Rizikoví řidiči
Překlad
Slovensky: Rizikoví vodiči
Anglicky: High-risk drivers
Německy: Risikofahrer
Vymezení pojmu
Za rizikového považujeme takového řidiče, který oplývá komplexem vlastností, jež považuje dopravní psychologie za nepříznivě ovlivňující jeho řízení, a nemá snahu se ze svých chyb poučit a do budoucna se jich vyvarovat.
Selhávající řidič (tedy rizikový) je nepřizpůsobivý, impulzivní, vznětlivý, vzrušivý, nesvědomitý, přecitlivělý, náladový, úzkostný, rigidní, nespolehlivý, nedůtklivý, neodpovědný, závislý, neopatrný, emotivně labilní, agresivní a hostilní (Havlík, 2005).
Nehodové chování řidičů nastává v dopravě hlavně z důvodu porušeného zdravotního stavu, nedostatku úsudkových schopností, znalostí, zručnosti, pohybových dovedností, nedostatečných zkušeností a předvídání, nedostatků v osobnostních vlastnostech, vlivem alkoholu a jiných drog, chronických či akutních abnormálních duševních stavů a neuróz, činností v časové zátěži či přechodných stavů, jako jsou únava, přechodné útlumové stavy aktivní pozornosti či emočně dané změny pozornosti (Štikar, Hoskovec & Štikarová, 2003).
Rizikový řidič se může na silnici projevovat nepřiměřenou rychlostí, náhlou intenzivní akcelerací, stylem jízdy brzda–plyn, nečekaným bržděním před vozem jako odplatou za jeho pomalejší jízdu, nerespektováním dopravních předpisů, „trestáním“ ostatních účastníků provozu nevhodným troubením, blikáním, hrubými výrazy, výhružnou mimikou, kličkováním, najížděním, neumožněním zařazení do jízdního pruhu apod. (Hamerníková, 2009).
Jeden z výzkumů odlišil šest subtypů osobnosti řidiče, přičemž dva nejrizikovější subtypy vykazují tyto vlastnosti: nejrizikovější řidič je muž s nízkou mírou altruismu a úzkostnosti, vysokou úrovní sensation seeking (viz níže), nezodpovědnosti a agrese za volantem; druhý subtyp má vysokou tendenci vyhledávat zajímavé podněty, být agresivní, úzkostný se sklonem k hněvu při řízení (Štikar, Hoskovec & Štikarová, 2003).
Rizikovost na silnici bývá způsobena také agresí. Zvýšenou tendenci ke konfliktnímu jednání nacházíme u lidí, kteří nejsou schopni řešit své vnitřní konflikty adekvátním způsobem, potřebují prezentovat svou sílu a moc, ostatním ubližují, nejsou schopni odpustit, raději se mstí, chtějí svého dosáhnout bez ohledu na prostředky a na úkor ostatních, hájí jen svá práva, pociťují úzkost, strach, mohou trpět duševní poruchou. V psychologickém vyšetření vykazují agresivní sklony, nízkou míru frustrační tolerance, nedostatečnou stresovou odolnost, prchlivé reagování, podprůměrnou inteligenci a emoční plochost. Za osobnostní indikátory agresivity způsobující rizikové řízení jsou považovány impulzivnost, netrpělivost, přílišné sebevědomí, emoční labilita, soutěživost a snížená svědomitost (Seitl, 2009).
Silným faktorem rizikovosti u řidičů je věk. Mladiství řidiči do 25 let mají větší četnost dopravních nehod než řidiči jiných věkových skupin. Také nacházíme asi pětkrát větší četnost smrtelných nehod motocyklistů proti řidičům aut (Hamerníková, 2009).
Při eliminování rizikového řidiče v rámci dopravněpsychologického vyšetření je potřeba zachytit jeho schopnosti percepční (nedostatečné vnímání, vizuální, auditivní a kinestetické schopnosti, nízká koncentrace pozornosti, prostorová orientace), psychomotorické (pomalé a nepřesné reagování, nedostatečná koordinace pohybu a flexibilita), intelektové (nízká míra poznávání, logického, analytického, praktického i kritického myšlení, malá schopnost rozhodování a špatná zraková paměť) (Havlík, 2005).
Neméně důležité je rozpoznat rizikové faktory v osobnosti, charakteru a temperamentu. Za hlavní rizikové faktory jsou považovány:
- Přílišná dominance a potřeba nadřazenosti, bezohlednosti.
- Přehnané, zkušenostmi nepodložené či naopak nízké sebevědomí.
- Velká míra impulzivity projevovaná například v chybných úkonech během pozornostních testů.
- Nízká míra odpovědnosti, lehkomyslnost, snížená sebekontrola a lhostejnost vůči pravidlům i ostatním účastníkům provozu.
- Roztržitost a zapomnětlivost znásobená nedostatečnou pozorností věnovanou řízení.
- Přílišná extraverze spojená s potřebou vyhledávání vzrušujících smyslových podnětů a zážitků, netrpělivostí.
- Sensation seeking (hledání vzruchu, neobvyklých, nových zážitků, dobrodružství) se ztrátou zábran inklinující k riskování.
- Emoční labilita projevující se náladovostí, přehnanou starostlivostí, neklidem, přecitlivělostí, sníženým sebeovládáním emocí, úzkostností, větší zranitelností, nejistotou při rozhodnutích.
- Mužské pohlaví více se podílející na rizikových činnostech jak obecně, tak v dopravě.
- Nedostatečná anticipace (snaha předvídat důsledky určité aktivity), spoléhání na náhodu, vysoká aspirace.
- Přehnaná záliba ve vyhledávání činností přinášejících změnu, odtlumenost, nezkrocenost, sociální exhibicionismus.
- Agresivita projevovaná stylem jízdy, nepřiměřenou rychlostí, nerespektováním předpisů, nevhodným bržděním, troubením, kličkováním, najížděním, hrubými výrazy (Štikar, Hoskovec & Štikarová, 2003).
Pro snížení počtu řidičů s rizikovým chováním jsou dle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu vyvíjeny různé preventivní aktivity. Oddělení BESIP podporuje výcvikové akce, koordinuje dopravní výchovu od mateřských přes základní po střední školy, tvoří výukové materiály, realizuje dopravně bezpečnostní kampaně a akce. Důležitá je systematická dopravní výchova nejen ve školách, ale také příklad rodičů ke správnému dopravnímu chování (Štikar, Hoskovec & Štikarová, 2003).
Eliminovat rizikové řidiče také pomáhá bodový systém, dopravněpsychologické vyšetření. Při výcviku se uvažuje o „řidičském oprávnění na zkoušku“, který by mělo pomoci nejen se získáním jistoty nových řidičů v oblasti zvládání dovedností řídit auto, ale také s naučením správných vzorců chování a dodržováním pravidel.
Další související pojmy
Hazardér, pirát silnic, nezkušený řidič.