkové šetření, experimenty, pozorování, případové studie a další (Hendl, 2005). Vyhodnocené výsledky jsou podkladem pro závěry evaluace, které vychází z účelu a typu evaluace zvoleného na samotném počátku práce.

Evaluace může mít také podobu evaluačního výzkumu, který se v rámci dopravní psychologie může zaměřovat například na efektivitu opatření v rámci rehabilitačních programů, center bezpečné jízdy, autoškol apod. Evaluační výzkum je více orientován na samotný proces evaluace, který je podložený teorií a často je iniciativou samotného badatele, přičemž jeho cílem je přispění k řešení praktického problému a uskutečnění změny (Hendl, 2005).

Další související pojmy

Evaluační výzkum.

Odkazy

Česká evaluační společnost - http://www.czecheval.cz/
Operační program doprava - http://www.opd.cz/cz/Zakladni-informace