Rozhraní člověk–stroj

From Wiki Katedry psychologie FF UPOL
Jump to navigation Jump to search

Překlad

Slovensky: Rozhranie človek-stroj
Anglicky: Human-machine interface
Německy: Mensch-Maschine-Schnitstelle

Vymezení pojmu

Pojem „rozhraní člověk–stroj“ (používá se zkratka HMI odvozená z anglického názvu; v americké angličtině pak MMI – Man-Machine Interface) se používá k popisu vztahu mezi operátorem (člověkem) a pracovním zařízením (strojem). Jinými slovy je HMI systém vzájemného působení mezi uživatelem a zařízením, zahrnující sadu vstupů, výstupů a dialogových protokolů, které se týkají všech zobrazení, zvukových signálů a povelů uživateli (ČSN 73 6100-1). Jedná se tedy o vzájemně se ovlivňující systém zahrnující vstupy a výstupy v průběhu činnosti. Interakce je v podstatě dvojího druhu, tedy od člověka ke stroji, a naopak od stroje ke člověku. Rozhraní člověk–stroj umožňuje obsluze (člověku) zásahy do procesu prostřednictvím stroje, tj. ovládacích panelů, displejů, tlačítek, spínačů, informací poskytovaných prostřednictvím smyslových modalit, pracovního prostoru, ovladačů nebo software. V kontextu dopravy, resp. v případě řidiče, je tímto rozhraním především palubní deska, ale také pedály, páky, volant. Spolehlivost systému do značné míry závisí na respektování fyzických a psychických možností člověka, např. jeho tělesných proporcí, smyslových limitů, mentální kapacity pro zpracování přijatých informací. Správně vytvořené rozhraní člověk–stroj zahrnuje redukci chyb, spolehlivost provozu, snadnou obsluhu, zvýšení efektivity systému i člověka, snížení fyzické a psychické zátěže člověka.

Z pohledu vývoje vozidla je otázka rozhraní člověk–stroj považována za klíčovou. Původně byla omezena jen na poskytování základních informací řidiči o chování vozidla, jako jsou úhel natočení volantu, zrychlení, aktivace brzd, ale po krátkém čase se pro řidiče stalo podstatné získávat stavové informace o vozidle, jako jsou např. rychlost či stav paliva. Na základě výsledků evropských výzkumných projektů došlo ke srozumitelnému vymezení konceptu rozhraní člověk–stroj jako „přirozené interakce“. „Přirozená interakce“ vymezuje pravidla, kdy a jaké informace by měly být poskytovány řidiči; prioritní řazení zpráv na základě kontextu řízení za využití nových technologií, například dotykového či hlasového rozpoznávání. Tyto nové koncepty umožnují řidiči zvládat zatížení na přijatelné úrovni, snižovat odpoutání pozornosti, a tak zvyšovat bezpečnost.

Podle ISO 9241 jsou definovány tři prvky udávající úroveň designu rozhraní člověk–stroj:

  • Účinnost; posuzuje, zda produkt splňuje požadavky uživatele.
  • Efektivita; posuzuje, jak rychle je uživatel schopen naučit se ovládat HMI a zda je schopen ovládat zařízení s minimem úsilí a chyb.
  • Spokojenost – vyjadřuje, zda je uživatel s daným produktem subjektivně spokojen.

Rozhodování o druhu informací, které jsou sdělovány řidiči na základě postupů pro určování priorit těchto informací, je definováno dle ISO/TS 16951.

Odkazy

http://www.slovnikdopravy.cz/list.php?cs=&en=&q=rozhraní+člověk-stroj+%28HMI%29
http://itsterminology.org/cz/interface?search-lang=en
http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs12544-009-0009-2
http://fvortal.cimerr.net/wearable/wp-content/uploads/1/1118459446.pdf
http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=29024
https://de.wikipedia.org/wiki/Benutzerschnittstelle