Ovlivnění alkoholem
Překlad
Slovensky: Ovplyvnenie alkoholom
Anglicky: Influence of alcohol
Německy: Einfluss von Alkohol
Vymezení pojmu
Alkohol je považován za psychotropní látku, která mění chemickou rovnováhu mozku. To vede k negativní změně psychických funkcí a procesů. Alkohol nejvíce ovlivňuje zrakové vnímání a zrakovou paměť. Člověk se díky alkoholu cítí sebevědoměji, má sníženou sebekontrolu, zhoršenou koncentraci, zhoršenou motoriku, roste jeho odvaha a sebejistota, padají zábrany. Řidič má větší sklony k soutěžení a rizikovému předjíždění, přestává respektovat dopravní předpisy, chybně řadí rychlostní stupně, plete se, zapomíná rozsvítit světla nebo se připoutat apod.
Řidič ovlivněný alkoholem má tendenci směřovat své vozidlo do strany (často doprava), zachovává nesprávný odstup mezi vozidly, má narušené vidění (především zúžené zorné pole), zpomalené reakce, hůře registruje dopravní značení a ostatní účastníky silničního provozu.
Alkohol zhoršuje výkon řidiče a jeho schopnost ovládat vozidlo již v malém množství, ačkoli si to jedinec většinou vůbec neuvědomuje. Z psychologického hlediska je nejrizikovější míra alkoholu u motoristy v rozmezí 0,5 až 1,5 promile. Takový člověk má nižší míru sebekontroly, cítí sebejistotu, má sklon k soutěživosti, sebeprosazení, více riskuje (Havlík, 2005).
Podle Pardela (1988) alkohol způsobuje dočasné změny a poruchy psychické i výkonové oblasti. Mění jejich úroveň i osobnost celého člověka. Alkohol snižuje výkonnost všech smyslových orgánů, mění ostrost zraku, sluchu i barevného vidění. Zhoršuje se reakční pohotovost, jemná motorika. Starší lidé jsou vůči účinkům alkoholu méně odolní. Pohyby takového řidiče jsou pomalejší, reakce na vnější podněty vůbec nenastanou nebo jsou často chybné. Dochází k poruchám rovnováhy. Zhoršuje se vnímání prostoru, rychlosti a vzdálenosti objektů. Snižuje se úroveň pozornosti, mentálních a myšlenkových schopností, paměti, zejména pak vštípivosti. Alkoholem ovlivněný řidič nepřesně odhaduje rychlost, vzdálenost, riskuje, přeceňuje své schopnosti, nekriticky hodnotí dopravní situace, není dostatečně soustředěný.
Řidič má pod vlivem alkoholu nereálné aspirace, hazarduje, v chování projevuje neadekvátní sebedůvěru, zřetelněji se projevují jeho negativní vlastnosti, zejména sklon k agresi a nezodpovědnosti. Pokles výkonnosti trvá ještě nějakou dobu poté, co již není alkohol v krvi znatelný (Pardel, 1988).
Lidé se liší v tom, jak na podání alkoholu reagují i v době, kdy jsou po požití alkoholu znovu schopni bezpečně usednout za volant. Obecně platí, že alkohol lépe odbourávají muži, osoby s vyšší tělesnou hmotností, sytí, ti, kteří se pohybují v chladném prostředí a mají v těle dostatek tekutin. Ve Švédsku byl proveden experiment u profesionálních řidičů, kteří jezdili bez nehod. Poté, co vypili dvě desetistupňová piva, jejich schopnost řídit se zhoršila o třetinu (Havlík, 2005).
Účinky alkoholu na řidiče:
Alkohol v krvi řidiče již od 0,2 promile narušuje schopnost zrakového vnímání, koncentrace, postřehu, zrakové paměti, prostorového vnímání, rozeznávání zelené a červené barvy, sebekontroly, zhoršuje hloubkové a noční vidění, zužuje zorné pole, mění emoce. Vede k poruchám vnímání, rozhodování, hodnocení, reagování a psychomotoriky (Havlík, 2005).
Řidič, jehož hladina alkoholu v krvi se pohybuje mezi 0,2 až 0,5 promile, si neuvědomuje svoje alkoholové opojení. Domnívá se, že alkohol na něj nemá žádný vliv. Přeceňuje svoje schopnosti a zbytečně riskuje. Vykazuje horší odhad vzdálenosti od stojících překážek i pohybujících se účastníků dopravního provozu (Hájek, 2008).
Při hladině alkoholu v rozmezí 0,5 až 1,0 promile dochází k excitaci a euforii. Řidiči klesají zábrany, roste jeho sebevědomí a snižuje se sebekritika. Dochází ke zhoršení kognitivních funkcí, včetně pozornosti, koncentrace a paměti. Člověk má tendenci přehnaně mluvit (Kalina, 2008).
Při řízení vozidla na hladině alkoholu 0,5 až 0,8 promile jsou patrné zhoršené motorické funkce a prodloužený reakční čas. Roste únava, snižuje se soustředěnost. Zrak se špatně vyrovnává s případným oslněním.
Při 0,8 až 1,2 promile se schopnost řídit stále zhoršuje. Objevuje se efekt tzv. tunelového vidění. Zorné pole se zmenšuje a řidič si neuvědomuje skutečnosti, které se odehrávají v jeho periferii (Hájek, 2008).
Řidič, který má v krvi 1 až 2 promile alkoholu, má prodloužené reakce. Dochází u něj ke ztrátě sebekontroly, k poruše koordinace a rovnováhy. Kognitivní funkce se postupně zhoršují, jedinec je podrážděný, až agresivní (Kalina, 2008). Řidič není schopen zpracovávat získané informace. Zaměňuje tlačítka, páky, špatně řadí rychlostní stupně, plete si pedály. Má problém udržet přímý směr (Hájek, 2008).
Při 2 až 3 promile je značně narušená koordinace, řidič je celkově zmatený. Objevují se u něj zdravotní problémy, dýchání je zpomalené a povrchové, klesá krevní tlak, snižuje se tělesná teplota, zrychluje se srdeční činnost (Kalina, 2008).
Při hladině alkoholu vyšší než 3,5 promile dochází k bezvědomí až kómatu. Vyhasínají reflexy, může nastat útlum dýchání. Většina lidí v tomto stádiu není schopna automobil vůbec ovládat (Kalina, 2008).
Další související pojmy
Alkohol za volantem, řízení v opilosti, řízení pod vlivem.
Odkazy
http://www.12bodu.cz/bodovany-prestupek-125c-1b.html
http://www.alkoholik.cz/zavislost/opily_ridic_tresty/trest_za_rizeni_v_opilosti_pod_vlivem_alkoholu.html
http://www.dopravni-pravo.cz/alkohol-za-volantem/
http://www.pardubice.eu/urad/konik/spravni-agendy/prestupky/jake-sankce-hrozi-za-prestupky-spojene-s-alkoholem-za-volantem/
http://www.repado.cz/projekt/rizeni-pod-vlivem-alkoholu-a-drog/