Homogenita poskytovaných informací

From Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Jump to navigation Jump to search

Překlad

Slovensky: Homogenita poskytovaných informácií
Anglicky: Homogenity of information provided
Německy: Homogenität der vermittelten Informationen

Vymezení pojmu

Jedná se o snahu poskytovat stejnorodé informace o dopravních situacích. V důsledku nehomogenních informací může docházet ke snížení bezpečnosti dopravy. Konfliktní a zároveň neočekávaná data o silničním provozu mohou mít rušivý účinek na úkoly prováděné řidičem. Poskytnutí špatných údajů, které vedou k nejednotnosti názoru na danou situaci, je často větším pochybením než neposkytnutí informací vůbec. V případech, kdy jsou řidiči nejistí, u nich lze objevit váhání a chování nepředvídatelné pro ostatní účastníky silničního provozu. Původ přibližně jedné čtvrtiny nehod vychází z kombinace problému na silnici a chyby člověka.

Nehomogenita informací souvisí dle Wickense (1984) s faktem, že lidé mohou zpracovat pouze omezené množství těchto informací. Ten říká, že záměr chování je řízen postojem řidiče, subjektivními normami a stupněm vnímané kontroly nad situací. Záměr potom ovlivňuje vnímání, zpracování informací, rozhodování, a to, jak řidič se situací naloží. Tyto všechny složky leží na zodpovědnosti řidiče. Naopak to, co není schopen ovlivnit, je okolí a vlastnosti vozidla. Model Treismanové nám říká, že existuje filtr, jímž se propustí pouze ty informace, které směřují k dosažení cíle. Řízení však zahrnuje i řešení úkolu, které záleží na stupni získaných znalostí o dané situaci (např. navigace bez elektronických přístrojů v neznámém městě). Teorie percepce poskytuje informace, jak si lidé všímají dopravy během řízení motorového vozidla. Homogenita poskytovaných informací je kladena do souvislosti modelem tří filtrů. Rumar (1993) popsal model obsahující základní percepční funkce, limitovanou kognitivní kapacitu a vyšší funkce paměti a motivace řidiče. Rumar vytvořil tento model aby ukázal fyziologické, psychologické a sociologické limity člověka. Řidič má schopnost pojmout a zpracovat jen poměrně malé množství informací; je tedy nutné vybrat pouze relevantní informace. Podle Gibsona (1950) pracují při přijímání informací všechny senzorické modality dohromady, přičemž vizuální percepce hraje nejdůležitější roli. Percepce informací je řízena procesy shora dolů, které jsou schopné předvídat budoucí události a racionálně vybrat vhodnou informaci.

Ke zvyšování bezpečnosti v dopravě se s ohledem na homogenitu poskytovaných informací využívá několika zdrojů. Jedná se o informační kampaně, které vedou ke snaze přijmout dobrovolnou a trvalou změnu chování řidičů. Informace vedoucí k přesvědčení a změně chování dle McGuira (1985) funguje na základě dvanáctistupňového modelu. Předaná zpráva by měla být: 1) Zaměřena na lidi; 2) poutat pozornost a 3) zaujmout. Lidé musí 4) porozumět jejímu obsahu; 5) být schopni uskutečnit požadované chování; 6) vytvořit si svůj názor na zprávu. Lidé musí 7) novou informaci zpracovat v paměti; 8) být schopni si ji vybavit z paměti v dané situaci. A nakonec by měli 9) přizpůsobit své chování vzhledem k získané informaci a 10) pracovat na rozhodnutí a jejím použití. Jejich rozhodnutí by mělo být okamžitě 11) potvrzeno nebo odměněno a 12) udrženo.

Zdrojem pro poskytování jednotných informací je vždy edukace uchazečů o řidičská oprávnění. Existují psychologické principy, které jsou důležité při poskytování informací v dopravě. Lidé totiž nezpracovávají informaci objektivně, je rozdíl mezi zpracováním informace centrální nebo periferní cestou a mezi plánovaným a navyklým chováním:1) Informace není zpracovávána objektivně, veřejná informační kampaň může evokovat pocit, že lidé jsou omezeni ve svých osobních volbách, to vede k psychologické rezistenci proti dané zprávě. 2) Centrální zpracování informace umožňuje přímé zpracování informace a změnu přístupu a chování člověka, zatímco k perifernímu zpracování informace dochází, je-li vztah k informaci limitovaný. 3) Pokud je chování plánované, zakládá se na svobodné volbě. Navyklé chování se na ní nezakládá. Informace, která se dostává k řidiči, se snaží ovlivnit plánované chování.

Informace jsou řidičům poskytovány dvěma způsoby: 1) Informačními systémy spojenými s užíváním vozidla a 2) systémy, které s užíváním vozidla spojené nejsou. Prvním způsobem jsou vnitřní systémy jako obrazovky či varovné signály, které jsou primárně zaměřeny na bezpečnost. Kromě vnitřních systémů jsou prezentovány vnější informace, které přicházejí z okolí. Jde o parkovací asistenty a navigační zařízení a aktuální dopravní informace. Třetím typem systémů spojených s užíváním vozidla je interaktivní typ, který reaguje na aspekty okolí jako např. stav vozovky. Informační systémy, které naopak nejsou spojené s užíváním vozidla, jsou např. mobilní telefon, autorádio, notebook či palubní televize. Při poskytování informací je snahou získat aktuální a přesné informace. Dopravní telematika (ITS; Intelligent Transport Systems) využívá inteligentních dopravních technologií a služeb ve prospěch ekonomiky a bezpečnosti. To zajišťují telematické systémy a externí zdroje propojené s Národním dopravním informačním centrem. Aktuální dopravní informace o provozu na pozemních komunikacích (sjízdnost, dopravní omezení, dopravní zátěž, uzavírky, incidenty a kongesce) jsou sbírány automatickými sčítači a klasifikátory pracující na principu elektronické smyčky, video detekce, ultrazvuku či mikrovln. Např. integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje zpracovává informace o dopravě. Národně dopravní informační centrum (NDIC) v Ostravě ověřuje a distribuuje informace, umožňuje operátorům reagovat na aktuální problémy ovlivňující plynulost dopravy a koordinovat opatření směřující k řešení vzniklé situace na komunikacích. Pomocí sítě proměnných dopravních značení (ZPI), veřejného vysílání nebo webové stránky ukazující aktuální stav dopravy může přes NDIC ovlivňovat chování dopravních proudů. V NDIC jsou generovány modely aktuální dopravní situace včetně prognóz. V současnosti se ke sběru dat používají profilové detektory. Ředitelství silnic a dálnic ČR provozuje zhruba 2803 detektorů na silnicích I. a II. třídy, na dálnicích a hraničních přechodech.

Další související pojmy

Stejnorodost poskytovaných informací.

Odkazy

http://www.dopravniinfo.cz