Následky dopravních nehod a ponehodová péče
Překlad
Slovensky: Následky dopravnej nehody a ponehodová starostlivosť
Anglicky: Traffic accident consequences and the post-accident care
Německy: Unfallfolgen und die
Vymezení pojmu
Následky dopravních nehod můžeme rozdělit na škody přímé a nepřímé na majetku, a následky na zdraví, které můžeme rozdělit z formálních důvodů na somatické a psychické. Experti z Centra dopravního výzkumu v Brně zjistili, že dopravní nehody stojí ekonomiku v ČR více než 50 miliard korun ročně. Náklady na jednu smrtelnou nehodu včetně sociálních výdajů a ztráty na produkci dosahují 17,6 milionu korun; nehoda s těžkým zraněním stojí stát cca 3,8 milionu a nehoda s lehkým zraněním 650 tisíc korun. Nejen z tohoto důvodu jsou dopravní nehody dlouhodobě předmětem analýz, které se zabývají rozborem dopravních nehod z hlediska vozidla, dopravní cesty a lidského činitele, jednak z hlediska psychologického, jednak z hlediska medicinského (Kořán, 2011). Od roku 2011 se tato problematika zkoumala podobným interdisciplinárním způsobem v Centru dopravního výzkumu v Brně pod názvem Hloubková analýza dopravních nehod (HADN) (Mikulík, 2011).Častými následky vážných dopravních nehod jsou ohrožení života a zdraví, narušené funkce organismu (polytrauma, mozkolebeční poranění, tupé trauma hrudníku a velkých cév, trauma srdce, transverzální míšní léze, ztráta končetin, ztráta smyslů, organické změny psychických funkcí následkem úrazu hlavy, nepohyblivost) a často doživotní umístění na invalidním vozíku (Drábková & Malá, 1999).
Fyzická zranění jsou podle Kohoutka, Špoka a Čermáka (2009) často doprovázena psychickými problémy, dělícími se dle doby výskytu na akutní fázi (v průběhu zranění a bezprostředně po něm) – panika, silná úzkost, apatie, popření, zúžení vědomí, zkratové chování, oslabení řídicí a kognitivní kapacity zraněného. Poté následuje subakutní fáze (hodiny až dny po traumatu) – příznaky deliria, poruchy chování, somatizace potíží, úzkost, zvýšená úleková reakce, poruchy koncentrace, insomnie, deprese, noční můry, intruze, traumatické vzpomínky či živé znovuprožívání okolnosti dopravní nehody, tzv. flashbacky.
U některých obětí dopravních nehod se objevují dlouhodobé problémy (depresivní poruchy, úzkostné poruchy, posttraumatická stresová reakce, chronická posttraumatická stresová porucha – PTSP). Dopravní nehoda, zejména vážná (nehoda autobusu či vlakové neštěstí) představuje traumatizující událost, která splňuje definici DSM-IV jako situace, „… která zahrnuje úmrtí nebo vážné zranění nebo jejich hrozbu, nebo představuje ohrožení fyzické integrity sebe nebo ostatních lidí“ a vyvolává intenzivní strach, pocit bezmocnosti a hrůzu. Podobně je jako traumatická hodnocena situace, kdy se o událostech, které postihly jinou osobu, dozví rodinný příslušník (rodiče či partner usmrceného účastníka dopravní nehody) (Kohoutek, Špok & Čermák, 2009). Podle J. Neusarové (2009) v případě smrti blízkého člověka při dopravní nehodě prožívají pozůstalí závažné psychické trauma, které vyvolává pocity nepochopení, osamocení a narušení, někdy až rozpad rodinných či přátelských vazeb (např. když otec koupí či zapůjčí synovi s minimálními řidičskými zkušenostmi vůz, se kterým se mladík při návratu z noční zábavy zabije).Podobně i pro viníka může dopravní nehoda znamenat závažné psychické i sociální stigma, se kterým se ne každý dokáže adekvátně vyrovnat. Jsou řidiči, kteří se rozhodnou po zaviněné dopravní nehodě již nikdy nesednout za volant, někteří si dokonce v podobné situaci sáhnou na život, protože se nedokáží vyrovnat s tím, že např. jízdou pod vlivem alkoholu zavinili smrt dítěte.
Řada stresových reakcí nastupuje automaticky; jednou z takových evolučně podmíněných reakcí je šok či flight-or-fright reakce („útěk“ nebo „zamrznutí“), projevující se např. útěkem z místa dopravní nehody, jež nemusí být vždy jen snahou vyhnout se následkům kvůli jízdě pod vlivem alkoholu nebo psychotropní látky.Smrt blízkého člověka při dopravní nehodě představuje podle Špatenkové (2011) trvalou vztahovou ztrátu, která je definitivní a zejména v případě dětí či dospívajících představuje výrazný zásah do sebepojetí pozůstalých. Následuje různě dlouhé období truchlení, které se projevuje smutkem, zármutkem, žalem, obavami, hněvem, vztekem, agresí, pocitem viny či pocitem opuštěnosti a nejrůznějšími somatickými potížemi. Úlohou truchlení je přijmout ztrátu jako realitu, prožít si odpovídajícím způsobem zármutek, zadaptovat se ve světě, ve kterém již zemřelý není a odpoutat se od něho. To vše vyžaduje patřičný čas, který je individuálně odlišný. Neusarová (2009) uvádí, že pro oběti dopravních nehod (ale i pro viníky) je v ČR k dispozici České sdružení obětí dopravních nehod či Psychosociální intervenční tým ČR, které ve svých řadách sdružují odborníky na sociální a právní pomoc včetně psychologů na poskytování krizové intervence a další postupy psychologické péče (blíže též heslo Péče o oběti dopravních nehod).
Odkazy
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/smrtelna-nehoda-stoji-stat-17-milionu-zjistili-experti/r-i:article (cit. 1. 7. 2016)
http://www.csodn.cz
http://pit-cr.info
www.konference.cdvplus.cz