Psychická způsobilost k řízení vozidla
Překlad
Slovensky: Psychická spôsobilosť na riadenie vozidla
Anglicky: Psychological fitness to drive
Německy: Psychische Fahreignung
Vymezení pojmu
Psychická způsobilost k řízení motorového vozidla je ověřována v průběhu dopravněpsychologického vyšetření dle § 87a) zákona č. 361/2000 Sb. Ten v aktuálně platném znění určuje, kdo je povinen se tomuto vyšetření podrobit, a uvádí podmínky pro udělení akreditace k provádění tohoto vyšetření. § 87b) a §87c) tohoto zákona stanovují pravidla pro odvolání, obsah posudku o psychické způsobilosti a povinnosti psychologa ohledně evidence posouzených osob, archivace podkladů a zasílání stejnopisu posudků příslušnému obecnímu úřadu.
Psychická způsobilost je prokazována prostřednictvím posudku o psychické způsobilosti podle zákona č. 361/2000 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 31/2001 Sb. Tento předpis stanovuje povinnou strukturu dopravněpsychologického vyšetření. Vyžaduje vyšetření psychické výkonnosti z hlediska kvantity a kvality, osobnostních vlastností, zhodnocení anamnestických dat, řidičské anamnézy a dalších relevantních informací. Součástí je úvodní a závěrečný rozhovor, seznámení klienta se závěrem vyšetření.
Psychická výkonnost je ověřována z hlediska intelektu, pozornosti, (zejména její koncentrace, distribuce a rozsahu), senzomotorické reaktivity a koordinace (zejména pokud jde o rychlost a přesnost senzomotorických reakcí na série vizuálních, příp. akustických podnětů v situaci časové tísně), rozhodování (zejména pokud jde o rychlost a spolehlivost v časové zátěži), paměti (zejména vizuální). Z osobnostních vlastností se pozornost zaměřuje zejména na ověření emocionální stability, přizpůsobivého chování, tendence k riskování, odolnosti vůči zátěži a psychopatologické symptomatiky) (Vyhláška č. 31/2001 Sb.). Naplnění těchto předpokladů pak zakládá psychickou způsobilost k řízení vozidla.
K osobnostním vlastnostem, které bývají uváděny jako charakteristické pro tzv. rizikové řidiče, tedy osoby se sníženou psychickou způsobilostí k řízení vozidla, patří nedostatečná sebekontrola, nezodpovědnost, nerozvážnost, výrazná potřeba sebeprosazení, hostilita, nízká schopnost anticipace a disciplíny. Rizikoví řidiči dále skórují výše v metodách zaměřených na koncept sensation seeking. Ten je charakterizován vyhledáváním vzrušení, dobrodružství, nových zkušeností, ztrátou zábran a špatnou tolerancí monotonie. U rizikových řidičů dále oproti běžné řidičské populaci identifikujeme nižší míru altruistického chování, naopak zvýšenou ochotu vstupovat do rizika, nižší frustrační toleranci a charakteristiky konceptu chování typu A. Závažným ukazatelem snížené psychické způsobilosti k řízení vozidla jsou projevy dopravního chování popisované jako agresivní. Často souvisí s rysy osobnosti, např. soutěživostí, impulzivitou či neadekvátně vysokou mírou sebevědomí.
Dlouhodobá psychická způsobilost je stanovena na základě posouzení trvalých osobnostních rysů, výkonnosti kognitivních funkcí, postojů, životního stylu. Aktuální psychická způsobilost pak může být ovlivněna únavou, nemocí, stresem, emocemi, aktuální psychickou zátěží.
Další související pojmy
Psychická výkonnost, osobnostní vlastnosti.
Odkazy
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v aktuálně platném znění.
Vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, v aktuálně platném znění.
Šucha, M., Rehnová, V., Kořán, M., & Černochová, D. (2013). Dopravní psychologie pro praxi. Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů. Praha: Grada.
Šucha, M., Černochová, D., Rehnová, V., Šrámková, L., & Zámečník, P. (2015) Metody pro dopravněpsychologické vyšetření. Posuzování psychické způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel. Praha: Hogrefe-Testcentrum.